Srovnání dluhopisových fondů pro retailové investory

Analýzy
01. 07. 2025
Redakce

Chci si přečíst zjednodušený obsah článku

Článek se věnuje podrobnému srovnání největších a nejznámějších retailových dluhopisových fondů dostupných na českém trhu, nabízející komplexní pohled v jednom přehledném srovnání.

Zaměřili jsme se na několik klíčových oblastí, které rozhodují o atraktivitě a kvalitě jednotlivých fondů z pohledu investora. V první části jsme analyzovali historickou výkonnost fondů, konkrétně kumulativní výnosy za období 2021–2023 a 2022–2024, která ukazuje, jak se fondům dařilo zhodnocovat svěřené prostředky během posledních let, včetně krizových období s vysokou inflací a úrokovými výkyvy. Následně jsme porovnali průměrný výnos do splatnosti (yield to maturity), který ukazuje, jaký výnos by fond teoreticky dosáhl, pokud by aktuálně držené dluhopisy držel až do splatnosti, což poskytuje aktuální pohled na potenciální výnosové nastavení jednotlivých portfolií.

Dalším sledovaným parametrem byla modifikovaná durace, tedy průměrná doba do splatnosti všech dluhopisů v portfoliu, přepočtená s ohledem na citlivost na změny úrokových sazeb. Tento údaj vypovídá o míře rizika, které fond podstupuje při změně úrokového prostředí, a také o jeho schopnosti reagovat na nové tržní podmínky. Závěrečná část analýzy byla věnovaná srovnání celkových nákladů jednotlivých fondů. Posuzovali jsme zejména roční ukazatel TER (Total Expense Ratio) pro rok 2024, který zahrnuje správní a transakční náklady, ale také jsme sledovali výši manažerských poplatků, případné výkonnostní poplatky a maximální vstupní i výstupní poplatky. V rámci této části jsme se rovněž zaměřili na vztah mezi velikostí fondu a výší poplatků, abychom ověřili, zda větší objem aktiv vede k nižší nákladovosti.

Ve světě financí bývají dluhopisy označovány jako spolehlivý a relativně bezpečný investiční nástroj. Státní jsou na škále rizikovosti často považovány za nejbezpečnější aktivum, přičemž třeba americké nebo švýcarské státní dluhopisy jsou v podstatě bezrizikové, protože pokud defaultují i ty, padá pravděpodobně všechno a světu vládne chaos. Korporátní obligace už sice takovou jistotu nepředstavují, ale pravidlo, že státní dluhopisy jsou automaticky bezpečnější platit vždy také nemusí. Málokdo by se například hádal, že dluhopisy firem jako Apple nebo NVIDIA jsou rizikovější než bondy Venezuely, ale jde v zásadě o výjimky.

Zároveň stále platí, že cena dluhopisů zpravidla méně kolísá než cena jiných aktiv, například akcií. Dluhopisy ale byly v západním světě dlouhá léta přehlíženy, prakticky celé minulé desetiletí, kdy finančním trhům vládly velmi nízké úrokové sazby. V aktuální dekádě, která se nesla v duchu vysokých sazeb, ale začaly opět stoupat na atraktivitě. Vidíme to i na číslech, dluhopisový trh v Česku totiž stabilně roste. A tento růst bude zřejmě pokračovat i do budoucna, tuzemský trh je totiž stále velmi mladý a podobně je na tom i zbytek Evropy (především region CEE), která je domovem bankovních dynastií a firemní dluhopisy se tu tak neměl možnost tolik prosadit. Alespoň ne tak jako v USA, kde mají mnohem delší tradici. Lze ale předpokládat, že tento rozdíl bude Evropa postupně mazat, dluhopisy totiž mají oproti bankovnímu financování řadu výhod.

Podíl využívání firemních dluhopisů vs. bankovních úvěrů – USA a Evropská unie (2018):

Rizik s sebou ovšem dluhopisy nesou celou řadu. Nezkušenému retailovému investorovi, který tato rizika nedokáže správně identifikovat, se obecně doporučuje do dluhopisů neinvestovat napřímo, ale využít mnoha výhod investičních fondů. Ty většinou spravuje zkušený manažer, který do fondu dokáže vybírat ty nejvhodnější dluhopisy (v souladu s cílem fondu) a dostane se i k dluhopisům, ke kterým běžný investor nemá přístup, přičemž pro fond také často dokáže vyjednat lepší podmínky. Mimo to poskytují fondy drobným střadatelům za stejnou výši investované částky často mnohonásobně vyšší diverzifikaci prostředků.

Dluhopisové fondy v Česku určené pro retailové investory spravovaly k dubnu 2025 celkem 388 miliard korun, přičemž zdaleka nejvíc měla pod správou rakouská bankovní skupina Erste Group:

Na Dluhopisáři jsme pro vás připravili srovnání těch největších a nejznámějších retailových fondů v České republice. Začneme tím, podle čeho se fondy porovnávají standardně, a sice podle historických výnosů. Ty říkají, jak dobře dokáže fond zhodnocovat vložené prostředky.

Z hlediska výnosů obsadily první dvě příčky fondy Conseq korporátních dluhopisů a Partners Bond Opportunity: první dosáhl nejlepšího souhrnného výsledku za období 2022–2024, druhý za období 2021–2023. Třetí místo patří Conseq Invest Konzervativní, který – stejně jako první dva fondy – vykázal dvouciferné zhodnocení v obou sledovaných tříletých obdobích. Všechny tři fondy navíc zůstaly v letech 2021 a 2022 těsně nad nulou. Samostatnou kapitolu tvoří fond J&T BOND. I když jej propad v roce 2022 srazil do záporných hodnot, zhodnocení kolem 10 % během prvních měsíců roku 2024 mu pomohlo část ztrát vymazat a výrazně zlepšit celkové skóre. Výrazný jednoletý růst bývá ale vykoupen vyšší volatilitou.

Na opačném konci spektra se nachází UNIQA Eurobond. Záporné výsledky z let 2021 a 2022 (včetně poklesu o -9 % v roce 2022) se fondu zatím nepodařilo vyrovnat a za období 2022–2024 zůstává kumulativní výnos na –1,9 %. Podobně je na tom KB Dluhopisový: dvouciferné ztráty z let 2021 a 2022 sice fond částečně zmírnil výnos přes +10 % v roce 2023, v souhrnu však stále zaostává za konkurencí. Nevýraznou výkonnost vykazuje i ČS korporátní dluhopisový fond, jehož kumulativní výnos +4,8 % za roky 2022–2024 jej řadí spíše k průměru trhu. Celkově se potvrzuje, že klíčovým faktorem pro současné pořadí fondů bylo zvládnutí roku 2022.

Fondy s nejhoršími výsledky:

UNIQA Eurobond:
- kumulativní výnos –1,91 % za 2022–2024
- –9,18 % v roce 2022
- –1,32 % v roce 2021
KB Dluhopisový:
- –6,45 % (2021)
- –7,77 % (2022)
- +10,35 % v roce 2023 nestačil na plné zotavení
Amundi CR Dluhopisový PLUS:
- –6,38 % v roce 2022
- –6,10 % v roce 2021
- kumulativně –1,75 % za 2021–2023
ČSOB Dluhopisový:
- ztráta přes -5 % za roky 2021–2022
- kumulativní výnos za 2021–2023 jen +1,28 %
- +8,98 % za 2022–2024 se řadí k průměru trhu
ČS korporátní dluhopisový:
- výnos pouze +4,81 % za 2022–2024
- –8,73 % v roce 2022
- –0,57 % v roce 2021

Kdo má nejdelší průměrný výnos do splatnosti

Výnosnost fondu lze srovnávat také podle průměrného výnosu do splatnosti (YTM), který ukazuje, jaký by byl výnos daného fondu, pokud by fond držel všechny aktuálně nakoupené dluhopisy do splatnosti a žádné nové nenakupoval. Zvlášť spolehlivý je tento údaj u konzervativnějších fondů s kratší durací.

U námi sledovaných fondů se výnos do splatnosti liší o celé řády. Nejvyšší hodnotu dosahuje Conseq Invest Dluhopisy Nové Evropy A s úrovní 14,35 %, což výrazně převyšuje všechny ostatní fondy. V dosažené výkonnosti ale patřil spíše k průměru. Další fondy s nejvyšším YTM se pohybovaly kolem 6-7 % (Conseq korporátních dluhopisů s 6,50 % a Amundi CR Dluhopisový PLUS s 6,40 %). Jejich portfolia obsahují vyšší podíl firemních emisí s delší dobou do splatnosti.

V pásmu 5-6 % procent se nachází WOOD & Company All Weather dluhopisový fond (5,90 %), J&T BOND (5,62 %) a Conseq Invest Dluhopisový fond A (5,32 %). Nejpočetnější skupinu tvoří fondy s YTM okolo 4-4,5 %: ČS korporátní dluhopisový (4,52 %), Conseq Invest Konzervativní (4,13 %), Partners Bond Opportunity (4,12 %), Raiffeisen fond dluhopisových trendů (4,04 %), KB Dluhopisový a J&T FLEXIBILNÍ (shodně 4,00 %) a ČSOB Dluhopisový (3,97 %). Nízké hodnoty vykazují SPOROBOND (3,67 %), High Yield dluhopisový (3,48 %) a UNIQA Eurobond (3,29 %). Správci fondů Generali Fond vyvážený a Generali Fond korporátních dluhopisů výnos do splatnosti neuvedly, takže je nelze se zbytkem trhu přímo porovnat.

Durace (aneb jak moc fond převálcuje změna sazeb):

Dodatečně lze fondy srovnávat podle celé řady dalších ukazatelů. Jedním je ukazatel modifikované durace, který představuje průměrnou dobu do splatnosti všech dluhopisů, které jsou v portfoliu fondu, což koreluje s citlivostí na sazby: čím vyšší číslo, tím je fond citlivější na změny úrokových sazeb. Největší citlivost na změny úrokových sazeb vykazuje fond Partners Bond Opportunity, jehož průměrná doba do splatnosti činí téměř 7 let (6,98 roku). Oproti tomu Conseq Invest Dluhopisy Nové Evropy A má duraci jen 3,20 roku, avšak díky 14% výnosu do splatnosti představuje výrazně dynamičtější strategii. Pak jsou tu fondy s durací nepřesahující 3 roky – UNIQA Eurobond (2,69 roku), WOOD & Company All Weather dluhopisový fond (2,30 roku), Generali Fond korporátních dluhopisů (1,88 roku) a Conseq Konzervatrivní (0,90 roku). Kratší doba do splatnosti jim zajišťuje menší citlivost na úrokové výkyvy a umožňuje správci rychleji obměňovat portfoliové pozice, ale zároveň to s sebou nese menší výnosový potenciál.

Kdo má nejnižší poplatky?

Celkové náklady fondů se v roce 2024 výrazně lišily. Nejlevnější skupinu tvoří Conseq Invest Konzervativní, Generali Fond vyvážený, Raiffeisen fond dluhopisových trendů a Sporobond, jejichž TER se pohybuje mezi 0,80 % a 0,92 %. Nejvyšší celkové náklady za rok 2024 nese Generali Fond korporátních dluhopisů, jehož ukazatel TER činí 2,50 %, z toho toho 1,90 % připadá na správcovský poplatek.

Ukazatel TER jsme počítali včetně transakčních nákladů, takže zachycuje skutečnou celkovou zátěž fondu. Porovnání s objemem spravovaných prostředků (AUM) však ukazuje, že úplně neplatí pravidlo, kdy by fond s vyšším AUM znamenal automaticky nižší náklady TER. Naopak, z našeho srovnání vyšlo, že mezi velikostí fondu a jeho nákladovostí existuje jen malá souvislost.

V praxi to potvrzují konkrétní příklady. Nejnižší roční nákladovost kolem 0,8 % má jak velmi malý UNIQA Eurobond s AUM ve výši 100 milionů korun, tak středně velký Conseq Invest Konzervativní se 3,6 miliardami korun. Opačný extrém představuje Generali Fond korporátních dluhopisů, který si i přes solidních 10 miliard korun pod správou účtuje 2,5 % ročně, což je nejvíce ze všech sledovaných fondů. Největší hráč na trhu, Sporobond s 55 miliardami korun v rámci AUM, vykazuje TER 0,88 %, tedy ani zvlášť nízké, ani vysoké, ale rozhodně neodrážející úsporu z rozsahu, kterou by bylo možné čekat.