Za co nejčastěji padají pokuty dluhopisovým emitentům
Jednou z rolí České národní banky je i udělování pokut firmám, které porušují zákony v oblasti kapitálového trhu, včetně toho dluhopisového. My se na tyto pokuty pro dluhopisové emitenty udělené v průběhu let rozhodli podívat a zjistit, za co ČNB emitenty pokutuje nejčastěji.
Stanislav TermannČtení na 1 min
Shrnutí článku
Článek se zaměřuje na pokuty, které Česká národní banka udělila dluhopisovým emitentům od roku 2013. Nejčastějším důvodem je veřejná nabídka dluhopisů bez schváleného prospektu, za kterou byli potrestáni deset emitentů. Dále jde o pozdní výkaznictví, například opožděné výroční zprávy (tři emitenti), a nedodržení oznamovací povinnosti týkající se změn podílů či hlasovacích práv (dva emitenti). Po jednom emitentovi bylo potrestáno za veřejnou nabídku po vypršení platnosti prospektu, za nabídku bez prospektu spojenou se zavádějícím marketingem a za zveřejnění informací o emisi jiné firmy bez platného prospektu.
Většina pokut se pohybovala v rozmezí 50 až 500 tisíc korun. Podle autora se u většiny případů opakuje stejné schéma, kdy emitenti usilují o rychlé získání financí a dluhopisy prezentují veřejnosti bez dostatečné transparentnosti, a prospekt často ignorují.
Článek upozorňuje, že s rostoucím zájmem investorů o podnikové dluhopisy by měla růst také kvalita informací a důvěryhodnost marketingu. Trh v Česku je podle něj z velké části postaven spíše na narativu než na číslech. Pokuty proto autor chápe nejen jako postih za porušení předpisů, ale také jako signál, že dohled nad finančním trhem stále funguje.
Jednou z rolí České národní banky je i udělování pokut firmám, které porušují zákony v oblasti kapitálového trhu, včetně toho dluhopisového. My se na tyto pokuty pro dluhopisové emitenty udělené v průběhu let rozhodli podívat a zjistit, za co ČNB emitenty pokutuje nejčastěji. Níže najdete přehled vybraných pokut udělených od roku 2013:
- Veřejná nabídka bez schváleného prospektu – 10 emitentů
- Pozdní výkaznictví (např. opožděné výroční zprávy) – 3 emitenti
- Nedodržení oznamovací povinnosti (změny podílů, hlasovacích práv) – 2 emitenti
- Veřejná nabídka po vypršení platnosti prospektu – 1 emitent
- Veřejná nabídka bez prospektu + zavádějící marketing – 1 emitent
- Zveřejnění informací o emisi jiné firmy bez platného prospektu – 1 emitent
Většina pokut se pohybovala od 50 do 500 tisíc korun, přičemž za většinou z nich leží opakující se schéma: snaha zkrátit si cestu k penězům a prezentovat dluhopisy veřejnosti bez skutečné transparentnosti, kdy emitenti často ignorují prospekt, protože vědí, že investoři ho stejně nečtou. Zájem investorů o podnikové dluhopisy přitom roste, a s tím by měl proto růst i důraz na kvalitu informací a důvěryhodnost marketingu. Trh s podnikovými dluhopisy v Česku je dnes ale z velké části postavený na narativu, ne na číslech. Pokuty, které padají, tak nejsou jen o porušení nějakého paragrafu, ale jsou i signálem, že dohled nad finančním trhem stále funguje.


