Průmyslový gigant Accolade loni vydělal 811 milionů, meziročně o polovinu méně
Tento obří developer průmyslových parků, za kterým stojí miliardáři Milan Kratina a Zdeněk Šoustal, si nechal v květnu schválit emisi na 1,5 miliardy korun, kterou jsme analyzovali zde. Pětileté bondy, které byly vydány jako zelené dluhopisy, nesly úrok ve výši 8 % za rok, a to není vůbec málo. Naopak, za emisí green bondů (které se zavazují k investicím šetrným k životnímu prostředí) bývá snaha firem ušetřit, jelikož zelené dluhopisy mohou být lákadlem samy o sobě, což emitentům dovoluje nepatrně snížit nabízený výnos. Accolade přesto nabídla 8 % ročně, což je velmi pravděpodobně více, než by k plnému úpisu bývala potřebovala (a více, než nabízí mnoho jiných, mnohem rizikovějších emitentů).
Také proto se tato květnová emise zelených dluhopisů vyprodala během jednoho týdne. Skupina následně zájmu využila a navýšila svou nabídku na necelé tři miliardy korun. I tyto bondy byly hned pryč a celá emise se tak prodala za pouhé dva týdny. To jen dokazuje jejich atraktivitu, které si očividně všiml celý trh. Dluhopisy se od 14. června obchodují na burze, kde začaly na ceně 102 % nominálu. Nyní, začátkem září, se dokonce dostaly na hodnotu 104,2 %.
V srpnu se také dostavily finanční výkazy celé této developerské skupiny. Podle konsolidované výroční zprávy Accolade Holding za rok 2023 měla tato skupina v loňském roce výnosy 3,5 miliardy korun a dosáhla konsolidovaného čistého zisku menšinových podílů ve výši +811 milionů. Výnosy byly meziročně o 11 % nižší, za čímž stojí hlavně nižší hodnota prodejů nemovitostí skupiny do spřízněného fondu Accolade Industrial Fund. Tento fond již překonává hranici ročního nájmu 100 milionů eur, což ho mezi vlastníky průmyslových nemovitostí v Evropě řadí mezi špičku.
Díky nižším odprodejům ale skupině mohly růst celková aktiva, a to o bezmála 8 miliard na 33,2 miliardy korun. Snížil se i zisk skupiny, a to meziročně skoro o polovinu. Kromě nižších výnosů za to mohly hlavně vyšší úrokové náklady z půjček na pokračující investiční rozvoj. Skupina loni rozšířila svou přítomnost v Evropě vstupem na nové trhy v Chorvatsku a Maďarsku, což podtrhuje její ambice rozšířit svou působnost a využít příležitostí v rozvíjejících se průmyslových zónách v těchto regionech. Expanze skupiny ale pokračuje i na trzích Česku, Polsku, Nizozemsku a Španělsku.
Solek přesouvá elektrárny do spřízněného fondu
Solární developer Solek Holding, který se dluhopisy financuje od roku 2017, staví solárních elektrárny v Evropě i Latinské Americe. Nejvíce jich má v Chile, kde působil po většinu své existence. A velkou část svého portfolia elektráren v Chile nedávno prodal do spřízněného fondu kvalifikovaných investorů MW. Skupina tento fond založila v roce 2019 a fond ji doposud financoval hlavně formou půjček. Konverzí jedné z půjček proběhla nyní i samotná transakce. Developerské skupině totiž fond v minulosti půjčil 65 milionů dolarů, za což nyní získal 49% podíl na portfoliu elektráren v hodnotě v řádech desítek milionů dolarů, do kterého spadá i největší projekt skupiny s názvem Leyda, který je momentálně ve výstavbě a směřuje k výkonu 96 MW. Mimo to získal fond i opci na nákup zbývajících 51 %, kterou by mohl uplatnit už napřesrok. Zároveň by do fondu údajně mohla zamířit i aktiva z dalších zemí.
Podle zástupců skupiny se jedná o dlouhodobě připravovanou transakci, která investorům do fondu umožňuje posunout se vůči Soleku z role věřitele do role spolumajitele. Pro rozvoj fotovoltaických projektů si SOLEK zajistil také financování na americkém trhu institucionárních bondů USPP ve výši 178 milionů dolarů. Skupina prošla i procesem due diligence jedné z největších investičních firem na světě BlackRock, která jí zajistila další financování. Dnes má Solek připojeno nebo ve výstavbě 518 MW potenciálního výkonu (z toho polovinu výkonu v Chile) a údajně každý měsíc dokončí jednu fotovoltaickou elektrárnu. Vedle toho se zaměřuje na novinky, jako jsou plovoucí fotovoltaické elektrárny, agrovoltaika nebo bateriová úložiště.
BICZ tvoří zisk, jenom ne z nemovitostí
Skupina BICZ, kterou si v lednu nechala schválit nový dluhopisový program na 1,5 miliardy korun, vydala nedávno výroční zprávu za uplynulý rok. Tato skupina je od začátku známá jako realitní developer (aktuálně má rozpracováno 22 developerských projektů), nově se ale označuje spíše za skupinu investiční, protože se od developmentu stále více posouvá ke kapitálovým investicím do externích projektů, jakou je třeba investice do zeleného startupu Refork. Podíly má ale i v dalších firmách. Údajně jde o společnosti s celkovou hodnotou téměř 6 miliard korun, ve kterých nepřímo drží podíly od 2 do 10 %.
Kapitál tato skupiny získává všemožnými způsoby. Přes dluhopisy, zápůjčky od friends&family, neúčelové úvěry se zástavou, bankovní úvěry nebo kvalifikované investory. Dluhopisy, které tato skupina využívá jako jeden ze zdrojů financování od roku 2020, se jí teď budou zase o něco lépe prodávat, podle výroční zprávy totiž v minulém roce koupila vlastního investičního zprostředkovatele. Pro úpis dluhopisů také dlouhodobě shání nové obchodníky. Raising nového kapitálu se ale této skupině daří dlouhodobě, jen za loňský rok získala od investorů jednu miliardu nového kapitálu.
Na konsolidované úrovni skupiny, která nyní čítá přes 60 firem, vlastnila BICZ na konci loňského roku dle výročky aktiva v účetní hodnotě 2,118 mld. korun. Firma si ale nechává majetek přeceňovat znalcem (v tomto případě společností Apogeo), dle kterého je hodnota aktiv vyšší o 942 milionů korun (404 milionů u nemovitostí a 538 milionů u jiných investic). Její míra zadlužení by se tím zlepšila z cca 96 % v účetní hodnotě aktiv na cca 66 % v jejich tržní hodnotě. Pokud jde o výsledek hospodaření, skupina loni dosáhla na zisk +157 milionů, tedy podobný jako v předloňském roce. Zisk ale ani tentokrát netvořila z provozní činnosti (tedy z prodeje nemovitostí), která opět skončila ve ztrátě, nýbrž z prodeje finančního majetku.
Ten představoval hlavně odprodej části podílu ve zmíněné společnosti Refork za téměř 270 milionů korun, na kterém skupina údajně realizovala celkové zhodnocení investice 340 %. Tento český startup má na trh dodávat unikátní ekologický materiál, který se má velice snadno rozkládat a přispět tak ke snížení užívání plastů. Vzhledem k výši zisku BICZ z prodeje tohoto podílu musí někdo v budoucnost tohoto projektu opravdu věřit, protože v minulém roce měl tento startup provozní ztrátu -41 milionů korun (při celkových tržbách 35 milionů) a finanční ztrátu dalších -20 milionů. Firma měla navíc dluhy za 70 milionů a vlastní kapitál jen 96 tisíc korun. BICZ přitom stále část podílů v této firmě vlastní a letos a příští rok je chce do rozprodat. Z exitu této investice si z původně investovaných pár desítek milionů celkem slibuje 600–650 milionů korun. Do budoucna má vůbec grandiózní plány, do roku 2030 chce stihnout vyrůst na 20 miliard v aktivech s 5 miliardami vlastního kapitálu. Pokud má jít o organický růst pouze z tvorby zisku, musela by v následujících šesti letech včetně toho letošního udělat každoročně zisk +666 milionů korun.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
