Shrnutí trhu za rok 2025: Perličky, rekordy a další nej

Chci si přečíst zjednodušený obsah článku

Co přinesl rok 2025 na český trh s firemními dluhopisy? V novém článku najdete statistiky, rekordy, zajímavosti, kuriozity i celkové zhodnocení roku.

Rok 2025 je oficiálně za námi. A než se celý trh rozběhne do další sezóny, je ten pravý čas ohlédnout se zpět a připomenout si, co přinesl, co ukázal, a hlavně co odhalil.

Loňský rok byl na českém dluhopisovém trhu jeden z nejživějších vůbec. V tomto shrnutí přinášíme nejen statistiky, ale i perličky, absurdity, nejzajímavější prospekty, největší emise a zásadní signály, které podle nás určují, kam se český trh firemních dluhopisů vlastně ubírá. Tak pojďme na to, rok 2025 byl zajímavější, než by kdo čekal.

Statistiky dluhopisového trhu 2025

„Statistika nuda je, má však cenné údaje.“

Pánové Svěrák a Uhlíř měli pravdu jen částečně, statistika může být velmi zajímavá. Jako třeba následující tabulka, podle které se v minulém roce vydalo 258 emisí za 80 miliard korun (s navýšením) s průměrnou dobou splatnosti 3,98 let a průměrnou úrokovou sazbou 7,66 %. Zaujme i přepočet průměrné sazby na vážený průměr podle objemu, který dokazuje, že průměrnou sazbu zvyšují menší, početnější a zároveň dražší emise od rizikovějších emitentů. Při přepočtu na vážený průměr podle objemu emisí se průměrný výnos na trhu snižuje na 6,68 %.

Některé kategorie se sice mohou v průběhu letošního roku ještě mírně měnit (na prospekty stále vycházejí nové emise), nemělo by se ale již jednat o příliš velké rozdíly (největší emise roku máme již za sebou).

Rekordy roku:

Největší emise roku: CSG (10 mld. Kč)
Největší program: Dr. Max (20 mld. Kč)
Nejvíce emisí: skupina e-Finance (31)
Nejvyšší úrok: Český řemínek (14,00 %)
Nejnižší úrok: REDSTONE (4,90 %)

Největší emitenti v roce 2025 (s navýšením emisí):

Padne trh s nemovitostmi = padne trh s firemními dluhopisy

Rok 2025 zopakoval jeden tichý, ale zásadní statistický signál. Na českém trhu s firemními bondy vyšlo v loňském roce 80 prospektů, z toho 49 od firem investujících na realitním trhu. Z drtivé části šlo o development, ale i o jiné formy realitního investování.

Takže ne investice do technologií, do průmyslu, nebo do služeb. Pro naprostou většinu emitentů se realitní trh stal jejich jedinou strategií, což znamená jediné: dluhopisový trh v Česku není diverzifikovaný, je to realitní derivát. A to je problém, protože většina těchto firem nestojí na cash-flow, ale na předpokladu, že ceny nemovitostí budou růst navždy. Jakmile by se růst zastavil nebo otočil, velká část emitentů by neměla z čeho své závazky splácet, protože jejich byznysový model je závislý ne na provozu, ale na růstu cen aktiv. Téměř všichni (a z těch menších úplně všichni) emitenti přitom jedou stejný model: vybrat přes dluhopisy peníze od investorů, koupit pozemek a slíbit výstavbu. Což není finanční model, ale zbožné přání, že to vyjde.

Tuto linku někdy rozvedeme v samostatném článku, ale už teď platí, že dluhopisový trh se veze na stejné vlně jako ten realitní. A až spadne jedno domino, druhé spadne také.

Startupové útočiště:

Po všech těch (mnohdy rádoby) developerech trh někdy „zpestřují“ i výlety do poněkud „kurióznějších“ odvětví. Zde se v drtivé většině případů jedná o startupy, které by normálně na firemní dluhopisy vůbec neměly sahat. Přesto se českými dluhopisy pokoušely jen za loňský rok financovat:

Aby těch kuriozit nebylo málo, přikládáme i kompletní seznam všech absurdit, se kterými jsme se na českém dluhopisovém trhu (který někdy připomíná satiru) setkali při analýzách emitentů v loňském roce. Viděli jsme…

emitenta, který otevřeně přiznal, že bez dalších dluhopisových peněz staré investory nesplatí
emitenta, který se po letech snahy o profesionalizaci svých dluhopisů rozhodl zařadit zpátečku do roku 0
emitenta, který zamkl většinu vlastního kapitálu v desetileté půjčce za 1 % ročně
emitenta, který na schůzi věřitelů schválil investorům vlastní ekonomickou popravu, a nechal je za to zaplatit
emitenta, do jehož nekvalitních dluhopisů investoval i třeba premiér ČR
emitenta, který má v názvu fond, přestože fondem není ani omylem
emitenta, který dává bankám lepší podmínky dluhu i vyšší úrok, než dluhopisářům
emitenta, který peníze z úročeného dluhu půjčuje dál bezúročně
emitenta, na jehož výkazech se ukázalo, jak povrchní dokážou být česká média při analýze účetnictví
emitenta, který ukazuje, že celý trh je prakticky jen o distribuci a ničem jiném
emitenta, který si může vybrat, kdy věřitelům vrátí peníze
emitenta, který do hlavní činnosti (ze které má vydělat peníze investorům) investoval jen 20-30 % vybraných peněz
emitenta, který dluhopisové peníze půjčil do firmy, nad kterou nemá kontrolu, a její majetek si zajistil jinou půjčkou
emitenta, který prodává dluhopisy s rizikem jako nová kryptoměna a s úrokem jako státní dluh (doslova)
emitenta, který investorům tvrdil, že jeho budova za odhadní cenu 276 mil. Kč má hodnotu 572 mil.

Největšími problémy celého trhu i nadále zůstávají:

firemní dluhopisy s naprosto neadekvátním poměrem výnos/riziko
firemní dluhopisy jako nástroj financování něčeho, co se má financovat equity investory
firemní dluhopisy financující 100 % investice s minimálním kapitálem od majitelů
kovenanty, které jsou jen na ozdobu
málo reálných zástav
zneužívání důvěry retailových hráčů a neregulované distribuce
vydávání dluhopisů bez konkrétního podnikatelského plánu, jen s vidinou „potenciálu odvětví“
vydávání dluhopisů na splacení těch starých
vydávání dluhopisů na prázdné SPV
několikanásobná strukturální podřízenost (řetězení dluhopisového kapitálu přes několik firem ve skupině)
výnos často sotva nad státními bondy, rizikovost často na úrovni kryptoměn
odpojení trhu od makroekonomické reality, nulová platnost ekonomických zákonů

V roce 2025 jsme se na Dluhopisaři věnovali i širším tématům kolem dluhopisového trhu. Vznikla řada článků, které jdou víc do hloubky a nabízejí pohledy, jaké v běžných médiích často úplně chybí:

článek o tom, proč si velcí hráči zamilovali český dluhopisový retail
článek o tom, proč má Česko ten nejabsurdnější dluhopisový trh na světě
článek o tom, co jsou to kovenanty a proč jim u dluhopisů věnovat pozornost
článek o tom, proč by se české startupy neměly financovat dluhopisy (a proč to přesto dělají)
článek o tom, proč některé emise zmizí během pár dnů (a není to jen kvalitou a výnosem)
článek o tom, kdy nakupovat dluhopisy (a proč jen těžko existuje ideální doba k nákupu)
článek o tom, že existuje jeden typ dluhopisů, který by firmy mohly využívat více, a nedělají to
článek o tom, za co ČNB dluhopisové emitenty nejčastěji pokutuje
a návod pro firmy, jak správně nastavit limit omezení zadluženosti, pokud chtějí investory skutečně chránit

Psali jsme ale i mimo téma dluhopisového trhu:

článek o tom, proč nikdo doopravdy neví, jaké mají české realitní FKI výnosy
článek o tom, jak skutečně funguje ekonomika (jinak, než vás učí vysoké školy nebo vám tvrdí média)
článek o tom, jaká je realita českého realitního trhu
článek o tom, jaká je realita českého realitního trhu 2
článek o tom, co se skutečně skrývá za „znaleckými oceněními“ realit
článek o tom, jak finanční distribuce v Česku může nepřímo pokřivovat celou ekonomiku

V minulém roce jsme také zveřejnili náš vlastní scorecard model, kterým jsme začali bodovat prospekty jednotlivých emitentů. Nemá nahrazovat naše plnohodnotné analýzy, ale slouží jako základní filtr ke kategorizaci kvality emitentů na trhu a čtenářům nabízí snadné vodítko k orientaci.

Tímto vám děkujeme za přízeň, kterou jste nám v roce 2025 věnovali. Vážíme si každého čtenáře, který chce skutečně porozumět dluhopisovému trhu a nespokojí se s často povrchními informacemi od klasických médií nebo s hezky znějící marketingovou vatou od samotných firem.

V roce 2026 na to navážeme. I nadále budeme přinášet obsah, který je originální, objektivní, a jde skutečně do hloubky. Ať už půjde o dluhopisy, firemní finance nebo širší témata, naším cílem zůstává stále totéž: poskytovat vám informace, které opravdu pomáhají dělat lepší rozhodnutí.