Příběh zelené technologie a sázky na uhlíkové certifikáty
Projekt agriCARBON s.r.o. je spojen s rodinou Káňových a technologií pyrolýzy KARBOTECH. Zakladatel Jan Káňa se pyrolýze a výrobě biouhlu věnuje přes deset let. Technologie má pracovat přímo u zemědělských bioplynových stanic. Ze zbytkového digestátu oddělí biomasu, kterou při vysokých teplotách přemění na biouhel. Ten se následně zaorá do zemědělské půdy, kde by měl stabilní organický uhlík zůstat bezpečně uložen po stovky let.
Hlavním zdrojem příjmů projektu ovšem nemá být prodej samotného biouhlu. Celý obchodní model sází na prodej certifikátů, které potvrzují trvalé odstranění oxidu uhličitého z atmosféry. Jeden certifikát představuje jednu tunu odstraněného CO₂ a firma jej chce prodávat podnikům, které si dobrovolně kompenzují své emise. Jedná se o mladý a dynamicky se rozvíjející trh, kde mezi typické kupující patří například letecké společnosti.
První pilotní zařízení KARBOTECH one již stojí u bioplynové stanice v Bílově a aktuálně prochází validačním procesem v certifikačním systému Isometric. Pokud se pilotní projekt osvědčí z hlediska stability provozu i ekonomické výtěžnosti, plánuje společnost během tří let vybudovat dalších šestnáct instalací po celé České republice.
Dluhopisy na rozjezd startupu: Co nabízí prospekt?
Pro financování tohoto technologického skoku si společnost vybrala emisi nezajištěných dluhopisů. Schválený prospekt se vztahuje na jedinou emisi o celkovém objemu 2,3 milionu eur, což v přepočtu představuje přibližně 57,5 milionu korun.
Firma investorům nabízí pevný roční kupon ve výši 7,9 % v eurech s konečnou splatností v roce 2031. Nominální hodnota jednoho dluhopisu je stanovena na 2 000 eur. Finanční prostředky mají podle emitenta pokrýt spuštění pilotního provozu, přípravu sériové výroby a zahájení expanze.
Dluhopisy jsou však vydávány bez jakéhokoliv zajištění, bez bankovních či jiných záruk a bez finančních kovenantů, které by omezovaly další zadlužování firmy nebo chránily investory před odlivem hotovosti. Právě z tohoto důvodu je klíčové podívat se pod pokličku finančních plánů emitenta.
Proč zelený příběh nestačí?
Na první pohled vše vypadá jako ideální zelená investice se zkušeným technologickým lídrem a perspektivním produktem. Kreditní analýza však ukazuje, že realita je výrazně složitější a že investor se zde neocitá v roli věřitele stabilního podniku, nýbrž v roli investora rizikového kapitálu, ovšem bez nároku na startupový výnos.
- Skutečná ekonomika pilotního provozu: Dokáže jediná funkční jednotka v Bílově při uváděných provozních nákladech a poplatcích za zprostředkování prodeje certifikátů vygenerovat dostatek hotovosti na pokrytí ročního kuponu celé emise? Náš podrobný kontrolní přepočet odhalil v investičním projektu matematické chyby, které výsledek finančního modelu zásadně mění.
- Financování velké expanze: Jak chce firma zaplatit výstavbu dalších šestnácti zařízení za více než 8,7 milionu eur, když maximální výtěžek dluhopisů pokryje jen zhruba čtvrtinu této částky? Finanční model emitenta využívá takzvané kruhové financování, kdy nová zařízení staví z peněžních toků, které mají tato budoucí zařízení teprve vytvořit. Jaké dopady má toto časové a finanční nastavení na celkovou likviditu projektu?
- Právní vztah k technologii: Komu vlastně patří samotná technologie KARBOTECH? Z analýzy vnitroskupinových vztahů vyplývá, že emitent základní část technologie pouze pronajímá od spřízněné společnosti zakladatele a do konce roku 2026 ji má teprve odkoupit za peníze z dluhopisů. Jaký kapitálový polštář pak ve firmě skutečně zůstává investorům?
- Rozpory v oficiální dokumentaci: Jaké věcné a formální chyby obsahuje schválený prospekt? V analýze poukazujeme na nesrovnalosti v termínech výplaty úroků, chybné vymezení schvalujících orgánů a rozporuplné modelové ceny certifikátů, které vyvolávají pochybnosti o kvalitě finančního řízení celého projektu.
