Search
Close this search box.

Novinky z dluhopisového trhu (leden 2024)

GFF opět v problémech s placením dluhů[1]

Skupina GFF, známá hlavně díky své dceřiné společnosti Future Farming jako staviteli akvaponických farem, vydala od roku 2020 dluhopisy alespoň za 1,5 miliardy korun. Přesná částka, kterou od veřejnosti firma vybrala, není známá, může se jednat i o objem kolem jedné miliardy. Holding má ale hromadu problémů, které se jen kupí. Začalo to zpožďováním akvaponických projektů. Řada firem v holdingu je navíc podle posledních zveřejněných údajů ztrátová a její auditor může být ve střetu zájmů. Na konci loňského roku skupinu opustil jeden z majitelů a finanční úřad si ve stejné době navíc kvůli nezaplaceným daním za 8 milionů vzal do zástavy podíly v některých firmách ze skupiny.

K tomu se přidávají potíže se splácením dluhopisů. Nejprve nedokázala vyplatit všechny držitele dluhopisů z emise splatné na konci října. Máme leden a GFF je pozadu se splácením výnosů z další podlimitní emise (vydané firmou GFF Asset III), které měly odejít na účty investorů do 15. ledna. Firma investorům zaslala vyjádření, že se údajně dostala do sekundární insolvence z důvodu zpoždění plateb ze strany svých obchodních partnerů a uklidňovala investory, že situace není odrazem její finanční stability či výkonnosti. Zároveň poprvé (asi i po mediálním tlaku) připustila problémy z posledních měsíců, o peníze se ale investoři prý bát nemusí a ještě jim slíbila kompenzaci ve výši 1,5 procenta měsíčně z neodeslaného výnosu. Zpoždění platby by prý nemělo trvat déle než tři měsíce.

Skupina GFF zaslala investorům návrhy na opatření, jak svou situaci zlepšit. Ať už se jedná o prodej nějakého majetku, o exitování ziskových investic nebo přizvání nových investorů. Některým dluhopisovým věřitelům ale začíná docházet trpělivost a kvůli svým pohledávkám se obracejí na právníky, jmenovitě třeba z Asociace pro transparentnost investičního trhu.

Aktuální zpoždění splátek se až doposud týkalo podlimitních emisí. To jsou ty menší do 25 milionů korun. Pokud má firma potíže se splacením těchto relativně malých dluhopisových emisí, jedná se o velice varovný signál pro investory do nadlimitních emisí s prospektem (ty, které Dluhopisář především analyzoval), které jsou některé vydávány ještě ve vyšších objemech. Na skupinu přitom letos a v roce 2025 čeká splacení mnohem větších závazků, do září 2025 bude muset splatit asi 200 milionů. Doposud se jí dařilo starší dluhy refinancovat. To se ale teď začalo očividně zadrhávat a v souvislosti s problémy z posledních měsíců, které vyvrcholily zpožděním splátek a byly docela obšírně pokryty známým zpravodajský webem (SeznamZprávy), pochybujeme, že firmě ještě někdo půjčí nějaký větší obnos.

 

 

WOOD SEEDS prodává svůj dlouhodobý majetek dceřiné společnosti

Nejsou to ani dva měsíce, co tato firma vydala nový dluhopisový prospekt a my na něj psali analýzu. Tato firma měla k 30. září 2023 napůjčováno 642 milionů, které jsou splatné v letech 2024-2026. Vyrostla hodně a také hodně rychle. Na konci 2020 (což není tak dávno) měla ještě dluhopisové závazky pouze za 12 milionů.

V listopadu 2023 činila výše jejího vlastního kapitálu -52,7 milionů korun a celkové závazky ve výši 730 milionů korun (107 % hodnoty majetku). Technicky se tak již nyní nachází v úpadku, a to i přesto, že v minulosti existovalo podezření, že má nadhodnocený majetek. Splácet ale stále dokáže, minimálně do roku 2022 totiž zažívala čistý příliv dluhopisového kapitálu. Protože je poměrně mladá, první větší splácení ji čekalo až v roce 2022, kdy musela splatit jistiny za 111 milionů. V průběhu toho samého roku ale vydávala nové emise, ze kterých jí přiteklo 200 milionů korun. Až do konce loňského roku je navíc musela prodávat za stále vyšší úrok s tím jak v uplynulých letech rostly v Česku sazby. Zároveň jí ale každoročně rostou tržby a podle vlastních prohlášení by se s výsledky za loňský rok měla provozní část podniku dostat poprvé z červených čísel. Do té doby ale její existence stojí už šestým rokem na tom, že dokáže upsat nové dluhopisy.

V závěrečném dni minulého roku se ve sbírce listin WOOD SEEDS objevil doklad o koupi závodu v Břasích u Rokycan, dle kterého jej WOOD SEEDS prodala své dceřiné společnosti WS QUERCUS. Ta sama má výkazy naposledy k roku 2020. Důvod prodeje se v dokumentu neuvádí, může se ale jednat o situaci, kdy WOOD SEEDS čelí problémům s likviditou, a proto rozprodává majetek ostatním společnostem ve skupině. Co je také zvláštní je to, že tato listina je podepsána 28.12.2023 (k tomuto dni je platná), viz:

WOOD SEEDS si ale 1.12.2023 nechala schválit dluhopisový prospekt (na který vyšla 6. prosince analýza na Dluhopisáři), podle které byla již tehdy vlastníkem areálu dceřiná společnost WS QUERCUS (která si za jeho pronajímání společnosti WOOD SEEDS měla účtovat nájemné). Smlouva o koupi ale byla podepsána až 28.12.2023. V době vydání prospektu (1. prosince) měla být ještě vlastníkem společnost WOOD SEEDS, což nesedí, viz výtažky z onoho prospektu:

a

 

 

 

České dráhy vydají dluhopisy[2]

Národní železniční společnost České dráhy obnovuje svůj vozový park, a to ve velkém. Zatímco na desetiletém horizontu 2011-2021 nakoupila společnost jen 170 nových vozidel, v letech 2022-2024 jich má nasadit celkem 180. Investicemi chce přilákat cestující z aut i autobusů.  Aby náklady, které jen letos atakují devatenáct miliard korun, dokázal pokrýt, musí se znovu zadlužit. Během letošního roku, zřejmě v jeho polovině, proto využije kombinaci pravděpodobně tří zdrojů.

Úvěr od evropské železniční kampeličky Eurofima, úvěr od Evropské investiční banky a třetím zdrojem peněz bude pravděpodobně emise dluhopisů. Formou korporátních dluhopisů si České dráhy pravidelně půjčují na provoz a modernizaci svého vozidlového parku již od roku 2009.

Pokud jde o složení investorů investujících do dluhopisů této firmy, u emise z roku 2016 skoupili téměř tři čtvrtiny dluhopisů Českých drah asset manažeři a pětinu banky. Zbývajících 10 % pak pojišťovny a penzijní fondy. Pokud jde o geografické umístění, tak více než polovina investorů byla z Německa a Rakouska, 12% z České republiky, 10% z Velké Británie, 10% z Francie, 5% ze Švýcarska a 11% z dalších evropských zemí.

Pokud si firma půjde pro peníze znovu na evropský dluhopisový trh, bude objem emisí nejméně 300 milionů EUR (což je minimum akceptované evropskými dluhopisovými investory), ale pravděpodobně až střední stovky milionů EUR. Je také možné, že se bude znovu jednat o „zelené“ ESG dluhopisy, které už dráhy emitovaly v říjnu 2022 v hodnotě půl miliardy EUR. Tehdejší pětileté bondy nesly pevný úrok 5,6 %.

Letošní rok bude bezpochyby výjimečný v tom, jak moc se v souvislosti s rekordně vysokými investicemi České dráhy zadluží. Loni se zadlužení zvýšilo asi o pět procent, letos by mohlo narůst o dalších deset. Dráhy sice letos nevypíšou žádné velké tendry na nákup nových vlaků, protože takové kontrakty uzavřely v minulých letech, přesto však letos vydají násobně více prostředků na investice. Letos totiž musejí zaplatit značnou část dřívějších objednávek. Investice tak dosáhnou 18,7 miliardy korun, v minulých letech se často pohybovaly i výrazně pod deseti miliardami.

 

 

Potenciálně podvodné schéma vybralo od veřejnosti přes půl miliardy korun, používalo i dluhopisy[3]

Pamatujete na Growing Way Ondřeje Janaty? Ponziho schéma, kterému svěřily čtyři tisícovky investorů cca 1,5 miliardy korun s vírou, že je tento mladý člověk investičním géniem, fungovalo jako společnost podle §15 ZISIF. Tyto „patnáctkové fondy“, které nejsou nijak regulované a nesmí se nabízet veřejnosti, jsou v Česku spojeny se stále více podvody. Kromě mediálně známého Growing Way zbankrotovala z řad těchto alternativních investičních firem například společnost Diversity Capital, WCA International nebo na začátku ledna také skupina WSM, které uvěřilo osm tisíc lidí. Po policejních zásazích skončil také obchodník s kryptoměnami Cryfin. Kvůli bobtnajícímu počtu kauz spojených s těmito alternativními investicemi vláda loni schválila novelu zpřísňující podmínky pro jejich fungování.

Kauz mezitím dál přibývá. Nedávno se objevila další takto konstruovaná firma, která má problémy dostát svým závazkům vůči investorům. Společnost Profit & Prosper měla investovat na finančních trzích včetně kryptoměn, ale slibovala i investice do realit. Klienty lákala na vysoký výnos investic ve výši jedno procento měsíčně. Protože drobní investoři u investic často nic jiného než nabízený výnos neposuzují, můžou se v takových firmách utopit stovky milionů až miliardy. U této firmy se podle právní zástupkyně části klientů Jana Führerová odhaduje celkový objem investic svěřených firmě až na 600 milionů korun. V řadě případů šlo o celoživotní úspory.

V lednu se jim společnost ozvala, že se jejich vklady, resp. investice, znehodnotily o 98,92 procenta. Poté firma přestala komunikovat a nikdo z jejích zástupců není podle médií k zastižení ani v kancelářském centru v Praze na Smíchově, kde firma sídlí. Investorům bylo nejdříve sděleno, že společnost nemá dostatek likvidního majetku na to, aby vklady vyplatila. Konkrétní odpovědi, kam byly prostředky investovány, společnost neposkytla, ani nijak nedoložila. Alespoň pokud jde o zmíněné realitní investice, jsou v katastru na firmu dohledatelné jen tři nemovitosti (dva byty a rodinný dům), které firma koupila v roce 2022 v součtu za cca 39 milionů korun.

Co přesně způsobilo ztrátu peněz, firma klientům nevysvětlila. Vhledem k této netransparentnosti a k tomu, že klientům narovinu přiznala, že z investic nedostanou prakticky nic, je velice pravděpodobné, že může jít o podvodné schéma. Zvlášť pokud se po firmě slehla zem. Peníze jí přitom svěřily stovky lidí. Ti nyní kvůli protichůdným a netransparentním informacím zvažují podání trestního oznámení pro možné podvodné jednání.

Problémy začaly už ve druhé polovině roku 2023. Tehdy ale firma s investory komunikovala. Namísto vyplacení vkladů jim nabídla překlopení jejich investic do dluhopisů se splatností tři až pět let, aby si koupila čas. Podle výpovědi některých jejích klientů jim ale dluhopisy spíše vnutila spíše než nabízela, protože si je pozvala na osobní schůzku, kde jim bylo řečeno, že pokud dluhopisy nepřijmou, přecení jejich investici do fondu na jedno procento její nominální hodnoty a přijdou o všechno.

Ponziho schémata, letadla, pyramidové hry. Podvody budou existovat dokud bude existovat lidská chamtivost. Není možné je dopředu spolehlivě odhalit, existují ale varovné signály, které by před nimi měly varovat. Základem bývá nadstandardní výnos při nulovém riziku, což už z podstaty věci nedává smysl. Investice může být také doprovázena poutavým příběhem, se kterým se mohou drobní investoři snadno ztotožnit. V moderní době bývají jako symbol jisté investice často zneužívány nové technologie. Často geniální roboti obchodující za vás na burze, kteří vám garantují masivní výnosy bez rizika. Cílovkou je skoro vždy investiční retail. A nejtěžší je zkoušet před takovou „too good to be true“ investicí nadšené investory varovat, protože důkazy o podvodu se objeví vždy až na konci. Do té doby letadlo letí a investorům chvíli vysoké výnosy opravdu chodí. Přesvědčit pak někoho, aby do něčeho takového nešel, může být opravdu výzva.

 

 

České banky se mimořádné dani vyhnuly skrze státní dluhopisy[4][5]

Windfall tax byla v předloňském roce velké téma. V době rekordní inflace a tedy i vysokých tržeb některých sektorů začal stát kontrolovat marže firmám, které na inflaci vydělávaly nejvíce. Ať už maloobchodní řetězce nebo čerpací stanice. Posvítit si stát chtěl i na banky , které zvedly úroky na vkladových produktech s velkým zpožděním a dočasně jim tak vzrostla úroková marže kvůli růstu úrokových sazeb v ekonomice. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou za ODS přišlo k u veřejnosti přijatelné windfall tax dani, která měla pomoci hasit narůstající státní dluh, konkrétně až 33 miliardami v loňském roce. Ekonomové varovali, že takové peníze tato daň nikdy nevybere.

Nakonec se vybralo směšných 730 milionů korun. Základem pro windfall tax je stanoven zisk, který banky v rámci daňové optimalizace snížily například zvyšováním úročení vkladů klientů nebo výrazným zvýšením do státních dluhopisů, které jsou od daně z příjmů osvobozené, a nevstupují tedy ani do srovnávaného základu daně. Konstruktéři windfall tax totiž při nastavování podmínek této daně vycházeli ze zisků, které banky oznamují v rámci výročních zpráv, a neodečetli při odhadech tu část zisku ze státních dluhopisů, která zdanění nepodléhá. Například Moneta Money Bank spolu s Českou spořitelnou přiznaly, že  na windfall tax neodvedly nic, přičemž Moneta aktuálně disponuje státními dluhopisy na úrovni zhruba 90 miliard korun.

Pokud jde o Českou spořitelnu, ta zkraje roku vrhla na trh takzvané krizové dluhopisy za půl miliardy eur, což v korunách představuje částku 12,3 miliardy. Ve stejném objemu prodala dluhopisy rovněž v červnu a srpnu uplynulého roku. Celkem už spořitelna vydala tento druh obligací v objemu 67 miliard korun. Poptávka investorů po dluhopisech spořitelny byla údajně vysoká. Zájem byl přes dvě miliardy eur, podle plánu ale banka prodala jen 500 milionů eur. Pro banky jsou tyto emise další zdroj financování a způsob, jak dostát kapitálovým požadavkům. Podobné bondy vydávají ostatně i další bankovní domy na tuzemském trhu jako Raiffeisenbank nebo například UniCredit Bank. Kromě plnění požadavků bruselské regulace byla důvodem pro vydání bondů spořitelny i potřeba získat zdroje v eurech. Získané prostředky chce využít na financování firemních úvěrů v eurech.

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroje:

 

 

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

Sledujte nás

Facebook-f Linkedin Rss

Dluhopisář je projekt, který na jednom místě shromažďuje co nejvíce informací o firemních dluhopisech ve srozumitelné formě.

Navigace

Provozovatel

Webdesign Digitalka.cz