Wikov je firma, o které jste dost možná nikdy neslyšeli. A bylo by to pochopitelné. Přestože jde o velký český průmyslový holding, zůstává trochu mimo radar běžné veřejnosti. Vyrábí totiž převodovky, pohony a technologie pro vodní elektrárny – tedy produkty, se kterými se spotřebitel běžně nepotká. Teď ale Wikov míří na trh, který už je českým domácnostem podstatně bližší: retailové dluhopisy.

Skupina ovládaná podnikatelem Martinem Wichterlem otevírá dluhopisový program až za 1,5 miliardy korun. S ní vypouští i první emisi, se kterou si jde k drobným střadatelům pro 750 milionů. Za ně jim nabízí úrok 7,75 % ročně a splatnost v říjnu 2030. Distribuci zajišťují banky J&T Banka a Česká spořitelna a dluhopisy mají být přijaty také na pražskou burzu.

Rozhodně přitom nejde o malou strojírenskou firmu. Skupina Wikov, jejíž byznys dnes stojí zhruba napůl na průmyslových převodovkách a napůl na hydroenergetice, vykázala za rok 2025 tržby 6,64 miliardy korun a EBITDA 625 milionů. A působí v celé řadě zemí: v Česku, Německu, Kanadě, USA, Indii a Slovinsku. Téměř 90 % tržeb přitom dnes již generuje mimo Česko.

Wikov byl dosud hlavně klientem bank

Právě vstup na dluhopisový trh je zajímavější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Z konsolidovaných účetních závěrek od roku 2020 vyplývá, že se Wikov historicky financoval především bankovními úvěry, finančním leasingem a interními zdroji. Vydané dluhopisy dosud prakticky nehrály roli. Bankovní financování se přitom dlouhodobě pohybovalo kolem jedné miliardy korun – v roce 2021 přibližně na 1,14 miliardy a na konci roku 2025 kolem 1,02 miliardy.

První dluhopisová emise za 750 milionů korun tak odpovídá zhruba třem čtvrtinám tehdejšího bankovního financování skupiny. To už není kosmetická diverzifikace, ale významná změna kapitálové struktury. Celý program za 1,5 miliardy je dokonce větší než její dosavadní bankovní dluh. Nejde tedy o testovací stomilionovou emisi, ale o otevření skutečně významného nového zdroje kapitálu.

Čím dál víc to tedy vypadá na příběh fungujícího bankovního financování, ke kterému si holding nově otevírá další velký kapitálový kanál. Wikov měl dlouhodobě úvěrové vztahy s několika velkými bankami a bankovní financování držel i během svého růstu. Spíš tak jde o další příklad velké české skupiny, která si vedle bank otevírá další permanentní fundraisingový stroj.

Další miliardář objevil retail

Nabízí se otázka, proč právě teď. A odpověď může být v našem rok starém článku o tom, proč si miliardáři začínají oblibovat český retail. Znovu se totiž potvrzuje trend, že velcí čeští vlastníci začínají retailový bondový trh používat jako permanentní zdroj financování svého holdingu, a nikoliv jen jako nouzovou alternativu k bance.

Vidět to bylo třeba před pár měsíci u Blaška a jeho zdravotnické skupiny EUC, která po letech na dluhopisovém trhu přestala mířit na institucionální investory a novou emisi připravila pro drobné střadatele. Tento rozdíl byl mimochodem hezky vidět i v designu této emise. A jen o pár týdnů později přišla na trh poprvé i jeho logistická firma CS Cargo.

Ještě zajímavější je, že Blaško a Wichterle přicházejí z úplně jiného konce českého byznysu. Blaško je člověk s historií v PPF a finančně velmi sofistikovaný vlastník, Wichterle zase klasický průmyslník s velkou výrobní skupinou. Mezi nimi přitom stojí právě PPF, která letos poslala na retailový bondový trh svou průmyslovou Škoda Group. Retailové dluhopisy tak evidentně pronikají i mezi velké výrobní firmy, jen pokaždé trochu jinou cestou.

Celé to tak může zapadat do širšího trendu. Velké české skupiny v posledních letech stále častěji doplňují tradiční bankovní financování retailovými dluhopisy. Důvod přitom nemusí vůbec ležet v nižším úroku. Bondy firmám často poskytují větší volnost při použití kapitálu, méně restriktivní podmínky a možnost zvýšit si financování bez dalšího zatěžování bankovních linek či vlastního kapitálu.

Wikov přitom dosud patřil právě mezi skupiny financované převážně bankami a leasingem. Jestli retailový bond začíná být normální součástí financování i pro takové firmy, český korporátní bondový trh se opravdu mění.

Peníze nepůjdou jen na růst

Prospekt navíc ukazuje, že bondy Wikovu nebudou sloužit jen jako dodatečné peníze na expanzi. Výnos má být použit mimo jiné na koupi výrobních budov a pozemků pro hlavní závod v Lublani, koupi výrobního areálu v Cambridge a další akvizice. Kromě toho ale také na refinancování stávajícího zadlužení skupiny a částečné splacení půjček od akcionáře.

Dluhopisové financování tak nebude jen doplňovat, ale alespoň částečně nahrazovat dosavadní zdroje kapitálu. A nejde o zanedbatelnou částku. K polovině roku 2026 dlužila skupina svému majiteli Martinu Wichterlemu z akcionářské půjčky 355 milionů korun. Wichterle současně dlužil skupině 81,5 milionu, takže čistý dluh skupiny vůči svému majiteli činil přibližně 274 milionů korun.

Tím se na trhu představuje další velká emise. Wikov nevstupuje na bondový trh jako firma, která by zoufale hledala peníze, ale jako zavedená průmyslová skupina, která si vedle bank otevírá další velký a flexibilní zdroj financování. Část prostředků použije na růst, část na refinancování a část na splacení peněz od vlastníka.

A právě to je na celé emisi nejzajímavější. Retailový dluhopis se v Česku čím dál méně jeví jako nástroj firem, které se do banky nevejdou, a čím dál víc jako běžná součást kapitálové struktury velkých skupin. Po letošní emisi Škoda Group ze skupiny PPF je Wikov dalším velkým průmyslovým jménem, které sahá po retailových bondech. I to naznačuje, že se tento způsob financování postupně přesouvá z finančních a realitních skupin hlouběji do tradičního českého průmyslu. Pokud bude podobných případů přibývat, český korporátní bondový trh opravdu vstupuje do nové fáze.