Jaké události se staly na dluhopisovém trhu v posledních týdnech?
Česká národní banka snížila sazby podle očekávání
Letošní rok se nese ve znamení snižování úroků. Hlavní inflační vlna z posledních dvou let se zdá být zažehnána, poté co se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen dostalo v únoru a březnu ke dvěma procentům, což je tempo zdražování, které ČNB svými kroky cílí a které považuje za zdravé. Na tuto úroveň se míra inflace opět vrátila v červnu. To vše dávalo dobrý důvod, aby ČNB přistoupila ke snížení úrokových sazeb i na svém dalším měnově politickém zasedání z 1. srpna.
Většina analytiků se shodovala na předpokladu, že snížení bude o 25 bazických bodů, a tak se i stalo. Základní 2T repo sazba je tak nyní na 4,50 %. Jde tak už o pokles o 2,5 procentního bodu oproti prosinci minulého roku, kdy ČNB se snižováním poprvé začala. Do té doby byla repo sazba cca rok a půl na 7 procentech. Aktuálně jde již o šestý pokles sazeb ze strany bankovní rady, která chce těmito kroky znovu obnovit ekonomický růst. Přestože se však inflace zdá být znovu pod kontrolou, v české ekonomice stále přetrvávají některé inflační tlaky jako je silný růst mezd, pokračující růst cen ve službách, růst výdajů státu nebo kurz koruny. Nižší sazby totiž snižují atraktivitu české měny na devizovém trhu, která kvůli tomu oslabuje. Ve čtvrtek v poledne se obchodovala na úrovni 25,47 za euro, tedy poblíž nejslabších úrovní v letošním roce. To není po chuti importérům, kteří za utržené koruny na českém trhu dostanou díky nižšímu kurzu méně své požadované měny. Profitují z toho naopak exportéři, na které má ale zase negativní dopad slabý výkon německé ekonomiky. To je naopak jeden z protiinflačních faktorů, který by mohl přetrvat i do celé druhé poloviny roku.
Podle nejnovější prognózy analytiků ČNB se míra meziroční inflace v následujících měsících udrží kolem dvouprocentní úrovně a v závěru roku pak mírně vzroste kvůli efektu nižší srovnávací základny z loňska. ČNB nyní předpokládá průměrnou inflaci 2,2 % za celý letošní rok a 2 % pro příští rok . Takzvaná jádrová inflace, která je očištěná o volatilní ceny potravin a energií, bude trochu vyšší. Letos nejspíš 2,5 % a příští rok 2,3 %. Guvernér Michl i tentokrát zopakoval, že boj s inflací ještě nekončí a sazby je třeba stále držet restriktivní.
Bortero v insolvenci
Bortero je společnost, která se na dluhopisovém trhu objevila v létě 2022, kdy si nechala schválit první veřejnou emisi dluhopisů na 200 milionů korun. Tato firma podnikatele Petra Maděry (nar. 1977) plánovala tyto peníze vložit do mixu různorodých investic. V Praze chtěla postavit park miniatur (podobný tomu, který už pětadvacet let stojí v Mariánských Lázních), potom plánovala projekt na ekologickou recyklaci pneumatik a jako třetí majstrštyk si vybrala development bytového a kancelářského komplexu v Dominikánské republice. Tedy úplný mišmaš typu „půjčte mi peníze, já s nimi něco vymyslím“.
Varovných signálů ale byla celá řada. Veřejnou emisi, kterou jsme v srpnu 2022 zanalyzovali, vydávala zadlužená nevydělávající firma Bortero SE, která byla bez jakékoliv historie a v rámci dluhopisů nenabízela žádné ošetření rizik. Některé projekty byly ve fázi nápadů a celé to zavánělo amatérismem. Bortero SE měla také dceřinou firmu Boretor Investments. Obě společnosti jsou od července v insolvenci, kterou na sebe samy podaly. Insolvence je v současnosti ve stavu, kdy se rozhoduje o konkursu, lze ale garantovat, že k němu dojde. Dohromady obě firmy vydaly bondy za více než půl miliardy korun. Můžeme jen doufat, že se jich prodalo naprosté minimum a investorům přejeme hodně štěstí.
Jak se uchytila novela zákona o dluhopisech?
V únoru jsme publikovali článek, ve kterém popisujeme změny, které přinesla novela zákona 462/2023 Sb. Ta mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a výjimkou není ani zákon o dluhopisech. Úprava se týká podlimitních emisí do 25 milionů korun, které musejí nově obsahovat více informací. Jejich emitenti jsou s platností od začátku letošního roku povinni zahrnout do emisních podmínek informace o vedoucích osobách firmy a jejich kvalifikaci, informace o finančním stavu firmy (doloženou účetními závěrkami) a popis způsobu využití prostředků získaných z emise. V emisních podmínkách musí uvést důvody, proč je emise vydávaná a představit konkrétní plány, jak budou prostředky získané z emise použity.
V únoru, kdy byl zákon už více než měsíc v platnosti, jsme zjistili, že na to emitenti tak trochu kašlou. Vzorek byl tehdy ale příliš malý a my slíbili, že se na celou věc podíváme znova za půl roku. Namátkou jsme proto vybrali deset podlimitních emisí, které vyšly v nedávné době, a skóre dopadlo 6:4. Tedy šest emitentů nové podmínky splňuje, čtyři to mají na háku. Otázka je, nakolik to bude v praxi vůbec užitečné, jelikož do „podlimitek“ investují převážně drobní střadatelé, kteří často finanční výkazy, majetkovou strukturu nebo podnikatelský záměr ani nestudují, přesto je ale za nás jakékoliv zvyšování transparentnosti krok vpřed a my jej vítáme. Doposud byly některé podlimitní emise skutečně blackbox. Snad si na emitenty, kteří nový zákon přehlížejí, ČNB brzy posvítí.
Stavebniny DEK loni utržily 31 miliard korun se ziskem 4 miliardy
Do stavby či opravy domů a bytů se v Česku během covidu pustilo rekordní množství lidí. Vysoký zájem o stavění v kombinaci s nedostatkem stavebních materiálů vedl k jejich podstatnému zdražení. Prodejci stavebnin tak v posledních letech zažívaly zlaté časy. Platilo to i na největšího dodavatele stavebnin v Česku, kterým je společnost DEK. Předloni jí ve srovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 narostly tržby skoro na dvojnásobek a zisk dokonce o téměř 700 %. Prodejci stavebnin zároveň patřily k těm firmám, které si v době vysoké inflace zvyšovaly své ceny více, než jim inflace zvyšovala náklady. Stavebniny DEK měly díky tomu předloni rekordní výsledky.
V loňském roce ale situace na trhu už tolik nepřála. Došlo totiž k velkému útlumu stavebnictví, který logicky zasáhl i dodavatele stavebnin. Podle čísel skupiny DEK se stavební materiály propadly na ceně až o 20 %. Firmě se ale i tak nevedlo špatně, i podruhé v historii totiž překonala hranici 30 miliard tržeb, kdy utržila 31,2 miliardy korun. Oproti rekordnímu roku 2022 jde ale o patnáctiprocentní pokles. Meziročně klesl i zisk EBITDA, a to z 4,2 mld. korun v roce 2022 na 3,2 miliardy v loňském roce. Pro letošek vyhlíží firma podobný výsledek a napřesrok čeká další růst z důvodu nižších sazeb, který by měl znovu rozproudit hypoteční trh. V souvislosti s tím chystá expanzi v podobě deseti nových poboček. Celkem by se tak mohla rozrůst na skoro 150 prodejen v Česku a na Slovensku.
Loni se i za tímto účelem představila na dluhopisovém trhu, kam si přišla až pro dvě miliardy korun. K tomu vydala tříleté dluhopisy úročené šestiměsíční sazbou PRIBOR navýšenou o fixní marži 2,5 procentního bodu. Dluhopisy sice vydává spřízněný podílový fond Beta, který má ve vlastnictví všechny nemovitosti, ve kterých má tento prodejce stavebnin prodejní místa, skupina DEK se ale za papíry zaručila. Emisi jsme v loňském roce analyzovali a šlo o velmi kvalitně připravené dluhopisy. S kupní cenou 3 miliony korun ale emise mířila pouze na institucionální investory.
E-shop s mořskými rybami financovaný dluhopisy dostal šanci na reorganizaci
BonFood je český rodinný podnik Pavla Domkáře, který se věnoval zpracování a prodeji rybího a hovězího maso z vlastní farmy. Svou činnost podnik financoval dluhopisy, aby mohl lépe konkurovat velkým e-shopům s potravinami, jako je Rohlík, Košík nebo Temu. Tento záměr ale firmě nevyšel, jelikož letos spadla do insolvence. Stejný osud potkal i dvě další Domkářovy firmy (Frigoservis a Radinov), které se rovněž věnují chovu a zpracování masa. Všechny tři dluží dohromady cca čtvrt miliardy korun, a to asi sedmi stovkám investorů.
Před několika dny skončilo všem třem moratorium, během kterého se majitel snažil investory přesvědčit, že cestou je jedině reorganizace. Ta jim má podle něj šanci vrátit nejen jistinu, ale možná i více, než kolik investovali. A měl štěstí, protože věřitelé na návrh reorganizace přistoupili a firma se tak mohla vyhnout konkursu, v rámci kterého by veřitelé podle Domkáře dostali zpět jen 8-20 % svých pohledávek. Reorganizační plán, který vedení firmy představilo věřitelům, počítá se vznikem nové akciové společnosti, která by nově zastřešovala všechny tři zmíněné podniky. Pohledávky z vydaných dluhopisů by se změnily na její akcie a majitelé dluhopisů by ve firmě drželi celkem 80 %. Investice by se jim tak měla vracet z vyplácených dividend. Zbylou pětinu by pak držel Domkář, který měl na reorganizaci velký osobní zájem, protože kdyby společnosti skončily v konkurzu, přišel by o dům, jelikož na farmě s rodinou bydlí.
I když se Domkářovi zřejmě povedlo pro plán na restart svého podnikání získat většinu majitelů dluhopisů, shoda mezi věřiteli rozhodně nepanuje. Některým se nelíbí, že Domkář z investorů vylákal další miliony v době, kdy byly firmy ve ztrátě. Před třemi lety skončily společnosti BonFood a Frigoservis v celkové ztrátě přes 25 milionů korun, v roce 2022 pak byly obě firmy v minusu dokonce ještě o dva miliony vyšším. Loni prodělaly dalších 22 milionů korun. Tito věřitelé tak na podnikatele podali trestní oznámení. Jiným se zase nelíbí fakt, že z nich reorganizace udělá akcionáře společnosti a nereálné jim přijdou i budoucí plány na její růst. Podle plánu reorganizace by se tržby e-shopu měly za pět let vyšplhat z loňských 31 milionů na 188 milionů korun, tedy na šestinásobek. Pokud jde o zisk, pro letošní rok předpokládá majitel zisk necelé 2 miliony korun, který by měl do roku 2029 vyrůst až na 60 milionů korun.
Podle krizového manažera Petera Dajka Domkář firmy nevytuneloval a naopak ho hájí, že se k celé situaci postavil čelem a přiznal chyby. Tou největší podle něj byla ta, že všechny peníze investoval do navýšení výrobních kapacit, ale zapomněl firmě dělat marketing. Právě sázka na marketing má být nyní klíčem k růstu firmy. Cílovou skupinou by měli být lidé s nadprůměrnými příjmy z velkých měst, které zajímá zdravý životní styl. Takových domácností by v Česku mělo být podle odhadu majitele kolem půl milionu. Do firmy by zároveň mohli vstoupit i noví investoři. Vedení údajně s některými zájemci jedná, vše bude ale záviset na podmínkách jejich vstupu do firmy. Další možností je externí financování od spořitelen či bank. Vstup investora totiž znamená naředění podílů, což by obnášelo nutnost vysvětlit věřitelům, proč je to v jejich zájmu.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
