V této rubrice vám přinášíme aktuální informace o dění ve firmách, které působí na dluhopisovém trhu.
Smlouva Saunie se státní institucí měla být uzavřena za podezřelých okolností
Karlovarský hotel ze 70. let minulého století, který vlastní Ministerstvo financí, si v posledních letech prošel velkou rekonstrukcí. Naoko otevřel už v roce 2021, měl ale ještě řadu nedostatků včetně nedokončeného saunového komplexu. Dokončení rekonstrukce trvalo až do června 2022, kdy hotelový komplex naplno otevřel své brány. Státní společnost Thermal-F, která hotel spravuje, ještě předtím uzavřela patnáctiletou nájemní smlouvu se Sauniou, která v nově otevřeném hotelu provozuje onen saunový komplex.
Okolnosti, za kterých hotel s firmou smlouvu uzavřel, v letošním roce začala prověřovat policie. V červnu pak ve společnosti Thermal-F povolil prohlídku karlovarský okresní soud, kde o pět dní později zasáhli policisté z karlovarské hospodářské kriminálky. Celá kauza stojí na podezření, že došlo k porušení pravidel hospodářské soutěže. Saunia se státní firmou uzavřela smlouvu o patnáctiletém provozování sauny a bazénu za celkovou částku 180 milionů, policie se ale domnívá, že výběr nájemce se neřídil žádným z platných režimů výběrových řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Příkaz k prohlídce také uvádí, že Thermal-F neposkytl kompletní dokumentaci, například zápisy ze zasedání dozorčích rad a představenstva. Thermal-F proti prohlídce i postupu policie podala ústavní stížnost, kterou ovšem soud odmítl.
Samotná Saunia vydala poslední dluhopisy loni v říjnu. Podle nedávno zveřejněných výkazů s daty k srpnu 2023 dlužila na dluhopisech celkem 225 milionů korun, z toho 36 milionů splatných mezi srpnem 2023 a 2024. 25 milionů z toho splatila už v emisi minulý měsíc, kdy měla splatnou podlimitní emisi za 25 milionů korun z listopadu 2019.
Pak je tu ještě účelová Saunia Finance, které končí účetní rok v březnu. Firma vznikla na začátku loňského roku a v daném roce stihla vydat dvě emise – podlimitní kde upsala 24 milionů, a nadlimitní, kde si šla pro 200 milionů. Tato emise je splatná na konci 2026. Na konci března tohoto roku stihla podle účetní závěrky z obou emisí upsat celkem 24,7 milionů korun. Dluhopisy skupiny jsou obecně nezajištěné a nenabízí žádnou formu ochrany, s výjimkou dvou podlimitních emisí, které zajišťují zastavené pobočky firmy.
Saunia měla k srpnu 2022 bilanční sumu 552 milionů korun a záporný vlastní kapitál -198 milionů korun. Stále je tedy výrazně předlužená, velká část dluhu ale tvoří kromě dluhopisů půjčky za společníky nebo závazky z obchodní činnosti. Firma v posledním účetním roce prodělala rekordních 126 milionů korun a meziročně svou ztrátu navýšila o cca 34 milionů. K tomu má přes 300 milionů nakumulovaných ztrát z loňských let. Tržby za uplynulý rok (k srpnu 2023) jsou podle majitele mnohem vyšší, protože po dvou a půl covidových letech už konečně nebyla Saunia jakkoliv limitována vládními omezeními. Tak snad nebude věřitelům této firmy při pohledu na finanční výkazy za letošní rok větší horko, než jaké je zákazníkům této firmy v jejích saunách.
Penta si zabírá čím dál víc Prahy
O Pentě jsme psali zrovna nedávno, když si její lékárenská síť Dr. Max šla na dluhopisový trh pro 2,5 miliardy. Penta je středoevropská investiční skupina, jejíž počátky sahají do roku 1994. Byznysy má v několika evropských zemích. Podniká v bankovnictví, zdravotnictví, maloobchodu, médiích, výrobě a ve velkém se věnuje i developmentu. V Česku vlastní například sázkovou kancelář Fortuna nebo na Slovensku Primabanku. V loňském roce vydělala 1,6 miliardy korun, což je druhý nejvyšší zisk za 30 let její existence. Tržby firem v portfoliu skupiny stouply o deset procent na 192 miliard korun.
K celkovým výsledkům skupiny přispěly zejména právě lékárny Dr.Max, takže rozhodnutí expandovat tuto divizi dává určitě smysl. K vysokým výdělkům přispěl také výrobce hliníku Slovalco a zmíněná Primabanka na Slovensku a retailový řetězec Empi a výrobce mražených potravin Iglotex (kterého letos skupina prodala) v Polsku. Penta loni obecně do rozvoje svých projektů investovala přes 19 miliard korun, meziročně o polovinu více. Celková aktiva portfoliových firem se loni zvýšila o 79 miliard na 343 miliard korun.
Pozitivní vývoj zaznamenala i developerská divize Penta Real Estate, která se nejen v Česku dluhopisy financuje dlouhodobě. Pokud jde o dluhopisy nabízené v ČR, realitní divize Penty má za sebou šest historických dluhopisových emisí v celkovém objemu 550 milionů. S jejich vydáváním začala v roce 2020 a poslední přidala letos v březnu. Ta byla na tříleté dluhopisy v objemu 150 milionů korun za úrok 8,25 % ročně. Emisi vydala účelová Penta RE Funding II, přičemž ve prospěch investorů byla zastavena pohledávka za kyperskou matkou Penta Real Estate Holding Limited v hodnotě 225 milionů korun.
Se svými dluhopisy v Česku vždy mířila při minimální výši investice půl milionu korun na majetnější fyzické a institucionální investory. Oněch 550 milionů je ale jen střípek toho, co si Penta RE přes dluhopisy vypůjčovala. Bondy realitní divize vydává ve vyšších objemech i v jiných zemích za eurové úroky. Penta jako celek má vůbec na trhu s bondy dlouholetou zkušenost, kdy za svou historii vydala obligace za více než 4 miliardy eur v téměř pěti stech emisích.
Do realitního sektoru vstoupila Penta v roce 2005 a od té doby se vypracovala na lídra realitního trhu nejen u nás, ale i na Slovensku a v Polsku. V současnosti její portfolio tvoří více než 30 projektů pro komerční, rezidenční a maloobchodní sektor. Jejím cílem je stavět budovy, které přispívají k urbanistickému rozvoji dané lokality. Při tom často spolupracuje s architekty a designéry z celého světa.
V Praze stojí Penta třeba za kancelářským komplexem Churchill Square na Žižkově, který od ní v roce 2020 za více než 4 miliardy korun odkoupila skupina ČMN, další velký dluhopisový emitent v ČR. Nedávno Penta dokončila také dva a půl roku dlouhé práce na dvou budovách u pražského Masarykova nádraží za 2,5 miliardy korun, kde se otevřely přepychové kanceláře se zlatou fasádou.
V listopadu si Penta RE ukrojila další významnou část centra Prahy, když jí antimonopolní úřad potvrdil akvizici ČSAD Praha Holding. Tím získala do portfolia pozemky v místě autobusového nádraží na Florenci. V prosincovém rozhovoru pro server e15 prozradil šéf realitní divize Petr Palička, že na pozemcích plánuje vystavět novou městskou čtvrť se vším všudy. Budoucnost samotného nádraží rozhodnou až diskuse s městem, Penta ale nevylučuje možnost, že nádraží v takovém rozsahu jako dnes do budoucna nezůstane. Vzhledem k velikosti projektu, ale i rychlosti povolovacích procesů v ČR a dalším faktorům bude červená páska přestřižena nejdříve tak za 10 let.
V portfoliu má také pozemky nad kolejištěm hlavního nádraží v blízkosti zmíněného Churchill Square. Jedná se o velkou nevyužitou plochu hned v centru v blízkosti Václavského náměstí. Konkrétní projekt zatím na stole není, architektonická studie z roku 2017 zaplacená Institutem plánování a rozvoje ale říká, že by velká část pozemků šla zastavět. Jednat by se mohlo o řádově 200 až 300 tisíc metrů čtverečních nového bydlení. Výstavba by to ale byla dost specifická, protože by nešlo dělat třeba suterény ani parkování. A co se týče odprodaného projektu Churchill Square kus opodál, Penta s ním rozhodně končit nechce. V plánu má Churchill III, zatím ale pouze v přípravách na papíře.
Loď GFF opouští jeden ze zakladatelů
Brněnská GFF má za sebou náročný rok. Naposledy měla být její farmářská firma Future Farming pozadu se splátkou jedné ze svých podlimitní emisí a nedávno došlo také ke změnám ve vlastnické struktuře. GFF totiž opustil jeden ze tří podílníků, Martin Luňák. Jeho 25% podíl se snížil na 2 %, zbytek přešel na zbývající dva vlastníky.
Pro GFF neexistují konsolidované výkazy a řada firem ani nezveřejňuje nejnovější závěrky, za svou historii ale tato skupina vydala dluhopisy alespoň za 1,5 miliardy. Kolik upsala se dá jen hádat, realisticky řekněme třeba kolem jedné miliardy. A jak jsme již na Dluhopisáři mnohokrát upozornili, holding má řadu problémů, od finančních přes provozní až po ty se zákonem. Projekty firmy se zpožďují, řada firem v holdingu je podle posledních zveřejněných údajů ztrátová a její auditor může být ve střetu zájmů. K tomu se nově přidala zmíněná neschopnost splatit jednu z podlimitních emisí.
A do toho svůj podíl drasticky snižuje jeden z majitelů. Luňák svůj překvapivý odchod zdůvodnil dlouhotrvajícími názorovými neshodami ohledně směřování GFF. Jako další důvod uvedl údajnou absenci údajů o finanční situaci skupiny. Že se k němu jako ke čtvrtinovému vlastníkovi nedostávaly informace o finanční situaci společnosti je přinejmenším dost zvláštní a vyvolává další otázky, jak to v této podivné struktuře firem ve skutečnosti funguje.
Luňák se nechal slyšet, že se v prvních letech existence GFF (která vznikla v roce 2018) o hospodaření skupiny moc nezajímal, protože měl na starosti marketing a obchod a finanční zdraví skupiny svěřil s plnou důvěrou svým kolegům. Postupně se v něm ale prý zmocnily pochybnosti a navíc se mu zdálo, že mu ve firmě chybí adekvátní pravomoce. Nebyl například jednatelem ani jedné firmy v holdingu, a že jich je v celém spletenci GFF kolem stovky. Ve většině z nich je na jednatelském postu majoritní vlastník Ondřej Bartoš.
Skupina Luňákova tvrzení popírá, podle ní dostával Luňák jako majitel o ekonomice firmy pravidelné informace a měl možnost ovlivňovat řízení GFF adekvátně vůči výši svého podílu. Jeho odchod je přinejmenším symbolický, protože přichází ve stejné době, kdy u GFF začínají vyplouvat na povrch finanční problémy. K odchodu se ale prý rozhodl již v první polovině letošního roku, tedy dříve, než se objevily aktuální dluhopisové problémy. Byl to mimochodem on, kdo GFF nepřímo přivedl do akvaponického průmyslu (divize, která je teď pozadu se splácením), a to když do skupiny přivedl ostravského nadšence do akvaponie Michala Fojtíka, který je nyní hlavní tváří projektů Future Farming. GFF si nyní po vlastnické stránce dělí Ondřej Bartoš (66,5 %) a Martin Podoba (31,5 %). Zbylá dvě procenta si Luňák ponechal. Cenu, za kterou prodal zbývajících 23 %, údajně nechtěla žádná ze stran komentovat.
Telekomunikační aktivity DRFG se vrací pod jednu střechu
V obchodním rejstříku se 17. října objevila ve sbírce listin mateřských společností obou holdingů DRFG poměrně zásadní informace. Skupina DRFG se fúzuje se svou sesterskou společností DRFG Telco 5G, která jako mateřská společnost zastřešovala telekomunikační divizi. Bylo to v roce 2020, kdy se tehdy jedna ucelená skupina DRFG rozdělila do dvou samostatných konsolidačních celků, a to na telekomunikační holding zastřešený DRFG Telco 5G, a druhý holding zastřešený firmou DRFG konsolidující všechny netelekomunikační aktivity jako nemovitosti nebo finance. Ono rozdělení bylo v roce 2020 zdůvodněno flexibilnější a efektivnější správou telekomunikační divize v rámci odděleného holdingu.
Fúzí splynutím vzniká úplně nová akciová společnost, která nese název DRFG Investment Group a vzniká s účinností k 1. červenci tohoto roku, kdy byla sestavena zahajovací rozvaha. Za tímto účelem byla k 30. červnu aktiva obou zanikajících společností oceněna nezávislým znalcem (Kreston A&CE Consulting) a auditována. Vlastní kapitál DRFG a.s. byl oceněn na 417 milionů korun a vlastní kapitál DRFG Telco 5G na 180 milionů korun. Nová holdingová společnost má podle zahajovací rozvahy individuální bilanční sumu v hodnotě 5,29 mld. korun a vlastní kapitál ve výši 597 milionů korun. Nová společnost vzniká se základním kapitálem 24 milionů korun rozdělených na 240 tisíc akcií ve jmenovité hodnotě 100 korun jedna. Dosavadní akcie obou firem budou vyměněny za tyto nové akcie.
Nová fúze obou holdingů do jednoho se zdůvodňuje snížením provozních nákladů, zvýšením míry transparentnosti a přehlednosti vůči věřitelům, investorům a obchodním partnerům a možností implementace mezinárodních účetních standardů na konsolidovanou závěrku pro rok 2023.
DRFG na dluhopisech vyrostla a oba holdingy DRFG i DRFG Telco 5G patří i nyní mezi významné dluhopisové emitenty, kteří často míří na retailové investory. Ke konci roku 2022 činila dluhopisová expozice skupiny (DRFG i DRFG Telco 5G) celkem 5,2 miliardy korun, z toho 4,5 miliardy korun jsou dlouhodobé závazky.
U DRFG došlo v letošním roce k více změnám. První se týkala změny vrcholového managementu, kdy ke konci června 2023 skončil ve funkci generálního ředitele Peter Hlaváč, kterému vypršela tříletá smlouva. Jeho místo od 1. července přebral Roman Řezníček, akcionář a místopředseda představenstva investiční skupiny. Ten v devadesátkách založil telekomunikační společnost Suntel.
V závěru léta také DRFG navýšila svůj podíl ze 44 % na 100 % (přes dceřinou firmu Residential Invest) ve společnosti Czech Home Capital, který je investorem do nájemního bydlení a dluhopisovým emitentem zároveň. Zbylých 66 % odkoupila od ostatních podílníků včetně generálního ředitele společnosti Martina Gillara.
Analytik serveru Dluhopisář.cz. V minulosti připravoval či řídil dluhopisové emise za jednotky miliard korun. Je tedy spíše praktikem, než teoretikem.
