Věřitelé YD Capital měli 17. září řešit jednu z nejdůležitějších otázek celé insolvence: zda firma zamíří do reorganizace, nebo do konkursu. K hlasování ale vůbec nedošlo.
Soud schůzi odložil až na 11. listopadu, protože začal prověřovat možný střet zájmů advokáta Viktora Chytky. Ten zastupuje 290 věřitelů, na které podle soudu připadá téměř 39 procent hlasovacích práv. Tedy skoro dvě pětiny všech hlasů mohou být ohroženy možným střetem zájmů advokáta, který je zastupuje.
A to ani není jediný hlasovací otazník. Pak je tu největší věřitel – firma RPIH DELTA – která má svůj vlastní příběh. Na schůzi chce hlasovat se svou pohledávkou za 326 milionů korun (pro představu: druhá největší pohledávka je jen 33 milionů), insolvenční správce ji ale hodlá popřít, a to v celém rozsahu.
Situace je tedy poměrně divoká. Máme tu schůzi, která byla odložena pro silné podezření na střet zájmu jednoho z advokátů. Ten zastupuje obrovskou část hlasů. Do toho je tu největší věřitel, který může se svou pohledávkou teoreticky rozhodnout o budoucnosti insolvence, pokud bude hlasování těsné. Ale zde není jisté, zda bude vůbec hlasovat.
Místo reorganizace nebo konkursu přišel dvouměsíční odklad
První schůze věřitelů měla proběhnout 17. září a na jejím programu se mělo hlasovat o naprosto zásadních věcech. Věřitelé měli řešit sporná hlasovací práva, složení věřitelského výboru, stanovisko správce k reorganizaci, samotný způsob řešení úpadku a případně i výměnu insolvenčního správce. Tedy žádná procesní kosmetika, ale první rozhodování o tom, kolik věřitelé můžou na konci vůbec dostat.
Deset dní před schůzí ale YD Capital ještě výrazně doplnila svůj návrh na reorganizaci. Stalo se tak po srpnové kritice správce, podle nějž byl původní návrh spíš jen snůška vizí a úvah než konkrétní ekonomický plán s jasnými kroky.
A o tři dny později přišel úplně jiný problém: Soud schůzi i přezkumné jednání zrušil a přesunul na 11. listopadu. A důvodem není nedostatek míst v jednací síni ani dovolená příslušeného soudce. Soud chce nejdřív prověřit, zda možný střet zájmů advokáta Viktora Chytky nebrání výkonu hlasovacích práv věřitelů, které zastupuje. Podle zjištění soudu jde o 290 věřitelů s 38,9 procenta hlasovacích práv počítaných z přihlášených pohledávek.
Jinými slovy: skoro dvě pětiny nominální hlasovací síly jsou soustředěné u jednoho právního zástupce. A soud teď řeší, zda přes něj vůbec mohou být vykonány.
290 věřitelů a jeden sporný hlasovací blok
Tento podnět na střet zájmů jednoho z advokátů podali věřitelé Jiří Zobal a Tomáš Macháček. Samotné pohledávky jeho klientů ani trochu nezpochybňují. Výkon jejich hlasovacích práv ale podle nich nemusí představovat nezávislou vůli věřitelů, pokud se uskuteční prostřednictvím Viktora Chytky.
Proč? Jeho vztah ke skupině YD údajně vytváří střet zájmů. A jejich argumentace nestojí jen na tom, že se Chytka s YD někdy potkal na chodbě. V interní komunikaci YD z léta 2025 se Chytka a jeho kolega Pavel Datinský objevují u energetických akvizic. V říjnu 2025 pak YD zaměstnancům oznámila, že oblast právních služeb přebírá tým AK Chytka. A člověk pro spojení nemusí jít daleko. Třeba právě ono říjnové oznámení zaměstnancům je snadno dohledatelné. K návrhu přiložili věřitelé také dopis investorům, podle kterého měla skupina YD hradit náklady jejich zastupování.
Oba věřitelé proto z těchto důvodů navrhují, aby došlo k zákazu hlasování investorů prostřednictvím Chytky. Dotčení věřitelé by samozřejmě stále mohli hlasovat osobně nebo přes jiného zástupce.
Soud zatím o ničem pravomocně nerozhodl. Pochybnosti ale považuje za dostatečně vážné na to, aby kvůli nim odložil schůzi, která měla rozhodovat o dalším osudu firmy. Ve svém usnesení výslovně uvedl, že předchozí vztah Chytky k YD vyvolává důvodné pochybnosti o nezávislosti právního zastoupení.
Samotný Chytka střet zájmů odmítá. Připustil sice, že v minulosti pro skupinu YD právní služby skutečně poskytoval, šlo ale podle něj především o energetické projekty, připravovaný průmyslový areál a dílčí interní dokumentaci. Současná insolvence podle něj s těmito službami nesouvisela. Na YD údajně není ekonomicky závislý, není jí za zastupování věřitelů placen a jedná výhradně v jejich zájmu.
Insolvenční správce je zatím opatrnější. Žádná jeho dokumentace aktuální propojení nedokazuje, správce ale sám eviduje několik informací, které podle něj vyvolávají jisté pochybnosti. Patří mezi ně tvrzení, že zastoupení věřitelům nabízela samotná YD a že podklady pro jejich přihlášky měla Chytkova kancelář získávat z dat dodaných dlužníkem.
Na první pohled je to ekonomicky úplně bizarní vztah. YD svým věřitelům nabízela zastoupení AK Chytka s tím, že náklady ponese skupina YD. A právě zde nastává obrovský rozdíl oproti běžnému zastoupení věřitele. Zastoupení organizoval dlužník nebo jeho skupina, advokát pro tuto skupinu předtím pracoval, následně začal zastupovat její věřitele a sama YD přitom tyto věřitele vyzývala k podpoře reorganizace.
Jinými slovy: YD pomáhala vytvořit a potenciálně i financovat právní zastoupení části vlastních věřitelů přes kancelář, která předtím pracovala pro YD, zatímco zároveň těmto věřitelům prosazovala vlastní preferovaný způsob řešení úpadku. A tihle věřitelé pak dohromady tvoří skoro 39 % hlasovací síly.
To vysvětluje, proč někdo může mít podezření, že nejde jen o pomoc věřitelům s administrativou, ale potenciálně o organizaci vlastního hlasovacího bloku.
Ještě pikantnější je informace, že když některý věřitel Chytkovi plnou moc vypověděl, kancelář mu podle dokumentů oznámila, že pokud využije jen přihlášení pohledávky a dál už zastoupení nechce, bude přihláška stát 5 000 Kč bez DPH.Komplexní zastupování tedy bylo zdarma. Samotná služba nechat si jen přihlásit pohledávku už ne.
Otázka je, jaká přesně by byla motivace takového kroku, pokud bychom uvažovali, že nešlo o střet zájmů. Proč by dlužník nebo jeho skupina hradili právní zastoupení svých věřitelů právě přes kancelář, která pro ně předtím pracovala, a současně tyto věřitele vyzývali k podpoře reorganizace? Neškodné vysvětlení samozřejmě existuje: snaha zjednodušit stovkám rozptýlených bondholderů administrativu a pomoci jim projít insolvenčním řízením. Jenže vedlejším efektem je zároveň vznik obrovského koordinovaného hlasovacího bloku zastoupeného jedním advokátem s předchozím vztahem k YD. A právě proto je otázka jeho nezávislosti tak důležitá.
Soud chce vědět, kdo koho skutečně platil
Spor ovšem nekončí u dvou protichůdných prohlášení. 17. září vyzval insolvenčního správce, aby prošel účetnictví YD Capital a zjistil, zda firma během roku před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení platila Viktoru Chytkovi či jeho spolupracovníkům za právní služby. Pokud ano, má správce popsat konkrétní částky, data i právní důvod plateb.
Současně dostali do 5. října prostor samotní věřitelé zastoupení Chytkou, aby soudu sdělili, co o vztahu svého advokáta s YD vědí a zda znají okolnosti relevantní pro posouzení možného střetu zájmů. Takže už nejde jen o tvrzení jedné strany proti druhé. Soud si jde pro účetnictví a svědectví samotných klientů.
YD mezitím konečně přišla s konkrétnějším plánem na reorganizaci
Celá hlasovací přestřelka trochu zastínila jiný důležitý dokument. YD Capital totiž 7. září výrazně doplnila svůj návrh na reorganizaci a přímo reagovala na srpnovou kritiku insolvenčního správce, který tehdy dosavadní materiály považoval spíš za „vize či úvahy“ a podle tehdejšího stavu viděl jako jedinou možnou variantu konkurs. YD s tím nesouhlasí a tvrdí, že nynější doplnění už její představu dostatečně konkretizuje.
Skeptický přitom nebyl jen insolvenční správce. Výhrady měl také prozatímní věřitelský výbor, který v srpnu zpochybňoval nejen ekonomickou konkrétnost celého návrhu, ale podle svého tehdejšího stanoviska i jeho právní základ. Po YD proto požadoval, aby předložila alespoň základní teze skutečné reorganizace: jak má celý proces probíhat, odkud mají přijít peníze pro věřitele, jaká má být jejich očekávaná míra uspokojení, kdo plán připravuje a o jaká finanční data se vůbec opírá.
Právě na tuto kritiku reaguje zářijové doplnění YD. Firma už tentokrát nezůstala jen u obecného tvrzení, že reorganizace přinese věřitelům více než konkurs. Popsala, co podle ní tvoří její fungující podnik, odkud mají plynout peníze a jakým způsobem chce hodnotu skupiny postupně realizovat. Tím ale stále reorganizaci neprokázala jako výhodnější. Pouze se debata konečně posunula od otázky, zda má vůbec nějaký plán, k mnohem zajímavější otázce: zdali ten plán funguje ekonomicky.
Firma se ve svém doplnění nejprve snaží vyřešit jednu docela zásadní otázku: zda má vůbec co reorganizovat. V insolvenčním právu se mluví o „obchodním závodu“ a právě zde vznikl spor: správce a výbor pochybovali, zda existuje. YD Capital tvrdí, že ano. Závodem se zde přitom nemyslí továrna, hala nebo výrobní linka. Jde o celý organizovaný celek, kterým firma podniká — lidi, smlouvy, systémy, pohledávky, majetkové účasti, know-how a další zázemí.
A právě tady měl správce i věřitelský výbor pochybnosti. YD Capital je holding. Sama žádné developerské projekty nestaví a hlavní majetek má uložený především v podílech a pohledávkách za dalšími firmami skupiny.
To není jen slovíčkaření. Pokud by z YD Capital zbyla v zásadě jen holdingová schránka s několika podíly a pohledávkami, nabízí se dost jednoduchá otázka: co se přesně vlastně reorganizuje. A proč radši aktiva prostě nezpeněžit v konkursu a peníze nerozdělit věřitelům.
Smysl reorganizace je totiž právě zachovat fungující ekonomický celek, pokud má tento celek větší hodnotu než součet jeho jednotlivých částí prodaných v konkursu. Pokud centrála skupiny skutečně dokáže dál řídit projekty, koordinovat financování, spravovat podíly a dovést jejich prodej do výhodnějšího konce, může dávat smysl ji nerozebrat okamžitě. Samozřejmě si to žádá podmínku, že se hodnotu podaří zachovat i v jednotlivých projektových společnostech, z nichž má YD Capital čerpat.
A YD proto nově tvrdí, že takový celek stále existuje. Za svůj obchodní závod označuje centrální řízení skupiny, financování, správu podílů a pohledávek, koordinaci projektů, smluvní vztahy, informační systémy a další zázemí. Uvádí také deset zaměstnanců, z nichž pět aktuálně vykonává práci.
Jinými slovy: YD se snaží dokázat, že není jen schránkou s aktivy, ale stále funkční centrálou, jejíž zachování může mít pro věřitele větší hodnotu než její rozprodej po částech.
A nově už popisuje i odkud by měly přijít peníze pro věřitele. Počítá se splácením úvěrů a zápůjček poskytnutých společnostem skupiny, platbami za služby, dividendami a jinými výnosy z majetkových účastí, prodejem podílů nebo celých funkčních celků a případnými výnosy z odpůrčích či odpovědnostních nároků. Podmíněně chce využít také část disponibilních výnosů společností skupiny, které samy nejsou v úpadku. To už je proti srpnu podstatně konkrétnější.
Pořád ale chybí nejdůležitější matematika. YD totiž zatím představila mechanismus. Ale u něj musí teprve ukázat, že ten mechanismus vydělá dost peněz. A sama uvádí, že kvantifikované porovnání očekávaného uspokojení věřitelů v reorganizaci a konkursu teprve předloží ve spolupráci s ekonomickým poradcem. To nejdůležitější tedy stále chybí.
Podmíněná pomoc ostatních firem navíc zatím není hotovým zdrojem peněz. Do plánu má být zahrnuta až po ověření její dostupnosti a závazném sjednání podmínek. Firma také teprve připravuje provozní rozpočet na úhradu běžných závazků a pohledávek za majetkovou podstatou.
Kontroverzní transakce s PČE se vrací. YD firmu používá jako argument pro reorganizaci
Kauzu kolem firmy První česká energie jsme podrobně rozebírali v minulém díle. Ve zkratce: YD Capital měla vůči této firmě pohledávku za cca 177 milionů korun, kterou na konci září 2025 proměnila na kapitálový vklad. O necelé dva měsíce později pak svůj podíl v PČE prodala spřízněné společnosti YDeal ventures za 108 milionů korun. Kupní cena ale do YD Capital nepřišla v hotovosti — byla započtena proti jejímu dluhu vůči YDeal ventures.
Celá transakce měla řadu problematických prvků a část věřitelské základny ji označuje za vyvádění majetku. Insolvenční správce ji dnes prověřuje a zvažuje, zda ji nebude možné napadnout jako neúčinnou.
A teď se stejná transakce vrací z úplně jiné strany. A je to paradoxně YD Capital, která firmu používá ve svůj prospěch. Aby totiž mohla jít standardní cestou reorganizace, musí mimo jiné splnit zákonnou podmínku minimálního čistého obratu 50 milionů korun, pokud nesplňuje zaměstnanecký limit. A firma v insolvenci tvrdí, že potřebného obratu dosáhla — mezi relevantní výnosy za rok 2025 totiž zahrnuje právě také oněch 108 milionů korun z prodeje akcií První české energie.
Ano, právě té První české energie. Máme tak poměrně kuriózní situaci: transakce, kterou insolvenční správce současně prověřuje z hlediska možné neúčinnosti, zároveň YD pomáhá argumentovat, že splňuje jednu ze zákonných podmínek pro reorganizaci. To samo o sobě neznamená, že započtení tohoto výnosu do čistého obratu je špatně. Hezky to ale ukazuje, jak moc jsou jednotlivé části insolvence YD navzájem provázané.
A pak je tu pořád 326 milionů RPIH
Ještě před otevřením Chytkovy větve vypadal hlavní spor o hlasovací práva úplně jinak.
Společnost RPIH DELTA přihlásila pohledávku za 326,1 milionu korun. Jde o ručení YD Capital za úvěr 200 milionů korun poskytnutý společnosti Na Poříčí 17. To je firma, která vlastní budovu na stejnojmenné adrese na Praze 1. Tato budova se v kauze „proslavila“ ještě před insolvencí: v listopadu 2025 byla při pokusu o vyvolání její dražby jedním ze zajištěných věřitelů stanovena odhadní cena 276 mil. Kč. Ve znaleckém ocenění z června 2023 ale YD Capital prezentovala investorům hodnotu 572 mil. Kč, tedy více než dvojnásobnou hodnotu.
A kontroverze kolem této firmy nepolevuje. Ona pohledávka patřící RPIH DELTA obsahuje kromě 200milionové jistiny také smluvní pokutu 105 milionů korun + úroky. Celkem má jít o 326 milionů, což podle propočtu RPIH představuje 22,4 procenta všech přihlášených pohledávek. Je zhruba desetkrát větší než druhá nejvyšší přihláška a sama tvoří více než polovinu celého objemu pohledávek, které chce správce co do pravosti nebo výše popřít.
Insolvenční správce ji ale hodlá popřít v celém rozsahu. Vychází totiž z toho, že YD Capital převzala toto významné ručitelské riziko za závazek jiné firmy ze skupiny bez odpovídajícího protiplnění, takže ručení může představovat neúčinné právní jednání.
RPIH se brání, a to hned dvěma argumenty. Za prvé tvrdí, že ručení vzniklo už v listopadu 2023, tedy 824 dní před zahájením insolvenčního řízení, a běžná jednoletá odpůrčí lhůta proto dávno uplynula. A tříletou dobu podle ní nelze použít jen proto, že hlavní dlužník Na Poříčí 17 patřil do stejné skupiny, protože příjemcem ručení byl externí věřitel QI investiční společnost. Odvolává se přitom na judikaturu Nejvyššího soudu.
Za druhé zdůrazňuje, že neúčinnost není totéž co neexistence pohledávky. RPIH proto tvrdí, že pouhá dosud neprojednaná teorie nemá být důvodem, aby přišla o celý hlas. RPIH proto požaduje, aby mohla hlasovat celými 326 miliony, a současně vyzvala prozatímní věřitelský výbor, aby právní konstrukci správce nezávisle prověřil. Správce ale ke konci srpna ještě žádnou odpůrčí žalobu nepodal.
Jak by sama RPIH hlasovala mezi reorganizací a konkursem, z dosavadních podání nevyplývá. Jakkoliv to ale bude, její pohledávka může celým hlasováním významně zamávat.
Dvě obce mezitím znovu míří po bývalém vedení
Do toho pokračuje ještě spor z prvního dílu, který se točil kolem dvou obcí z řad věřitelů. Tyto obce – Trnávka a Zdechovice – požadovaly zajistit případnou osobní odpovědnost Pavla Rydzyka, Lubomíra Pecla a Luboše Urbana za údajně pozdní podání insolvenčního návrhu.
Soud ale tuto odpovědnost odmítl zajistit, a jeho rozhodnutí teď tyto obce napadají. Dál tvrdí, že YD Capital měla být v úpadku už na začátku října 2025. Kdyby vedení podalo insolvenční návrh už tehdy, kontroverzní listopadový převod PČE za zhruba 107 milionů korun by podle jejich názoru už neproběhl stejným způsobem a hodnota mohla zůstat k dispozici věřitelům.
Městský soud jejich návrhy původně odmítl mimo jiné s tím, že případná odpůrčí žaloba může hodnotu převedeného majetku vrátit do podstaty, takže zatím není prokázáno, že opožděným podáním skutečně vznikla škoda. Obě obce s tím ale nesouhlasí a rozhodnutí napadají. Podle nich nemůže samotná možnost budoucího vrácení majetku automaticky znamenat, že jeho předchozím odchodem žádná škoda nevznikla. Obě odvolání jsou nyní u Vrchního soudu v Praze a na rozhodnutí o výsledku se stále čeká.
S jednou z těchto obcí – Zdechovice – byla v minulosti spojena i další zajímavost v souvislosti s její původní investicí. Podle zápisů z jednání zastupitelstva zvažovala obec nákup dluhopisů YD Capital v hodnotě 15 milionů Kč. Zprostředkovatelem dluhopisů měl být Květoslav Ryšavý. Ten je podle profesní sítě LinkedIn „Partner & Senior manažer YD Invest.“
Výbor má do konce září ukázat karty
Mezitím soud rozšířil prozatímní věřitelský výbor o individuálního investora Petra Svobodu, který přihlásil nezajištěné pohledávky přibližně za 70 milionů korun. A výbor zároveň dostal další úkol. Do 30. září má soudu předložit zápisy ze svých jednání a především sdělit, zda mu YD Capital poskytuje řádnou součinnost a skutečně dodala dokumenty potřebné k posouzení reorganizace.
Z toho může být další zajímavý vývoj. Zástupci YD totiž 7. září v podstatě řekli, že reorganizaci konkretizovali. Soud teď po věřitelském výboru chce vědět, zda dostali opravdu všechno, co potřebují, aby ji mohli posoudit. Odpověď máme znát ještě před koncem měsíce.
Kdo o tom vůbec bude hlasovat?
YD Capital už dlouhé měsíce pořád stojí před stejnou hlavní otázkou: reorganizace, nebo konkurs?
Jenže za poslední týdny se ukázalo, že před ní leží ještě otázka, kdo o tom bude smět hlasovat a jak. Na jedné straně je RPIH s pohledávkou 326 milionů korun, kterou chce správce kompletně popřít. Na druhé je 290 věřitelů s téměř 39 procenty hlasovací síly zastoupených advokátem, jehož vztah k YD teď prověřuje soud. A mezi tím se samotná YD snaží dokázat, že její nově konkretizovaná reorganizace dává věřitelům větší smysl než konkurs.
První odpovědi měly přijít 17. září, místo nich přišel odklad do listopadu. Než se tedy začne rozhodovat o osudu YD Capital, musí se nejdřív rozhodnout, kdo smí zvednout ruku.
