Po delší pauze se vracíme s dalším vydáním Zpráv ze světa dluhopisů. A tentokrát je toho opravdu hodně. Některé skupiny dál expandují a získávají nové zdroje financování, jiné se snaží nastartovat provozní výnosy po letech růstu placeného dluhopisy. U dalších se začínají naplno ukazovat rizika, která byla ještě nedávno viditelná hlavně v prospektech a účetních výkazech.
Podíváme se například na další realitní akvizici skupiny DRFG v Maďarsku i na rozjezd jejího opožděného projektu 3 Dvory. Rozebereme změny v portfoliu BICZ a právní spor spojený s pádem Reforku, neobvyklou prémii pro držitele dluhopisů Rohlíku, nový provozní příběh silně zadlužené skupiny Wood Seeds a také situaci na pražském kancelářském trhu, která v současnosti hraje do karet skupinám Passerinvest a Českomoravská Nemovitostní.
Jaká prémie se rýsuje pro dluhopisáře Rohlíku?
Online supermarketu Rohlik Group Tomáše Čupra se v roce 2025 podle prvních čísel dařilo. Tržby skupina meziročně zvýšila o 35 % na 1,3 mld. eur (přibližně 32 mld. Kč) a v prosinci 2025 se poprvé dostala do kladného zisku EBITDA na konsolidované úrovni skupiny. V pozitivním provozním výsledku přitom podle zveřejněných údajů pokračovala i v prvním čtvrtletí roku 2026. K tomuto růstu přispěla především zahraniční expanze – počet objednávek v Německu meziročně vzrostl o 70 % a v Rakousku po spuštění nového skladu dokonce o 89 %.
Pro investory jde o významný milník, protože Rohlík byl dlouhé roky dotazován hlavně na to, kdy se agresivní růst konečně přetaví v zisk na úrovni celé skupiny. Současná čísla tak poprvé naznačují, že firma už možná nestojí před volbou mezi růstem a ziskem, ale může být schopná dosahovat obojího současně. Zatím se však nejedná o auditovaná data z konsolidovaných výkazů skupiny, ale o informace ze zprávy J&T k fondu Rohlik Growth SICAV. Tento fond vznikl na začátku roku 2025 jako cesta, jak českým kvalifikovaným investorům umožnit investovat i do akciového podílu v Rohlik Group a nejen do jejích dluhopisů. Akcie této společnosti drží jako své hlavní aktivum.
Pak je tu mediálně vděčné téma týkající se valuace Rohlik Group, které se přitom nevyplatí sledovat jen akcionářům, ale finančně relevantní je i pro investory do dluhopisů. Aktuální dluhopisová emise, která vyšla na podzim 2024 a obchoduje se na pražské burze, nese totiž kromě 6% výnosu i nárok dluhopisových investorů na prémii k jistině při splatnosti. A ta se odvíjí právě od ocenění společnosti. Pokud bude v době splatnosti (konečné nebo předčasné) valuace 100 % akcií Rohlik Group vyšší než 3,5 mld. eur, dostanou investoři prémii ve výši 27,5 % z nominální hodnoty dluhopisů. Nárok na speciální výnos dostanou investoři i při nižších metách: u hodnot mezi 2,5 a 3,5 miliardami eur má bonus činit 25 % a u hodnoty nižších než 2,5 miliardy eur pak 20 %.
Nastavení výnosu je tak u aktuální emise na poměry českého trhu docela neobvyklé, protože investor zde v podstatě participuje na růstu ekvity společnosti, což by u tohoto nástroje bylo běžně vyloučené. Jedná se tedy spíše o takový hybrid dluhopisů a akcií.
Poslední ocenění Rohlik Group externím valuátorem z loňského září uvádí cenu lehce nad 2 mld. EUR, což je cca 8 % nad valuací nezávislého auditora z podzimu 2024. A protože je aktuální emise splatná až na konci roku 2029, dluhopisovým investorům tím stále svítí naděje na ještě hezčí prémii, než je 20 % jistiny, kterou už mají jistou. Může se ale velmi dobře stát, že zakladatel Tomáš Čupr emisi předčasně splatí, protože takto splatil obě dřívější emise firmy.
Vedle zprávy o první kladné EBITDA oznámil Rohlík nedávno také další financování od Evropské investiční banky ve výši 750 milionů korun. Samotná částka není vzhledem k velikosti skupiny zásadní, zajímavý je však její zdroj i návaznost na předchozí spolupráci. EIB totiž Rohlíku už v roce 2024 poskytla úvěr 90 milionů eur na digitalizaci a zahraniční expanzi. Nové financování tak nepředstavuje první průlom k institucionálnímu dluhu, ale spíše potvrzení, že Rohlík si tento typ financování dokáže udržet i v další fázi růstu. V kombinaci s reportovaným překlopením skupiny do kladné EBITDA jde o signál, že se firma postupně posouvá od čistě kapitálově financovaného růstového příběhu k modelu, který začíná být přijatelný i pro dlouhodobé institucionální věřitele.
Zvlášť peníze od EIB jsou pro Rohlík důležitým signálem, protože nejde o běžnou soukromou banku ani VC fond, ale o evropskou instituci, která je nástrojem hospodářské politiky EU. Její zapojení do firmy tak nevysílá signál jen o samotném Rohlíku, ale také o tom, jak firmu vnímají evropské instituce: ne jako běžnou rozvážkovou službu, ale jako technologicky orientovaný scale-up s významem pro evropskou ekonomiku a konkurenceschopnost. EIB totiž v posledních letech nedávala peníze jen do „dálnic a větrníků“, ale i do digitalizace, automatizace, logistiky a technologické inovace. A přesně do toho zapadá i Rohlik Group.
Nízká neobsazenost a rostoucí nájmy hrají do karet Passerinvestu i ČMN
Situace na pražském kancelářském trhu v současnosti vlastníkům kvalitních kancelářských nemovitostí přeje. Trend byl podle analýzy Knight Frank příznivý již v roce 2025, v prvním kvartálu 2026 se ale podle dat Colliers ještě potvrdil. Jde zejména o extrémně nízkou neobsazenost, která se v roce 2025 držela na 5,9 % a v prvním kvartálu 2026 klesla na 5,8 %. Ještě důležitější je, že v centru Prahy dosahovala neobsazenost pouze 2,3 % a na Brumlovce 4,8 %. To jsou velmi nízká čísla, která jsou relevantní zejména pro skupinu Passerinvest Group, jejíž kancelářské portfolio je soustředěné právě na Brumlovce, a holding Českomoravská Nemovitostní, který vlastní významnou část portfolia v centru a zavedených kancelářských lokalitách Prahy, jako jsou Karlín, Vinohrady, Anděl či Dejvice.
Zároveň dál platí, že se staví málo. V prvním kvartálu 2026 se dostavělo jen necelých 9 tisíc m² kancelářských ploch a loni za celý rok jen cca 27 tisíc. S tím se pojí i rostoucí nájmy, které v centru v prvním kvartálu 2026 dosahovaly 30 eur za metr čtvereční měsíčně. Co se ale mění, je to, že se probouzejí developeři. Zatímco ještě loni byl příběh takový, že prakticky nikdo nestavěl, letos už se začínají rozjíždět nové projekty: objem ve výstavbě stoupl meziročně o +81 %, což už není vůbec zanedbatelný růst. Roste také podíl spekulativní výstavby, kde developeři zahajují projekty i bez předem zajištěných nájemců. Sází přitom na pokračující nedostatek kvalitních kanceláří v centru Prahy a ochotu firem platit za prémiové lokality. Tyto plánované projekty v centru tak sebevědomě cílí na více než 35 eur za metr čtvereční v rámci měsíčního nájemného.
Model ČMN dlouhodobě stojí výhradně na nákupu a držbě hotových výnosových aktiv. Tato skupina tedy nepotřebuje, aby se kancelářský trh zlepšil, ona už z něj dnes vybírá nájmy. Do karet jí ale přesto hraje pokračující nízká neobsazenost, růst nájmů a nedostatek nabídky. Zároveň je to firma, která od konce 2024 výrazně expanduje mimo kanceláře do komerčního realitního segmentu. Tuto expanzi odstartovala obrovskou akvizicí 16 nemovitostí (5 kancelářských budov a 11 retail parků) z portfolia fondu Nova, které bylo v závěru roku 2024 zpeněženo kvůli uspokojení věřitelů Arcy. Transakce mohla být pro ČMN cenově zajímavá – fond totiž celé své portfolio prodal za přibližně 183 milionů eur. Jeho poslední znalecké ocenění z roku 2023 přitom hovořilo o hodnotě 227 milionů eur. Fond tedy svůj majetek prodal za 81 % účetní hodnoty. Otázka je, kolik z toho byla „sleva“ pro ČMN, a kolik jen nadhodnocení reálné ceny v účetnictví fondu.
Ještě silnější dopad aktuální situace na pražském kancelářském trhu vidíme u holdingu Passerinvest, u kterého se do portfolia vedle hotových budov promítá i development – nově to jsou projekty jako Sequoia, Omega, Hila nebo Orion. Takže pokud roste nájemné i poptávka na trhu, pak se zlepšuje i ekonomika těchto projektů. Praha 4, kde sídlí její kancelářský areál Brumlovka, navíc loni patřila mezi lokality s nejsilnější poptávkou po nových pronájmech.
Obě tyto firmy zároveň přišly v uplynulém roce na dluhopisový trh pro další peníze. Passerinvest se na trhu představil poměrně nedávno s jednou obří dluhopisovou emisí až na 2,5 mld. Kč. Za ní nabídl pětileté dluhopisy s úrokem 6,5 %. ČMN přišla loni v létě a je tak dost pravděpodobné, že se co nevidět dočkáme dalšího prospektu. Loni na svých pětiletých emisích nabízela výnos 5,75 %, což je po srážkové dani 4,88 %. Jen pro srovnání – aktuálně nabízené pětileté Dluhopisy Republiky nesou efektivní výnos 4,544 % ročně (pokud držíte pět let) a nedaní se. Investor tak u ČMN získává po zdanění jen minimální prémii proti státnímu dluhopisu navzdory zcela odlišnému kreditnímu riziku. Český trh firemních dluhopisů si zkrátka pravidla občas píše sám.
Skupina ČMN se zároveň bude na refinancování dluhopisy spoléhat ještě několik dalších let. Do roku 2032 bude muset refinancovat bondový dluh, kterým dnes kryje naprostou většinu svého majetku – dluhopisy podle posledních čísel financují téměř 9 miliard korun v aktivech. Velké splátky jistin jí čekají v každém roce, přičemž největší jistiny čekají v letech 2027-2031, kdy bude muset každoročně splatit alespoň 1 miliardu korun. Pokud se zhorší situace na dluhopisovém trhu, může to pro ní představovat velký problém. Dluhopisy se ale distribuují za vysoké náklady (11-13 %) z objemu upsaných emisí, což může refinancování usnadnit. ČMN tak sice platí vysoké distribuční náklady, ale část této zátěže zase kompenzuje relativně nízkým kupónem vůči investorům.
DRFG mezi růstem a snižováním dluhu. V Maďarsku kupuje Korzó
Po akvizici kancelářské budovy Bartók Ház v minulém roce pokračuje skupina DRFG Davida Rusňáka v investicích na maďarském realitním trhu. V současnosti zde kupuje obchodní centrum Korzó v Nyíregyháze, sedmém největším městě Maďarska se zhruba 115 tisíci obyvateli. Cena transakce se podle Seznam Zpráv blíží 750 milionům korun, přestože samotná skupina DRFG se k výši akvizice nevyjádřila.
Za tuto sumu získá brněnská investiční skupina centrum o rozloze téměř 19 tisíc metrů čtverečních pronajímatelných prostor. Je zde zhruba padesát obchodů a provozoven, přičemž míra obsazenosti dosahuje velmi příznivých 95 %. Centrum bylo otevřeno v roce 2008 a denně jím projde okolo deseti tisíc lidí. Na jeho rozvoji se nyní bude podílet evropská developerská společnost TriGranit, kterou DRFG koupila v roce 2024, aby zastřešovala celou oblast developmentu skupiny.
Maďarsko patří mezi trhy, na kterých chce DRFG dlouhodobě růst. Důvodem (jak sama uvádí) je i to, že proti českému trhu se zde z pronájmu mohou generovat znatelně vyšší výnosy. Poměr ročního nájemného k ceně nemovitosti je v Maďarsku podle zakladatele Davida Rusňáka ve výši 8-10 %, lokální maďarský kapitál má ale na podobně velké akvizice jen omezenou kapacitu.
Maďarsko přitom není jediná země, kam DRFG expanduje. Cílem skupiny je obecně posilovat na trzích střední a jihovýchodní Evropy, přičemž vedle Maďarska skupina DRFG letos v lednu investovala také do nákupního centra Rijeka v Chorvatsku. Obě země tak dnes pro holding představují klíčové investiční regiony.
Čerstvou maďarskou transakci budou podle Rusňáka ze 65 až 70 % financovat banky, což není u stabilizovaného obchodního centra s 95% obsazeností nijak překvapivé. Zajímavější je spíše charakter akvizice. DRFG nekupuje development nebo projekt ve fázi přípravy, ale fungující výnosovou nemovitost, která by měla generovat okamžité cash flow. To je z pohledu věřitelů relevantní hlavně proto, že skupina dlouhodobě nese vysoké úrokové náklady a potřebuje posilovat pravidelné provozní výnosy. Právě do této logiky zapadá její širší strategie z posledních let, kdy se vedle developmentu snaží rozšiřovat portfolio hotových výnosových aktiv.
Expanze do Maďarska a Chorvatska zároveň ukazuje, že navzdory deklarovanému cíli postupně snižovat zadlužení pokračuje DRFG i nadále v aktivní expanzi přes akvizice. Ta zatím působí spíše jako snaha kombinovat další růst s postupným snižováním závislosti na dluhopisovém financování než jako klasický deleveraging založený na omezení růstu a rychlém splácení dluhu.
V praxi může jít o model, kdy skupina pokračuje v nákupu výnosových aktiv, ale zároveň se snaží větší část financování přesouvat k bankovním úvěrům a monetizaci podílů prostřednictvím investičního fondu. Pokud by se DRFG podařilo převádět podíly ve vybraných dceřiných společnostech do fondu a získané prostředky skutečně využívat ke splácení dluhopisů, mohlo by jít o první reálný mechanismus, jak postupně snížit bondové zadlužení. Z pohledu věřitelů tak nebude rozhodující samotné tempo akvizic, ale to, zda se souběžně s nimi začne reálně snižovat objem vydaných dluhopisů.
Změny v portfoliu BICZ. Skupina prodala výnosové aktivum, zároveň řeší pád Reforku
V portfoliu skupiny BICZ se v posledních měsících dějí velké změny. Samotná společnost ve vlastních komerčních sděleních nedávno informovala o posunu několika developerských projektů. Z pohledu věřitelů je nejzajímavější především zajištění bankovního financování pro apartmánový projekt ZORA Harrachov, kde vzniká 75 bytových jednotek, přičemž výstavba započala v dubnu 2025 a podle skupiny pokračuje podle harmonogramu. To potvrzuje schopnost skupiny získávat pro své developerské projekty externí úvěrové zdroje i mimo dluhopisový trh. Míra bankovního financování je totiž v rozvaze BICZ jinak velmi nízká.
V poslední době se ale odehrávala i další významná změna, která zůstala skoro bez povšimnutí. BICZ totiž prodala bytový dům Sochorova, který je nejvyšší budovou v Teplicích. Ta ve městě stojí od 60. a 70. let jako součást sídliště Šanov II. BICZ ji má v portfoliu minimálně od roku 2023 a po akvizici ji kompletně zrekonstruovala. Dnes je dům prakticky plně obsazený nájemníky.
Na první pohled jde o běžnou realitní transakci, kdy skupina zrekonstruovala starší bytový dům, stabilizovala jej nájemníky a následně realizovala exit. BICZ však neprodala okrajový pozemek ani projekt ve fázi příprav, ale jedno z mála aktiv, které už dnes generovalo reálné provozní cash flow. Právě to z něj dělalo kreditně velmi cenné aktivum, které pomáhalo vyvažovat rizikovost celého příběhu, jelikož většinu realitního portfolia skupiny BICZ tvoří rozpracované projekty, které zatím negenerují žádné provozní cash flow na obsluhu dluhu.
Na transakci zaujme i kupující. Bytový dům přezdívaný Boží prst získal fond Tandem OPF, který se nezaměřuje jen na dlouhodobé držení nájemních domů, ale na aktivnější model: nákup převážně obsazených bytových domů a jejich následný rozprodej po jednotlivých jednotkách. Kupující tak v domě pravděpodobně neviděl jen nájemní výnos, ale i potenciál další monetizace. To automaticky neznamená, že se BICZ vzdala nějakého snadno dosažitelného zisku. Tandem působí ve zcela odlišném realitním segmentu, než je development, a má pro jednotkový rozprodej jiné procesy, distribuční síť i know-how. Z pohledu BICZ tak mohlo být racionální realizovat zisk prodejem celého domu a další fázi přenechat specializovanému hráči.
Samotný dopad transakce nyní bude záviset hlavně na tom, jak skupina naloží s utrženými prostředky. Pokud budou použity na snížení zadlužení nebo posílení likvidity, může jít o pozitivní krok pro kreditní profil skupiny. Pokud by však výnos směřoval především do financování dalších rozpracovaných projektů, zvýší se relativní závislost BICZ na budoucím developmentu, exitech a refinancování.
BICZ zároveň v současné době musí řešit problémy spojené s krachem společnosti Refork. Ta byla v minulých letech jednou z nejvýraznějších venture kapitálových investic této skupiny. BICZ do firmy vstoupila jako akcionář a později uváděla, že na části exitu dosáhla zhodnocení přes 300 % a že z celé investice očekává výnos až 600–650 milionů korun. Samotný Refork byl však dlouhodobě ztrátový a token EFK, do kterého vložily peníze tisíce drobných investorů, ztratil prakticky veškerou hodnotu.
V květnu 2026 pak na sebe Refork podal insolvenční návrh. Pro BICZ je situace citlivá hlavně proto, že se zároveň soudí s mateřskou společností Reforku PE&VC Partners Group o přibližně 715 milionů korun, které podle svých tvrzení nedostala zaplaceny za odprodej svého podílu. Z investice, kterou skupina dříve prezentovala jako jeden ze svých nejúspěšnějších venture kapitálových příběhů, se tak stala vleklá právní a reputační kauza s nejistým výsledkem.
Dřevařská Wood Seeds přešla na akvizice a cílí na tržby 1,7 miliardy Kč. Vyhraje boj se svým dluhem?
Wood Seeds je kapitálově významná dluhopisová skupina, která v posledních letech ve velkém skupuje české lesy. Ty od roku 2019 akvíruje především za dluhopisové peníze: původně s cílem těžit na nich kulatinu, kterou by dále zpracovávala ve svých areálech. Tento plán vybudovat vertikálně integrovaný model se ale výrazně zpozdil — lesy zatím slouží spíše jako uložený kapitál a hlavní plánované výrobní kapacity se nepodařilo dokončit v původních termínech.
Skupina proto začala skupovat již existující dřevozpracující závody, aby mohla výrobu rozběhnout rychleji a začít generovat provozní tržby ještě před dokončením původně plánovaných výrobních kapacit. Tyto provozy přitom zatím stojí převážně na dřevní hmotě nakupované na trhu, protože Wood Seeds vlastní lesy systematicky netěží a podle svých materiálů je spíše dlouhodobě spravuje s výhledem budoucích těžeb. Hlavní strategií skupiny je údajně vyčkávat, až porosty dorostou požadované hodnoty. Vlastní lesy tak zatím fungují spíše jako uložený kapitál než jako zdroj cash flow nebo pravidelného vstupního materiálu pro výrobu.
V novém rozhovoru pro e15 to poprvé poměrně otevřeně popisuje obchodní manažer této firmy. Zároveň v něm uvádí, že tržby mezi lety 2024 a 2025 vzrostly z přibližně 61 na 166 milionů korun, což představuje růst o 172 %. Otázka je, jak se tento růst tržeb promítl do provozního a celkového zisku a tím pádem i do schopnosti skupiny obsluhovat své dluhy.
Firma se totiž financuje extrémně draze – některé dluhopisové emise nabízely i 12% úrok a po započtení distribučních poplatků ve výši středních jednotek procent se efektivní náklady mohly vyšplhat ještě výše. Skupina je navíc na těchto dluhopisech významně závislá a podle čísel z loňského prosince disponuje minimem vlastního kapitálu. Základní kreditní otázka proto zůstává stejná — zda tempo růstu reálných provozních příjmů dokáže doběhnout objem a cenu nahromaděného dluhu.
Management v rozhovoru dále tvrdí, že v roce 2026 se tržby očekávají na 360 milionů, v roce 2027 kolem 780 milionů a v roce 2028 až 1,7 miliardy korun. Na základě čeho Wood Seeds tento prudký růst tržeb kalkuluje se bohužel z rozhovoru již nedozvíme. Čas ale hraje proti ní. Dle posledních informací z prosince 2025 měla Wood Seeds z dluhopisů celkové nesplacené závazky ve výši 1,7 mld. Kč, přičemž v příštích třech letech musí vrátit či refinancovat přes 1,2 mld. Kč. A z toho skoro 300 milionů jen letos.
Vedle rozhovoru se však v obchodním rejstříku objevila ještě jedna zajímavá informace. Na podzim 2025 byl zveřejněn dokument o koupi části závodu mezi společnostmi Wood Seeds a její dceřinou společností WS Quercus. Zveřejněný dokument neobsahuje informace o kupní ceně ani o rozsahu převáděného majetku, samotná existence transakce je ale zajímavá vzhledem k podobnému převodu části závodu z roku 2023. Tehdy Wood Seeds prodala část závodu v Břasích své dceřiné společnosti WS Quercus za 198 milionů korun, přičemž kupní cena byla vypořádána zápočtem vnitroskupinové pohledávky a nikoliv peněžní úhradou. Transakce tehdy vytvořila významný účetní zisk, který pomohl Wood Seeds vykázat první ziskový rok v historii.
V tuto chvíli nelze posoudit, zda nový převod představuje pouze běžnou reorganizaci majetku uvnitř skupiny, nebo zda může mít významnější dopad na účetní výsledky za rok 2025. Odpověď pravděpodobně přinesou až příští účetní výkazy. Pro investory je nicméně důležité sledovat, zda se vedle růstu výrobních aktivit nebude ve výsledcích za rok 2025 znovu významně projevovat zisk z vnitroskupinových transakcí.
Projekt 3 Dvory zahájil výstavbu, v mezičase však nabral zpoždění
3dvory je projektová firma, která na dluhopisový trh přišla v roce 2024 s cílem sehnat financování na developerský projekt v menším městě u Brna, kde má vyrůst šest domů s 159 byty. Společnost je součástí skupiny DRFG, která na projekt chtěla v té době vybrat z dluhopisů 300 milionů korun. Dluhopisy zde ale nesloužily jako jediný zdroj financování – DRFG projekt financuje ve spolupráci s investiční platformou Investown. Ta je se skupinou DRFG kapitálově propojena, v roce 2022 totiž do Investown Technologies investovala několik desítek milionů korun finančněporadenská společnost Chytrý Honza, konkrétně její dceřiná společnost Kari time.
Újezd u Brna, kde projekt vyrůstá, je město asi 15 km od jihomoravské metropole a žije zde přibližně 3 400 obyvatel. Firma zde chce vystavět 159 bytů a 307 parkovacích stání na celkové ploše pozemků 23 tisíc m², které doplní mateřská škola a obchody. Nová občanská vybavenost byla nutností, celkový počet obyvatel v obci by se totiž mohl rozrůst až o 15 %.
Projekt se zároveň rozbíhá později, než skupina původně plánovala. V roce 2024 měl územní rozhodnutí a kolaudace se plánovala na druhou polovinu roku 2026. Dnes je kolaudace firmou uváděna na první čtvrtletí roku 2028, s tím, že „kopat“ se poprvé začalo v květnu 2026. Projekt se tedy po významném posunu harmonogramu konečně dostal do realizační fáze.
Účelová společnost 3dvory vydala na projekt od poloviny roku 2024 šest dluhopisových emisí v celkovém nominálním objemu 235 milionů korun, za které nabízela výnos 7-8 % podle toho, v jak rizikové fázi se projekt zrovna nacházel. Jednotlivé emise bylo možné navýšit až na souhrnných 306 milionů korun. První menší emise v objemu 10 milionů korun byla splatná už na konci roku 2025, tedy ještě před skutečným rozběhnutím výstavby. Nemohla tak být uhrazena z tržeb dokončeného projektu a musela být vypořádána z jiných zdrojů nebo refinancováním.
Významnější test přijde v lednu roku 2028, kdy budou splatné tři emise za celkem 125 milionů korun. Případně až 162 milionů, pokud firma využila možnost navýšení objemu. Aktuálně komunikovaný termín kolaudace přitom připadá na první čtvrtletí roku 2028. První velká vlna splatností tak přichází prakticky ve stejné době, kdy má být projekt teprve dokončován. Poslední dvě vydané emise za 100 milionů korun jsou potom splatné na konci roku 2028 – u nich má tedy projekt po plánované kolaudaci o něco větší časovou rezervu. Skutečná schopnost firmy dluhopisy splatit tak bude záviset na tempu výstavby a prodejů bytů.
Pokud jde o celkové náklady na realizaci, ty se v roce 2024 uváděly jako 823 milionů korun s předpokládanými tržbami 1,005 mld. korun, což odpovídá hrubé projektové marži 182 milionů korun před financováním. Právě náklady na financování jsou zde ale velmi důležité, protože projekt nabral zpoždění a dluhopisy nesou kupóny 7–8 %, což výslednou marži po financování přirozeně snižuje.
Samotné byty jsou v rámci projektu dostupné za jednotky milionů, přičemž cena těch největších přesahuje i deset milionů. Část jednotek je již podle veřejných informací rezervovaná, konkrétní údaje o počtu rezervací ani harmonogramu inkasa kupních cen však zatím zveřejněny nebyly.
