Letos se na trhu schválilo rekordní množství emisí
Firmy v Česku letos vydaly rekordní počet dluhopisů. Formální razítko od ČNB dostalo mezi lednem a listopadem 76 emisí od 73 firem, což je pro kontext stejně, jako v letech 2015-2017 dohromady. Do toho trh zaplavily i menší emise mimo dohled centrální banky. Vzhledem k chybějící regulaci, která by adekvátně chránila drobné investory, se tím zvyšuje riziko ztráty miliard korun, přičemž některé takové případy na trhu již bobtnají. Tím hlavním problémem, který umožňuje příliv miliardového kapitálu do prašivých bondů často za naprosto neodpovídající úrokový výnos, zůstává možnost emitentů prodávat dluhopisy svépomocí.
Tento prodej často přes internetovou reklamu, nevyžádaný telemarketing, různá dluhopisová tržiště nebo přes neviditelné prodejce za velké provize, bohužel využívá neznalosti těchto drobných investorů. Firma je láká hlavně na svůj příběh, přičemž standardem je zkreslování informací o rizicích a zaštiťování se věcmi, které ve skutečnosti žádnou ochranu nepředstavují, jako je třeba právě prospekt schválený ČNB, kde je ono razítko ze strany centrální banky pouze formalitou.
Další zmatky ve YD
O finanční skupině YD Capital, za kterou stojí podnikatel Pavel Rydzyk, se toho v posledních týdnech a měsících napsalo dost. Například o jejím plánu snižovat vysoké zadlužení rozprodejem majetku, který má ovšem velmi problematické ocenění. Nyní se objevila také zpráva týkající se energetické firmy První česká energie, kde je YD Capital většinovým akcionářem. Mezi YD a vedením firmy totiž mělo dojít k údajnému sporu o finanční podporu ze strany YD.
První česká energie měla schválenou dlouhodobou obchodní strategii růstu, což ale mělo být podpořeno investicemi od YD Capital, ke kterým ale ze strany majoritního akcionáře ani po několika žádostech a příslibech od léta nedošlo. Aby tak tato společnost mohla nadále fungovat a ochránila své zákazníky, musel management přistoupit k určitým prodejům majetku a optimalizačním krokům. YD se mezitím brání, že bylo z její strany údajně zjištěno pochybení některých členů představenstva této společnosti a zahájeno interní šetření.
V představenstvu této firmy stojí šéfové Libor Janíček a Jan Fischer, přičemž podle prvního jmenovaného k žádnému pochybení ani šetření nedošlo a společnost První česká energie je podle něj pravděpodobně nejúspěšnějším projektem v portfoliu skupiny YD Capital. Pokud by tomu tak bylo, ukazuje to na velmi slabou výkonnost celé skupiny, jelikož První česká energie je sice vydělávající podnik, ale za rok 2023 měla tržby přes půl miliardy korun a čistý zisk „jen“ 25 milionů korun.
YD Capital si ale od této investice slibuje v budoucnu miliardy – v roce 2028 chystá její prodej, ze kterého chce v ideálním případě získat 4 miliardy, minimálně ale alespoň miliardu a půl. Jedná se o součást zmíněného rozprodeje ziskového majetku uvnitř skupiny na uhašení dluhů, kdy jen z dluhopisů vydala skupina zhruba za dvě miliardy korun. Klíčové firmy z holdingu přitom prodělávají nebo mají záporný vlastní kapitál. A jak jsme naťukli na začátku, kontroverzní je i ocenění nemovitostního majetku skupiny, které má údajnou tržní hodnotu až 3 miliardy korun. Dluhopisoví investoři by také měli pamatovat na to, že většina těchto nemovitostí je zastavena ve prospěch soukromých investorů, kteří své peníze uvidí jako první.
Skupina GEEN posílá investorům další dopis
Energetická skupina GEEN, jejíž ekonomické problémy jsme vyložili na stůl na začátku listopadu, začala připravovat držitele svých dluhopisů na možnost bankrotu. Skupina, která v Evropě za dluhopisový kapitál dlouhodobě provozuje fotovoltaické i malé vodní elektrárny, vykazovala známky finančních problémů již delší dobu. Následně se potvrdily informací, že je GEEN v prodlení se splátkou jistiny dluhopisů. Společnost v reakci vyrukovala s dopisem pro investory, kde je uklidňovala, že jen potřebuje více času, že za prodlení mohou i povodně a že finanční kondice skupiny zůstává dobrá.
V druhém dopise investorům už tak optimistická není. Podle všeho již počítá s insolvencí, kterou chce řešit reorganizací, aby se mohli majitelé zachránit. Věřitelům proto poslala náčrtek základních východisek reorganizačního plánu a požádala je, aby dokument schválili. GEEN zároveň přiznává, že medializace a negativní publicita vyvolala údajně zájem některých skupin o její majetek a nyní se tak bojí nepřátelského převzetí. To v podstatě znamená výkup většiny existujících pohledávek s velkou slevou, poslání firmy do insolvence a pak jako věřitel s nadpoloviční hodnotou pohledávek rychle rozhodnout o konkursu, tedy o rozprodeji majetku za diskontní ceny. Taková skupina by ale musela kromě dluhopisů vykoupit i velkou část bankovních pohledávek, jelikož právě ty mají zastavenou většinu onoho majetku.
Konkurs je vždy až to poslední řešení, protože se při něm rozprodávají jednotlivá aktiva, často rychle a tím pádem i za velmi podhodnocené ceny. Důvodem je i to, že společnost má vždy vyšší hodnotu jako celek, než jako součet individuálních cen jednotlivých částí majetku, což je přesně to, co se při konkursu rozprodává. Například hodnota nehmotných aktiv se při něm úplně ztrácí. Strůjcům nepřátelského převzetí by tato možnost ale tolik nevadila, pokud by pohledávky vykoupili s velkým diskontem.
Pro případ podání insolvenčního návrhu proto GEEN klientům předložila základní obrysy reorganizačního plánu. V případě reorganizace firma držitelům dluhopisů slibuje, že dostanou zpět 100 % svých pohledávek. Peníze plánuje obstarat například prodejem vodních elektráren v prvním čtvrtletí 2025, které mají skupině získat 160-200 milionů korun. Výhodou reorganizace proti konkursu je i to, že ponechává výrazně více pravomocí v rukou stávajícího managementu, než je tomu právě v konkursu. Součástí plánu je také údajně vstup strategických investorů, kteří se skupinou již v minulosti spolupracovali. Aktuálně o jejich vstupu probíhají jednání, jejichž dokončení firma předpokládá na první polovinu roku 2025.
DRFG se rozrůstá v Polsku
Po skupině ČMN, která nedávno za dluhopisové peníze koupila i zbylý podíl kancelářské budovy Churchill Square v Praze, posiluje na kancelářském trhu i další dluhopisový gigant, ovšem za hranicemi. Investiční skupina DRFG nedávno do svého portfolia akvírovala kancelářskou budovu Signum Work Station ve Varšavě, která disponuje pronajímatelnou plochou přes 32,5 tisíce metrů čtverečních. V Polsku je to první kancelářský objekt v rukou skupiny.
Budova postavená v roce 2009 disponuje ekologickým certifikátem BREEAM Excellent a mezi její nájemce patří třeba světový výrobce sladkostí a čokolád Mondelez International. Do transakce je rovněž zapojena developerská společnost TriGranit, která se v srpnu také stala součástí skupiny DRFG. Ta bude mít na starosti kromě zajištění úprav prostor pro stávající a nové nájemce také modernizaci instalovaných technologií, managementu budovy a další zvýšení ESG efektivity budovy. A končit s nákupy v Polsku DRFG nehodlá, v nadcházejícím období údajně chystá další, podobně velké akvizice.
Na růstu Penty se může nově podílet i veřejnost, ovšem jen ti majetnější
Penta se očividně nechala inspirovat některými příběhy z českého fondového trhu, jelikož nedávno přišla s oznámením, že se jako další velká investiční skupina otevírá skrze fondy externím kvalifikovaným investorům. Ti se tak budou moci svézt na jejím úspěchu jako je tomu například u fondu J&T Arch, který nedávno objemem kapitálu pod správou překročil hranici 100 miliard korun a je suverénně největším investičním fondem v ČR.
Nápad na FKI už nějaký čas vedení Penty mělo, k realizaci ale údajně potřebovala dospět nejen samotná společnost, ale i samotný kapitálový trh. Důvod, proč to Penta neudělala před 5 nebo 10 lety, byl totiž právě méně rozvinutý tuzemský kapitálový trh, na kterém sice i tehdy fondy kvalifikovaných investorů vznikaly, ale posbírat kapitál, který chce sbírat Penta, bylo tehdy mnohem méně reálné. Penta byla navíc dlouho private equity skupina a zvažovala, jestli nějaké investice ještě nepřidá nebo nedinvestuje. Nyní ale podle majitelů dospěla do stavu, kdy se chce držet současných pilířů podnikání, kterými jsou jsou lékárny Dr. Max, nemocnice a Alzheimer centra Penta Hospitals, sázkařský byznys Fortuna Entertainment, Privatbanka a realitní byznys Penta Real Estate.
S těmito „nohami“ svého byznysu působí na 17 trzích a do budoucna na nich ale i v dalších zemích plánuje nadále expandovat, jak to dělá už například s Dr. Maxem. Na to bude potřebovat mnohem více kapitálu, než doposud, kdy se financovala mixem plně reinvestovaných zisků, bankami a korporátními dluhopisy. Peníze z fondu dle vlastních slov nutně nepotřebuje, ale partneři skupiny si údajně přejí rychlejší růst, který umožní právě flexibilní fondový kapitál.
Prvním fondem se stane Penta Equity Fund, která zastřešuje celé podnikání Penty. Druhý fond bude čistě nemovitostní, zaměřený na realitní projekty Penty. Do něj bude vložen 100 % podíl na holdingu Penta Real Estate Holding Limited, tedy celá realitní divize Penty. Oba fondy Penta mají cílený výnos 13–15 % p.a., což vychází z hospodářských výsledků Penty za uplynulých 5 let.
Penta měla pode poslední výroční zprávy ekvitu 3,8 mld. eur, přičemž do každého fondu chce firma vložit cca desetinu majetku. To odpovídá částce cca 10 miliard korun majetku pro každý fond (na základě nezávislého ocenění). Do každého fondu chce pak Penta ročně raisovat jednotky miliard korun. Úpis fondů odstartoval 16. 12. a potrvá do půlky března.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
