Zajímavé novinky z českého finančního trhu
Dnes se podíváme na pokračující boj věřitelů o miliardy korun. YD Capital nabízí do reorganizace další majetek, Wood Seeds čeká soud o úpadku a v kauze ŠtěpánekAuto se policii přihlásily stovky poškozených. ALEMAR oznámil příchod strategického investora, Silverline mění vlastníka a chystá svůj největší projekt. Vrátíme se také k Redstone, která už má po smrti zakladatele nové vedení, ale otázky kolem miliardového financování zůstávají.
Stanislav TermannČtení na 9 min
Dnes se podíváme na pokračující boj věřitelů o miliardy korun. YD Capital nabízí do reorganizace další majetek, Wood Seeds čeká soud o úpadku a v kauze ŠtěpánekAuto se policii přihlásily stovky poškozených. ALEMAR oznámil příchod strategického investora, Silverline mění vlastníka a chystá svůj největší projekt. Vrátíme se také k Redstone, která už má po smrti zakladatele nové vedení, ale otázky kolem miliardového financování zůstávají.
Vaško přebírá Silverline
Dan Vaško odkupuje podíly obou spoluzakladatelů developerské skupiny Silverline a má se stát jejím jediným vlastníkem. Skupina staví a rekonstruuje byty a peníze získává od investorů do svého fondu i prodejem dluhopisů. Nyní připravuje svou dosud největší akvizici: projekt přibližně 180 bytů poblíž pražské Palmovky, od jejichž prodeje očekává kolem dvou miliard korun. Nákup chce dokončit do konce roku.
Od naší loňské analýzy dluhopisů Silverline dokončila tato skupina rekonstrukce bytových domů v Brně a Plzni a majetek samotného fondu na konci srpna přesahoval 1,1 miliardy korun. Investiční třída B vykázala za posledních dvanáct měsíců výnos přes 17 %. Část úspěchu ale přišla ještě před příjezdem stavebních strojů: nový pražský Metropolitní plán umožnil větší zástavbu na dvou pozemcích fondu a podle Vaška zvýšil jejich hodnotu zhruba o 60 milionů korun. Tento jednorázový příspěvek k výnosu už mají noví investoři započítaný ve vstupní ceně.
Dluhopisy naopak přinesly méně peněz, než skupina čekala. Emisí splatnou v roce 2029 chtěla získat sto milionů korun, podle březnové závěrky však měla od investorů necelých třináct. Dalších přibližně 24 milionů připadalo na starší emisi splatnou už v březnu 2027. Vaško slabší prodej vysvětluje opatrností distributorů po problémech jiných fondů kvalifikovaných investorů. Silverline tak získal více vlastního kapitálu a méně dluhu, než plánoval — pro držitele dluhopisů příznivější kombinaci. S rozjezdem větších staveb ovšem počítá s vyšším využitím bankovních úvěrů.
Rebrand ALEMARU a 80milionová finanční injekce od strategického investora. Košťál si pojistil kontrolu
Společnost ALEMAR Food Group, která letos řešila problémy se splácením dluhopisů jejich přeměnou na investiční akcie a vratné příplatky, hlásí další posun. Koncem října podle svého oznámení podepsala závaznou smlouvu se strategickým investorem, který má do firmy vložit nejméně 80 milionů korun. Firma už v červnu mluvila o přijetí první platby a nyní už má mít ve smlouvách zaneseny konkrétní částky a termíny dalšího financování. Součástí dohody má být i takové uspořádání podílů na kmenových akciích, které by mělo zakladatele Martina Ioana Košťála chránit před přehlasováním a odvoláním z pozice CEO. Nový investor tak má přinést peníze, ale ne převzít kontrolu nad podnikem. Jméno tohoto záhadného investora ale firma neprozradila.
Jak silně je rozhodování společnosti soustředěno do jedněch rukou, ukazují nové dokumenty z obchodního rejstříku. Při říjnovém hlasování o změně názvu a účetního roku rozeslal ALEMAR podklady na 1 449 e-mailových adres akcionářů. Odpověděli však jen čtyři, přičemž platně hlasoval jediný akcionář. Ten přitom disponoval více než 98 % všech hlasovacích práv, takže by obě změny prosadil, i kdyby všichni ostatní hlasovali proti. Pro bývalé dluhopisáře, kteří letos výměnou za své pohledávky získali nehlasovací investiční akcie typu B, jde o názornou připomínku jejich postavení: ekonomické riziko podnikání nesou dál, do jeho řízení však prostřednictvím těchto akcií mluvit nemohou.
Od 4. listopadu se tak mateřská společnost nově jmenuje LOUIE Group a.s., podle své hlavní značky krmiv. Současně schválila přechod na hospodářský rok od července do června, který zdůvodňuje potřebou účetně zachytit změny investorské struktury. Na zaúčtování nových akcií přitom žádnou změnu účetního roku nepotřebuje. Pokud ale využije možnosti prodloužit přechodné období až do června 2027, posune tím také zveřejnění ucelených finančních výsledků za období, v němž řešila své dosud největší dluhopisové problémy. Výsledky za delší období by už zahrnovaly další měsíce po restrukturalizaci, kdy se firma pokouší nastartovat výrobu s novým financováním. Firma si tak může koupit čas, aby se její hospodaření stihlo zlepšit, než zveřejní další ucelené finanční výsledky.
Soud, na kterém se má projednat úpadek Wood Seeds. A podezření, že firma jen hrála o čas
Wood Seeds si v září vybojovala tříměsíční moratorium, které jí mělo dát čas na přípravu reorganizace až do Vánoc. Ochrana však vydržela jen pět týdnů. Soud ji koncem října zrušil a na 2. prosince už nařídil jednání o úpadku společnosti. Wood Seeds se sice odvolala, to ale soudu nebrání, aby mezitím pokračoval v řízení. Ještě zajímavější než samotné zrušení moratoria jsou ovšem pochybnosti, které nyní vyslovilo Krajské státní zastupitelství v Plzni.
Podle státního zástupce totiž Wood Seeds byla platebně neschopná nejpozději začátkem května. Sama však insolvenční návrh nepodala, a když ho v srpnu podal jeden z věřitelů, firma se proti němu bránila. Souhlasy investorů s moratoriem přitom začala shromažďovat už několik dní před zahájením insolvenčního řízení. Státní zastupitelství proto vyslovilo podezření, že skutečným cílem moratoria nebyla ani tak záchrana společnosti jako oddálení rozhodnutí o úpadku a příchodu nezávislého insolvenčního správce. Ten by totiž mohl začít podrobně prověřovat, jak Wood Seeds hospodařila s miliardami získanými od investorů.
Celá situace nabízí zajímavý právní paradox. Státní zastupitelství totiž současně uznává některé výhrady Wood Seeds proti způsobu, jakým soud moratorium zrušil. Ten rozhodl kvůli chybám v souhlasech věřitelů a nepoctivý záměr firmy nezjistil. Státní zástupce tak na jedné straně zpochybňuje postup soudu, na druhé ale upozorňuje, že pro zrušení moratoria mohl existovat mnohem závažnější důvod.
Ve vyhrocené kauze ŠtěpánekAuto se přihlásilo 257 poškozených. Emitent stále mimo insolvenci
Kladenská skupina ŠtěpánekAuto si na prodej a pronájem aut půjčovala od investorů prostřednictvím dluhopisů. Její automobilové podnikání se ale rozpadlo, investoři čekají na peníze a zakladatel Petr Štěpánek letos v létě převedl firmy na maďarského vlastníka. Jak jsme popsali v našem předchozím článku, problémy začaly už dříve: skupina dlouhodobě potřebovala od investorů nové peníze, aby dokázala splácet starší dluhopisy.
Investoři se obrátili na policii poté, co se marně domáhali vrácení peněz z dluhopisů. Policie nyní eviduje 257 poškozených se škodou téměř 277 milionů korun a prověřuje možné podvodné jednání kolem dluhopisů. V čem konkrétně měl podvod spočívat, zatím nezveřejnila. Podle listopadového vyjádření nebyl nikdo obviněn a prověřování potrvá další měsíce.
Tím méně pochopitelné je, že se hlavní dluhopisový emitent GAAInvestment stále vyhýbá insolvenčnímu návrhu. Věřitelé se hlásí o stovky milionů, ale řízení, ve kterém by insolvenční správce prověřil majetek firmy a možnosti jejich uspokojení, dosud nezačalo. Na výsledek policejního prověřování přitom čekat nemusí, trestní oznámení insolvenční návrh nenahrazuje. Insolvenční návrhy už přitom byly podány na samotného Štěpánka i jeho další podnikatelský projekt ybox24, jehož samostatný příběh si také stojí za to přečíst. U firmy z automobilové skupiny, která dluží držitelům dluhopisů stovky milionů, ale tento krok pořád chybí.
Proč k tomu dosud nedošlo, zůstává bez přesvědčivého veřejného vysvětlení. Může se stát, že všichni čekají, až návrh podá někdo jiný. Z pohledu věřitelů je to ale znepokojivá prodleva. Majetek emitenta totiž tvořily hlavně půjčky ostatním firmám skupiny, jejichž podnikání se mezitím rozpadalo. Právě jejich dobytnost potřebuje někdo důkladně prověřit a peníze vymáhat. Insolvenční správce by navíc mohl zkoumat převody majetku a případně napadnout ty, které poškodily věřitele. Policie může při dohledávání a zajišťování majetku pomoci, ale samotné vyšetřování ještě není plánem, jak investorům vrátit peníze.
YD Capital slibuje věřitelům další majetek. Ale jen pod svou taktovkou
Vedení insolventní YD Capital má pro věřitele novou nabídku. Pokud podpoří reorganizaci připravovanou samotnou firmou, její vlastník Pavel Rydzyk je připraven přidat další majetek. Konkrétně podíl ve společnosti YDeal Ventures, která vlastní První českou energii (PČE). Pro konkurs ani reorganizaci řízenou věřiteli však nic takového neslibuje. A ani v případě podpory není vklad jistý, protože musí být právně uskutečnitelný.
Jenže PČE mezitím prodala společnosti BIDLI energie část svého zákaznického portfolia, podle jednoho z věřitelů přibližně 7500 odběrných míst. Přišla tak o budoucí příjmy z dodávek elektřiny a plynu těmto zákazníkům, a to výměnou za jednorázovou kupní cenu v neznámé výši. Česká reorganizační navíc soudu předložila e-mail obchodního partnera konkurenčního dodavatele eYello, který zákazníkovi PČE tvrdil, že firma ukončuje činnost, a vyzýval ho k přechodu jinam. To ještě nedokazuje, že PČE skutečně končí, hodnota nabízeného majetku si ale zaslouží bližší pohled.
Na celé věci je navíc pozoruhodné, že PČE dříve patřila právě YD Capital, ta ji ale před krachem převedla na Rydzykovu YDeal Ventures. Prodej se uskutečnil za kupní cenu 108 milionů korun, tato částka ale měla být místo peněz vypořádána zápočtem. Okolnosti transakce dnes prověřuje insolvenční správce a jeden z věřitelů nyní upozorňuje také na následný prodej části podnikání PČE. Majetek, který YD Capital dříve převedla mimo svou strukturu, se tak nyní vrací do hry jako slibovaná pomoc věřitelům. Jen v poněkud jiném balení.
O kontrolu nad reorganizací mezitím usiluje také firma Česká reorganizační, která přitom za YD Capital vlastní pohledávku ve výši pouhých 103 tisíc korun. Soudu předložila konkurenční návrh na reorganizaci založený hlavně na postupném prodeji majetku skupiny. Významný posun nastal i kolem advokáta Viktora Chytky, jehož možný střet zájmů vedl k zářijovému odložení schůze věřitelů. Chytka ukončil zastupování všech 290 věřitelů, kteří disponovali téměř 39 % hlasů. Hromadné změny právního zastoupení pak přinesly další komplikace a žádost části věřitelů o opětovné odročení schůze.
Redstone po Morávkovi už má vedení. Miliardové dluhy zůstávají
Když jsme v naší zářijové analýze hodnotili situaci skupiny Redstone po smrti jejího zakladatele Richarda Morávka, jednou z hlavních otázek bylo, kdo převezme její vedení a vlastnická práva. A od té doby se situace zčásti vyjasnila. Skupinu nyní společně vedou spolumajitelka Silvie Talpová a Tomáš Salajka, který dříve deset let působil ve vrcholovém vedení realitní skupiny CPI Radovana Vítka. Morávkova akcionářská práva mezitím převzala jeho manželka Helena jako správkyně pozůstalosti, ačkoliv dědické řízení ještě neskončilo. Redstone tak má alespoň v otázce vedení a dočasného výkonu vlastnických práv podstatně jasněji než bezprostředně po smrti zakladatele.
Zajímavější obrázek máme také o vlastnickém pozadí skupiny. Seznam Zprávy v říjnu popsaly, že nepřímý 24% podíl v Redstone drží také zakladatel Creditas Pavel Hubáček. Banka Creditas přitom skupinu dlouhodobě financuje a podílí se na správě jejích dluhopisových emisí. Redstone navíc už na jaře prodala Creditas Real Estate tři developerské společnosti s pozemky v Praze, Brně a Olomouci. Obě skupiny se dohodly také na převzetí olomouckého projektu Nová Velkomoravská. Všechny tyto obchody byly sjednány ještě za Morávkova života. Redstone díky nim mohla získat hotovost a zbavit se části budoucích investičních nároků, současně však přišla o část developerského potenciálu.
Nejdůležitější otázka z naší původní analýzy zůstává i nadále otevřená: jak Redstone zvládne další financování? Na konci roku 2025 měla téměř osm miliard korun úročeného dluhu a na roky 2026 až 2028 připadaly známé splatnosti dluhopisů za 4,6 miliardy. Banka Creditas sice potvrdila, že Morávkovo úmrtí nemění platnost stávajících smluv, bližší informace o úvěrových vztazích ale neposkytla. Nové vedení je pro stabilitu skupiny dobrou zprávou a vlastnické propojení s Creditas může být při zajišťování financování výhodou. Samo o sobě však nezaručuje, že Redstone bude moci získávat další kapitál za dosavadních podmínek. Personální nejistota po smrti zakladatele tak z velké části ustoupila. Finanční zkouška, na kterou jsme upozorňovali už v září, ale zůstává.


