Společnosti v České republice vydaly v roce 2020 dluhopisy o celkovém objemu 31 miliard korun. Je to hodně, nebo málo? Jaký je nejčastější prohřešek firem, které si jdou na dluhopisový trh pro peníze? Na to vše odpovídá statistika Deloitte Bond Index za rok 2020.
Velikost dluhopisového trhu:
Meziročně objem nových dluhopisových emisí poklesl o 26 % na zmíněných 31,2 mld Kč. Naopak roste počet nových emisí, který vzrostl o 10 % na rovných 200. To potvrzuje trend, že roste zájem o tento typ financování ze strany menších společností, který se projevuje právě zmenšováním průměrné výše emise. Počet nových emisí korunových korporátních dluhopisů se za poslední čtyři roky zdvojnásobil.
Co se týká rozdělení emisí na nadlimitní (tedy ty, které vyžadují schválení dluhopisového prospektu ze strany ČNB) a podlimitní (do výše emise 1 milion EUR se mohou tomuto informačně náročnému procesu firmy vyhnout), tak jejich poměr se zásadně nemění. Malé emise jsou stále oblíbeným nástrojem pro malé a střední podniky, avšak jejich celkový roční objem se pořád drží kolem 1 miliardy korun.
Plnění povinností:
Co je horší zprávou je, že přibližně polovina emitentů neměla k datu emise zveřejněny finanční výkazy ve sbírce listin. Což je zásadní dokument, podle kterého by se poradci i klienti měli rozhodovat, zda do daného dluhopisu svěří své (klientovy) peníze, či nikoliv.
Nejčastějším důvodem pro nezveřejnění byl fakt, že šlo o nově založené společnosti. Stojíme si za tím, že pokud si jde společnost na trh pro peníze, měla by být vůči svým potencionálním investorům informačně otevřená. To je absolutní základ. V opačném případě je jistější ji zcela ignorovat.
Je ale důležité rozlišovat, zda se jedná o účelovou společnost (plní roli financující společnosti ve skupině firem), a její závazky jsou zajištěny. Nebo zda se jedná opravdu o firmu, která nemá historii a přesto si jde na trh pro peníze.
Analytik serveru Dluhopisář.cz. V minulosti připravoval či řídil dluhopisové emise za jednotky miliard korun. Je tedy spíše praktikem, než teoretikem.