Od lékáren k hazardu: po Dr. Max chce Penta peníze i pro Fortunu
Na dluhopisový trh v červnu poprvé vstoupila Fortuna, jedna z nejznámějších sázkových značek ve střední Evropě a další velká perla investiční skupiny Penta. Značka, kterou si většina Čechů stále spojuje hlavně s pobočkami, tikety a sportovními zápasy, už dnes ale funguje především jako digitální herní platforma. Tři čtvrtiny jejích výnosů přicházejí z online prostředí a největší část ekonomiky už netvoří sportovní sázení, ale online casino a technické hry. Fortuna tak není jen sázkovka závislá na tom, kdo vyhraje večerní fotbal. Je to velký digitální provoz s asi 1,5 milionu aktivních hráčů, který za rok protočil přes 15 miliard eur sázek a vytvořil EBITDA téměř 189 milionů eur.
Penta pro Fortunu schválila dluhopisový program až na 20 miliard korun, tedy stejný rámec, jaký loni dostala její lékárenská síť Dr. Max. První emise míří pro miliardu korun s možností navýšení až na 1,7 miliardy, nabízí pětiletou splatnost a kupón 7 % ročně. Investoři nekupují dluh přímo proti sázkovým provozům, ale proti české finanční schránce Fortuna Funding CR s ručením kyperského holdingu Fortuna Entertainment Holding. Oproti řadě velkých domácích programů zde najdeme rozumné kovenanty omezující další zadlužování, zástavy i odliv peněz k vlastníkům. Na samotnou provozní mašinu Fortuny je velmi hezký pohled: skupina má nízkou čistou páku, silné peněžní toky a úroky kryje s velkou rezervou. Skutečný háček leží výš, v holdingové struktuře Penty, vůči níž drží Fortuna téměř půl miliardy eur v nezajištěných půjčkách, což odpovídá skoro polovině jejích aktiv. Sázková skupina tak vedle hazardu funguje trochu i jako interní banka Penty.
Škodovka jako „méně pohledná sestra“ TV Novy
Jakkoliv to v červnu na první pohled vypadalo, že si pro dluhopisový kapitál přišla mladoboleslavská Škoda Auto z rodiny Volkswagen, na trh ve skutečnosti vstoupila PPF se svou Škoda Group. Plzeňský výrobce tramvají, vlaků, souprav metra a trolejbusů si navíc značku Škoda dlouho neudrží: práva k logu před pár lety prodal automobilce Škoda Auto a za tři roky má pod dosavadním jménem skončit. PPF skupinu koupila v roce 2018 jako vstupenku do evropského dopravního strojírenství s dlouhou průmyslovou tradicí. Teď její mateřská firma Škoda a.s. otevírá první dluhopisový program v historii, a to rovnou až na 10 miliard korun.
PPF opět využije vlastní distribuční síť: retailové dluhopisy bude prodávat přes Air Bank, institucionálním investorům a klientům privátního bankovnictví je nabídne přes PPF banku. Program patří k největším, které se na domácím trhu objevily. Jde také o dost jiné dluhopisy ze strany PPF, než byla TV Nova v loňském roce – a ne nutně v pozitivním smyslu. TV Nova mezi velkými hráči na trhu vyčnívala, protože netrpěla problémem klasické strukturální podřízenosti, což u velkého holdingu, jakým je Škoda, jde o dost hůře. Co měly ale obě firmy společné jsou kovenanty, které byly v obou případech velmi slabé. Obě perly na investičním náhrdelníku PPF se ale výrazně liší i po ekonomické stránce, kde TV Nova vyhrává na celé čáře.
Další bondy z ekosystému J&T
Investiční skupina J&T zásobuje svými prospekty český trh dost často. Tentokrát jde o dluhopisy od J&T SECURITIES MANAGEMENT, které si drobní investoři zakoupí v J&T Bance za 10 tisíc Kč. První emise za 2,5 mld. Kč posílá na trh bondy za 7 % ročně se splatností v roce 2029. J&T SECURITIES MANAGEMENT je kyperská větev celé skupiny, která drží hlavně investiční akcie J&T ARCH Investments – největšího fondu u nás. Kromě toho drží i akcie ČEZ. Je to rok a půl, co vydávala na českém trhu bondy poprvé a tehdejší emisí dokázala, že finančníci z J&T dluhopisy nadesignovat umí. Finanční kovenanty jsou přítomné i tentokrát, přičemž jejich podoba zůstává identická.
A na co peníze půjdou? Prospekt dává sice dost neurčitý způsob využití, nejpravděpodobnějším je ale další financování investiční mašiny J&T Arch Investments, případně jeho nového dvojče. Pokud výtěžek skutečně míří tímto směrem, J&T si pákou navyšuje vlastní expozici vůči portfoliu, jehož hlavní hodnotu tvoří podíly ve fondech, akcie a neveřejné investice. Pokud chce J&T držet nebo zvýšit vlastní podíl ve fondu, účastnit se nových investic a zároveň neprodávat existující aktiva ani neředit vlastníky novým kapitálem, může jí dluhopis za 7 % dávat smysl. Nabízí se jen otázka likvidity: kupón se platí každý rok v hotovosti, zatímco výnos z podílů ve fondech může být dlouho jen nerealizovaným růstem jejich hodnoty.
Neviditelný prospekt od omáčkové Živiny
Výrobce omáček Živina je tu po roce znovu. Konkrétně jeho sesterská firma: peníze z dluhopisů totiž pro tento startup shání přes finanční schránku Evolution Finance. A právě jí měl v červnu vyjít nový prospekt, který by konečně ukázal čerstvá čísla, refinanční plán i to, kam mají jít další peníze investorů. Osud nás ale zatím nepustil dovnitř. Na stránce ČNB je pod příslušným záznamem dokument jiné společnosti a správný prospekt jsme k datu uzávěrky nenašli ani na investičním webu skupiny, který přitom dál aktivně nabízí dluhopisy Živiny s výnosem až 12,5 % ročně.
To je škoda právě kvůli tomu, jak důležitá by zde byla čerstvá data. Živina je viditelně rostoucí a produktově sympatická značka, její financování ale stojí na drahém retailovém dluhu. CzechCrunch v březnu popsal, že firma při tržbách 90 milionů korun stále prodělávala necelých 10 milionů, měla mít kolem 70 milionů korun aktuálního dluhopisového dluhu a část splatných emisí plánovala nahrazovat novými. Náklady dluhového financování měly včetně distribuce dosahovat zhruba 12–15 % ročně, zatímco i plánovaná EBITDA pro rok 2026 by podle uvedených čísel pokryla především úroky, nikoli pohodlné splácení jistiny.
CzechCrunch zároveň upozornil na prodej bondů přes reklamy na Instagramu a Facebooku, které cílily na fanoušky značky, přičemž v části komunikace se objevovalo i označení „jistý 10% výnos“. To je u nezajištěných dluhopisů ztrátové růstové firmy přesně ten typ marketingu, který by měl investora přimět otevřít prospekt — ne kliknout rovnou na tlačítko investovat. Snad se chyba na ČNB brzy napraví a my zjistíme, jaká je aktuální situace této firmy. Z hlediska produktové nabídky jde totiž o firmu, která by se svými domácími omáčkami mohla najít na českém gastro trhu uplatnění. Tak snad ji nepoloží způsob, jakým to celé financuje.
Nový fond, nový development a nové dluhopisy
Je to zhruba rok, co vznikl fond kvalifikovaných investorů JASMINUM SICAV. Pokud jste o něm nikdy neslyšeli, jde o fond podnikatelů Jana Stávka a Branislava Bučka, kteří přes něj chtějí realizovat středně velké developerské projekty v Česku, na Slovensku a v Rakousku. Fond za rok existence nabral investiční kapitál kolem 156 milionů korun, a zatím nemá prakticky žádné zadlužení. Naprostou většinu fondového kapitálu ale tvoří vklady jen od zakladatelů. Jeden z nich, Jan Stávek, je zároveň majitelem společnosti Traficon. Nejedná se přitom o známou síť trafik, ale o firmu v M&A poradenství, která je na trhu od roku 1997.
Dnes má fond rozpracované tři projekty. V severních Čechách chce stavět 230 bytů, ve středočeském kraji 83 rodinných domů a dalších 322 bytů v Bratislavě. Jde o projekty v relativně raných fázích – zatím nemají ani stavební povolení. Prospekt pak obsahuje docela slušně napsané kovenanty, dluhopisy ale neponesou žádné zajištění. V nabídce jsou již nyní dvě emise, které bude distribuovat CYRRUS za 10 tisíc korun, a to i na Slovensku. Jde o diskontované dluhopisy bez průběžného výnosu (což dává v developmentu velký smysl) se splatností v roce 2029 za 8 % ročně. Firma z nich může získat až 750 mil. Kč.
Horské chaty, které na sebe nemůžou sehnat dluhopisový kapitál
Jan Langmeier již roky podniká se svou insolvenční kanceláří, která zastupovala věřitele např. v kauzách Arca, C2H nebo Premiot. Kromě toho začal před pár lety s realitním developmentem v Krkonoších, kde se rozhodl stavět luxusní apartmány. Na tyto činnosti se rozhodl sbírat kapitál přes svůj vlastní fond Aequitas Capital Investment SICAV a zároveň i přes dluhopisy. Ty se ale příliš neprodávají. Společnost si první prospekt nechala schválit už v srpnu 2021 a od té doby poslala do světa pět nezajištěných emisí za celkem 220 milionů korun, z této částky ale podle námi dostupných informací upsala bondy jen za 20 až 30 mil. Kč, přičemž již musela splácet tři emise za přibližně 10 mil. Kč.
Dluhopisy mají financovat projekty, které mezitím nabíraly určité zpoždění. U krkonošského projektu se 150 apartmány (a plánovanými tržbami kolem 1,5 mld. korun) měla být první etapa zahájena v létě 2024 a dokončena již v zimě 2025. Později se start posunul na jaro 2025 a dokončení na zimu 2026. Fond sice v roce 2025 získal stavební povolení, nyní se ale dokončení plánuje až v roce 2029. U šumavského projektu (plánované tržby cca 400 milionů) s již vydaným stavebním povolením se zahájení první etapy plánovalo již na jaro 2024.
Dnes se zahájení výstavby očekává do konce roku 2026 a dokončení je plánováno na konec roku 2028. Firma ale bude potřebovat ještě hodně času na sběr stovek milionů korun, které se mají v projektech ve výsledku proinvestovat. Dosud je připravovala hlavně za prostředky mateřského fondu – většina dluhů v účetnictví firmy jde právě za ním. V červnu pak vyšly dvě nové emise od 50 tis. Kč – jedna pětiletá za 8,1 % a druhá tříletá za 6,8 %. Dluhopisy jsou nezajištěné, kovenanty jsou ale připravené docela pěkně a jakmile se projekty rozjedou, mohou v nich sehrát důležitou roli.
Růst, na který si CFG Real Estate musí i nadále půjčovat
CFG je jeden z pravidelných emitentů na dluhopisovém trhu. Nejde o klasického developera velkých projektů, ale spíš o investora do menších rezidenčních nemovitostí rozesetých po celé republice. Ovládají jej zakladatelé Dluhopisomatu Andrej Štaňko a Petr Cimala. CFG kupuje byty, rodinné domy, pozemky i problematičtější reality s technickými či právními vadami, které chce opravit, pronajímat nebo později prodat. Firma nyní obnovila prospekt svého půlmiliardového dluhopisového programu z roku 2022, který popisuje portfolio 32 nemovitostí, z nichž je 25 dlouhodobě pronajato.
Nov výsledky za rok 2025 přitom neukazují, že by se na jejím provozu mělo něco zlepšit. Firma se podle nich dál rozšiřovala, růst portfolia ale opět financovali hlavně věřitelé. A co se z nájmů vytvořilo za provozní zisk, to z velké části zase spolkly náklady na úroky. Čistý zisk skončil prakticky na nule a firma navíc loni spálila téměř 13 milionů korun na provozu, dalších 18 milionů vložila do investic a celý rozdíl pokryla novým financováním. Nový prospekt tak nepřináší příběh firmy, která si dluh postupně odpracovává z nájmů, ale spíš pokračování modelu, kde se portfolio zvětšuje hlavně díky novým penězům od investorů. Výnos kolem 7–9 % za nezajištěné dluhopisy tak ani nadále nevypadá jako dostatečná kompenzace za podstupované riziko.
Menší balík zelených dluhopisů od zlínského startupu
Na trhu v červnu přistála také docela skromná emise od zlínské společnosti agriCARBON, která se pokouší vydělávat na jednom z nejmladších segmentů zelené ekonomiky: odstraňování uhlíku z atmosféry. Firma chce u zemědělských bioplynových stanic instalovat vlastní pyrolýzní jednotky KARBOTECH, které přemění zbytky biomasy na biouhel. Ten se následně zaorá do půdy, kde má uhlík zůstat uložený po staletí. Hlavním produktem přitom nemá být samotný biouhel, ale certifikát potvrzující odstranění jedné tuny CO₂. Ten pak firma plánuje prodávat na dobrovolném trhu podnikům, které chtějí kompenzovat vlastní emise CO₂— typicky třeba leteckým společnostem.
Za projektem stojí rodina Káňových a hlavní technologickou postavou je zakladatel Jan Káňa, který se pyrolýze a výrobě biouhlu věnuje přes deset let. Firma nyní staví první pilotní jednotku u bioplynové stanice v Bílově. Zkušební provoz má začít na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí letošního roku a první výnosy z prodeje uhlíkových kreditů pak očekává až od ledna 2027. Teprve pokud tento první provoz technicky i obchodně funguje, chce firma během tří let vybudovat síť sedmnácti podobných jednotek po celé republice.
Dluhopisy tak nefinancují rozšíření již fungujícího byznysu, ale jeho samotné spuštění. agriCARBON si jde pro relativně nízkých 2,3 milionu eur, nabízí 7,9 % ročně a splatnost v roce 2031. Firma ale zatím vykazuje nulové tržby, záporný vlastní kapitál a její rozvoj má být téměř celý postavený na penězích z dluhopisů. Investor zde tak kupuje sázku na technologický startup v oblasti nově vznikajícího trhu s uhlíkovými kredity, jeho výnos je ale předem zastropován na velmi nízkých 7,9 %.
Další pokus o refinancování Rezidence Cézava
Rezidence Cézava byl několik let projekt, který sháněl financování na development seniorského domu v obci blízko u Brna. Dnes je tu s dluhopisy zas, tentokrát už ale nejde nedokončený developerský příběh. Máme tu fungující seniorské bydlení s kapacitou 91 samostatných bytů pro seniory a 142 lůžek domova se zvláštním režimem. Z teprve rozbíhající se budovy se tedy stává reálně fungující provoz. A je to vidět i v číslech. Tržby za rok 2025 vzrostly z 5,3 na 32,9 milionu korun a provozní výsledek se přehoupl ze ztráty -40 milionů do zisku 3,6 milionu. Firma ale stále zůstává silně zatížená financováním: finanční náklady dosáhly 29,2 milionu korun a čistá ztráta sice klesla z 58,5 na 25,6 milionu, ale dál pokračuje. Rezidence tak už vytváří vlastní tržby, projekt stále ale nevydělává dost na svou úrokovou zátěž.
Původně měla firma v roce 2023 ambici získat až 500 milionů korun diskontovanými dluhopisy, z nichž upsala jen zhruba 32 milionů. Nově už nehledá půlmiliardu, ale vydává samostatnou emisi do 100 milionů korun se splatností v roce 2031 a pevnou sazbou 7 % p.a., vyplácenou čtvrtletně. Jde tedy o střízlivější objem, ale zároveň o dluhopis, který bude firmě každý rok vytvářet reálný hotovostní odtok až 7 milionů korun. Staré diskontované bondy průběžný kupon nevyžadovaly, nová emise ano. Ta slouží hlavně k refinancování a částečnému návratu kapitálu vlastníkům. Její držitelé zůstávají nezajištění pod bankovním domem Oberbank, který do projektu nalil 380 mil. Kč a drží klíčové zástavy. Výnos 7 % je za tuto pozici jen velmi omezená kompenzace.
AI, humanoidi a brownfieldy v jednom dluhopisovém programu
V červnu vstoupila na trh Krel Central Technologies, nová provozní dcera holdingu Krel Central ovládaného Stanislavem Lepkou. Firma vznikla až v prosinci 2025. Skupina navazuje na podnikatelskou historii sahající až do roku 1993, přičemž dnes se věnuje hlavně vývoji softwaru pro průmysl, datové analytice a humanoidní robotice, ale působí také v distribuci robotů, energetice a realitách. Samotný emitent má pro klienty skupiny vyvíjet a dodávat software pro automatizaci provozu, odhalování chyb a podvodů, AI agenty a humanoidní roboty Unitree.
Na tuto směs ambicí si nová firma otevírá desetiletý dluhopisový program až na 500 milionů korun. Emitent má zatím základní kapitál 2 miliony, nulové tržby i zisk a všechny projekty chce rozjíždět až z peněz investorů. Prospekt proto stojí hlavně na mateřské Krel Central, která za rok 2024 vykázala individuální aktiva 271 milionů, vlastní kapitál 56 milionů a zisk 51 milionů korun. Program je tedy téměř dvojnásobkem poslední známé bilanční sumy matky, přičemž konsolidovaná čísla skupina nezveřejňuje.
Dokumentace je na české startupové poměry nadprůměrně chráněná: zahrnuje zástavu všech akcií mateřské společnosti, rezervu na úroky, zákaz dalšího zastavování majetku i omezení transakcí se spřízněnými osobami. Jenže zástavou jsou neveřejně obchodované akcie bez znaleckého ocenění a bez konsolidovaných výkazů nelze ověřit, co by v krizi skutečně pokrývaly. Investor tak nefinancuje zavedený technologický provoz, ale hlavně příběh, že široká skupina kolem AI, humanoidů a realit dokáže teprve vytvořit opakovaný peněžní tok.
