V prvních dvou dílech jsme popsali, jak Wood Seeds začala prodávat drahé dluhopisy ještě před rozjezdem výroby a kam získané peníze postupně směřovaly. Hlavní areál v Břasích zůstal nedokončený, vlastní lesy firma systematicky netěžila a značná část kapitálu skončila v nelikvidním majetku, pohledávkách uvnitř skupiny a účetních hodnotách, které nevytvářely dostatek skutečné hotovosti.

Wood Seeds přesto dokázala získávat peníze stále rychleji. Z původních 12 milionů korun v nesplacených dluhopisech vyrostla během pěti let na přibližně 1,7 miliardy. Emise, o které zpočátku téměř nikdo nestál, později překračovaly plánovaný objem a firma musela navyšovat jejich kapacitu.

Ve třetím díle se proto podíváme na stroj, který tento růst umožnil. Na marketing financovaný stovkami milionů, call centra, úroky dosahující až 12 procent, distribuční náklady zvyšující cenu nových peněz až na 18 procent a prodejní aparát, který nakonec dokázal získávat desítky milionů korun měsíčně.

Dluhopisový stroj Wood Seeds v kontextu českého trhu 

Wood Seeds není pouze další emitent, který přestal splácet. S přibližně 1 miliardou a 700 miliony korun v nesplacených dluhopisech patří mezi velké dluhopisové havárie českého trhu.

Pro představu, podle dat Surveilligence dosahoval v roce 2019 souhrnný objem emisí všech emitentů, kteří v daném roce skončili v insolvenci, přibližně dvou miliard korun. Toto srovnání je vůči Wood Seeds spíše konzervativní. Historická statistika pracuje s maximální nominální výší vydaných emisí, nikoli s částkou, kterou firmy skutečně získaly. Reálné úpisy tak mohly být podstatně nižší.

Objem peněz ohrožených v kauze Wood Seeds se proto může blížit celému roku problémových emisí z doby, kdy firma vstupovala na trh. Podobnou velikostní kategorii představuje známá kauza Premiot, kde se skutečný úpis odhadoval na více než dvě miliardy korun.

Ještě mezi roky 2016 a 2018 zůstával souhrnný objem emisí všech nových insolventních emitentů dohromady pod jednou miliardou korun ročně. Od roku 2021 už se roční objem pravidelně pohyboval v jednotkách miliard a v roce 2025 poprvé vystřelil do desítek miliard. Wood Seeds s přibližně 1,7 miliardy korun je tak dalším příkladem posunu od malých toxických emisí k velkým skupinám schopným od retailových investorů získat miliardy.

Čím méně vydělávala výroba, tím rychleji rostl dluh

Wood Seeds získávala kapitál stále rychlejším tempem. Toto tempo se ale nezvyšovalo lineárně od samého začátku.

V letech 2021–2023 se skupina pohybovala přibližně kolem 250 milionů Kč čistého nového dluhopisového kapitálu ročně. V roce 2024 tempo výrazně zrychlilo a nesplacený objem vzrostl o více než 400 milionů za rok, zatímco v roce 2025 už přibylo čistě přes 500 milionů.  V samotné druhé polovině roku 2025 přitom nesplacený objem rostl tempem kolem 70 milionů korun měsíčně.

Roky 2021 až 2023 tedy byly budováním dluhu. Následující dva roky už škálovaly stroj na další financování. A protože firma současně splácela starší emise, skutečný prodej nových bondů musel být ještě vyšší, než ukazuje čistý přírůstek. Nejenže tedy dluh rostl. Postupně museli na trhu získávat stále větší množství nových peněz za jednotku času.

Stejně prudce rostla prodejní úspěšnost jednotlivých emisí. U veřejných nabídek ukončených do roku 2021 prodala Wood Seeds dluhopisy jen přibližně za 31 milionů korun z nabízených 560 milionů. Tedy něco přes pět procent. Sama tehdy označovala riziko nedostatečného úpisu za vysoké.

V roce 2024 už prodala 109 procent původně nabízeného objemu a emise musela navyšovat. Tohle je čistý příběhový oblouk. Z firmy, jejíž dluhopisy skoro nikdo nechtěl, se během několika let stal jeden z nejúspěšnějších sběračů retailového kapitálu. Takže zatímco výroba se ještě učila chodit, prodej dluhopisů už sprintoval.

Tomu odpovídal i strop programu. Začal na 500 milionech korun, následně vzrostl na 800 milionů, poté na 900 milionů a nakonec rovnou na dvě miliardy.

Prodejní linka vedla až do věznice

Teprve po zastavení plateb se naplno ukázalo, jak monstrózní distribuční aparát Wood Seeds vybudovala. Nejbizarnější stopa vedla přímo do plzeňské věznice.

Propojená společnost WS C Marketing tam v září 2023 uzavřela smlouvu na provoz call centra, kde mohlo až čtyřicet odsouzených pracovat jako telefonní operátoři. Zatímco média uváděla, že vězni lákali na dluhopisy, Vězeňská služba mírnila rétoriku: odsouzení prý pouze navazovali první kontakt, navolávali databáze a zjišťovali zájem. Výsledné kontakty pak předávali dál.

Vedle toho fungovalo další masivní call centrum dceřiné firmy WS Marketing Plzeň. Podle insolvenčního navrhovatele dceřiné firmy takto agresivně oslovovaly investory, což mohlo vyžadovat regulovanou licenci.

Až mrazivou tečku za tím vším dělá fakt, že koncem července 2026 – už po definitivním zastavení plateb celého kolosu – se majitelem firmy WS C Marketing stal nový vlastník ze Slovenska. Načasování převodu distribuční větve v momentě, kdy se dluhopisový příběh hroutil, vyvolává víc než jen otázky.

Nabízený úrok rostl spolu s hladem po penězích

Cena peněz rostla souběžně s tím, jak rostla závislost firmy na dalších emisích.

Wood Seeds v roce 2019 začínala s úrokem 6,5 procenta. V letech 2020 až 2022 se cena jejích peněz ustálila kolem devíti procent. Od roku 2023 však firma začala investory lákat na počáteční výnosy 11 až 12 procent. Vrchol přišel v roce 2024, kdy její závislost na nových emisích dosahovala extrému a firma nabízela úvodních 12 procent prakticky plošně.

Rok 2025 pak na první pohled mohl vypadat jako zlevnění, ale jednotlivé emise vyprávěly jiný příběh. Tři zajištěné emise s pevným úrokem devět a půl procenta získaly dohromady méně než pět milionů korun. Emise s počátečními 11 procenty sbíraly desítky milionů. Červnová emise LIMITED PRODUCTION s dvanáctiprocentním počátečním úrokem získala přibližně 94 milionů, přestože plánovala 50 milionů.

Tedy čím méně hotovosti dokázalo vytvářet podnikání, tím dražší odměnu musela nabízet dluhopisová mašina. Firma tak potřebovala stále více nových peněz, ale každá další koruna zároveň vytvářela ještě dražší závazek do budoucna.

Agresivní marketing za stovky milionů

Vysoká prodejní úspěšnost není náhoda. Firma měla talent získávat další kapitál. Pomáhaly jí placené články, internetová reklama, nevyžádané telefonáty a partnerství s extraligovým hokejovým klubem HC Škoda Plzeň. V jedné ze svých výroční zpráv se firma dokonce chlubila pozitivním článkem v médiích, aniž by zdůraznila, že šlo o placenou komerční prezentaci.

Marketing měla na starosti vlastní dceřiná společnost WS Marketing. Wood Seeds do ní prostřednictvím příplatků vložila přes 200 milionů korun. Samotná marketingová dcera za roky 2022 až 2024 nahromadila ztrátu přes 68 milionů. V prosinci 2023 navíc vznikla společnost WS Investiční, která stála mimo samotnou skupinu Wood Seeds a fungovala jako takzvaný patnáctkový fond určený k financování výroby a technologií. Otevřela se tím další cesta, kudy mohl do celého příběhu přitékat kapitál.

Vánoční dárek s osmnáctiprocentní cenou

Na konci roku přišly dvě emise, které sama firma pojmenovala jako vánoční. Nabízely dvanáctiprocentní úrok v prvním roce a 9,5 procenta v dalších dvou. Náklady na distribuci činily šest procent. První rok tak firma za každou novou korunu platila efektivně až 18 procent. Úrok investorovi a provizi tomu, kdo ho přivedl.

Lhůta pro upisování přitom končila jen několik dní před splatností jistiny. Nebyl to běžný nábor kapitálu pro časově ohraničený projekt. Dluhopisy se staly permanentním kohoutkem na peníze.

Wood Seeds je propagovala na internetu i v televizi. Obchodní ředitel Petr Mitáš opakovaně vystupoval v pořadu CNN Prima News Co na to vaše peněženka jako host, který veřejnost poučoval o rizicích dluhopisů.

Mezi varovnými znaky uvedl příliš vysoký úrok, nejasný účel peněz, chybějící transparentnost a nízkou možnost dluhopis prodat před splatností. Wood Seeds přitom nabízela až dvanáct procent, peníze chtěla použít na neurčité akviziční, provozní a jiné náklady, v mnoha ohledech jí chyběla transparentnost a její dluhopisy byly extrémně nelikvidní.

Firma tak v televizi varovala před vlastním produktem. Jen u toho nezmínila jeho jméno.

A co bude dál?

Tím ale příběh Wood Seeds nekončí. Teprve nyní se ukáže, co po téměř dvou miliardách korun skutečně zůstalo.

Existují deklarované zásoby dřeva v uváděné hodnotě? Mají pohledávky za dceřinými společnostmi nějakou cenu? Lze zachránit fungující část podniku, nebo bude následovat rozprodej majetku? A především, kdy se původní legitimní podnikatelský neúspěch změnil v mechanismus, který potřeboval peníze dalších investorů k placení těch předchozích?

V dalším článku rozebereme insolvenční návrh, možné scénáře dalšího vývoje i otázku, zda tento příběh skončí pouze ztrátou věřitelů, nebo také osobní odpovědností lidí, kteří celý stroj udržovali v chodu.