BondNews: Zprávy ze světa dluhopisů

YD Capital a BICZ si půjčují od „záchranného“ fondu

Původem švédská skupina Albatris, která se zabývá financováním firem v problémech, expandovala do České republiky teprve nedávno. Na konci minulého roku u nás spustila nový investiční fond Albatris Special Opportunity Fund, který se vydává na stejné pole, kde doposud dominovali domácí hráči jako Natland Tomáše Rašky, brněnský IFIS či Gomanold. Samotný Albatris uvedl, že se plánuje zaměřit na české dluhopisové emitenty ve finanční tísni.

Neuběhly ani dva měsíce a fond už hlásí, že má na kontě tři různé investice. Prvním je značně zadlužená realitní skupina YD, která má z dluhopisů miliardové dluhy a která za rok 2023 vykázala ztrátu -40 milionů korun, přičemž média dlouhodobě spekulují o jejím finančním zdraví. Fond Albatris investoval do konkrétního realitního projektu této skupiny, který si nechal zastavit dalším majetkem. Podle médií může jít o finanční injekci ve vyšších desítkách milionů korun, přičemž předmětem zajištění jsou některé pozemky a nemovitosti ve vlastnictví YD Capital.

Druhou investicí je realitní skupina BICZ, která na konci 2023 vlastnila majetek za 3 miliardy korun a na dluhopisech v té době dlužila přibližně 600 milionů korun. Aktuálně má rozjetých přes 20 realitních projektů v různých městech Česka, přičemž fond Albatris se bude podílet na financování jejich rezidenčního projektu s názvem Michelské údolí v Praze 4. Konkrétně na jeho druhé etapě, která by se měla začít stavět letos na jaře. Skupina BICZ ujišťuje, že se jedná pouze o krátkodobé profinancování projektu do doby, než dosáhne na bankovní úvěr. Má se jednat o půjčku v desítkách milionů korun, která je zastavená nemovitostmi skupiny BICZ.

Kromě úvěrů pro YD Capital a BICZ drží Albatris ještě jednu menší věřitelskou pozici, o které ale zatím hovořit nechce. Při investicích si zakládá na dostatečném zajištění investice, které musí mít o 40 % vyšší tržní hodnotu, než kolik činí jeho investice. To ale není všechno, fond těmto firmám poskytuje kapitál za mnohem vyšší úrok než u bank, podle expertů může jít o 15-20 %. Ostatně sám Albatris svým vlastním investorům slibuje zhodnocení 13 % ročně, přičemž jako jediné riziko uvádí riziko časové. Někdy totiž trvá, než se v rámci insolvenčního procesu dostane věřitel k zajištění a jeho zpeněžení.

 

 

Rohlík po dluhopisech nabízí i nový fond

Středoevropský online supermarket Rohlík v loňském roce plnil titulky médií, když vydal novou dluhopisovou emisi za 3 miliardy korun. Nyní dává zakladatel Tomáš Čupr investorům možnost stát se i spoluvlastníkem jeho start-upu, počátkem února totiž spustil fond Rohlik Growth určený pro kvalifikované investory, kteří zainvestují alespoň milion korun. Nový investiční fond jim za to nabízí cílený výnos mezi 15-20 % ročně v horizontu příštích až 7 let, tedy celkové zhodnocení v řádu stovek procent.

Fond má v plánu držet 12 % akcií Rohlik Group, kdy Čupr a investiční skupina J&T plánují do fondu každý vložit 4 % a zbylá třetina se nakoupí za peníze nových investorů do fondu. Hodnota fondu má činit přes 3 miliardy korun, investiční společnost Amista (obhospodařovatel fondu) ale nechce vzhledem k regulaci a krátkému upisovacímu období dosavadní stav prodejů pro média komentovat. Investice do Čuprova fondu pro investory každopádně znamená uzamknout si prostředky na dlouho dopředu, protože prvních 5 let nemají právo na odkup svých akcií a poté je odkup možný jen za výstupní poplatek ve výši 50 %. Je to tak podobné jako investovat do dluhopisů z Čuprovy loňské emise, které jsou pětileté, kvůli o něco vyšší bezpečnosti investice ale nesou zhodnocení 6 % ročně (+ prémii na konci).

Podle externího ocenění od společnosti TPA Group z prosince loňského roku je poslední známá hodnota skupiny Rohlík Group 1,92 miliardy eur, tedy v přepočtu kolem 48 miliard korun. Kvalifikovaní investoři však nyní vstupují do fondu při tržním ocenění 1,65 miliardy eur, jak vyplývá z valuace posledního investičního kola z června 2024. Podle manažera fondu Antonína Pflegera tak nižší vstupní cena přináší okamžité, jednorázové zhodnocení investice o 16 %. Samotné oceňování fondu bude probíhat každé tři měsíce, nicméně aktiva, na která je investiční strategie fondu zaměřena, jsou ze své podstaty obtížně ocenitelná, tedy existuje riziko, že jejich skutečná tržní hodnota může být nižší, než jaká je ta účetní.

Za zmínku stojí také poplatky. Správcovský poplatek se zde vůbec nehradí, hrazen je pouze ten výkonnostní (který se účtuje pouze z výnosu), a to v případě retailových akcií ve výši 20 % při dosažení zhodnocení 6 % ročně a 25 % po dosažení celkového zhodnocení 100 %. Analytici se shodnou, že jde o investici pro investory s dlouhým časovým horizontem, hledající vyšší potenciální výnos za cenu vyššího rizika.

 

 

Dluhopisový trh v Česku stále roste

Podle statistik našeho serveru vydaly firmy na českém dluhopisovém trhu v loňském roce prospektované emise v celkovém objemu 74 miliard korun. Jedná se o nový rekord, který bez potíží překonal původní rekord z roku 2022, kdy se trh dostal na objem 58 miliard korun. Je to tak důkaz, že dluhopisový trh u nás stále roste. V loňském roce tomu ale pomohlo i mnoho velkých emisí, které v minulém roce emitovaly známé firmy.  Využít příznivých podmínek na finančních trzích se rozhodla třeba loterijní skupina KKCG miliardáře Karla Komárka, developer skladů a hal Accolade, Rohlík nebo národní železniční dopravce České dráhy, kteří vydali mnohamiliardové emise.

Právě i kvůli velkému množství velkoobjemových emisí šlo o rekord z hlediska objemu vydaných dluhopisů, ale už ne na počet emitentů. V této kategorii zůstává rekordmanem rok 2022, kdy emise vydalo 73 unikátních emitentů, zatímco loni jich bylo 69. Pokud jde o výnosy, emise s prospektem se v minulém roce vydávaly za průměrný fixní výnos 8,13 %. Dluhopisový trh tak na loňský všeobecný pokles sazeb v ekonomice zareagoval pouze mírným snížením svých vlastních výnosů, jelikož průměrný výnos meziročně klesl jen o 59 bazických bodů z hodnoty 8,72 % v roce 2023.

 

 

DRFG posiluje v telekomunikacích

Skupina DRFG, která patří mezi největší a nejstarší tuzemské investiční skupiny, pokračuje v nových investicích, tentokrát na Slovensku. Prostřednictvím své telekomunikační divize dokončila akvizici bratislavské společnosti Progres-TS, která je na trhu bezmála 30 let a v okolí slovenského hlavního města vlastní optickou a televizní kabelovou síť. Hodnota transakce by se podle odhadů z trhu mohla pohybovat v přepočtu ve vyšších desítkách milionů korun.

V telekomunikacích, kterou tvoří společnosti Suntel Group, tedy kromě Švýcarska, Německa, Rakouska a Česka působí nově i u našich východních sousedů. A Slovensko má být pro DRFG i do budoucna jedním z klíčových trhů expanze telekomunikační divize, která je pro tuto skupinu kromě nemovitostí a finančních služeb třetím klíčovým segmentem. V rámci této divize se DRFG dlouhodobě věnuje výstavbě, modernizaci a údržbě telekomunikačních sítí. Telekomunikační segment této skupiny utržil v roce 2023 přibližně 1,6 miliardy korun.

Skupina Suntel na slovenský trh vstoupila před 22 lety pod značkou Suntel Slovakia a v posledních letech koupila majoritní podíly ve společnostech TeleDat a Lukromtel. Vedle toho se kontroluje většinový podíl ve společnosti FibreNet, která se zaměřuje na optickou infrastrukturu a vlastní páteřní síť vedoucí od Bratislavy na Ukrajinu, jejíž délka přesahuje 650 kilometrů optických sítí. Tuto část telekomunikačního byznysu zastřešuje struktura DRFG Fiber Infrastructure. V minulosti skupina DRFG také vlastnila českého operátora Libli, který poskytoval datové připojení zejména domácnostem na Moravě. V roce 2019 od ní odkoupil její poloviční podíl Nordic Telecom advokáta a investora Tomáše Otruby, který v Libli držel druhou polovinu akcií od roku 2017. Od té doby se DRFG zaměřuje zejména na datovou infrastrukturu a její údržbu.

 

 

Padlá GFF usiluje o reorganizaci

Zkrachovalá skupina Future Farming z brněnského holdingu GFF, který vydal dluhopisy za více než jednu miliardu korun, usiluje při řešení svého úpadku o dosažení reorganizace. Tím by předešla nucenému rozprodeji majetku a mohla naopak pokračovat v podnikání, přičemž původní vlastníci a manažeři by si nad firmou zároveň udrželi některé pravomoci. Skupina se věnovala stavbě a provozu akvaponických farem a oba její jednatelé nyní hledají model, který ve spolupráci s insolvenčním správcem a věřitelskými orgány umožní provoz těchto farem udržet, zkonsolidovat a případně i dále rozvíjet. Tím by se podle nich zachovala hodnota vložených investic a minimalizovaly ztráty pro držitele dluhopisů i další věřitele

Jedinou větší farmu měla Future Farming v Brně-Dolních Heršpicích, provoz je však od loňska zavřený a firma navíc ani nevyplatila zaměstnancům všechny mzdy. Přesto představitelé skupiny hovoří o novém začátku farmaření. Jejich dluhopisoví investoři se mezitím zformovali do několika věřitelských skupin. Největší se dala dohromady pod křídly brněnského advokáta Ladislava Vrubela, čímž se jí podařilo získat kontrolu nad děním v řadě firem z Future Farming. Prosadila v nich například výměny dosavadních insolvenčních správců, a to ve prospěch jednoho koncernového správce v podobě kanceláře Indra-Šebesta.

Problém však nemá jen Future Farming, ale celá skupina GFF ovládaná Ondřejem Bartošem. Insolvenčnímu řízení již totiž čelí i společnosti z GFF stojící mimo Future Farming, přičemž celá skupina GFF tvoří složitý propletenec několika desítek firem. Řada z nich vznikla jen za účelem vydávání dluhopisů a jinak se jednalo o prázdné schránky, které peníze posílaly dál do skupiny. Velký počet firem z holdingu je již v insolvenci.

Právě Vrubelova skupina věřitelů je nyní pro reorganizaci připravená hlasovat. Jiná věřitelská skupina zastoupená advokátem Janem Eisenreichem se však proti jakýmkoliv plánům na reorganizaci vymezila, protože Eisenreich v majitele nemá důvěru. Skupina GFF podle něj s jeho klienty dlouhodobě nekomunikuje a některé údajně i uvádí v omyl v tom, že se v insolvenci nenachází a že není třeba nic konat. Plané sliby jsou podle něj i to, když majitelé GFF hovoří o možnosti vstupu zahraničního partnera a budování mezinárodní struktury společnosti. To je podle zkušeností Eisenreicha, který zastupoval věřitele v několika desítkách insolvencí, vždy jen nástroj k natahování řízení a udržování planých nadějí investorů. Hodnotný majetek byl ze skupiny GFF dle tohoto advokáta již pravděpodobně vyveden a postup majitelů by měl podle něj být podroben zejména přísnému pohledu orgánů činných v trestním řízení.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *