Search
Close this search box.

Bondnews květen 2024: Co je nového ve světě firemních dluhopisů?

GFF to v Česku vzdává s akvaponií

Investiční skupina GFF stavěla velkou část svého podnikání na akvaponii. To je (nebo alespoň má být) inovativní způsob udržitelného zemědělství, který pěstuje zeleninu s nízkou energetickou náročností a s minimálními nároky na spotřebu vody, a to tak, že pěstování kombinuje s chovem ryb. Zkrátka budoucnost v pěstování potravin.

Budoucnost možná, ale již ne pro GFF. Tedy alespoň ne v naší zemi. Byznys zastřešovaný  dceřinou společností Future Farming v Česku podle prohlášení jednatelů končí, a to údajně kvůli nepříznivému podnikatelskému prostředí spojenému s vysokou byrokracií. V prohlášení firmy podepsaném jednateli Martinem Podobou a Michalem Fojtíkem se chce firma nově zaměřit na hledání nových příležitostí v zahraničí.

Tato firma přitom v Česku provozuje v současnosti jen dvě farmy kousek u Brna, kde sídlí. Je zde navíc opravdu jen v roli provozovatele, ani jeden z těchto areálů nevlastní. Farmu v Heršpicích vlastní město a tu v Kalech u Tišnova zase místní podnikatel Jiří Synek. Co Future Farming skutečně vlastnila byla parcela v Letonicích na Vyškovsku, kde měla vyrůst její vlastní firma. Projekt se ale začal zpožďovat a samotnou parcelu navíc na konci minulého roku do zástavy jeden z věřitelů skupiny výměnou za půjčení tří milionů korun.

S přihlédnutím k tomu, že tato firma vystupovala jako nejviditelnější propagátor akvaponického zemědělství v Česku a akvaponie měla být i hlavní investiční terno jejích dluhopisů, toho firma nakonec moc nerozjela. A to dluhopisy na akvaponii vydávala alespoň od roku 2020. Zprávy o této skupině byly v posledních měsících vůbec docela výživné. GFF si prochází krizí, která odstartovala na podzim minulého roku právě zprávou o zpožďování akvaponických projektů. Do toho se přidávaly další problémy, které nakonec namísto zpožďování projektů vyvrcholily rovnou ve zpožďování plateb při splácení dluhopisů. Těch skupina vydala za 2,6 mld. korun. Současný stav a výše majetku celého holdingu je přitom jednou velkou neznámou.

 

 

 

Rekordní zisk Penty za loňský rok táhl hlavně loňský emitent Dr. Max

Penta může slavit. Mezinárodní investiční skupina a velký upisovatel dluhopisů v Česku měla v loňském roce jedny z nejlepších hospodářských výsledků v její bezmála třicetileté historii. Čistý zisk loni dosáhl výše 12,1 miliardy korun a skončil druhý jen za covidovým rokem 2021, ve kterém skupina vydělala v čistém přes 14 miliard. Celková hodnota aktiv Penty loni vzrostla na 360 miliard korun a kumulované tržby portfoliových firem překročily 220 miliard. Meziročně klesl pouze zisk EBITDA, a to z předloňských 14,6 miliardy korun na loňských 13,9 miliardy.

V portfoliu Penty se loni dařilo třeba real estatu, síti nemocnic Penta Hospitals, sázkovce Fortuně nebo Prima bance, na skvělých výsledcích se ale nejvíce podepsala lékárenské síť Dr. Max. Ta na konci minulého roku vydala emisi za 2,5 miliardy korun na svou expanzi do Itálie i na další trhy. Tím je zodpovědná i za to, že má za sebou Penta rekordní rok i z hlediska realizovaných investic, kdy proinvestovala 22 miliard korun. Zejména právě do lékáren v Itálli, ale i do nemovitostí v Česku a na Slovensku. Právě real estate je další divize Penty, která v Česku v minulosti několikrát sbírala kapitál přes dluhopisy. I tomuto segmentu se loni velmi dařilo, a to i přes výrazné ochlazení trhu. Penta Real Estate se povedlo dokončit a prodat několik velkých bytových projektů, díky kterým prodala nejvíce bytů ve své historii. Penta ale nelení a v Praze staví další stovky bytů v projektech jako Nuselský pivovar, Nová Waltrovka, Waltrovka Pod Vidoulí nebo Victoria Palace. Mezinárodní expanzi klíčových firem do budoucna zároveň nechce financovat pouze dluhopisy, ale i fondy kvalifikovaných investorů. Letos totiž hodlá rozjet svůj historicky první takový fond, do kterého sama vloží část majetku a získané prostředky použije právě k expanzi firem do zahraničí. Podrobnosti o struktuře fondu se chystá odhalit v druhé půlce roku.

 

 

 

Saunia a její velké plány

Saunii je Česko už moc malé. V únoru tato společnost založila tři nové dceřiné firmy v Rakousku, Německu a Polsku, které mají zaštiťovat její byznys v zahraničí. Do první jmenované země chce se saunováním expandovat jako první, a to do prý roka. Svůj byznys ale nadále rozvíjí i v tuzemsku, například rozšířením saunového světa v Ostravě.

Saunia je přitom v Česku výrazně zadlužena, přičemž její špatné hospodářské situaci ještě přitopil covid a s ním spojené uzavírky. Ztrátová ale byla i dříve. Nehledě na vysoké nájmy které musí platit v drahých nákupních centrech, kde má nemalou část svých poboček. Současný ekonomický stav Saunie v České republice je navíc docela velkou záhadou, protože poslední zveřejněné výsledky nemají daleko do toho být dva roky staré. Mediální prohlášení majitelů o obratu v hospodaření tak nelze jednoduše ověřit z tvrdých dat v účetnictví.

Plány firmy na expanzi jsou přinejmenším trochu zvláštní, když se zatím byznys Saunie neprokázal jako dostatečně rentabilní ani v Česku. Zvláště když přihlédneme k tomu, že třeba v Německu připadalo podle dat z roku 2021 na jeden saunový svět cca 37 tisíc obyvatel, zatímco v Praze to bylo přes 100 tisíc a v rámci celé republiky ještě více. Saunia tak do zahraničí expanduje na mnohem saturovanější trhy. Plány na expanzi do Rakouska firmě zároveň slouží i jako lákadlo na dluhopisy, kterým Saunia dělá reklamu různě na internetu. Tak alespoň že na těch pražských tramvajích zatím propaguje namísto dluhopisů svůj samotný byznys.

 

 

 

CPI bojuje o to, aby jejím dluhopisům neklesl credit rating

Realitní trh na celém světě si v posledních letech prochází docela turbulencemi. Vysoké úrokové sazby tlačily a stále tlačí na valuace a majitele zadlužených realitních společností nutí shánět finance prostřednictvím odprodejů. Středoevropská realitní skupina CPI Property Group, která patří českému miliardáři Radovanu Vítkovi, plánuje s cílem snižovat zadlužení rozprodej majetku v hodnotě přibližně 2 miliardy eur (cca 50 miliard korun) v následujících dvou letech.

CPI rozprodává majetek za desítky miliard korun už od roku 2022. Důvodem je snaha zlepšit dluhové ukazatele po akvizici rakouské konkurence právě v roce 2022, které navýšilo její zadlužení k hodnotě nemovitostí z 36 % na 52 %. Z toho důvodu se CPI jako poměrně významný dluhopisový emitent zároveň snaží vyhnout se poklesu ratingu u svých dluhopisů na „junk“. Skupina vlastnící široké portfolio především kanceláří a komerčních prostor valuované na necelých 20 miliard eur (cca půl bilionu korun) se až dosud zbavovala hlavně jiných typů nemovitostí jako jsou třeba hotely nebo ski resorty, které nejsou jádrem jejího podnikání.

2 miliardy eur z chystaných prodejů dalších nemovitostí mají dále snižovat dluhy a nadále tak chránit kondici ratingu. Skupina, která je jedním z největších vlastníků kancelářských prostor v Praze, Berlíně a Varšavě, se bude zbavovat realit hlavně v Německu, Rakousku, Itálii a UK. Plánované prodeje by měly snížit míru zadluženosti na úroveň kolem 40 %. Dluhopisy CPI mají v současnosti stále takzvaný „investment-grade“ rating. Oproti „junk“ ratingu je tento rating přiřazován dluhopisům, které jsou stále považovány za relativně bezpečnou investici, byť má CPI v této kategorii ratingu ten nejnižší možný (BBB-). Současný výkonný ředitel společnosti David Greenbaum ale doufá, že si jej CPI zachová a nespadne do junku. Skupina by zároveň do budoucna ráda alespoň částečně vyměnila bondy za ekvitní financování.

 

 

 

RSBC a její nákup další zbrojařské firmy

Co loni začala Colt CZ a CZECHOSLOVAK GROUP akvizicí zahraničních zbrojovek, na to letos plynule navázala RSBC. Bylo to v roce 2017, kdy tato investiční skupina koupila slovinského výrobce pistolí a dalšího zbrojního vybavení Arex jako první aktivum do tehdy nově vzniklého fondu RSBC Defence. Teď si zhruba po sedmi letech připisuje další akvizici ze zbrojařské sektoru, kterou je společnost Steyr Arms, rakouský výrobce pušek s tradicí výroby datovanou do roku 1864. Fond RSBC Defence si v této společnosti koupil 100% podíl od SMH Holding, který firmu kontroloval od roku 2007. Cena za firmu zveřejněna nebyla, mohlo ale jít o nižší jednotky miliard korun.

Steyr Arms, která loni utržila přes 45 milionů eur (cca 1,13 miliardy korun), má závody v Rakousku a USA, ve kterých pracuje 200 lidí. Zákazníky firmy jsou hlavně policie a armáda, kterým dodává lovecké a útočné pušky, a to do několika zemí. Plánem RSBC je nyní jednotlivé firmy ze zbrojařského průmyslu konsolidovat do nového holdingu, který má vést německý manažer Tim Castagne, stávající generální ředitel firmy Arex. Ten v tomto oboru není žádným nováčkem, za sebou má přes 30 let praxe ve zbrojním a obranném průmyslu. V minulosti působil několik let třeba ve výrobci optiky Carl Zeiss nebo v německé zbrojovce J. P. Sauer & Sohn.

 

 

 

Info Detective Company si změnila název

Info Detective Company je společnost, která pod tímto jménem působí na českém trhu od roku 2008. Tento nováček dluhopisového trhu si šel letos v lednu žádat o 15 milionů korun, aby detektivní práci vyměnil za development. Za tímto účelem si nechal schválit dluhopisový prospekt, na který jsme v lednu podívali zblízka a nedopadl v našich očích ani trochu slavně. Po dluhopisové, ekonomické ani jiné stránce. Necelé dva měsíce po vydání naší analýzy si tato firma nechala změnit název na IDC Investment, pod kterým se už nově prezentuje při prodeji dluhopisů.

 

 

 

Použité zdroje:

 

 

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

Sledujte nás

Facebook-f Linkedin Rss

Dluhopisář je projekt, který na jednom místě shromažďuje co nejvíce informací o firemních dluhopisech ve srozumitelné formě.

Navigace

Provozovatel

Webdesign Digitalka.cz