Jednou z nejzajímavějších transakcí před pádem YD Capital je příběh společnosti První česká energie. A je zajímavý hlavně tím, že se v něm během několika měsíců protočilo skoro všechno, co je na celé YD Capital podstatné: vnitroskupinová pohledávka, její přeměna na kapitál, prodej propojené firmě, zápočet místo hotovosti a nakonec insolvenční správce, který dnes řeší, jestli se některé z těchto kroků dají napadnout.

V prvním díle jsme popsali, co po YD Capital zůstalo přímo v samotné mateřské společnosti a proč správce zatím vidí jako reálné řešení konkurs. Teď se vrátíme o pár měsíců zpátky. Protože než YD Capital skončila v insolvenci, odehrála se kolem První české energie (PČE) série transakcí, která je pro věřitele dost podstatná. A tady začíná být PČE opravdu zajímavá.

Proč je PČE pro věřitele důležitá

Samotná YD Capital totiž přímo skoro žádná tvrdá aktiva neměla. Správce nenašel nemovitosti, auta ani zaknihované cenné papíry a v prvním soupisu byly konkrétně oceněné peníze jen za necelých 33 tisíc korun. Skutečná hodnota pro věřitele tak ležela hlavně v pohledávkách za dalšími firmami skupiny a v podílech, které YD Capital v těchto firmách držela.

Takže když z YD Capital odejde významnější dcera, není to nějaká kosmetická změna v organizačním diagramu. Je to přesun potenciálně významné části hodnoty, ze které by jednou mohli být placeni věřitelé.

A právě PČE byla jedna z těch firem.

První alarm přišel z obchodního rejstříku

Insolvenční řízení YD Capital začalo v únoru 2026. Jen pár dní poté, 27. února, se v obchodním rejstříku objevila změna jediného akcionáře První české energie. Místo YD Capital tam nově figurovala společnost YDeal ventures.

To samozřejmě okamžitě přitáhlo pozornost věřitelů. IFIS investiční fond upozornil, že podle staršího znaleckého posudku měla PČE k dubnu 2025 hodnotu přibližně 46,5 milionu korun, a převod začal interpretovat jako možné vyvedení významné majetkové hodnoty.

Soud to tehdy vzal dost vážně. Dne 7. dubna ustanovil předběžného insolvenčního správce a YD Capital výrazně omezil v nakládání s majetkem. Transakce nad 100 tisíc korun už vyžadovaly předchozí souhlas správce. Soud tehdy dokonce napsal, že za dané situace „nelze dlužníkovi důvěřovat“, že se nepokusí převést další majetkové hodnoty.

Jenže pak přišlo důležité upřesnění.

Smlouva nebyla z února. Byla už z listopadu

Na první pohled to vypadalo hodně divoce. Insolvenční řízení začalo 23. února a o čtyři dny později se v obchodním rejstříku objevil nový vlastník PČE. Jako by významná dcera YD Capital změnila majitele až ve chvíli, kdy už byla mateřská firma v insolvenci.

Později se ale ukázalo, že tahle časová osa byla příliš zkratkovitá. Smlouva o převodu akcií je datována už 21. listopadu 2025, tedy zhruba tři měsíce před zahájením insolvenčního řízení. Únorový zápis v rejstříku tak pouze zachytil dříve uzavřenou smlouvu.

Jenže…

Byla YD Capital v úpadku už na podzim?

Do příběhu pak vstupují dva docela nečekaní věřitelé: obce Zdechovice a Trnávka. Obě koupily neveřejné dluhopisy YD Capital za pět milionů korun a dnes mají v insolvenci přihlášené pohledávky lehce přes pět milionů. A obě se rozhodly jít ještě o krok dál než běžný držitel dluhopisu.

Podaly prakticky totožné návrhy proti Pavlu Rydzykovi, Lubomíru Peclovi a Luboši Urbanovi, tedy tehdejším členům vedení YD Capital. Jejich argument je jednoduchý: firma se podle nich nacházela v úpadku už nejpozději 2. října 2025, tedy několik měsíců před zahájením insolvenčního řízení.

A obce si to datum nevytáhly z klobouku. Odkazují na několik závazků, jejichž části měly být už tehdy více než tři měsíce po splatnosti, například vůči HEATIVA, Janu Dostálovi, Liboru Buzkovi nebo A.P. Certus. Na konci října pak podle přihlášky přišla další rána v podobě splatnosti pohledávky dnes držené RPIH DELTA za zhruba 305 milionů korun. V listopadu následovalo zastavení plateb části dluhopisových výnosů.

Soud zatím neřekl, že tomu tak skutečně bylo. Návrhy obcí zamítl hlavně proto, že neprokázaly, že případně opožděné podání insolvenčního návrhu skutečně způsobilo nižší budoucí uspokojení jejich pohledávek. Přesné datum vzniku úpadku tedy v těchto rozhodnutích definitivně neurčil.

Pokud by se ale tahle časová osa někdy potvrdila, dostává i příběh První české energie další rozměr.

Kapitalizace pohledávky YD Capital za PČE ve výši 177 milionů korun proběhla 30. září. Obce kladou vznik úpadku nejpozději na 2. října. A samotná smlouva o prodeji PČE společnosti YDeal ventures je datována 21. listopadu. Jinými slovy: podle verze obcí by YD Capital prodávala jednu ze svých významnějších dcer už jako insolventní firma.

A způsob prodeje tomu na zajímavosti rozhodně neubírá. Kupujícím totiž nebyl nějaký nezávislý investor zvenčí. PČE šla k firmě YDeal ventures, tedy další společnosti ovládané Pavlem Rydzykem, který podepsal kupní smlouvu za obě zúčastněné strany. A listopadový prodej navíc přišel krátce poté, co YD Capital provedla s PČE ještě jednu podstatně větší operaci: nechala zaniknout svou pohledávku za 177 milionů korun a její hodnotu přesunula do kapitálu této firmy.

Pohledávka za 177 milionů

Otázka nemusí být, jestli YD Capital prodala PČE před nebo až po zahájení insolvence. Mnohem zajímavější je, co se s hodnotou PČE dělo v několika měsících těsně před pádem YD Capital. Ještě před samotným prodejem PČE totiž proběhla jedna velká účetně-právní operace.

YD Capital měla za První českou energií pohledávku z úvěru ve výši asi 177 milionů korun. Dne 30. září 2025 se ale údajně zavázala poskytnout PČE ve stejné výši příplatek mimo základní kapitál. Obě pohledávky se pak započetly proti sobě.

Výsledkem bylo, že PČE přestala YD Capital dlužit 177 milionů korun. Místo pohledávky měla YD Capital hodnotu uloženou v kapitálu své dcery.

To je mimochodem přesně mechanismus, na který jsme upozorňovali už v naší lednové analýze celé skupiny. Peníze získané nahoře přes dluhopisy byly půjčovány dcerám a některé tyto pohledávky se pak přeměňovaly na kapitálové příplatky.

Sama o sobě taková konverze není nic nezákonného ani automaticky špatného. Pokud díky ní zachráníte hodnotný projekt a výsledná hodnota podílu je vyšší než původní pohledávka, může dávat ekonomický smysl.

Jenže u PČE přišel o dva měsíce později další krok. YD Capital celou firmu prodala.

Prodej za 108 milionů. Ale žádný převod hotovosti

Smlouva z 21. listopadu říkala, že cena PČE má odpovídat znaleckému ocenění k 30. září 2025. Jenže správce potom zjistil zvláštní věc: znalecký posudek v podobě, kterou smlouva předpokládala, nedostal.

YD mu předložila dokument označený jako ocenění č. 88/2025. Ten stanovoval hodnotu PČE na 108 milionů korun, podle správce ale nesplňoval náležitosti znaleckého posudku.

A u YD Capital už jsme jednou viděli, že číslo napsané ve znaleckém ocenění nemusí být posledním slovem o skutečné hodnotě. U budovy Na Poříčí 17 skupina ještě v ocenění z června 2023 prezentovala investorům hodnotu 572 milionů korun. Když se ale v listopadu 2025 připravovala dražba stejné nemovitosti, odhadní cena činila jen 276 milionů. Tedy méně než polovinu. U ocenění v YD tak není úplně od věci držet kalkulačku v jedné ruce a špetku skepse v druhé.

A i u PČE se pak objevila ještě jedna časová zvláštnost. Ocenění bylo datováno 30. prosince 2025 a podepsáno až 15. ledna 2026. Samotná smlouva o prodeji PČE přitom pochází už z 21. listopadu. Tedy onen dokument, ze kterého má vycházet cena listopadového prodeje, vznikl až po listopadu. Správce na tuhle posloupnost sám upozorňuje.

A jak dopadl prodej?

Na účet nepřišla ani koruna

A pak přišla poslední část celé skládačky. Ani kupní cenu 108 milionů korun YD Capital nedostala v penězích.

Na konci prosince ji započetla proti vlastnímu dluhu vůči YDeal ventures. Neznamená to, že těch 108 milionů zmizelo. YD Capital se o stejnou částku snížil její závazek vůči propojené společnosti. Na účet ale nepřišla ani koruna.

Pro věřitele je proto lepší podívat se na celou operaci od začátku. YD Capital nejprve měla za PČE pohledávku zhruba 177 milionů korun. Tu přeměnila na kapitál firmy. O necelé dva měsíce později PČE prodala za 108 milionů. A místo inkasa kupní ceny následoval další zápočet.

Na konci tak YD Capital neměla ani původní 177milionovou pohledávku, ani akcie PČE, ani 108 milionů v hotovosti. Měla místo toho o 108 milionů nižší dluh vůči YDeal ventures. A z dostupných podkladů přitom není ani jasné, jak tento dluh původně vznikl.

A správce si nebral servítky. Podle něj YD Capital z celé transakce žádnou likviditu nezískala a podle dosavadních podkladů ji „patrně ani neměla v úmyslu získat“ — ani splacením původního úvěru od PČE, ani inkasem kupní ceny za její akcie.

To už je u společnosti, která o pár měsíců později skončila v insolvenci s více než miliardou korun vydaných dluhopisů, dost podstatný detail.

Tady už asi není divu, že správce chtěl vědět, proč přesně se tohle celé dělalo. A podrobné vysvětlení účelu a okolností celé transakce si skutečně vyžádal. Jenže do květnové zprávy ho od YD Capital stále nedostal.

Sto milionů? V téhle insolvenci nejde o drobné

Celkově se věřitelé YD Capital hlásí zhruba o 1,46 miliardy korun. Není to ještě definitivně uznaný dluh, protože některé pohledávky se popírají, opravují nebo byly vzaty zpět. Pro měřítko ale stačí jednoduché srovnání: kupní cena PČE 108 milionů korun odpovídá více než sedmi procentům celé hrubě přihlášené věřitelské masy.

Takže spor o to, jestli byla transakce ekonomicky v pořádku a jestli její hodnotu lze případně dostat zpět, rozhodně není akademická debata nad účetnictvím. Pro věřitele jde o skutečné peníze. Ale z jejich pohledu tak vzniká naprosto legitimní otázka: kdo při takové transakci hlídal zájem YD Capital?

Prodáváte aktivum společnosti, která dluží přes miliardu korun. Kupujícím je jiná vaše společnost. Kontrolujete obě strany obchodu. Za obě strany smlouvu podepisujete. A výsledná kupní cena se navíc později ani nezaplatí v hotovosti, ale započte proti dluhu YD Capital vůči kupujícímu.

Právě u takové transakce proto bude podstatné nejen to, kolik PČE skutečně stála, ale také zda cena a ostatní podmínky odpovídaly tomu, co by YD Capital získala při normálním prodeji nezávislé třetí straně. Jenže to se musí teprve dokázat. A pokud by se navíc potvrdilo tvrzení obcí, že YD Capital byla v úpadku už v říjnu, dostává listopadový převod ještě citlivější rozměr.

A ani případný závěr, že YD Capital ještě v listopadu přímo v úpadku nebyla, nemusí celou otázku uzavírat. Insolvenční zákon zná také hrozící úpadek, tedy stav, kdy už lze důvodně očekávat, že firma nebude schopna včas splnit podstatnou část svých závazků. Už z veřejných informací jsme tehdy viděli velmi silný likviditní tlak a závislost skupiny na dalším financování. Vedení přitom mělo k dispozici podstatně detailnější obraz než kterýkoli externí analytik. Co přesně o budoucí schopnosti YD Capital splácet v listopadu vědělo, je proto další relevantní otázka.

A právě tady nastupuje odpůrčí žaloba

IFIS mluvil o možném vyvedení majetku. Správce zatím nic takového jako hotový fakt netvrdí. Řeší praktičtější otázku: přišla YD Capital kvůli těmto transakcím o hodnotu, která měla zůstat jejím věřitelům?

Pokud dojde k závěru, že ano a jsou splněné zákonné podmínky, může transakci napadnout odpůrčí žalobou a pokusit se dostat majetek nebo odpovídající hodnotu zpět do majetkové podstaty. Ještě 25. srpna žádnou takovou žalobu kvůli PČE nepodal, protože čekal na další dokumenty a celou věc chtěl ještě konzultovat s věřitelským výborem.

Ani soud zatím neřekl, že převod PČE byl neúčinný. V zářijových rozhodnutích ale připustil, že potenciálně neúčinným právním jednáním být může a že při úspěšné odpůrčí žalobě by se hodnota mohla vrátit zpět k věřitelům.

Takže zatím žádný rozsudek typu „YD vyvedla PČE“ neexistuje. Ale zároveň rozhodně neplatí ani opačný extrém, že je věc uzavřená a transakce byla definitivně posvěcená.

Správce ji podle poslední zveřejněné zprávy pořád prověřuje. A vzhledem k tomu, že se tu bavíme o hodnotě přes sto milionů korun, bude stát za to sledovat, kam se tahle větev insolvence vydá.