V dubnu jsme na Dluhopisáři rozebírali širokou škálu emitentů — od velkých realitních a investičních skupin přes průmyslové firmy až po energetické startupy nebo restrukturalizační příběhy. Psali jsme například o nových dluhopisech skupiny J&T, průmyslovém Holdingtexu s firmou RETEX, pražské větvi Max Realitní kolem Flory a Myslbeku, bateriových projektech La Fenice Group nebo o bondovém příběhu kolem televize Barrandov a skupiny S-24 finance.

Vedle nových emisí jsme se vraceli i ke starším emitentům, kteří zveřejnili nová čísla nebo výrazně posunuli svůj příběh. Duben tak znovu ukázal, jak rozdílné světy dnes český dluhopisový trh spojuje — od stabilnějších realitních aktiv přes složité holdingové struktury až po velmi ambiciózní růstové projekty financované téměř výhradně dluhem.

Na dluhopisový trh se vrací společnost Holdingtex

Holdingtex přichází s novým dluhopisovým programem až do objemu 500 milionů korun. Pod skupinou přitom stojí RETEX – průmyslová firma s dlouhou historií, reálnou výrobou a byznysem, který na českém dluhopisovém trhu nepůsobí úplně tuctově.

Nejde o módní příběh ani developerskou vizi na papíře, ale o výrobce technických materiálů pro automotive, stavebnictví, izolace, kolejová vozidla nebo průmyslové aplikace. Právě tahle „nudná“ průmyslová vrstva dělá celý příběh zajímavější, než by se na první pohled mohlo zdát.

V kompletní analýze se proto díváme nejen na samotný RETEX a jeho vývoj, ale i na to, jak je nový dluhopisový program nastavený, kde v celé skupině investor stojí a zda konstrukce bondů odpovídá kvalitě provozního byznysu.

Kompletní analýzu naleznete zde.

Barrandovské dluhopisy po pádu reorganizačního příběhu

Příběh televize Barrandov byl v posledních letech jedním z viditelnějších českých restrukturalizačních případů. Stanice dlouho spojovaná s Jaromírem Soukupem se po letech finančních problémů dostala do insolvence a její záchranu převzala skupina kolem Jana Čermáka. Ten nad Barrandovem získal kontrolu jak vlastnicky, tak věřitelsky – mimo jiné i skrze výkup pohledávek, na který vydával dluhopisy přes společnost S-24 finance.

Retailovým investorům byl tento příběh nabízen jako možnost podílet se na restrukturalizaci televize Barrandov. Dluhopisy nesly zhruba 10–11% výnos a zajištění mělo stát na nakoupených pohledávkách vůči Barrandovu a souvisejícím subjektům. Na první pohled tedy nešlo o čistý provozní dluh televize, ale o sázku na výtěžnost pohledávek v problematické mediální a realitní skupině.

Do tohoto příběhu ale v dubnu 2026 vstoupil zásadní zlom: společnost Barrandov Televizní Studio zamířila do konkursu. To neznamená automatický konec TV Barrandov jako značky ani okamžitou katastrofu pro držitele dluhopisů S-24 finance. Klíčové bude, jak kvalitní byly pohledávky nakoupené za peníze investorů, jaké měly zajištění, v jakém pořadí stály a jaká bude jejich skutečná výtěžnost v tvrdším konkursním scénáři. Právě to ale z veřejně dostupných informací nelze dostatečně přesně určit.

Celý případ tak dobře ukazuje rozdíl mezi formálním zajištěním a skutečnou ochranou investora. Zastavené pohledávky mohou na papíře vypadat silně, zejména pokud jejich nominální hodnota výrazně převyšuje objem vydaných dluhopisů. Jenže u pohledávek vždy záleží hlavně na tom, co je skutečně pod nimi, jak snadno lze hodnotu realizovat a zda jejich cena nestojí spíše na úspěšném reorganizačním příběhu než na tvrdém majetkovém krytí. Barrandovský restart se zatím nepovedl – a osud dluhopisářů tak bude stát hlavně na tom, kolik hodnoty zůstane v pohledávkách po pádu původní provozní skořápky.

Kompletní analýzu naleznete zde.

Nové dluhopisy od J&T

Skupina J&T přichází s dalšími retailovými dluhopisy. Tentokrát je vydává nová financovací společnost JTPEG FINANCING 2 CZK I, která má získané prostředky posílat do širší skupiny JTPEG. V nabídce jsou dvě emise: pětiletý dluhopis s kupónem 6,75 % ročně a roční diskontovaný dluhopis s výnosem 5,75 %.

Na první pohled jde o typickou emisi od velkého jména, navíc se zajištěním navázaným na akcie J&T ARCH Investments. Jenže právě u podobně velkých a složitých skupin bývá důležité číst nejen značku, výnos a zajištění, ale i samotnou strukturu celé transakce.

V kompletní analýze se proto díváme na to, jak emise funguje, co přesně znamená její zajištění, jakou roli hraje skupina JTPEG a proč ani u silného jména nemusí být odpověď na otázku rizika úplně jednoduchá.

Kompletní analýzu naleznete zde.

Max Realitní znovu na trhu, tentokrát trochu jinak

K ekosystému Max Realitní se vracíme po měsíci znovu. Tentokrát ale nejde o dluhopisový příběh celého fondu kvalifikovaných investorů s portfoliem pěti komerčních nemovitostí. Novou emisi vydává MAX Realitní Finance s.r.o. a příběh se zužuje hlavně na dvě známé pražské adresy: OC Flora a Komplex Myslbek.

Na první pohled jde o atraktivní kombinaci. Kvalitní pražská aktiva, známá značka, distribuce přes velkou banku a výnos, který má oslovit retailové investory. Jenže právě u podobných realitních emisí bývá nejdůležitější ne samotný název nemovitostí, ale to, kde přesně v celé struktuře investor stojí.

V kompletní analýze proto řešíme, jak se tato emise liší od širšího fondu Max Realitní, jakou roli hrají banky, covenanty a zajištění — a zda dluhopisový investor skutečně stojí tak blízko kvalitním pražským aktivům, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Kompletní analýzu naleznete zde.

e-Finance po letech odkryla konsolidovaná čísla

Po půl roce se vracíme ke skupině e-Finance. V době naší první analýzy totiž chyběla konsolidovaná čísla a obraz celé skupiny bylo nutné skládat z jednotlivých firem, prospektů a dílčích účetních výkazů. Nově zveřejněná konsolidace tak konečně nabízí ucelenější pohled na majetek, závazky i celkovou strukturu holdingu.

Na první pohled je vidět, že e-Finance dnes nestojí jen na developmentu, ale ve výrazně větší míře i na provozovaných a výnosových nemovitostech. Právě to je důležité pro interpretaci celé skupiny i jejího financování. Zároveň ale nová čísla otevírají otázky kolem struktury dluhu, refinancování a dlouhodobé udržitelnosti současného modelu.

Ve skupině je zároveň dobře vidět střet dvou světů: na jedné straně rozsáhlé portfolio nemovitostí a dlouhá historie, na druhé straně výrazná závislost na dluhopisovém trhu a potřeba průběžně pracovat s refinancováním. Nová konsolidace tak nepřináší jednoduchý příběh „silného“ nebo „slabého“ holdingu, ale mnohem detailnější obrázek toho, jak celý model e-Finance skutečně funguje.

Bateriová úložiště jako nový dluhopisový příběh

Na dluhopisový trh vstupuje nová energetická skupina La Fenice Group. Její příběh stojí na bateriových úložištích, službách výkonové rovnováhy a rostoucí potřebě flexibility v energetice. Nejde přitom jen o obecný nápad na papíře – část projektů už má za sebou důležité přípravné kroky, od zajištění lokalit přes připojení až po povolovací proces.

Firma ale zároveň přichází s velmi ambiciózním dluhopisovým programem a strukturou postavenou kolem řady projektových společností. Investor tak nestojí před jednoduchou otázkou, zda jsou bateriová úložiště zajímavý obor. Mnohem důležitější je, jak je celý projekt financován, kde přesně vzniknou budoucí aktiva a jakou pozici v této struktuře bude mít držitel dluhopisů.

La Fenice tak představuje jeden z těch případů, kde samotný sektor působí atraktivně, ale pro investora je rozhodující až detailní pohled pod kapotu.

Nanotechnologie pro obranný průmysl

Ke skupině kolem POLYMER NANO CENTRUM se vracíme už několik let. Původně šlo hlavně o obecný nanotechnologický příběh, nový prospekt ale ukazuje mnohem konkrétnější směr: polymerní materiály pro munici, balistické panely a další produkty pro obranný průmysl dnes tvoří hlavní osu celého byznysu.

Skupina zároveň rozšiřuje výrobní kapacity, připravuje nové linky a snaží se přejít z vývojové fáze do větší průmyslové výroby. Oproti loňsku tak celý příběh působí podstatně konkrétněji a provozně živěji.

Nový prospekt ale zároveň znovu otevírá otázky kolem financování celé expanze, vztahů uvnitř skupiny a dlouhodobé udržitelnosti celé dluhopisové konstrukce. A právě tam začíná být letošní analýza nejzajímavější.