Jaké události se staly na dluhopisovém trhu v posledních týdnech?
ČNB překvapila trh, základní sazba klesla hned o půl procentního bodu
V závěru června na svém měnovém zasedání rozhodla bankovní rada ČNB o dalším snížení základní sazby na 4,75 %. Pokles činil opět půl procentního bodu, čímž ČNB šokovala experty, kteří předpovídali pomalejší tempo růstu. V ekonomice totiž stále existují inflační tlaky, jako byl třeba růst mezd v prvním kvartálu. ČNB ale zohlednila i další faktory jako třeba dřívější posílení koruny, která ale v reakci na snížení koruny zase oslabila. Základní sazba 2T repo je nyní na nejnižší úrovni od počátku dubna 2022 a měla by klesat i nadále. Do budoucna by ale měla ČNB v tempu snižování přeci jen zvolnit. Právě nedávné oslabení koruny v reakci na razantnější než očekávaný pokles vytváří spolu s růstem mezd další inflační tlak a jak jsme si navíc ověřili nedávno, samotná inflace obsahuje jistou dávku nepředvídatelnosti. Vyšší než cílovaná inflace pak už nemá daleko k vytváření nových inflačních očekávání, které bývají sebenaplňujícím proroctvím a třetím inflačním tlakem do party.
Stát prodal další dluhopisy za 1,35 miliardy
Ministerstvo financí prodalo 20. června další státní dluhopisy za 1,35 miliardy korun. V aukci, kterou zajišťovala ČNB, chtěli investoři dluhopisy dokonce za 3,5 miliardy korun, poptávka tak byla více než dvojnásobná. Bondy byly emitovány s proměnlivým úročením, které typicky hraje při financování českého státního dluhu druhé housle a tvoří zhruba desetinu objemu všech vydaných dluhopisů. Jejich podíl se letos zřejmě ještě sníží, protože v říjnu jsou splatné dluhopisy s proměnlivým úročením za 27,7 miliardy korun, zatímco nové se splatností v roce 2043 byly letos zatím prodány jen za 11,3 miliardy korun. Od začátku června vydalo ministerstvo financí státní dluhopisy za 9,8 miliardy korun a do konce června plánuje ještě jednu vlnu aukcí státních dluhopisů, tentokrát s fixním úročením. Na celý rok se podle lednové prognózy MF očekává celková výpůjční potřeba skoro 469 miliardy korun, z toho 300-400 miliard korun by měly pokrýt střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Peníze mají financovat letošní díru v rozpočtu, která by měla dosáhnout 252 miliard korun. Zbytek poslouží na refinancování některých dluhopisů z minulosti.
Jak pokračuje insolvenční příběh skupiny Premiot?
Premiot, jinak známý jako největší dluhopisový krach minulého roku, byla skupina desítek firem zaměřených hlavně (ale nejen) na realitní development. Loni vyplavaly na povrch její finanční potíže, přičemž se hovoří o možných ztrátách až tři miliardy korun. V současnosti, cca rok po zahájení insolvence první firmy, je v insolvenci kromě mateřské Premiot Group i dalších deset firem a insolvenční řízení probíhá u dalších šesti. U insolvence této skupiny je zajímavý počet zúčastněných firem, kdy jich Premiot zahrnoval asi kolem stovky.
Stovky mají tyto firmy i věřitelů, kteří se shromáždili pod různými advokátními kancelářemi pro jejich zastupování v celé věci. Při přihlašování pohledávek se tito zástupci nejčastěji setkávali s problémy s podklady. Firmy třeba věřitelům nevracely podepsané verze smluv o úpisu a koupi dluhopisů, nebo tito věřitelé neobdrželi smlouvu vůbec a v některých případech dokonce neobdrželi ani originály dluhopisů. Současně se zástupcům věřitelů povedlo docílit důležitého soudního rozhodnutí, dle kterého jsou věřitelé fyzickými osobami v postavení spotřebitelů a jejich pohledávky tak spočívají v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy. Bylo tedy rozhodnuto, že podle soudu nejsou povinni složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 tisíc korun, čímž jim odpadla významná překážka pro podávání dalších insolvenčních návrhů. Celý proces ale komplikují i časté reinvestice mezi jednotlivými společnostmi, kdy pohledávky klientů na výplatu jmenovité hodnoty dluhopisů u jedné firmy byly použity k úhradě dluhopisů u jiné z propojených společností.
Zklamaná CPI se vrátila na dluhopisový trh se zhoršeným ratingem
Čeho se CPI Property Group realitního magnáta Radovana Vítka bála, to se naplnilo. Mezinárodní ratingová agentura S&P snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti této realitní společnosti o jeden stupeň na BB+. Rating se tím dostal do spekulativního pásma a jeho výhled je negativní, což značí, že by mohla S&P brzy přikročit k jeho dalšímu zhoršení. S&P ve své zprávě uvedla, že zadlužení společnosti CPI Property Group bylo v loňském roce vyšší, než se předpokládalo, a to i přes kontinuální snahy skupiny zadlužení snižovat. CPI s cílem zlepšit své dluhové ukazatele po akvizici rakouské konkurence za desítky miliard korun, která navýšila její zadlužení k hodnotě nemovitostí z 36 % na 52 %, rozprodává svůj majetek už od roku 2022. Díky tomu sice ona ratingová agentura předpokládá, že letos zadlužení klesne, CPI se ale podle S&P bude i nadále potýkat s vyššími náklady na financování a s poklesem příjmů z nájemného spojeným s prodejem aktiv.
CPI nyní prohlašuje, že bezprostřední dopad na snížení ratingu pro ni nebude významný. O tom se ale dá spekulovat. V květnu se CPI po dvou letech absence vrátila na dluhopisový trh, když vydala a zcela upsala pětileté zelené dluhopisy za 7 % ročně. Objem emise činil 500 milionů eur (tedy asi 12,5 miliardy korun) a zájem dluhopisů byl obrovský. Emisi zájemci údajně přeupsali až šestinásobně. Bylo to ale za cenu vyššího nabízeného úroku ve srovnání s konkurencí, která vydává dluhopisy se stejnou splatností. Bylo to navíc ještě v době, kdy měla původní rating. Do budoucna jí může potenciálně přetrvávající spekulativní rating při sběru kapitálu uškodit, mnozí institucionální investoři totiž v rámci svých pravidel zakazují nákup dluhopisů s ratingem ve spekulativním pásmu.
Progresus kupuje globálního výrobce skleněných tvárnic
Česká firma Vitrablok ze severočeského Duchcova je pravděpodobně největší výrobce skleněných tvárnic na světě. Loni se dostala do platební neschopnosti a nyní ji v konkurzu koupil největší zajištěný věřitel: investiční skupina Progresus Lukáše Zrůsta a Lukáše Forala. Ti o nový přírůstek soutěžili s několika dalšími zájemci ve dvoukolovém výběrovém řízení. Konečnou kupní cenu noví majitelé komentovat nechtěli, údajně ale přesáhla sto milionů (nutné budou ale další investice ve výši desítek milionů kvůli naplánované výstavbě nové sklářské pece). Firma zaměstnávající asi 200 lidí měla v uplynulých pěti letech roční tržby mezi 550-750 miliony korun, přičemž většinu své produkce vyváží do zahraničí.
Do insolvence vstoupila loni v říjnu, poté co nedokázala řešit dluhy vzniklé zvýšením cen zemního plynu. V té době měla dluhy vůči asi 300 věřitelům v celkové výši 431 milionů korun. Největší byl úvěr za 243 milionů od Komerční banky, kterým měla financovat zmíněnou sklářskou pec. Komerční banka svoji zajištěnou pohledávku loni prodala právě Progresusu, čímž byla skupina de facto v pozici, kdy celý proces ovládala. Původní očekávání organizátorů prodeje bylo, že by se do soutěže o firmu mohli přihlásit finanční investoři nebo někdo z obchodních partnerů či odběratelé výrobků Vitrabloku. Navíc je firma přitažlivá příběhem tradičního výrobce s přesahem do designu a technologicky pokročilými výrobky. Podniká v odvětví, kde většina konkurence zanikla a nové podobné provozy dnes lze jen těžko postavit na zelené louce kvůli přísné regulaci. Insolvenční správce firmy hodnotí prodej jako velmi úspěšný, protože se obešel bez nutnosti zastavit výrobu, propouštět nebo rušit některé dodavatelsko-odběratelské vztahy.
Fair Credit Czech přišla o svou licenci
ČNB nedávno ve své tiskové zprávě uvedla, že odňala oprávnění k činnosti nebankovnímu poskytovateli spotřebitelských úvěrů společnosti Fair Credit Czech. Důvodem mělo být nesprávné a neúplné vedení účetnictví i chybějící evidence poskytnutých spotřebitelských úvěrů. Ze strany Fair Czech Credit šlo o opakované porušení zákonných povinností, firmě totiž byla uložena jedna třímilionová pokuta už v roce 2023. Od 21. června 2024 tak už nesmí poskytovat spotřebitelské úvěry ani vykonávat další související činnosti. Pokud by firma nové úvěry poskytla, nahlíželo by se na ně jako na neúročené a firma by neměla nárok ani na jiné platby spojené s poskytnutím úvěru. Společnosti by navíc v takovém případě hrozila od ČNB pokuta až 20 milionů korun.
Soud prohlásil úpadek na falešným fondem Profit & Prosper
Alternativní fond Profit & Prosper založený podle §15 ZISIF měl původně investovat na finančních trzích včetně kryptoměn, ale třeba i do realit. Klienty lákal na vysoký výnos investic ve výši jednoho procenta měsíčně, loni se ale dostal do problémů. V lednu se investorům do této firmy společnost ozvala, že se jejich vklady, resp. investice, znehodnotily o 98,92 %. Poté přestala komunikovat a nikdo z jejích zástupců nebyl k zastižení. Konkrétní odpovědi, kam byly prostředky investovány, společnost neposkytla, ani nijak nedoložila. Utopit se ale mohlo celkem až 600 milionů korun, přičemž v případě řady investorů šlo o celoživotní úspory.
Problémy začaly už ve druhé polovině roku 2023, kdy ale firma s investory ještě komunikovala. Namísto vyplacení vkladů jim nabídla překlopení jejich investic do dluhopisů se splatností tři až pět let, aby si koupila čas. Podle výpovědi některých jejích klientů jim ale dluhopisy spíše vnutila spíše než nabízela, protože si je pozvala na osobní schůzku, kde jim bylo řečeno, že pokud dluhopisy nepřijmou, přecení jejich investici do fondu na jedno procento její nominální hodnoty a přijdou o všechno. Vzhledem k netransparentnosti firmy i k tomu, že klientům narovinu přiznala, že z investic nedostanou prakticky nic, je velice pravděpodobné, že může jít o podvodné schéma. Zvlášť když firma od prosince 2023 nekomunikuje a nereaguje na výzvy. Peníze jí přitom svěřily stovky lidí, kteří ji letos poslaly do insolvence. 24. června byl potom Městským soudem v Praze prohlášen její úpadek a věřitelé mají nyní dva měsíce na přihlášení svých pohledávek. Insolvenčním správcem byla ustanovena společnost ARISTA insolvenční v.o.s..
Po zelených bondech Accolade se zaprášilo i napodruhé
Tento český obří developer průmyslových parků si nechal v květnu schválit emisi ve výši 1,5 miliardy, kterou jsme analyzovali zde. Pětileté bondy nesou úrok ve výši 8 % za rok, a to není vůbec málo. Také proto se tato květnová emise zelených dluhopisů vyprodala během jednoho týdne. Skupina následně zájmu využila a navýšila svou nabídku na necelé tři miliardy korun. I tyto bondy byly hned pryč a celá emise se tak prodala za pouhé dva týdny. To jen dokazuje jejich atraktivitu, které si očividně všiml celý trh. Nové zelené dluhopisy se od 14. června začaly obchodovat na burze, kde začaly na ceně 102 % nominálu, ale nyní se obchodují za 100 %.
Firmy se vydáním těchto „green bondů“ zavazují k investicím šetrným k životnímu prostředí, v tomto případě k výstavbě energeticky úsporných budov. Accolade je svými šetrnými průmyslovými halami známá dlouhodobě a podle spolumajitele Accolade Milana Kratiny může zájem o bondy svědčit o tom, že si čeští investoři dobře uvědomují potřebu transformace české ekonomiky k větší udržitelnosti. Hezký poměr výnos/riziko ale určitě také sehrál svou roli. Za emisí green bondů bývá přitom i snaha firem ušetřit, jelikož zelené dluhopisy mohou být lákadlem samy o sobě, což emitentům dovoluje nepatrně snížit nabízený výnos. Přesto je oněch 8 % ročně velmi pravděpodobně vyšší nabízený výnos, než by Accolade k plnému úpisu bývala potřebovala. Ve vydávání zelených bondů ale není sama, v minulosti je emitovala třeba Vítkova CPI, developer CTP, Raiffeisenbank nebo státní podniky ČEZ a České dráhy. Kromě levnějšího kapitálu nesou i další plus, a to možnost nabídnout je i zahraničním institucionálním investorům s důrazem na společensky odpovědné investování (ESG).
Tuzemská síť lékáren Dr. Max loni navýšila čistý zisk o 40 %
Síť lékáren Dr. Max, spadající pod investiční skupinu Penta, je v Česku s 500 pobočkami vůbec největší lékárenskou sítí u nás. Loni tu na čistém zisku vydělala 1,29 miliardy korun, což je meziročně o 40 % více. Tato evropská síť lékáren, které v minulém roce vyšla dluhopisová emise na 1,5 miliardy korun, vlastní skoro 3 tisíce lékáren ve střední a východní Evropě a úspěšně expanduje i do Itálie i na další trhy. V Česku v loňském roce rostla i navzdory tomu, že se tuzemský lékárenský trh musel vyrovnávat s výpadky některých klíčových léčiv. Tržby v Česku rostly v rámci prodejů kamenných prodejen i na e-shopu, který loni utržil kolem 2,5 miliardy korun a na celkovém obratu z volně prodejných léků, které dosáhly 12 miliard, se podílel asi z 22 %. Dařilo se i celé investiční skupině Penta, která loni vydělala 12,1 miliardy korun na čistém zisku, meziročně o půl miliardy více. Je to po roce 2021 nejlepší výsledek firmy od jejího založení v roce 1994. Aktiva firem v portfoliu skupiny stoupla o 17 miliard na téměř 360 miliard korun.
Emise od Českých drah okamžitě zmizela, dluhopisy teď možná vydá i konkurent Regiojet
Národní společnost a největší tuzemský železniční dopravce České dráhy si nedávno přišel na dluhopisový trh pro nový kapitál. Důvodem je plán na obnovu vozového parku, kterým chce přilákat nové cestující z aut i autobusů. Aby náklady, které jen letos atakují 19 miliard korun, dokázal pokrýt, musel někde sehnat dodatečný kapitál a volba padla mimo jiné opět na dluhopisy, které České dráhy v minulosti už několikrát emitovaly. Peníze ale dostane i ze dvou úvěrů od Evropské investiční banky a evropské železniční kampeličky Eurofima.
Nové body, které prodávala trojice investičních bank Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank, nesou 5,5 % ročně po dobu pěti let. Situace se v tomto ohledu tak příliš neliší od emise z října 2022, kdy dluhopisy se stejnou životností nesly 5,6 % (2T repo sazba ale byla v té době o dost vyšší). V korunách denominované bondy začaly na objemu 5 miliard, ale nakonec se objem navýšil až na 8 miliard. Dluhopisy šlo pořídit za 3 miliony korun za kus a institucionální investoři o ně projevili značný zájem, když jim byl nabízený objem kapitálu i po navýšení na 8 miliard málo a chtěli papíry za téměř čtrnáct miliard. Byla to tedy historicky vůbec nejsilnější poptávka po individuální emisi korporátních dluhopisů na domácím trhu. Mezi kupci byli správci aktiv, pojišťovny, investiční společnosti, klienti privátního bankovnictví a také banky. Emisi vlastních dluhopisů nyní do budoucna nevylučuje ani soukromý konkurent RegioJet.
DRFG prodává Suntel, může dostat miliardu
Česká investiční skupina DRFG, ve které je hlavním akcionářem podnikatel David Rusňák, v současnosti vyjednává o prodeji své telekomunikační společnosti Suntel. Tato mezinárodní společnost s více než dvacetiletou historií staví vysílače pro mobilní operátory, a to v několika zemích Evropy. Mezi její klienty patří nejvýznamnější světové telekomunikační společnosti: Vodafone, Salt, Ericsson, Huawei, T-Mobile, O2, Cetin a další. Do portfolia DRFG vstoupila v roce 2015 a díky expanzi do zahraničí stihla za tu dobu poměrně slušně vyrůst. Podle vyjádření majitele dostala DRFG nabídku na odkup od jedné nejmenované investiční banky, která se silně angažuje právě v telekomunikacích. Podle Rusňáka by mohla být firma prodána za valuaci převyšující osminásobek zisku EBITDA, který loni činil 140 milionů korun a letos se očekává ve výši 200 milionů. Cena se může vyšplhat přes jednu miliardu korun. Kolem Suntelu má nyní probíhat due dilligence.
CSG osladila svou nabídku na nákup další zbrojařské firmy
České miliardové skupiny stále více investují v cizině. Přímé investice českých subjektů se za pět let ztrojnásobily z 19 miliard USD v roce 2016 na 56 miliard USD v roce 2021. V posledních letech nakupovaly nebo nakupují EPH, PPF, CPI nebo CSG Michala Strnada. Poslední jmenovaná má zálusk na muniční divizi americké společnosti Vista Outdoor, což by z této investice dělalo vůbec největší investici Čechů za velkou louží. Původně se CSG na prodeji muniční divize s názvem The Kinetic Group dohodla za cenu 1,91 miliardy dolarů. Protože se ale po podepsání smlouvy objevily konkurenční nabídky, CSG svou nabídku dvakrát zvýšila a nyní za firmu nabízí rovné 2 miliardy dolarů, tedy asi 46 miliard korun. Konkurencí je americká investiční firma MNC Capital Partners, se kterou se CSG o onu divizi v posledních týdnech přetahuje. MNC Capital Partners za celou firmu nabídla dokonce 2,9 miliardy dolarů, vedení Visty ale i nadále favorizuje již podepsanou nabídku Strnada.
O muniční divizi americké společnosti dříve s CSG soupeřila také další česká zbrojařská skupina, kterou byla Colt CZ (dříve známá jako Česká zbrojovka). O této přetahované jsme podrobně psali zde. Pokud transakce CSG nakonec vyjde, může být tato společnost největším výrobcem ručních zbraní na světě. Spolu s nedávnými akvizicemi Colt CZ, která se jimi stane třetí největším takovým výrobcem na světě, nám tu tak vznikají zbrojařské skupiny, které jsou obrovské nejen z malého, českého pohledu, ale i z toho světového. Ve výrobě ručních zbraní a munice tak hraje Česko na světové scéně obrovskou roli.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
