Bondnews březen 2024: Co je nového ve světě firemních dluhopisů?

Další snižování sazeb čeká na ČNB tuto středu

V lednu dosáhla tuzemská inflace meziročně hodnoty 2,3 % a v únoru ČNB dokonce přesně trefila svůj cíl, když inflace činila rovné 2 %. Na nich byla ekonomika naposledy v roce 2018. A hodnoty zaskočily jak ČNB, tak analytiky, jelikož skutečná inflace je oproti prognózám až o 0,8 p.b. nižší. Ve veřejném prostoru se kvůli tomu začíná spekulovat i o možné deflaci, kterou ekonomové ani centrální banky nemají rádi, protože může mimo jiné vést k odkládání spotřeby a zpomalení ekonomického růstu. Takový extrém nás ale pravděpodobně nepotká.

Tuto středu bude ČNB znovu rozhodovat o dalším vývoji sazeb. A ačkoli se inflace nakonec dostala výrazně pod původní odhady ČNB a v únoru dokonce na 2% cíl, poslední signály z centrální banky se poměrně jasně vyhranily proti možnosti rychlejšího poklesu sazeb. Ačkoli tak samotná prognóza ČNB by vyžadovala výraznější snížení sazeb, centrální banka patrně zvolí opatrnější přístup, a to jednak z důvodu obav o další oslabení koruny, ale také stále zvýšené inflace v oblasti služeb.

Trh i analytici se po posledních mediálních komentářích kloní spíše k poklesu sazeb o 50 b.b., což by 2T repo sazba posunulo na 5,75 %. Část trhu odhaduje snížení o 75 b.b., za nás ale vyhraje holubičí rétorika. Bankovní rada jedná o měnových otázkách osmkrát ročně, výjimečně též na mimořádných zasedáních. O sazbách se letos bude rozhodovat ještě šestkrát:

Celková letošní inflace by se pak dle analýzy ČBA měla dostat na konečných 2,7 % a tedy po letech plnit inflační cíl ČNB ve vytyčeném pásmu 1-3 %. Její odhady by ale po až překvapivě nízkých hodnotách inflace z ledna a února byly dnes o několik desetin nižší. Pokud by pokaždé došlo ke snížení o 0,5 p.b., dočkáme se při současné sazbě 6,25 % snížení o 3 p.b. na 3,25 %. Náš osobní tip je, že sazba na konci roku skončí mezi 3-4 %, pod podmínkou že nedojde k žádnému dalšímu většímu externímu šoku.

Čas zafixovat si dobré zhodnocení na dluhopisech utíká, ale ještě tu stále je. Na konci roky budou mít v současnosti emitované dluhopisy mnohem vyšší tržní hodnotu.

 

 

Muddy Waters trh zřejmě nepřesvědčila, dluhopisy CPI rostou

Američtí short-selleři z investiční společnosti Muddy Waters šlápli v Česku zřejmě vedle. Minulý rok si vybrali za cíl realitní impérium CPI Radovana Vítka a na podzim vyrukovali s první zprávou a v lednu s dalšíma dvěma, ve kterých firmu obviňovali z nadhodnocování svého majetku a majitele Vítka zase z tajného vyvádění prostředků a drancování firmy. Cílem bylo vyděsit trh a snížit cenu burzovně obchodovatelných dluhopisů této skupiny, kterými se financuje poměrně významně. Obsah reportů jsme přehledně popsali zde a zde.

Které konkrétní dluhopisy Muddy Waters shortovala nesdělila, jedno je ale jisté. Dluhopisy CPI zažívají dramatický růst. Po zveřejnění první zprávy v listopadu jejich cena sice trochu klesla, kdo ale nakoupil v této „slevě“, mohl mezitím vydělat i vyšší desítky procent (přestože za růstem je i obecná nálada kupovat v této době dluhopisy). Investoři zřejmě vyhodnotili, že nedávné prodeje majetku CPI PG se neudály pod tlakem za každou cenu a že primárním motivem prodejů není zalepit díry po odtoku likvidity.

Vývoj ceny dluhopisů CPI ilustruje například bond splatný v roce 2026, který skupina vydávala v prvním pandemickém roce 2020 s ročním výnosem pro investory 2,75 procenta. Tento cenný papír se jen od konce listopadu do současnosti zhodnotil o 18 %. To je opravdu vysoký růst vzhledem k tak krátkému horizontu i vzhledem k tomu, že jde o dluhopisy realitní skupiny, která ve stejném období čelila útoku zámořských short-sellerů.

Vývoj dluhopisu CPI PROPERTY GROUP S.A. 2,75% 20/26 na ročním horizontu:

 

I tak se ale Vítkovy dluhopisy prodávají za výrazně nižší ceny, než ještě před pár lety, což je dáno i masivním zvyšováním sazeb prakticky všech centrálních bank v západním světě. Zde je ten samý dluhopis na tříletém horizontu:

Podle expertů může opětovný růst cen těchto dluhopisů být i výsledkem aktivity samotné skupiny CPI PG. Cenově zdecimované bondy zejména po prvním útoku Muddy Waters loni na podzim daly CPI PG teoretickou možnost vykoupit svůj vlastní dluh za „diskontní“ cenu o desítky procent pod jeho nominální hodnotou. Sama CPI PG se ale vyjádřila, že v raketovém růstu cen svých bondů prsty nemá.

 

 

Čuprův Rohlík Group měl loni obrat skoro 18 miliard korun

Online supermarket Rohlík Group je jednou z předních evropských doručovacích služeb potravin objednaných online. Stala se prvním českým podnikem, který dosáhl takzvaného statusu jednorožce, což je firma s hodnotou přes miliardu amerických dolarů. Současný ředitel společnosti Tomáš Čupr ji založil v roce 2014 a loni se v žebříčku Forbes sto nejbohatších Čechů stal nejvýše postaveným nováčkem.

Rohlík Group působí vedle Česka také v Maďarsku, Rakousku, Německu, Rumunsku, Španělsku a Itálii. V loňském roce obsloužil přes 11,5 milionu objednávek od více než 800 tisíc zákazníků a dosáhl na obrat 17,8 miliardy korun, což je meziroční růst o 25 %. V Česku rostly tržby firmy celkem o 18 %, přičemž u nás a v Maďarsku je firma již zisková.  Rohlík se už nyní blíží k bodu zvratu na všech trzích, kde působí. To znamená, že by na všech trzích měla být společnost minimálně na nule. A momentálně si klade za cíl dosáhnout ročního obratu přes jednu miliardu eur (=asi 25 miliard korun) s pozitivním cash flow pro finanční rok 2024.

Současnou zahraniční expanzi Rohlíku financuje Čupr jednak z peněz od soukromých investorů a jednak emitováním dluhopisů. Tyto dluhopisy vydává firma Rohlik.cz Finance, které ČNB v září 2022 schválila možnost navýšení dluhopisového programu o miliardu na 3,55 miliardy korun. Poslední emise dluhopisů za miliardu korun však přistála na trhu za pro Rohlík nevýhodnějších podmínek. Zatímco předchozí emise byla úročena 5,5 procenty, poslední emise šla na trh s desetiprocentním úrokem. Datum splatnosti je únor 2026.

Detail dluhopisů Rohlík Finance rozebíráme zde.

 

 

Sobotkův Solek se rozpíná v Chile

Dne 11. března v Chile představil zakladatel solární skupiny SOLEK Zdeněk Sobotka před zraky českých a chilských politických představitelů svůj doposud největší životní projekt. Je jím Leyda, jeho historicky největší solární elektrárna o výkonu 95 megawattů. Ta bude po dokončení produkovat více než dvojnásobek energie oproti největší fotovoltaické elektrárně v Česku, která se nachází v Ralsku. Leyda vyrobí ročně přibližně 185 gigawatthodin zelené energie, což odpovídá spotřebě asi 23 tisíc chilských domácností a zabrání vzniku 71 tisíc tun oxidu uhličitého.

Výstavba Leydy vyjde celkově na 67 milionů dolarů, v přepočtu přes 1,5 miliardy korun. Na její financování, ale i další rozvoj chilského portfolia Solek Group, se podílí mezinárodní banky BNP Paribas a Natixis. Další finance poskytne americký investiční fond BlackRock.  Prostavěno je nyní z elektrárny údajně 47 % a do konce června by měla být celá elektrárna konstrukčně hotová. Ve čtvrtém čtvrtletí by pak měla začít dodávat elektřinu do sítě, kterou bude odebírat italská energetická skupina Enel, která je v Chile také aktivní.

Solek v Chile spravuje téměř čtyřicet fotovoltaických elektráren o celkové kapacitě přes 250 megawattů. Už příští rok plánuje začít stavět úložiště v San Rafaelu nedaleko od Leydy, o podobně gigantických rozměrech. Půjde o výkon téměř sto megawattů. Do konce loňského roku měla celá skupina připojeno nebo ve výstavbě 486 megawattů solárních elektráren, což je čtvrtina výkonu Temelína. Skupina je v Latinské Americe aktivní ještě v Kolumbii a v Peru a v budoucnu by ráda i do USA.

SOLEK byl v závěru minulého roku na dluhopisovém trhu poměrně aktivní. Mateřská SOLEK HOLDING si v listopadu nechala schválit dluhopisový prospekt a firma SOLEK Czech Services hned dva. Na skupinu jsme ve stejné době dělali analýzu.

 

 

 

 

Zdroje: