Stát musí skupině Natland vrátit stovky milionů na neprávem odvedených daních
V roce 2010 si Česko prošlo něčím, čemu se přezdívá solární boom. Ten má kořeny už v zákoně o fotovoltaice z roku 2006, kdy se stanovila výkupní cena ve výši 15 Kč/kW fixovaná na 20 let od výstavby elektrárny. Zákon výkupní ceny zvýšil z původních 6 Kč/kW, aby popohnal plnění požadavku, ke kterému se český stát zavázal při vstupu do EU v roce 2004, tedy že bude z obnovitelných zdrojů pokrývat 13 % výroby elektrické energie.
Zákon stanovil, že výkupní cena nesmí meziročně klesnout o více než 5 %. V roce 2009 ale přišlo něco, s čím zákon nepočítal, a to razantní pokles nákladů na FVE. Na ten zákon reagovat nestihl a stát tak nabízel opravdu štědré výkupní ceny. Jedním z investorů do solárních elektráren v době solárního boomu byla i skupina Natland, která společně s fondem Mid Europa Partners vybudovala pod hlavičkou společnosti Energy21 zhruba 60 megawattů solárů. V roce 2011 však vláda zavedla tzv. solární daň ve výši 26 %, která se vztahovala na fotovoltaické zdroje vybudované ve zmíněných letech 2009 a 2010. Natland tento krok označil za porušení původních garancí a za reotraktivitu v zákoně, která je v českém právním systému zakázaná. Tato nová daň byla prezentována jako daň z budoucích příjmů, ale dopadla na existující smlouvy uzavřené za výhodnějších podmínek.
Ústavní soud tuto daň přezkoumal a rozhodl, že nejde o „pravou retroaktivitu“, ale o nezbytný krok k vyvážení veřejných a soukromých zájmů. Daň tedy označil za ústavně přijatelnou. Sedm investorů organizovaných ve sdružení nazvaném International PhotoVoltaic Investors Club, kam patřil i Natland, však odvod považovali za retroaktivní a stát kvůli tomu zažalovali u mezinárodních arbitrážních soudů, které věci posuzují věci jinak. Podle jejich nálezu z roku 2017 porušil český stát záruku stability uvedenou v zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Natland byl jedním z investorů, kterým dal mezinárodní soud za pravdu a v prosinci 2023 přiznal společnosti náhradu škody ve výši 350 milionů korun. Ministerstvo financí se pokusilo tento nález zrušit podáním k Spolkovému nejvyššímu soudu ve Švýcarsku, avšak v červenci 2024 bylo jeho odvolání zamítnuto. Kromě samotné náhrady škody musí stát uhradit i náklady na řízení, což celkovou částku zvyšuje na zmíněných 735 milionů korun.
ČMN kupuje i zbytek pražského Churchill Square, sídla Deloittu a Fortuny
Investiční skupina Českomoravská Nemovitostní se stala výlučným vlastníkem administrativního komplexu Churchill Square v Praze. Tento moderní kancelářský areál, nacházející se v blízkosti hlavního nádraží a Vysoké školy ekonomické, byl dokončen v roce 2020 developerskou společností Penta Real Estate. Mezi hlavní nájemce patří společnosti Deloitte a Fortuna.
Původně vlastnily komplex společně ČMN a libanonsko-lucemburská investiční skupina Corporate Finance House (CFH), každá s polovičním podílem. V prosinci 2023 ČMN odkoupila od CFH čtvrtinový podíl za přibližně jednu miliardu korun, čímž navýšila svůj podíl na 75 %. Nyní, v listopadu 2024, získala i zbývajících 25 % za obdobnou částku, čímž se stala jediným vlastníkem komplexu.
Celková hodnota transakce činila zhruba čtyři miliardy korun, což představuje nárůst o 7–8 % oproti původní pořizovací ceně z roku 2020. Spoluzakladatel ČMN, Josef Eim, označil Churchill Square za „trofejní nemovitost“ s obrovským potenciálem díky své strategické poloze a dlouhodobým nájemním smlouvám, které zajišťují stabilní příjmy. Tato akvizice tak posiluje postavení ČMN mezi předními vlastníky prémiových kancelářských prostor v Praze. Skupina plánuje i nadále rozšiřovat své portfolio, přičemž hodnota spravovaných nemovitostí by po plánovaných akvizicích měla dosáhnout až 18 miliard korun.
Další malý emitent nesplácí dluhopisy
O společnosti Family Investment Group jsme psali naposledy letos v dubnu. Vlastní ji jistý sedmapadesátiletý Roman Krejča z Prahy, který ji založil v roce 2018. Rok poté přispěchal na dluhopisový trh s úmyslem vykupovat za vybrané peníze nemovitosti od seniorů zapomocí strategie známé jako zpětné hypotéka, kdy od nich vykoupí byty a domy za cca 50 % – max. 60 % znalecké odhadní ceny, s tím že jim současně poskytne právo doživotního užívání dané nemovitosti prostřednictvím zřízení věcného břemene doživotního užívání.
Na trhu s dluhopisy udělala firma zastávku ještě v roce 2022 a poté ještě právě letos v dubnu. Kromě sběru kapitálu se u ní ale od založení skoro nic nezměnilo: od roku 2019 do roku 2024 nevykoupila ani jednu jedinou nemovitost. Jediné, co v roce 2024 má, jsou rozjednané smlouvy na odkup osmi pražských bytových jednotek o velikostech od 25 do 65 m2. Pokud bychom chtěli hledat další věc, která se změnila, jsou to výsledky jejího marketingového průzkumu, kde se ptají 150 seniorů, zdali by měli o tento typ projektu vůbec zájem. V roce 2019 mělo podle tohoto interního průzkumu vážný zájem 25 % seniorů a v roce 2022 už to bylo 38 % seniorů. Tolik k progressu za pět let.
Firma za pět let nabrala dluhy, jejichž nesplacená část činila k 30.6.2023 celkem 11,5 milionu korun, a majitel pak ze svého přispěl další dva miliony. Z toho všeho ale po pěti letech zbylo jen 4,5 milionu. Firma totiž mezitím více než 9 milionů utopila na provozní náklady, provize obchodníkům, marketing nebo výplaty úroků. Firma vznikla v roce 2018, na dluhopisy si poprvé půjčila v roce 2019 a v roce 2024 stále neměla žádné tržby ani obrat. Některé starší emise z roku 2019 tak již dávno splatila, aniž by utržila jedinou korunu. Nemluvě o tom, že z 11 milionů upsaných dluhopisů šlo jen 3,5 na skutečný podnikatelský záměr. Zbytek nenávratně zahučel v právě popsaných neproduktivních nákladech. Ukazatel zadluženosti (cizí zdroje/celková aktiva x 100) činil ke 30.06.2023 hrozivých 258%.
A zdá se, že šťastný konec to mít nebude. Nedávno vyšla reportáž na TV Nova, podle které v roce 2020 jistý devětačtyřicetiletý pan Michal z Prahy investoval s touto firmou (která se prý zaštiťovala garantovaným výnosem) přes nejmenovanou obchodní zástupkyni 200 tisíc korun. Problém nastal až letos v březnu, kdy se mu měla vrátit na účet vložená investice, tedy oněch 200 tisíc, které nedostal, a takových lidí je dle reportáže údajně více. Poradkyně, na kterou mají nyní poškození nárok podat trestní oznámení, jim údajně při prodeji tvrdila, že dluhopisy jsou kryty nemovitostmi (firma ale dodnes ani jednu nevlastní), a že jsou garantovány ČNB, což ze své podstaty absolutně nelze. Mimo to společnost údajně sídlí na virtuální adrese Městského úřadu pro Prahu.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
