Co je nového ve světě firemních dluhopisů?

Arca a její táhlé insolvenční řízení

Největší krach Česka od devadesátek, který za sebou zanechal dluhy za více než 20 miliard korun. Investiční skupina Arca (která se financovala dluhopisy a směnkami) je už čtvrtým rokem v insolvenčním řízení, přičemž před necelým rokem v něm došlo ke zvratu, kdy věřitelé odmítli plán na reorganizaci skupiny a Arca tak zamířila do konkurzu. Pro slovenského finančníka a majitele skupiny Rastislava Veliče a jeho tým právníků to tehdy znamenalo tvrdou porážku, právě oni totiž plán pro dlužníka vypracovali a do poslední chvíle prosazovali. Jenich návrh reorganizace spočíval v převedení jednotlivých aktiv rozvětvené skupiny přes několik evropských zemí do nově vzniklé společnosti Noah. Některá aktiva měla jít na prodej, jiná měla dostat šanci k dalšímu rozvoji. Reorganizační plán to ale na zmíněné loňské schůzi schytával zejména za nečitelné vztahy ke svým offshorovým entitám, kde má ležet značná část majetku.

Věřitelské tábory se už dvakrát předtím pro reorganizaci vyslovily, napotřetí ji ale odmítly. Ke krokům dlužníka se od začátku loňského roku začali kriticky vyjadřovat jak insolvenční správce Lee Louda, tak členové věřitelského výboru v čele s J&T Bankou. Právě J&T Banka, jakožto jediný zajištěný věřitel s pohledávkou bezmála půl miliardy korun, na loňské schůzi v létě reorganizaci poprvé odmítla a ještě soudu adresovala dokument, ve kterém argumentovala, že reorganizační plán stejně nelze přijmout kvůli propadlým zákonným lhůtám. Skupinu s dluhy kolem 20 miliard korun tak věřitelé nasměrovali ke konkurzu.

Po prohlášení konkursu to vypadalo, že celá kauza zamíří ke svému poklidnému, leč smutnému konci. Ještě v druhé půlce loňského roku ale přišly další změny v sestavě klíčových věřitelů, kdy právě J&T Banka jako nejsilnější zajištěný věřitel prodala své pohledávky investiční skupině Natland, která se mimo jiné na obchod a vymáhání pohledávek specializuje. Natland od J&T Banky a dalších firem ze skupiny převzal pohledávky za slovenskými společnostmi Arcy z oblasti energetiky i za mateřskou skupinou Arca Investments. Prodej pohledávek a exit kauzy ze strany J&T byl logický krok ve světle nové kauzy krachu obchodu Mamut, do které byla banka loni také zatažena. Loňský vstup Natlandu do celé kauzy zaujme i kvůli tomu, že to na samém začátku pádu Arca Investments koncem roku 2020 vypadalo, že Raška s Veličem by na záchraně skupiny mohli spolupracovat. Právě tehdy se za asistence Rašky vůbec poprvé formovala aliance Rastislava Veliče, právníků z Dentons a poradců z PwC. Právě ta nakonec reorganizační plán pro Veliče skutečně zpracovala. Raška se ale s Veličem nedohodl na základních principech budoucího řešení a rekordní insolvence se nakonec vůbec neúčastnil.

V letošním roce už je z kauzy cítit jistá únava. Očekávaný výtěžek z pohledávek věřitelů se smrskl ze slibovaných 30 a více procent někam k deseti procentům a na letošní únorové schůzce věřitelů se už většina z nich ani neukázala, jelikož ztratila víru, že peníze někdy dostane zpět. Na únorové schůzi se přitom hlasovalo o tom, kdo nakonec bude sestavovat reorganizační plán poté, co loni věřitelé toto právo odebrali samotnému dlužníkovi. Hlavní roli v případu přebral fond IFIS advokáta Marka Indry, který se u soudu ucházel o možnost sestavit reorganizační plán místo dlužníka. Z přítomných věřitelů s pohledávkami v nominální hodnotě 12,9 miliardy byla nakonec pro reorganizaci pod taktovkou IFIS nejtěsnější většina 50,07 % hlasů.  Hlasování se zdržel Natland jako jediný zajištěný věřitel s pohledávkami po J&T Bance. Dále se zdržely nebo byly proti další významné věřitelské skupiny, třeba zmiňovaný spolek AVEA pod vedením advokáta Tomáše Richtera či skupina věřitelů zastupovaná známým advokátem Michalem Žižlavským. Oproti původnímu reorganizačnímu plánu, který počítal ve větší míře s rozvojem aktiv z majetkové podstaty, chce fond IFIS tlačit na co nejrychlejší zpeněžení majetku a nižší náklady.  Klíčové pro ni bude dostat aktiva ze zahraničí přímo do majetkové podstaty a následně je rychle prodat. Jde třeba o realitní projekt Lightpark, IT firmu Axasoft či společnost Artesis. Na předložení konkrétního plánu soudu a věřitelům dostal fond IFIS 120 dní, k jeho představení tedy dojde někdy v létě. Pak o něm proběhne hlasování. Sestavit nový plán, který se podaří schválit, ale nebude lehký úkol, když už na únorové schůzi si získal sotva nadpoloviční většinu.

Letos v květnu pak v kauze došlo k další významné změně. Z případu po skoro třech letech odešla renomovaná nadnárodní advokátní kancelář Dentons. Byla to právě ona, kdo pro Arcu od roku 2021 chystala společně s poradci z PwC zamítnutý reorganizační plán. Pozice této advokátní kanceláře už přitom v řízení nebyla posledních několik měsíců ideální. Na dvou posledních věřitelských schůzích už chyběl Jiří Tomola, uznávaný insolvenční expert z Dentons a hlavní architekt dlužnické strategie. Prapor po něm převzal další partner této pražské kanceláře Pavel Boguský. Nenápadné gesto mělo dost možná souvislost s tím, že Dentons se několik měsíců dohadují se správcem Loudou o přiznání odměny za dodané služby. Dentons tak střídá další známá světová kancelář Baker McKenzie se silným pražským týmem, který nedávno například pomáhal insolvenční správkyni Jiřině Lužové s konkurzem Sberbank, další rekordní insolvenční kauzou poslední doby. Baker McKenzie byli vybráni na návrh IFIS, aby pomohli se sestavením reorganizačního plánu z pozice právního poradce dlužníka. Důvodem jejich výběru byly dostatečné zkušenosti s reorganizačními plány a na rozdíl od Dentonsu zároveň nejsou zatížení spory s insolvenčním správcem ohledně dosud provedených právních služeb.

 

 

CPI a její úspěšný návrat na dluhopisový trh

Zatímco v minulé dekádě i během covidu posílala skupina CPI Property Group Radovana Vítka na evropský finanční trh jeden dluhopis za druhým, v posledních dvou letech se přítok nových dluhopisů zastavil. Pauzu si lucemburský holding dal kvůli nepříznivým podmínkám na dluhopisovém trhu, kvůli čemuž na chvíli přesedlal na bankovní financování. V posledních šesti měsících se navíc CPI stala terčem útoku Muddy Waters, amerického short-sellera sázejícího na pokles dluhopisů skupiny, který zveřejnil několik reportů údajně mapujících nekalé praktiky CPI. Skupinu obvinila třeba z tunelování a finančních manipulací. Přijít nyní s novou dluhopisovou emisí se proto ze strany Vítkovy skupiny (navíc v kombinaci s aktuální neslavnou kondicí evropského realitního trhu) nezdálo jako nejlepší načasování.

V květnu se CPI přesto na evropský dluhopisový trh vrátila. Stalo se tak poprvé od ledna 2022, kdy vydala bondy za 700 milionů eur úročené 1,75% p.a.. Letos zkraje měsíce vydala pětileté zelené dluhopisy za 500 milionů eur (okolo 12,5 miliardy korun) splatné 2029. Green bondy se setkaly s velmi pozitivní odezvou trhu, podaly se objednávky ve výši přes 3 miliardy eur. Vzhledem k objemu emise pouze půl miliardy eur byla tedy emise více než šestkrát přeupsaná, což je vůbec nejsilnější odezva na emisi dluhopisů v historii CPI a zároveň největší standardní emise z regionu střední a východní Evropy, Blízkého východu a Afriky v letošním roce. Větší byl v regionu jen úpis dluhopisů společnosti Saudi Electricity ve výši deset miliard eur, kde však šlo o sukuk dluhopisy neboli islámské finanční certifikáty.

Zdá se tedy, že opakované útoky ze strany Muddy Waters v posledním půl roce investory od CPI vůbec neodradily. Bylo to ale za cenu drahých nákladů na dluhopisové peníze. Nové bondy totiž nesly výnos 8,25 %, což je srovnatelné s výnosy dluhopisů firem, které na rozdíl od CPI nemají investiční rating. Společnosti, které vydávají vysoce úročené dluhopisy, v průměru nabízely podle indexu Bloomberg u bondů se stejnou splatností výnos 6,26 %. Svou roli ve vyšším nabízeném úroku u nových bondů CPI mohla hrát právě i kauza kolem Muddy Waters, která donutila CPI nabídnout (možná ze strachu, možná z opatrnosti) vyšší úrok. Vysokou cenu peněz komentoval i sám výkonný ředitel CPIPG David Greenbaum. „Pokud se odhlédneme od ceny, byla to co se kvality investorů a velikosti úpisu týče transakce snů.“

Podle analytiků byla nová emise důležitá v tom, že potvrdila schopnost CPI jít si pro peníze na trh. Byl to kromě zvýšení likvidity ostatně i další důvod, proč CPIPG dluhopisy vydala. Úspěšně upsanou emisí chtěla podpořit právě svůj investiční rating, který je v současnosti na nejnižší možné úrovni Ba3/BB- s negativním výhledem. Přitom čím vyšší rating společnost má, tím má lepší a levnější přístup k finančním zdrojům. Novými penězi chce financovat akvizice a rekonstrukce certifikovaných zelených budov, proto také zelené dluhopisy. Částí peněz budou dále refinancovány překlenovací úvěry související s nákladným nákupem rakouských realitních firem Immofinanz a S Immo. Právě kvůli těmto akvizicím narostla CPI v předloňském roce zadluženost z 35,7 % na konci roku 2021 na na 50,9 %. Podobně vysoká míra zadlužení platila i na konci loňského roku. Skupina kvůli tomu ve velkém rozprodává svůj majetek a shání investory do svých byznysů. Minulý týden dokončila prodej lyžařského resortu Crans Montana ve Švýcarsku do rukou americké firmy Vail Resorts za 100 milionů švýcarských franků (více než 2,5 miliardy korun). CPI se zbavila i hotelů na chorvatském Hvaru. Současně jedná o vstupu fondů americké investiční skupiny Apollo do byznysu skupiny v Berlíně. Šlo by o investici ve výši 450 milionů eur. Podepsala také dohodu s londýnskou skupinou Sona Asset Management ohledně navrhované kapitálové investici ve výši 250 milionů eur, což je téměř 6,3 miliardy korun. Za tuto částku získá Sona významný menšinový podíl v dceřiné společnosti Vítkovy skupiny, která vlastní portfolio jedenácti kancelářských budov ve Varšavě a dvě retailové nemovitosti v polských městech Elblag a Lublin.

 

 

Nová emise od Českých drah

Národní železniční společnost České dráhy letos obnovuje svůj vozový park, a to ve velkém. Zatímco v horizontu od roku 2011 do 2021 nakoupila jen 170 nových vozidel, v letech 2022-2024 jich má nasadit celkem 180. Investicemi chce přilákat cestující z aut i autobusů.  Aby náklady, které jen letos atakují devatenáct miliard korun, dokázal pokrýt, musí se znovu zadlužit. Během letošního roku proto využije kombinaci tří zdrojů. Kromě dvou úvěrů od Evropské investiční banky a evropské železniční kampeličky Eurofima jsou jedním z těchto zdrojů také dluhopisy.

Pro novou dluhopisovou emisi udělily v květnu Českým drahám mandát k jejímu umístění hned tři banky. Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank budou prodávat pětileté dluhopisy denominované v CZK v celkovém objemu 5,001 mld. korun (s možností navýšení na 8 miliard). Jeden dluhopis bude za 3 miliony korun, emise je tak určena pouze institucionálním investorům nebo opravdu bohatým jedincům. Výtěžek má jít zejména na investice do pořízení nových moderních vlaků a zlepšení servisu na palubách vlaků.Výnos zatím není známý, ale pětileté dluhopisy Českých drah z října 2022 nesly pevný úrok 5,6 % (v době 2T repo sazby na 7 %).

Ratingová agentura Moody’s udělila firmě rating v investičním pásmu na úrovni Baa2 se stabilním výhledem. Tento rating si ČD nedávno obhájily, když zveřejnily loňské hospodářské výsledky s rekordním ziskem před zdaněním 3,8 miliardy korun, vůbec nejvyšším v historii. Svůj podíl na tom měly všechny společnosti skupiny ČD včetně segmentu osobní dopravy, která také dosáhla historicky rekordních výsledků. Letošní rok bude bezpochyby výjimečný v tom, jak moc se v souvislosti s rekordně vysokými investicemi České dráhy zadluží. Loni se zadlužení zvýšilo asi o pět procent, letos by mohlo narůst o dalších deset. Dráhy sice letos nevypíšou žádné velké tendry na nákup nových vlaků, protože takové kontrakty uzavřely v minulých letech, přesto však letos vydají násobně více prostředků na investice. Letos totiž musejí zaplatit značnou část dřívějších objednávek. Investice tak jen letos dosáhnou 18,7 miliardy korun, zatímco ještě v minulých letech se často pohybovaly i výrazně pod deseti miliardami.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *