Pozemky Pavla Rydzyka s vápencem, který patří státu
O finanční skupině YD Capital, za kterou stojí podnikatel Pavel Rydzyk, jsme v novinkách psali docela nedávno ve spojitosti s problematickým oceněním některých nemovitostí v jejím portfoliu. Z kontroverzních valuací vyčnívaly zejména pozemky v Brně-Líšni, které nejmenovaný znalec ocenil na konci roku 2022 na 799 milionů korun, přestože jejich třetinový podíl koupila skupina YD Capital podle katastru o půl roku dříve pouze za 22,1 milionu korun. V procentuálním vyjádření by se jednalo o zhodnocení o více než 1000 %, přestože v daném časovém intervalu nedošlo k žádné změně (např. změnou územního plánu), aby to takovou míru zhodnocení alespoň částečně ospravedlnilo.
K samotnému ocenění pozemků v Líšni se však dle SeznamZpráv váže nová kontroverze, která měla původně ono přestřelené ocenění vysvětlit. Valuace ve výši 799 milionů korun se totiž údajně opírá o vápenec, který se pod pozemky nachází. Podle Rydzyka je jednou ze strategií zhodnocení pozemku právě těžba tohoto vápence. Hned vedle jeho pozemků se nachází vápencový lom, kde se vápenec těží. Ke smůle Rydzykovy firmy je ale i vápenec pod jeho pozemky součástí takzvaného „výhradního ložiska“, což v podstatě znamená, že tyto nerosty patří státu, přestože se nacházejí na pozemcích v soukromém vlastnictví.
Na těžbu vápence v přilehlém lomu má od státu licenci firma Kalcit. Tato licence se však nevztahuje pouze na samotný lom, ale právě na celé ložisko. Jinak řečeno, firma Pavla Rydzyka nemá na těžbu vápence pod vlastními pozemky nárok, přestože na jeho potenciální těžbě údajně stojí jeho nepřiměřeně vysoké ocenění. A aby toho nebylo málo, Rydzyk tyto pozemky dle SeznamZpráv údajně letos v květnu vyvedl ven z hlavní části své skupiny na firmu stojící mimo, a to za neznámou částku.
A zase ten Future Farming
Skupině GFF jsme v posledním roce věnovali na tomto webu poměrně hodně řádků. Brněnský holding, který nadělal dluhopisové dluhy minimálně ve vyšších stovkách milionů korun, skončil svou činnost v první polovině letošního roku. Stalo se tak po dlouhých měsících hašení problémů s likviditou. Skupině ale při hašení stále většího požáru došla voda a nakonec za sebou akorát zanechala firmy v insolvenci. Včetně její největší investice, skupiny Future Farming, která se věnuje pěstování potravin na akvaponických farmách. Ta nyní usiluje o reorganizaci, která by umožnila pokračovat v další činnosti a uspokojit co největší množství věřitelů. Omezila proto pěstování na farmách a chystá prodej technologií a stavbu farem v zahraničí.
Firmám akvaponické skupiny ale přibývají problémy i v insolvenčním řízení. Česká národní banka v září rozhodla o pokutě společnosti Future Farming ve výši půl milionu korun za to, že neoprávněně nabízela investorům úpis akcií dvou svých dceřiných firem. Neoprávněně proto, jelikož firmy na začátku veřejných nabídek akcií nezveřejnily akciový prospekt, který by byl schválený centrální bankou nebo orgánem dohledu z jiného členského státu Evropské unie.
Úpis akcií byl pro Future Farming způsobem, jak získat nový kapitál a děl se jak prostřednictvím jejích internetových stránek, tak i skrze nejmenované třetí osoby, údajně z oblasti finančního poradenství. Podle investorů přitom tito poradci upozorňovali, že jsou jen takzvaní tipaři, kteří nezprostředkují investici přímo, ale pouze jí zpropagují. Z úpisu akcií obou dcer dokázala skupina vybrat skoro 600 milionů nového kapitálu, přičemž akcie se nabízely za nižší statisíce až za 1,6 milionu korun.
ČMN se pouští do realizace svých plánů na expanzi, a začíná ve velkém
Českomoravská Nemovitostní, realitní skupina nakupující pražské kancelářské budovy, přišla letos v červnu s novým dluhopisovým prospektem na 2 miliardy korun. Tento prospekt jsme analyzovali zde. ČMN se bondy financuje prakticky od začátku existence a slouží jako hlavní zdroj jejího financování (na konci minulého roku kryly dluhopisy cca 80 % konsolidovaných aktiv).
V nedávném prospektu se ČMN mimo jiné pochlubila plány na rozšíření svého nemovitostního portfolia o nové typy nemovitostí. Kromě kanceláří by chtěla nově investovat i do jiných typů komerčních nemovitostí, od těch maloobchodních až po ty průmyslové. Kromě toho se chce podívat i mimo Česko – nově pokukuje po akvizicích v Německu, Rakousku a Velké Británii, kde jí přitahují vyšší výnosy a výhodnější financování.
A plány na naředění portfolia o jiné nemovitosti než jsou kanceláře v hlavním městě se již začaly realizovat, zatím alespoň přes spřízněný nemovitostní fond Nemo. Ten podle médií jedná o koupi s dalším realitním fondem na trhu Nova Real Estate, který je takovým „pozůstatkem“ zkrachovalé investiční skupiny Arca Investments, jejíž entity patří k největším akcionářům tohoto fondu. Tento fond drží 16 nemovitostí, z toho pět kancelářských komplexů v Praze a zbytek tvoří retailové parky a nemovitosti v různých částech Česka s celkovou účetní hodnotou přes 200 milionů eur, tedy okolo 5 miliard korun. Mezi atraktivní nemovitosti patří třeba několik kancelářských komplexů na pražském Andělu, včetně Smíchov Gate.
Poradenská společnost Savills mezitím s nabídkou prodeje oslovila přes 90 potenciálních kupců z Česka i zahraničí. Cenově nejlepší nabídku však předložil právě realitní fond Nemo, přestože majitelé ČMN nechtěli v souvislosti s nákupem nic potvrdit ani vyvrátit a mlžil i samotný Redside, který fond Nova Real Estate spravuje. Ten pouze uvedl, že prodej jde podle plánu a měl by se uzavřít do konce roku. ČMN si ale nemusí ponechat celé portfolio a některé budovy může časem prodat v samostatných nabídkách. Mohla by na tom vydělat, protože fond Nova Real Estate prodává z důvodu časového presu celé portfolio naráz a to navíc v ne úplně nejlepší době. Spousta západních fondů totiž musela v minulém nebo letošním roce přeceňovat své nemovitosti směrem dolů.
Komárek vzal druhou tranši desetimiliardové emise na Slovensko
V červnu tohoto roku vyšla skupině KKCG (která patří Karlu Komárkovi, jednomu z nejbohatších Čechů) největší dluhopisová emise v historii naší země. Na trh si jeho skupina, která dominuje evropskému loterijnímu trhu, šla pro 10 miliard korun ve dvou tranších. V té první, ve které poptávala 5 miliard, nabídla skrze čtyři významné banky pětileté dluhopisy za 7,75 % ročně, do kterých mohla investovat i široká veřejnost. Individuální investoři toho ale moc nakoupit nestihli, bondy do pár dnů od spuštění úpisu vyprodali zájemci z řad institucionálních investorů. Toho skupina využila navýšením emise z pěti na šest miliard korun. Nyní je možné si tyto bondy pořídit skrze brokera na pražské burze, ovšem již za cenu 107,50 % jmenovité hodnoty. Kdo tedy nestihl primární úpis, dostane ve skutečnosti výnos už jen kolem 6 % p.a..
Nyní přichází druhá várka této historické emise, tentokrát ale eurová, jelikož většina peněžních toků skupiny je v eurech. Bondy proto skupina vydá na Slovensku a zbaví se tak kurzového rizika, kterým čelila u první tranše. Zájem investorů se opět čeká vysoký, přičemž i na tyto dluhopisy dosáhnou drobní investoři, a to za tisíc eur (tedy cca 25 tisíc korun). I tato emise bude stejně jako ta korunová z června zajištěna čtvrtinovým podílem loterijního kolosu Allwyn, věřitelé ale tentokrát dostanou nominální výnos pouze 5,9 %, tedy skoro o 2 procentní body nižší než v červnu. Přesto se dle odborníků stále jedná o relativně vysoký výnos vůči podobně rizikové konkurenci, a to hlavně kvůli ne zcela ideálnímu profilu ESG. Sociálně odpovědné investování logicky není hazardu (ve kterém KKCG podniká především) tak nakloněno.
Není to ale jen KKCG, kapitál přes dluhopisy získávala v letošním roce řada velkých miliardových skupin. Jen v minulých týdnech vydaly tyto společnosti dluhopisy více než za 90 miliard korun. Kromě Komárkovy skupiny si pro peníze z dluhopisů šly jen v posledních čtyřech měsících České dráhy, Accolade, ČEZ, CPI i pár českých bank. Jen tyto subjekty spolu s KKCG poslaly od června na světové trhy emise za 92 miliard korun, z toho samotný ČEZ trhy obohatil o eurové emise v přepočtu za skoro 37 miliard korun. A v posledním roce se do této party alespoň na českém trhu přidaly i lékárna Dr. Max nebo výrobce stavebnin DEK.
Tím to ale zřejmě nekončí. Nedávno přibyly také zelené emise od energetické skupiny Energo-Pro (ve výši až 3,5 miliardy korun) a od Trigemy (500 milionů). Důvodem této „dluhopisové párty“ v uplynulém roce je jednak snižování sazeb ze strany centrálních bank, které již ukončují svůj boj s inflací (kromě ČNB už i ECB, americký Fed nebo Banka Anglie) a jednak i nízká riziková přirážka u sazeb, která by se zhoršujícím se výhledem evropských ekonomik mohla zhoršovat. Emitentům zároveň v současnosti do karet hraje i rostoucí objem klientských peněz v privátních bankách a fondech. Korporátní bondy přitom zejména v posledním roce patřily mezi velmi populární třídu aktiv.
Přítomnost finančních výkazů v rejstříku kontrolují úřady často jen u velkých a středních podniků
Je to častý problém, se kterým se na Dluhopisáři při analýze hlavně menších firem setkáváme docela pravidelně. České společnosti nezakládají své účetní závěrky do obchodního rejstříku. Podle stanice Český rozhlas Radiožurnál z předloňského roku tak nečinilo přes 40 % českých firem, a to navzdory snahám ulehčit jim tuto povinnost ze strany zákonodárců, kteří třeba od roku 2021 povolují firmám zveřejnit závěrku prostřednictvím správce daně spolu s daňovým přiznáním.
Pokuty za nezveřejňování přitom v teorii nejsou malé. Finanční sankce podle zákona o účetnictví může sahat až do výše 3 % hodnoty čistých aktiv a pokuta vycházející ze zákona o veřejných rejstřících může dosahovat výše až 100 tisíc korun. Zatímco o té druhé rozhodují rejstříkové soudy, postih vyplývající ze zákona o účetnictví je v kompetenci finanční správy. Ta se ale v praxi dle mnoha advokátů až dosud zaměřovala na kontroly zveřejňování účetních závěrek a dalších listin spíše výjimečně a když už, tak zejména na argumentační úrovni při daňových kontrolách.
V poslední době ale došlo k posunu. Finanční úřady se nyní na prověrky zaměřují častěji, a to zejména v rámci přípravy na daňové kontroly. Odborníci se ale shodují, že úřady často kontrolují jen velké a střední podniky a četnost kontrolování se navíc liší i regionálně. Společnosti v menších regionech mají větší šanci být kontrolovány než ty, které mají sídlo ve velkých městech, jako je Praha, kde je obrovský počet daňových subjektů. A protože by pokuta do výše 3 % čistých aktiv mohla být pro některé firmy klidně likvidační, finanční správa se v praxi většinou krotí. Firmy na porušování této povinnosti klidně nejdříve několikrát upozorní a sankciuje často až při opakovaném porušování, a to mnohdy jen do výše v řádu desetitisíců korun.
Gevorkyan vydá další zelené dluhopisy
Tato společnost je další z českých dluhopisových emitentů, který letos přišel na trh s nabídkou zelených dluhopisů. Na začátku roku informovala firma o emisi green bondů za 7,11 % ročně, které plánovala vydávat ve dvou tranších. První tranše v únoru nabídla dluhopisy v objemu 22,5 milionů eur a v září společnost oznámila zahájení prodeje druhé části v objemu 7,5 milionů eur, která se upisovala do 4. října 2024. Celkem by tak v případě úspěšného upsání mohla získat až 30 milionů eur, tedy cca 750 milionů korun.
Firmu Gevorkyan jsme analyzovali v roce 2022, kdy vydávala dvě dluhopisové emise na prospekt, jednu korunovou a jednu eurovou. Korunovou emisi ve vydaném objemu 220 milionů firma již úspěšně splatila a eurovou emisi v objemu 10 milionů plánuje částečně refinancovat právě letošními zelenými dluhopisy. Ty mají kromě toho financovat především nové investice do projektů s pozitivním environmentálním dopadem.
Společnost se totiž dlouhodobě věnuje vývoji a výrobě produktů metodou práškové metalurgie, jež je obecně považována za energeticky a materiálově udržitelnější technologii ve srovnání s klasickou metalurgií, což firmě umožňuje pyšnit se prakticky bezodpadovou výrobou. Dnes tímto způsobem vyrábí produkty (zejména součástky) pro celou řadu odvětví. Toto podnikání jí ovšem v minulém roce vyneslo ztrátu v přepočtu cca -3 miliony korun, přičemž vlastní kapitál skončil na konci roku bezmála -5 milionů korun.
Nové zelené dluhopisy, které mají financovat hlavně rozšíření kapacit a energetické úspory, jsou vydávány v souladu s principy ICMA (Mezinárodní asociace pro kapitálové trhy), a to na dobu pět let se splatností v roce 2029. Každý dluhopis má nominální hodnotu 1000 eur. Obligace firmy jsou obchodovány na pražské burze, stejně jako její akcie, které se začaly upisovat od července 2022.
V kauze Arca nenávratně zmizelo 90 % majetku za 17 miliard korun
Arca Investments. Dříve významná československá investiční skupina aktivní hlavně ve finančnictví, energetice a realitách, která se ve velkém financovala směnkami a dluhopisy. Dnes známá spíše jako největší krach v České republice od 90. let 20. století. Tedy alespoň z pohledu ztrát, pád Sberbank byl samozřejmě mnohem větší událostí z pohledu objemu majetku, tam se ale ztráty věřitelů povedlo minimalizovat. V této kauze se naopak z celkových skoro 20 miliard přihlášených pohledávek zřejmě definitivně vypařilo přibližně 16,5 miliard korun. A to si pro bezmála dva tisíce klientů a věřitelů Arcy ponese brutální následky. Úpadek této investiční skupiny byl vyhlášen v květnu 2021 a Arca svůj pád sváděla hlavně na pandemii covidu. Poté přišlo tři roky trvající enormně složité insolvenční řízení, které věřitelům chvílemi dávalo určitou naději, že se zachrání mnohem více. V prvním roce insolvence dokonce některé z věřitelských skupin slibovaly věřitelům návrat nejméně 80 % z jejich pohledávek.
Pak přišel plán na reorganizaci, který počítal s převedením aktiv rozptýlených po Evropě do nově vzniklé společnosti Noah a který původně počítal s tím, že do pěti let dostanou nezajištění věřitelé zpět cca 31 % hodnoty pohledávek. Po sporech mezi zúčastněnými subjekty si ale reorganizaci vzali na starost advokáti fond IFIS advokáta Marka Indry, který namísto plánu dlouhodobějšího rozvoje aktiv v majetkové podstatě tlačil na co nejrychlejší zpeněžení majetku a nižší náklady. A jeho plán věřitelské reorganizace, který v mnohém připomíná spíše konkurz, slibuje věřitelům jen 10,4 %.
Hodnota majetku dle ocenění v reorganizaci je podle autorů plánu 2,86 miliardy korun, ovšem po odečtení dluhů zajištěného věřitele a nákladů na právníky, poradce, znalce a insolvenčního správce si mezi sebou nezajištění věřitelé (tedy i ti dluhopisoví) rozdělí pouze 1,98 miliardy korun. Znovu připomínáme, že původní výše přihlášených pohledávek je proti tomu 19,5 miliardy korun. Z majetkové podstaty to ale není konečné číslo, v současnosti probíhá soudem schválená restrukturalizace slovenské části skupiny, kde se majetek odhaduje na zhruba 2,4 miliardy korun. Pokud by zde ale došlo na konkurz, potenciální výnos pro nezajištěné věřitele mohl klesnout až k šesti procentům.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
