Search
Close this search box.

Novinky ze světa českých dluhopisů

 

Inflace „skončila“, úrokové sazby padají.. co to znamená pro trh s dluhopisy?

ČNB si mne ruce. Inflace meziročně dosáhla pouze 2,3 procenta a spadla do jejího tolerančního pásma (pásmo je nastavené mezi jedním a třemi procenty, přičemž ideální míra inflace jsou dle ČNB dvě procenta). Hrozivá inflace, která tu nebyla od 90. let, se spustila v roce 2021 následkem dopadů covidových uzavírek po celém světě na mezinárodní dodavatelské řetězce. Poté jí přitížila energetická krize, kterou následně ještě zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Kdo sleduje meziměsíční růst inflace, ví že ceny nerostou již několik měsíců. A přestože inflace za leden činila meziročně jenom 2,3 %, což znamená, že pokud před rokem stálo zboží stovku, jeho cena nyní dosáhla jen něco málo přes 102 korun, připomeňme si, že cenová hladina se za poslední tři roky zvedla hned o cca 32 %. Na co vám v roce 2020 stačilo necelých 76 korun, to už dneska stojí stovku. To je míra inflace, na kterou jsme předtím potřebovali 15 let. A tohle skokové zdražení v horizontu čtyř let už nikdo zpátky nevrátí. ČNB totiž cíluje inflaci, a ne cenovou hladinu. To znamená, že když místo dvouprocentního cíle skončí za daný rok inflace třeba na 15,1 procentech (jako tomu bylo v roce 2022), tak centrální banka akorát „pokrčí rameny“ a příští rok zkusí opět cílovat ony dvě procenta. 15,1% růst cenové hladiny v roce předchozím tedy nijak neřeší a zdražení zůstává.

Ruku v ruce se slábnoucí inflací půjdou dolů i úrokové sazby, které jsou vzhledem k novým výsledkům o inflaci (které pozitivně zaskočily i ČNB) pořád nepřiměřeně vysoko. ČNB už na únorovém zasedání trochu překvapila, když snížila úrokové sazby dokonce o 0,5 %, a s novou statistikou bude v nasazeném tempu pravděpodobně pokračovat. Základní repo sazba je nyní na 6,25 %, návrat k nulovým sazbám ale nečekejme. Centrální banky po celém světě budou chtít držet sazby někde kolem 3-4 % jako takový kompromis. Hypotéky si díky tomu přestanou brát spekulanti a drobní střadatelé se v bankách dočkají alespoň nějakého výnosu a nebudou nuceni veškeré peníze investovat jako v situaci před covidem, kdy vkladové produkty jako místo pro dlouhodobé ukládání peněz nedávaly smysl.

A jaký dopad bude mít pozvolný návrat k sazbám ve výši 3-4 procent na tuzemský dluhopisový trh? Pro emitenty jednoznačně pozitivní, otázka ale je, jak moc. Zřejmě nás letos i napřesrok čeká vyšší míra refinancování, pokles sazeb v ekonomice ale emitentům neuleví tak, jak by si možná přáli. Když totiž před necelými třemi lety začaly sazby růst, emitenti tomu výnosy na svých dluhopisech odmítli adekvátně přizpůsobit. Zatímco základní 2T repo sazba mezi roky 2020-2022 vzrostla o 6,75 procentního bodu, nabízené výnosy na českých korporátních dluhopisech se za stejné období zvedly v průměru asi jen o 3 procentní body. A někteří emitenti se neobtěžovali zvednout výnos na svých dluhopisech vůbec.

 

 

GFF odprodala firmu, která ji auditovala

O GFF vychází v poslední měsících nové informace celkem pravidelně. V říjnu jsme psali, že čelí podezření na střet zájmů, protože spoluvlastnila firmu Audit Morava, která ji auditovala. Zákonná povinnost auditora přitom je být kvůli zamezení střetu zájmů na auditované firmě zcela nezávislý. Nezávislost na účetní jednotce je zárukou, že auditor bude moci formulovat svůj výrok, aniž by při tom byl ovlivňován faktory, které by jeho výrok mohly zpochybnit.

Předchozí audit společnosti GFF Invest měly proto prověřit orgány Komory auditorů ČR. Skupina GFF se ale mezitím kvůli podezření na střet zájmů podílu v auditorské firmě vzdala, jak sama uvedla v nejnovější tiskové zprávě. A zatímco většinový majitel GFF Ondřej Bartoš jako důvod oficiálně uvedl: „spolu s růstem celé skupiny nastal čas, abychom se i v této oblasti oddělili“, druhý spolumajitel skupiny GFF Martin Podoba připustil, že odchod z auditorské společnosti souvisí i s pochybnostmi, které angažmá holdingu v Auditu Morava vzbudilo. Ve stejné tiskové zprávě GFF uvádí, že již v minulém roce pověřila nového auditora zpracováním auditní zprávy o hospodaření holdingu.

Audit ve firmě navíc prováděl jednatřicetiletý Pavel Halamíček. Muž, který byl v roce 2015 pravomocně odsouzený za nepravdivý znalecký posudek a křivé výpovědi. Následně v roce 2019 obdržel od kárné komise Komory auditorů ČR pokutu ve výši 60 tisíc korun kvůli tomu, že nepostupoval v souladu s platnými pravidly pro auditory. Právě jemu skupina GFF svůj 99% podíl (který vlastní přes společnost RVO GROUP) prodala.

Skupina GFF, známá hlavně díky své dceřiné společnosti Future Farming jako staviteli akvaponických farem, musí v poslední době řešit jeden problém za druhým. Začalo to zpožďováním akvaponických projektů, na konci loňského roku pak skupinu opustil jeden z majitelů a finanční úřad si ve stejné době kvůli nezaplaceným daním za 8 milionů vzal do zástavy podíly v některých firmách ze skupiny.

Do toho GFF řeší i finanční potíže se splácením dluhopisů, kterých od roku 2020 vydala alespoň za 1,5 miliardy korun. Přesná částka, kterou od veřejnosti firma vybrala, není známá, může se jednat i o objem kolem jedné miliardy. Na začátku letošního roku problémy poprvé připustila a načrtla několik opatření, která mají pomoci situaci zlepšit. Je to například prodej části majetku či vystoupení z vybraných investic. Řada firem v holdingu je podle posledních zveřejněných údajů ztrátová.

Prodejem Auditu Morava, která se řadí mezi mikro účetní jednotky s čistou hodnotou majetku do 9 milionů korun a ročním obratem do 18 milionů korun, ale vzhledem k výši dluhů pravděpodobně výrazné prostředky na jejich úhradu nezíská. Výši transakce sice žádná ze stran nezveřejnila, firma ale měla podle poslední zveřejněné rozvahy z roku 2021 vlastní majetek jen 734 tisíc korun. Výkaz zisku a ztráty jako mikro účetní jednotka pak zveřejňovat nemusí vůbec. Webové stránky této auditorské firmy navíc přestaly fungovat a podle média SeznamZprávy firma nereaguje ani na telefonické pokusy o kontakt.

 

 

EAG získala konvertibilní úvěr za 2,5 miliardy korun

Skupině EAG, které nedávno vyšel nový dluhopisový prospekt, přistanou na účtu v přepočtu 2,5 miliardy korun. Dvojice zahraničních fondů Kartesia a CVI se rozhodla do skupiny zainvestovat 100 milionů eur. V investičním kole, které organizovala společnost Wood & Company, se z bezmála dvou desítek uchazečů dostali do finále tendru čtyři zahraniční zájemci. Fondy Kartesia a CVI nabídly dle vyjádření investičního ředitele a jednoho z majitelů Petra Kratochvíla „nejflexibilnější kapitálové řešení“.

Až doposud financovala EAG růst svého byznysu hlavně kapitálem od českých bank a drobných investorů prostřednictvím dluhopisů. Současná investice od fondů Kartesia a CVI zatím nic nezmění na vlastnické skladbě EAG a k majetkovému vypořádání dojde až v budoucnu. Jinými slovy to znamená, že fondy poskytly skupině EAG konvertibilní úvěr. Co je to konvertibilní úvěr?

Zatímco equity investice spočívá v tom, že investor výměnou za poskytnuté peníze získává okamžitě podíl ve společnosti, konvertibilní úvěr funguje jinak. Na jeho základě poskytuje investor společnosti investici formou úvěru. Firmě tedy vznikne dluh, který musí být v budoucnu buď splacen, nebo může být převeden (konvertován) do podílu ve firmě. A to v případě, že společnost dosáhne určitých finančních nebo provozních cílů nebo pokud se investor rozhodne, že je to pro něj výhodnější než zůstat věřitelem.

Konvertibilní úvěry jsou často používány ve venture kapitálovém financování, kde investoři poskytují kapitál startupům nebo rychle rostoucím společnostem s vědomím vysokého rizika spojeného s těmito investicemi. Konvertibilita jim poskytuje možnost stát se akcionáři a těžit z potenciálního růstu společnosti, pokud se její hodnota zvýší. Tyto úvěry mají obvykle pevně stanovené podmínky konverze, včetně konverzního poměru (kolik akcií může být získáno za každou jednotku dluhu) a konverzní ceny (cena, za kterou mohou být akcie při konverzi získány). Tyto podmínky určují, jak atraktivní je pro věřitele možnost konverze, a mohou ovlivnit, zda se rozhodnou svůj dluh konvertovat na kapitál.

Skupina EAG měla podle posledních výkazů k 30. září minulého roku závazky z dluhopisů za 1,244 mld. korun. Zaměřuje se na digitalizaci a konsolidaci služeb spojených s automobily. Se svou obchodní značkou Omnetic v současnosti působí na dvanácti evropských trzích. Kapitálová injekce jí má pomoci k dalšímu akvizičnímu růstu, přičemž firma má dle svých slov v současnosti již vytipované vhodné akviziční cíle v Polsku, Německu, ve Francii a v zemích Beneluxu.

 

 

Penta a Finep postaví byty pro pražskou církev

XPlace je projekt pražského arcibiskupství, kterým se snaží zajistit si příjem na provoz církve poté, co v roce 2043 skončí státní výplata náhrad za nevydaný majetek z komplexního majetkového vyrovnání v roce 2013. Církev proto navazuje partnerství s předními českými developery, od kterých kupuje byty.

Nedávno arcibiskupství dohodlo spolupráci s dluhopisovým emitentem Penta Real Estate ze skupiny Penta podnikatele Marka Dospivy, která pro platformu XPlace vybuduje dva bytové domy s celkem 54 byty v nové čtvrti Waltrovka na Praze 5. Podle mluvčího společnosti Martina Lánského se cena transakce vyšplhala nižší stovky milionů korun.

Skupina Penta vydává dluhopisy od roku 2020, přičemž až do loňského března vydala emise za 550 milionů korun určené primárně právě na development. V listopadu pak přišla s emisí na 2,5 miliardy ze strany své jiné divize, lékárenského holdingu Dr. Max, která chce penězi financovat nové akvizice a investice v rámci probíhající expanze svých poboček na evropském trhu.

Následně XPlace uzavřela smlouvu s dalším dluhopisovým emitentem, developerskou společností Finep, a to na 57 bytů v projektu U Šárky na Praze 6, za které církev zaplatí stovky milionů korun. Finep vydal mezi lety 2016-2021 tři dluhopisové emise za více než půl miliardy korun. Jde o jednoho z těch developerů, který otevřeně prohlásil, že se chce ve svém developmentu více zaměřit na nájemní bydlení.

 

 

Skupina Partners loni dosáhla na obrat přes 4 miliardy

Na loňský rok bude finanční skupina Partners vzpomínat ráda. Po letech usilování a plnění požadavků ČNB dosáhla na bankovní licenci a v březnu pro veřejnost spustí první poradenskou banku (=Partners Banku). Dle neauditovaných výsledků zároveň loni dosáhla širší skupina Partners na obrat 4,1 miliardy korun, což představuje meziroční růst 17 %.

Z hlediska obratu se v loňském roce nejvíce dařilo životní pojišťovně Simplea, která zaznamenala meziroční růst o 35 % na 890 milionů korun, přičemž nově působí také v Polsku. Vysokým meziročním růstem si prošly také investiční společnosti ve skupině Partners. Obrat Partners Invest vzrostl o 43 % na odhadovaných 170 milionů korun a nemovitostní fond Trigea zvýšil svůj obrat na 150 milionů korun (meziročně o 24 %). Výrazně rostla také penzijní společnost Rentea, při očekáváném obratu 83 milionů korun meziročně dokonce o 258 %, přičemž zaznamenala první ziskový rok po 2,5 letech od založení.

V lednu také vyšel Partners dluhopisový prospekt na loňskou emisi, kde jsme velmi chválili emisní podmínky.

 

 

 

Zdroje:

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

Sledujte nás

Facebook-f Linkedin Rss

Dluhopisář je projekt, který na jednom místě shromažďuje co nejvíce informací o firemních dluhopisech ve srozumitelné formě.

Navigace

Provozovatel

Webdesign Digitalka.cz