Michal Mička vs věřitelé: 1:0

Michal Mička si jako fyzická osoba v minulosti napůjčoval od svých věřitelů více jak 120 milionů korun. Krom toho osobně ručil za některé dluhy, které čerpal na firmu C2H Equity ze stejnojmenné skupiny. Ty přesahují částku 280 milionů korun. V dubnu 2021 pak na sebe podal insolvenční návrh a žádal soud a své věřitele o oddlužení. Tím by dosáhl stavu, že se zpeněží jeho majetek a po dobu pěti let bude uspokojovat věřitele ze svých budoucích příjmů. Po uplynutí této doby bude bez dalších dluhů. A přesně to se mu dnes 24.1.2021 u Městského soudu v Praze podařilo.

Proti tomuto postupu někteří věřitelé bojovali. A nelze se jim divit. V návrhu na oddlužení z loňského roku Michal Mička uváděl, že měl v únoru 2021 čistý měsíční příjem ve výši 131 820 Kč, v březnu pak 74 000 Kč. I pokud by tuto výši příjmů udržoval na podobné úrovni, vzhledem k celkové výši dluhů by tak věřitelé dostali jen zlomek částky, kterou jim dluží.

Mnoho věřitelů tak zkoušelo Michalovi Mičkovi dokázat tzv. nepoctivý záměr. Zejména poukazovali na to, že celá skupina C2H byla od počátku financována z cizích zdrojů. Což by bylo v pořádku, kdyby dlužník nezískával další peníze i ve chvíli, kdy se již nacházela v úpadku a muselo být jasné, že nebude schopna tyto závazky nikdy splnit. 

(citace z rozhodnutí) Například byl od 8. 5. 2019 v prodlení s úhradou pohledávek věřitele Martina Hese ve výši 38 000 000 Kč. Ta byla úročena úrokem 0,3 % z jistiny, což je 114 000 Kč za každý den prodlení. Od 1. 1. 2020 se dostal do prodlení s úhradou pohledávky Vlastislava Břízy, kdy ke stejnému datu činil dluh vůči Martinu Hesovi již 65 486 000 Kč. Minimálně tak od 1. 2. 2020 se dlužník nacházel ve stavu úpadku ve formě platební neschopnosti. Již od 8. 5. 2019 si ale musel být vědom, že nebude schopen hradit další dluhy, když neplnil ani na pohledávku Martina Hese, která se každý den navyšovala o 114 000 Kč.

Dlužník však i poté, co se již prokazatelně nacházel v úpadku, poskytoval zajištění ve formě ručení za další dluhy společnosti C2H. Kupříkladu dne 12. 2. 2020 přijal dlužník směnečné rukojemství za dluh společnosti C2H vůči panu Jiřímu Tobolovi, který společnosti C2H poskytl zápůjčku ve výši 1 200 000 USD a téhož dne přijal i směnečné rukojemství za dluh společnosti C2H vůči Ing. Albínu Hanákovi, který jmenované společnosti zapůjčil 80 000 EUR. Jelikož dlužník v době, kdy se nacházel v úpadku, poskytoval zajištění za dluhy jím ovládaných společností řádově v dalších desítkách milionů korun, ačkoli si musel být vědom, že tyto dluhy nikdy nebude moci splnit. 

K tomu se Michal Mička vyjádřil takto: 

Nesouhlasím s tím, že bych byl od 8. 5. 2019 v prodlení s úhradou pohledávek Martina Hese ve výši jistiny 38 000 000 Kč, o kterých je mimo jiné vedeno rozhodčí řízení. Není pravdou, že jsem byl od 8. 4. 2019 vyzván Martinem Hesem k vrácení jistiny a příslušenství, naopak věřitel Martin Hes požíval výhod plynoucích ze závazkových vztahů, tedy pravidelně hrazených smluvních úroků..S Martinem Hesem byla navíc od počátku jeho investice diskutována možnost konverze jím poskytnutého úvěru do ekvitního podílu ve skupině C2H.

Co se týče věřitele Vlastislava Břízy, na začátku roku 2020 jsem se s ním domluvil na prodloužení zápůjčky do 31. 3. 2020 a tato dohoda byla ústní. Příchod pandemie COVID-19 představoval podstatnou změnu okolností, takže jsme se domluvili na splacení zápůjčky ve třech splátkách v průběhu roku 2020 – dvě splátky byly uhrazeny během jara a léta 2020, třetí část zápůjčky měla být uhrazena ke konci roku 2020. 

Kontruje přímo věřitel Vlastislav Bříza: 

K žádné dohodě o prodloužení zápůjčky do 31. 3. 2020 formálně nedošlo. Na začátku roku 2020 avizoval dlužník (Michal Mička) prodlení s úhradou svých závazků. Rovněž odmítám, že bych se s dlužníkem v březnu 2020 domluvil na splacení zápůjčky ve třech splátkách v průběhu roku 2020, stejně jako tvrzení o domluvě na úhradě nejpozději do 31. 12. 2020. Již při uzavření smlouvy o zápůjčce dne 6. 9. 2019 jsem byl ujišťován, že má pohledávka není nijak ohrožena a bude zcela jistě vrácena. Na podporu svých tvrzení dlužník uváděl, že jsem jeho jediným věřitelem jako fyzické osoby.

Při poslední telefonické výzvě právního zástupce věřitele v lednu 2021 dlužník sdělil, že nechť klidně podám návrh na provedení exekuce, ale že on, dlužník, jako ručitel avaloval směnky svých společností v úhrnné výši přesahující 200 000 000 Kč a že pokud podám návrh na provedení exekuce, tak on obratem podá návrh na povolení oddlužení a já tedy nedostanu vůbec nic.

A co tedy rozhodnutí soudu? 

Ze zjištěných skutečností se nepodává, že by dlužník zápůjčkami uspokojoval své osobní potřeby nebo je užíval marnotratně. Hospodaření koncernu je v současnosti podrobováno forenznímu auditu v rámci insolvenčních řízení skupiny C2H, jeho závěry však predikovat nelze.

Zda dlužník byl v úpadku je věc sporná, a to vzhledem ke spornosti splatnosti závazků k věřiteli Hesovi a věřiteli Břízovi. Pohledávky věřitelů dosud nebyly zjištěny, a proto závěr o jejich splatnosti je předčasný.

Naproti tomu jako relevantní by soud mohl hodnotit věřitelem Vlastislavem Břízou uvedené tvrzení o telefonické výhrůžce dlužníka (jeho právního zástupce) ohledně možnosti navržení exekuce a případné reakce dlužníka v podobě podání návrhu na povolení oddlužení, pokud by ovšem takový telefonní hovor o uvedeném obsahu byl prokázán. Věřitel však k tomuto svému tvrzení žádný důkaz ani nenavrhuje, pročež z něj soud nemůže vyvozovat jakékoli důsledky.

Způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem, ale v určité fázi života se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení.

Má-li nyní dlužník snahu oproti předchozímu podnikání hradit závazky i ze mzdy z pracovního poměru, nelze pouze na základě porovnání dřívějšího zisku z podnikání a současného nabízeného výdělku vyslovovat pochybnost o poctivosti dlužníkova záměru v oddlužení, neboť skutečnou snahu dlužníka v tomto směru prověří teprve čas.

 

Další podrobnosti a skutečnosti o řízení i hospodaření firem ze skupiny C2H by měl přinést zmíněný audit hospodaření, který byl nařízen a na jehož závěry se čeká. Bude rozhodně zajímavé sledovat, zda byla skupina C2H špatně řízena již v předcovidové době či je opravdu jen další obětí pandemie a nařízených restrikcí.