GFF v problémech. Ryby a saláty jsou pozadu se splácením

Akvaponie je inovativní způsob zemědělství, který pěstuje zeleninu s minimálními nároky na spotřebu vody, a to tak, že pěstování kombinuje s chovem ryb. Biologický odpad z chovu ryb na maso se v akvaponii využívá jako hnojivo pro pěstování rostlin. Rostliny následně vodu pročistí tak dobře, že se může vrátit zpět k rybám. Skoro by se chtělo říct perpetuum mobile na čistou vodu. Proces se snaží v umělém prostředí napodobit přírodu, ve které spolu takto žijí ryby a rostliny v naprosté symbióze. Akvaponie se má stát budoucností udržitelné produkce potravin s nízkou energetickou náročností.

Tolik k tomu, o co se v Česku pokouší společnost Future Farming ze skupiny GFF podnikatelů Bartoše, Podoby a Luňáka. Ta v ČR vlastní několik akvaponických farem a je u nás pravděpodobně nejviditelnějším propagátorem tohoto inovativního zemědělského oboru. Loni v červnu po svých farmách dokonce prováděla premiéra Petra Fialu. A jaké lepší PR si přát, když se svůj byznys snažíte prodat drobným střadatelům z laické veřejnosti.

Future Farming měla na konci října splatnou jednu ze svých podlimitních emisí. Všichni investoři ale zaplaceno nedostali a firma je musela zprávou uklidňovat, že co nejdřív zjedná nápravu. Zpoždění vysvětluje nedávnou investicí, kdy kapitálově vstoupila do projektu dosavadního tuzemského konkurenta Rybí zahrada z Lážovic na Berounsku. S poškozenými věřiteli údajně řeší situaci tak, že jim nabídla možnost „finanční či hmotné kompenzace“. Co se za tou hmotnou kompenzací skrývá je nám záhadou, možná nějaká zelenina vypěstovaná na jejích akvaponických farmách.

Na Future Farmings už se ze strany investorů schyluje první kritika. Firma mezitím vesele dál prodává nové dluhopisy a neváhá se při tom prezentovat dobrou platební morálkou, jako třeba 21. listopadu ve statusu na svém facebookovém profilu. Jak ironické, když v ten samý čas byla už ona zmíněná problémová emise po splatnosti.

 

Kolik dluží GFF na dluhopisech?

Za svou historii vydala skupina GFF v nadlimitních emisích (s prospektem schváleným ČNB) celkem 1,06 miliardy korun. Nadlimitní dluhopisy vydává od roku 2020. V minulosti byl skupině dokonce jedenkrát prospekt ze strany ČNB zamítnut, což je na trhu anomálie. Ne u všech nadlimitních dluhopisů se však uvádí, kolik se jich prodalo. Z těch co se prodaly se podle nám dostupných informací upsalo 41 % nabízeného objemu.

Nadlimitní emise GFF:

*emise v EUR a PLN převedené do CZK

 

Skupina GFF má za sebou také nespočet podlimitních emisí. Vydala jich minimálně za 667 milionů korun, nemusí se ale jednat o celé číslo, vzhledem k tomu, že podlimitní emise se těžko dohledávají. Ani v jejich případě nejsou známy výsledky úpisu pro všechny emise. Z těch u kterých jsou zjistitelné, se upsalo 87 %. Za emisi z letošního března dokonce nabídla výnos 15 %.

Podle samotného prohlášení firmy (viz níže) si dohromady (z nadlimitních i podlimitních bondů) napůjčovala půl miliardy. Otázka je, kolik z toho už splatila.

Podlimitní emise GFF:

*emise v EUR převedené do CZK

 

Jaké jsou finanční výsledky GFF?

Řada firem ve skupině je vysoce zadlužená a prodělává, jak jsme psali v naší dubnové analýze. Udělat finanční analýzu na tuto skupinu je ale nadlidský úkol. Kvůli nezveřejněným závěrkám nelze ověřit ani základní údaj jako tržby, které firma ráda prezentuje médiím. Nejnovější výkazy které jsou u firem k dispozici, jsou pro každou za jiný rok: některé mají nejnovější výkazy k roku 2022, některé k 2021 a někdy je poslední výkaz i k roku 2017. Některé firmy nemají výkazy od začátku podnikání zveřejněné vůbec a u těch co mají jde v mnoha případech pouze o zkrácenou účetní závěrku, kde chybí výkaz zisku a ztráty a k dispozici je pouze zkrácená rozvaha. Kromě toho se firmy často přejmenovávají, aby v tom byl ještě větší zmatek.

V početné skupině byly loni ziskové pouze tři firmy. Samotná Future Farming se za loňský rok chlubí tržbami 217 milionů korun a čistým ziskem 14,8 milionu korun. Není však jasné, z čeho přesně zisk pochází. Původ zisku nelze vyčíst ani u firem Nastav.it (zisk 19,2 milionů) a Commerce Trade (zisk 29,7 milionů korun), žádná z firem nemá kvůli své velikosti zákonnou povinnost zveřejňovat VZZ.

Jedná se z naší strany o pouhou spekulaci, které se nemusí zakládat na pravdě, ale je možné, že jde o uměle vytvořený zisk vytvořený účetními metodami. Do výsledovky se člověk podívat nemůže, ale když se podíváte do tabulky níže, společnost Future Farming má hromadu dcer. Samotná Future Farming se sice do médií chlubí ziskem 14 milionů korun, ale co na tom, když její dcery mají dohromady ztrátu cca -47 milionů (a to se ani u všech výsledek hospodaření za loňský rok dohledat nedá, takže klidně ještě víc).

A protože je Future Farming v pozici holdingové společnosti, která půjčuje peníze z dluhopisů dál svým dcerám (za vyšší úrok), je docela dobře možné, že zisk Future Farming ve výši 14,8 milionů je zcela tvořen přijatými úroky od dceřiných firem. Výše zisku je pak dána pouze tím, o kolik vyšší je úrok, který musí platit dcery matce oproti úrokům na dluhopisech. Žádné reálné bohatství zde nevzniká a pro dceřiné firmy to samozřejmě znamená akorát hlubší ztrátu. Ale co na tom, když může GFF tvrdit, že je akvaponie v zisku skoro 15 milionů korun. Podobná story se pak samozřejmě může odehrávat i u vůbec nejziskovější firmy Commercial Trade, která je další holdingovou společností. Ta může zisk tvořit tím, že poskytuje servis ostatním firmám. Za tyto služby od nich inkasuje provize, kterými tvoří zisk na úkor ostatních firem ve skupině.

 

 

Firma má i další škraloupy: střet zájmu jejího auditora a způsoby prodeje dluhopisů skupiny, které jsou plné lživých prohlášení, které přinesla investigativní práci Daniela Nováka a dalších novinářů ze Seznam Zpráv. Proti tomuto médiu se Future Farming ostře ohradila na svém webu, kde se dušuje, že redaktoři šíří o firmě nepravdivé informace. Pojďme se na ně podívat a uvést výtky na pravou míru:

 

Toto prohlášení je staré měsíc a půl. Vyšlo v říjnu, a už teď víme, že neplatí, když má Future Farming problémy se splacením malé podlimitní emise. Samozřejmě že firma žije na dluh, když je závislá na úpisu dalších a dalších dluhopisů, aby mohla vyplatit ty staré, když na to není schopná vydělat svou podnikatelskou činností. Dluhopisy prodává pořád už pár let.

Navíc, pokud chce firma Future Farming, aby se o její finanční situaci nemuselo spekulovat, stačilo by řádně vydávat finanční výkazy v obchodním rejstříku. Jak si lze všimnout z tabulky výše, z holdingu Future Farming nemá za loňský rok zveřejněné výsledky polovina firem.

 

 

Jak je uvedeno výše, informace o výši úpisu jsou dohledatelné jen k některým emisím. Investoři tak musejí informace o skutečném zadlužení skupiny GFF jen hádat. Faktem je, že GFF si šla na trh ne pro půl miliardy, ani pro miliardu, ale pro více než půl druhé miliardy korun.

 

 

Zde jde pouze o slovíčkaření. V principu se nic nemění, GFF vlastní podíl ve své auditorské firmě. Zákonná povinnost auditora přitom je být kvůli zamezení střetu zájmů na auditované firmě zcela nezávislý. Nic se nemění ani v tom, že onen auditor má za sebou řadu profesních kauz.

 

 

Pravda nebo nepravda? Nikdo neví, co zájemci o dluhopisy této firmy uslyší příště. Pravdou je, že redaktoři Seznam Zpráv během takzvaného mystery shoppingu výmysly skutečně slyšeli. Že se jednalo o selhání jedince a zájemci o investici do Future Farming výmysly určitě neuslyší, je od Future Farming stejné zobecňování, jako to, ze kterého obviňuje redaktory Seznam Zpráv. Zároveň je úsměvná skutečnost, že to chce firma shodit na osobní selhání nějakého jednoho poradce.

Že jsou taktiky prodeje těch nejhorších dluhopisů velmi často za hranicí etiky je obecně docela známá věc. Zadruhé je třeba říct, že fakticky chybné informace (třeba o stavu akvaponických projektů), které onen poradce investorům prezentoval, si jen tak nevycucal z prstu, ale logicky pocházely z podkladů, které dostal (jak sám redaktorům uvedl). Ostatně, lživých a zavádějících informací (třeba že bondy této firmy jsou konzervativní investiční produkt) se opakovaně dopouští i samotná Future Farming na svém webu a sociálních sítích. Tady opravdu neselhal pouze jedinec.

 

 

Podle redaktorů Seznam Zpráv ale odběratele těchto technologií firma tají. Kdo od firmy technologie koupil? Proč tyto informace odmítá firma sdělit? Tolik otázek, tak málo odpovědí.

 

O této skupině už toho bylo napsáno hodně. Určitě dost na to, aby měli její věřitelé dostatek důvodů začít se bát o své peníze. Hrozivá ekonomika, nulová transparentnost, žádné zajištění nebo jiná ochrana investorů a díky investigativní práci redaktorů ze Seznam Zpráv také víme, jak neeticky prodává své dluhopisy nebo že má auditor společnosti osobní napojení na vlastníky.

V srpnu z firmy dokonce odešel Martin Luňák kvůli (dle svého vyjádření) „dlouhotrvajícím názorovým neshodám ohledně směřování GFF“. Jeho 25% podíl se snížil na 2 %, zbytek přešel na zbývající dva vlastníky.

Kromě toho je samotná akvaponie velice riskantní a investičně nákladný byznys, který může snadno zkolabovat a vést k ekonomickým ztrátám. Přesto se i v Česku najdou důkazy, že to může fungovat. Příkladem je nejdéle kontinuálně fungující akvaponická farma v Přáslavicích u Olomouce, kterou dlouhodobě provozuje společnost FLENEXA PLUS podnikatelů Aleše Horáka a Michala Netolického.

Future Farming mezitím na trhu sbírá kapitál, jak se dá. K dluhopisům přidala také možnost koupit si za 100 tisíc podíl na firmě. Současným investorům přejeme hodně štěstí a těm, kteří nad touto investicí přemýšlí, doporučujeme směřovat svou pozornost někam jinam.