Ponziho schéma, letadlo… názvů pro to existuje víc. Vždy se ale jedná o podvodné investiční schéma, ve kterém jeho strůjce vybírá od lidí peníze na investice, které ale ve skutečnosti vůbec neinvestuje a dřívějším investorům vyplácí „výnosy z investic“ z peněz nových investorů. K žádnému obchodování ani podnikání zde nedochází. Je pojmenováno po Charlesi Ponzim, který takto v letech 1919-1920 podvodně lákal z lidí peníze s vidinou zajímavého výnosu.
Za nás by se Ponziho schéma možná mělo přejmenovat na Madoffovo schéma. V roce 2008 otřáslo americkým finančním trhem nejen splasknutí realitní bubliny a propady cen všech možných investičních aktiv, ale i splasknutí zdaleka největšího ponziho schématu v dějinách. Bernie Madoff, muž který stál u vzniku americké burzy NASDAQ, byl ve skutečnosti monstrum, který vytvořil monstrum, které spolklo 65 miliard dolarů. Jeho letadlo fungovalo desítky let a protočily se v něm peníze, které by v dnešních cenách mohly všem českým důchodcům pár let platit důchody. Schéma se zhroutilo až s příchodem roku 2008, kdy chtěli všichni jeho klienti po cenových pádech na trzích vybírat, protože Madoff jako jediný žádné cenové propady navenek nevykazoval (ze strachu, že snižování výnosů by vyvolalo paniku a odstartovala nával výběrů) . Tím ale pro celou řadu investorů představoval jediný zdroj likvidity, u kterého by nerealizovali žádnou ztrátu, a z tohoto důvodu vybírali stejně. Odhalení podvodu bylo v Americe obrovský skandál, který Madoffa poslal na 150 let do vězení, kde v roce 2021 zemřel. Několik lidí následkem odhalení spáchalo sebevraždu, včetně jeho syna. O miliardy USD přitom neobral jen prosté lidi, ale (a to především) institucionální investory včetně bank. Jde o jeden z vůbec nejvíce fascinujících finančních skandálů vůbec.
Případ byl zároveň ukázkou fatálního selhání regulátora SEC (Americká komise pro cenné papíry), která nedokázala takto zdánlivě primitivní podvod odhalit, přestože dlouhé roky předtím dostávala hromadu podložených podezření. Netflix v minulém roce natočil na tento případ velice poutavý dokument, který vzestup a pád největšího finančního podvodníka v historii dopodrobna mapuje. Na toto téma je zajímavá také kniha „No One Would Listen“ amerického whistleblowera Harryho Markopolose, muže který Madoffův podvod odhalil už v roce 2000 a SEC jeho varování osm let ignorovala (přestože jim matematicky dokazoval, že Madoffovy výsledky prostě nemohou být realita). Celý případ je každopádně nádhernou ukázkou, že existence regulatorního orgánu automaticky neznamená bezpečnost, když ani po řadě upozornění od třetích stran neodhalí největší finanční podvod v dějinách, založený navíc na takto primitivním principu. Ostatně i v Česku se dá vést diskuze o efektivním fungování třeba antimonopolního úřadu.
Jak tedy poznat, že je investice podvod? Přestože to nejde úplně pokaždé, existují určité společné znaky, které by na podvodné schéma mohly ukazovat. Většinou se jedná o příliš lákavou investici nabízející snové výnosy s podezřele nízkým rizikem (nebo v mnoha případech i s garancí nulového rizika). Míří na základní lidskou vlastnost, kterou je chamtivost.
Může se stát, že podnikatelé, kteří začínali s poctivými úmysly, se k nekalé správě majetku uchýlí až časem v momentě když jim začne téct do bot. Často ve víře, že špatné časy nějak překonají a nikdo se nic nedozví. V opačném případě se o podvod jedná od začátku (nebo skoro od začátku, třeba hned po první špatné investici). Tam může být emitentům jedno, že slibované výnosy nejsou založené na realitě, a nabízejí investorům jakýkoliv výnos si sami nakreslí. Pro ně je to cesta, jak těch peněz získat a ukrást co nejvíc. Nadstandardní výnos při nulovém riziku by tedy měl být první red flag. Proč by také někdo na bezrizikovou investici s nadstandardními výnosy pracně vydával a prodával třeba dluhopisy právě vám, když by se o něj popral každý investor včetně bank. Dalším varovným signálem může být nejen výše, ale i pravidelnost vysokého výnosu. Madoff měl na pravidelné bázi dvouciferné výnosy a za 17 let investování jen čtyři záporné měsíce (se ztrátou jen kolem jednoho procenta). Často to může být i více podezřelé než samotná výše výnosu třeba 20 %, který teoreticky může být i realita, když zrovna něco fakt trefíte. Trh se dá někdy „přehrát“ i o stovky procent. Ale ne pravidelně, snad s výjimkou génia Warrena Buffeta. Géniů se ale rodí málo a ti většinou neshání investiční kapitál stejnými cestami, jako strůjci těchto podvodů.
Podvody jsou často skryty za neregistrovanými nebo neregulovanými subjekty. V Česku to v posledních letech často byly společnosti podle paragrafu 15, které mohly vybírat kapitál jen od skupiny několika málo investorů a byly zakázány nabízet veřejnosti. Proto na ně taky nebylo ze strany centrální banky nijak dohlíženo. Jak to ale chodí, pravidla se porušují a než se na to přijde, může už být pozdě. Varovným signálem může být někdy i komplikovanost výběru peněz, který může neochotný majitel podvodu záměrně ztěžovat.
Investice může být také doprovázena poutavým příběhem, se kterým se mohou drobní investoři snadno ztotožnit. Ponziho schémata navenek často představují jakousi jistotu. Charles Ponzi své ponziho schéma například konstruoval tak, že využíval arbitráže (tedy jiné ceny na dvou různých trzích) u mezinárodních poštovních kuponů v USA a v zámoří. Nikdo tomu moc nerozuměl, ale neslo to (alespoň chvíli). Nebo se strůjce často prezentuje jako že on sám je investiční génius. Psychopat Bernie Madoff dokázal lidi zdařile přesvědčovat desítky let, že jen on ví jak neprodělat na obchodování s opcemi. Navíc kdo složitým finančním derivátům jako put a call opce na začátku nového tisíciletí pořádně rozuměl. Právě složitá investiční strategie má často zajistit, aby se v tom nikdo moc nevrtal a nezpochybňoval to. V Česku zase ne tak dávno dokázal veřejnost obelstít jistý Ondřej Janata, mladý nadšenec do investování, který měl být takový český investiční superhrdina vykazující stabilní výnosy přes 20 %, s tím že měl jít i výš. Když se dnes na youtube podíváte na jeho staré rozhovory v dobách jeho „slávy“, můžete si na něm všimnout podezřelé řeči těla i snahy měnit téma, když se někdo až moc vyptával. To proto, že se jednalo o ponziho schéma přes zmíněnou společnost podle paragrafu 15.
A protože dnešní doba jde moc rychle dopředu a společnost tomu přestává stíhat, bývají tak často zneužívány nové technologie. Když ne geniální Janata nebo Madoff, tak geniální robot, který vám na burze vydělá bez rizika jmění, protože kdo by tomu v dnešní době nevěřil, když nad tím, co AI umí doopravdy, zůstává někdy rozum stát. Mimořádně populární jsou také kryptoměny a technologie blockchain. Kdo by pak nenaskočil na rozjetý vlak, když ostatní okolo už v tom peníze mají několik měsíců a „fakt jim to chodí“. Každý chce být účastníkem ponziho schématu nebo investiční bubliny, ale jen do doby, než to praskne. A cílovkou podvodů jsou skoro vždy drobní střadatelé, přičemž zrovna Čechy zajímá u investic často jen a pouze výnos.
A jak potom takovému výnosu má konkurovat zbytek trhu, který to dělá poctivě?
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
