Evropská skupina Rohlik Group podnikatele Tomáše Čupra v nejnovější výroční zprávě ukázala, že udělala výrazně větší pokrok směrem k finanční soběstačnosti. Poprvé má kladné provozní cash flow, kladnou upravenou EBITDA a současně udržuje růst tržeb přes 30 %. Byznys s dovážkou potravin až domů tak začíná prokazovat schopnost financovat samotný provoz vlastní hotovostí.
Nejpodstatnější je kombinace tří skutečností: tržby rostou o třetinu, roste hrubá marže na prodaných potravinách a další provozní náklady rostou pomaleji než samotné tržby.
Právě díky této kombinaci mohl Rohlík snížit provozní ztrátu v loňském roce téměř o polovinu. Rohlík tak nezlepšil své hospodaření tím, že by jednoduše zastavil drahou expanzi, ve které se na začátku jen pálí peníze. Začíná mu skutečně fungovat provozní páka: již vybudovaná infrastruktura obsluhuje stále vyšší objem objednávek.
A důkazem fungující provozní páky je právě zmenšující se provozní ztráta. V tomto případě ještě mnohem silnějším, než samotná kladná EBITDA.
A velmi zajímavý je také průběh roku. Podle vedení byla upravená EBITDA od prosince 2025 do dubna 2026 kladná každý měsíc. Pohled pouze na celoroční výsledek tak může trochu zhoršovat dojem, protože podceňuje aktuální výkonnost, která přišla až na konci účetního období.
Ještě ale není hotovo – provozní zisk i čistý výsledek zůstávají záporné. Rohlík má totiž stále obrovské nepeněžní náklady, které nevstupují do zisku EBITDA nebo do provozního cash flow. Jsou to obrovské odpisy majetku: Rohlík musel v posledním vykázaném roce odepsat z jeho hodnoty cca 1,5 mld. Kč.
Do plusu ale provozní peněžní tok překlopil hlavně pracovní kapitál, a to především díky růstu obchodních a ostatních závazků. Tady Rohlíku pomáhá samotná povaha maloobchodního podnikání: prodejci totiž typicky dokážou velmi efektivně využívat časový rozdíl mezi inkasem od zákazníků a placením dodavatelům. Jde o takzvaný „záporný pracovní kapitál“, kdy zákazník zaplatí dřív, než musí prodejce vůbec řešit svojí platbu dodavateli.
Zde je ovšem fajn se zastavit a připomenout, že vykazovaná EBITDA neobsahuje část nákladů na nájmy, protože firma využívá leasing, a ten se účetně částečně vykazuje i jako odpisy. A právě o ty je kladná EBITDA Rohlíku očištěna.
A co konkrétní trhy?
V naší lednové analýze Rohlik Group, která pracovala ještě se staršími čísly, jsme věnovali velkou pozornost tomu, zda je obchodní model škálovatelný. Nové výsledky nabízejí jasnou odpověď.
Hlavním zdrojem skupinové ziskovosti zůstává dnes již zavedený český trh. Zahraniční trhy jsou naopak zdrojem růstu. V Maďarsku rostla firma o 35 %, přičemž i zde je již zisková na úrovni celé země. A také Rakousko a Rumunsko se postupně přibližují ziskovosti. V některých měsících tam Rohlík poprvé utržil na objednávkách více, než kolik ho stálo jejich vyřízení a doručení. To však ještě pořád neznamená celkový zisk, protože samotný dovoz nezahrnuje další provozní náklady.
Alfou a omegou dalšího vývoje Rohlíku zůstává Německo, kam firma expandovala v roce 2021 pod značkou Knuspr. A dnes je tato země pro Rohlik Group naprosto klíčovou. Představuje již 21 % skupinových tržeb a právě jeho přechod do ziskovosti může rozhodnout o tom, jaké mediální titulky si získá hospodaření Rohlíku v následujících letech.
Německý trh je přitom pro Rohlík výzvou i kvůli odlišnému chování zákazníků. Jak Čupr popsal v lednovém rozhovoru pro Seznam Zprávy, Němci jsou díky dlouholeté konkurenci diskontních řetězců mimořádně citliví na ceny. I velmi bohatý německý zákazník tak přesně ví, kolik má stát obyčejná šunka. A dává to do hezkého kontrastu s Čechy, kteří podle něj chtějí hlavně „plné nákupní košíky“ a cenu řeší méně.
Rohlík se přitom zpočátku snažil Němce přesvědčit především kvalitou potravin, než pochopil, že mnohem důležitějším argumentem je pro ně právě cena. Firma proto dnes ceny vlastních značek srovnává s největšími diskonty a členům věrnostního programu nabízí další desetiprocentní slevu.
Samotné vedení cílí pro účetní rok 2027 (končící dubnem) hlavně na celoročně kladnou upravenou EBITDA, dosažení bodu zvratu čistého výsledku (=firma bude alespoň „na nule“) ve druhém pololetí a kladné volné cash flow za celý rok. To je pochopitelné, protože dnes Rohlík po investicích a splátkách leasingů hotovost stále spotřebovává. Vedení tedy očekává, že tento zbývající deficit dokáže během následujícího roku odstranit.
Největší překvapení: z Rohlíku téměř zmizel kapitálový polštář
Právě rozvaha přináší mnohem méně optimistický obraz než výsledovka. Rohlík sice výrazně omezil ztrátovost, ale poslední účetní období ho stálo dalších 66 milionů EUR vlastního kapitálu. Na konci dubna 2026 byla konsolidovaná skupina účetně prakticky bez vlastního kapitálu.
Zároveň rostlo její finanční zadlužení, které vyskočilo téměř o polovinu (bez leasingů) a samotné leasingové závazky – kde jde hlavně o financování skladové a logistické infrastruktury – vzrostly o dalších 61 milionů EUR.
Rohlík také začal využívat něco, co je mnohem rozšířenější na západě. A to je sales-and-leaseback. Tedy prodej vlastního majetku, který si pak pronajímá zpět. Firma tak může uvolnit předrahý kapitál uvězněný v dlouhodobém majetku a využít jej na provoz. Rohlík se pro to rozhodl u části skladového automatizačního vybavení za zhruba 250 mil. Kč. Tato transakce přinesla okamžitou hotovost, ale také další budoucí leasingové závazky.
Rohlík a chyby v účetních závěrkách
Propad vlastního kapitálu téměř na nulu není způsoben jen další vykázanou ztrátou. Rohlík musel zároveň opravit své historické účetní výkazy. Při kontrole účetního výkaznictví objevil skutečné chyby v minulých závěrkách. Některé poměrně zásadní.
Díky tomu se vlastní kapitál jen k 30. 4. 2025 snížil z původních 92,3 na 66,3 mil. EUR, tedy o 26 milionů EUR. Za tyto dodatečné propady mohou zejména opravy v ocenění majetku. Konkrétně zásob, pohledávek, dlouhodobého majetku a akciových odměn. Co konkrétně bylo špatně?
U zásob Rohlík zjistil, že v předchozích obdobích správně nezachytil manka. Zároveň vykazoval pohledávky ve výši 5,6 mil. EUR, které představovaly očekávané kompenzace těchto mank. Tyto peníze ale neobdržel ani do dubna 2026, a proto pohledávky vyřadil. A u jiných pohledávek zase musel vytvářet dodatečné opravné položky, protože tyto pohledávky nebyly zahrnuty do systému tvorby opravných položek na očekávané úvěrové ztráty. A aby toho nebylo málo, měl v účetnictví majetek, který již fyzicky vyřadil, ale účetně jej neodepsal.
Celý tento nepořádek v účetnictví a jeho úklid stál firmu 28,2 % jejího vlastního kapitálu oproti původně vykázané hodnotě. Nejedná se tak vůbec o nějakou kosmetickou úpravu. A pokud rychle rostoucí společnost špatně zachytí manka na zásobách, nevyřadí již neexistující majetek a opomene opravné položky k pohledávkám, vypovídá to o nedostatcích v historické kvalitě jejího účetního výkaznictví a kontrolních procesů.
Ztráty vyčerpaly vlastní peníze. Kdo je do Rohlíku opět nalil?
Právě zde přichází velmi důležitá událost, kterou už účetní knihy neukazují, protože nastala až po konci účetního období. V květnu 2026 akcionáři poskytli dalších 50 mil. EUR nového vlastního kapitálu. Evropská investiční banka současně přislíbila dalších 30 mil. EUR financování pro technologickou platformu Veloq, se kterou chce Čupr prodávat své technologické know-how dalším firmám. Celkem si tedy Rohlík na jaře zajistil přibližně 2 mld. Kč dodatečného externího kapitálu.
Nová kapitálová injekce je tak další potřebnou vzpruhou pro likviditu i solventnost Rohlik Group, zároveň ale názorně potvrzuje, že zatím nedošlo k odstranění závislosti na akcionářích.
Z květnového úpisu zaujme, že 40 % nových akcií mělo připadnout firmě z Čuprova zadluženého holdingu. Do Rohlíku tak měl kapitál vložit i akcionář, který svůj podíl sám financuje dluhopisy. Čupr tím omezuje další ředění, ale pro držitele jeho dluhopisů je podstatné, odkud na nové akcie vzal peníze. Pokud si půjčil znovu, proti dalším akciím stojí i další dluh.
Naopak se nezapojil fond Rohlik Growth, který držel přes 11 % Rohlíku, ale na konci roku měl v hotovosti jen 8 mil. Kč. Dosud nakupoval převážně existující akcie, takže peníze inkasovali prodávající akcionáři, nikoli Rohlík. A ve chvíli, kdy firma potřebovala skutečně nový kapitál, zůstal stranou. Jeho podíl se tímto ředí. Zda na tom ekonomicky ztrácí, závisí na emisní ceně a právech nových akcií.
Pozornost zaslouží i zástava, kterou Čuprův holding poskytl J&T krátce před úpisem k zajištění závazků až 36 mil. EUR. Není doloženo, zda souvisí s financováním nových akcií, ale pro dluhopisové věřitele představuje důležitou stopu: zatímco Rohlik Group dostala nové peníze, nad ní mohou přibývat další dluhy a zástavy. A právě na této zadlužené úrovni jsou jejich dluhopisy.
Rohlík a dluhopisy
Jak to má Rohlík s dluhopisy jsme detailně rozebírali v našem velkém článku z února 2026. Jeho ústřední myšlenkou bylo oddělení provozní společnosti Rohlik Group od zadluženého holdingu Rohlik.cz Investment.
Rozebírali jsme, jak Čupr používá dluhopisové financování k držení podílu v Rohlik Group a jak holding získává likviditu pro obsluhu dluhu také prodejem části akcií.
Důležitý je zde právě fond Rohlik Growth SICAV, který vytváří další kanál pro monetizaci podílu ve prospěch holdingu. A nikoliv pro přímé provozní financování Rohlik Group, jak by se mohlo zdát.
