Jaké kroky by měli podniknout drobní investoři, pokud investovali do dluhopisu nějaké firmy a tato firma neplní své závazky? Tuto otázku jsme od našich čtenářů obdrželi již několikrát. K odpovědi slouží tento článek. Vhodný je zejména pro menší investory, kteří mají doma firemní dluhopis a na účtu jim chybí peníze z úroků nebo jistiny.
Pokud vám v termínu nepřišla výplata úroku/jistiny, na nic nečekejte a začněte věc okamžitě řešit. Vaším prvním krokem by mělo být daného emitenta kontaktovat. Pokud s vámi firma o situaci komunikuje, zkuste se s ní domluvit předtím, než se s čímkoliv obrátíte na soud. Emitent může po domluvě s věřiteli a získání jejich souhlasu prodloužit splatnost dluhopisů a v praxi se to stává. Jedná se o významnou změnu emisních podmínek, ke které je svolat schůzi vlastníků dluhopisů a získat tam souhlas většiny. Její svolání je ale náročné a nákladné. V praxi se proto (zvláště u menších emisí) někdy přistupuje k méně standardnímu řešení, kdy emitent osloví všechny držitele dluhopisů individuálně emailovou zprávou s návrhem právě na prodloužení splatnosti. Ti mu pak obratem také přes e-mail řeknou ano, nebo ne. Vyplaceni jsou pak jen ti věřitelé, kteří s návrhem nesouhlasí. Pokud by nesouhlasilo hodně věřitelů a emitent by neměl peníze ani na jejich vyplacení, zamířil by do insolvence (viz níže).
Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém?
Pokud s vámi nikdo nekomunikuje, je to akorát další signál toho, že je firma je skutečně v problémech. Oficiálně má emitent povinnost schůzi vlastníků dluhopisů sám svolat 7 dní poté, co dojde k porušení práv spojených s dluhopisem. Pokud tak ale neučiní a nereaguje ani na vaše výzvy o jejím svolání, můžete jako vlastník dluhopisu svolat schůzi vy.
Pokud se tak rozhodnete, je nutné si pročíst emisní podmínky (které jste měli dostat při pořízení dluhopisu), kde by měl být postup pro svolání schůze vlastníků dluhopisů upraven. Pokud tam nic takového není, je třeba postupovat podle zákona o dluhopisech. Řiďte se proto ustanovením § 21 zákona č. 190/2004 Sb., dle kterého je schůzi vlastníků oprávněn svolat i vlastník dluhopisu. Emitent má povinnost se této schůze zúčastnit a poskytnout všechny informace nezbytné k rozhodnutí či přijetí stanoviska schůze vlastníků. Tato varianta ale není jednoduchá. Pokud je emitent nekontaktní či neposkytuje součinnost, je bez jeho pomoci problematické oslovit další věřitele. Ne vždy je totiž znáte. Může být obtížné svolat jich dostatečný počet, aby se na schůzi mohlo něco rozhodnout. To pak může vést k problémům usnášeníschopnosti schůze vlastníků a vůbec k problémům ohledně společného postupu vůči emitentovi. Možností v této situaci je oslovit subjekt, který zprostředkoval koupi dluhopisů (tedy třeba banku, poradenskou firmu, dluhopisové tržiště aj.), která by mohla vlastníky dluhopisu pomoci spojit. Je ale jenom na zprostředkovateli, zdali se rozhodne s investory spolupracovat.
V případě, že s vámi firma nekomunikuje a svolat schůzi vlastníků se vám nepodaří, nezbývá než se vydat soudní cestou. Předtím si ale nejprve určitě ověřte, zda společnost není v úpadku nebo již neprobíhá insolvenční řízení, a podle toho zvolte další postup. Všechna zahájená a probíhající insolvenční řízení můžete najít v insolvenčním rejstříku, který je pro každého veřejně přístupný.
Pokud je emitent dluhopisu solventní (schopný platit) a nemá žádné jiné dluhy, můžete svou pohledávku po splatnosti vymáhat sice celkem efektivně, ale poměrně zdlouhavě. V takovém případě je nutné sepsat předžalobní upomínku, podat žalobu, zaplatit soudní poplatky, účastnit se soudních jednání a případně řešit odvolání a další opravné prostředky. K podanému návrhu je třeba kvůli ověření platnosti přiložit originální dluhopis a emisní podmínky. Na základě těchto dokumentů může soud vydat platební rozkaz, kterým nařídí emitentovi zaplatit vám uplatněnou pohledávku i náklady řízení. Tento platební rozkaz může sloužit jako exekuční titul a je možné pro vymožení pohledávky nařídit exekuci.
Naprostá většina dluhopisů ale mívá více věřitelů, takže na vás se bude vztahovat právě tento případ. V momentě, kdy má více věřitelů a závazky po splatnosti, které není schopen hradit, nachází se podle právního řádu v takzvaném úpadku (§ 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení). V takovém případě již možná bylo nebo pravděpodobně v blízké době bude zahájeno insolvenční řízení.
Jakmile je zahájeno insolvenční řízení a soud rozhodne o úpadku emitenta, zbývá už jediná cesta, jak pohledávku z dluhopisu uplatnit: její přihlášení do insolvenčního řízení. Přihláška pohledávky se podává k příslušnému městskému soudu na standardizovaném formuláři, který lze najít na těchto stránkách a který má své zákonem stanovené náležitosti. Soud ji následně přepošle insolvenčnímu správci k přezkumu. Přihlášku lze podat od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku. Tato lhůta obvykle činí 2 měsíce od rozhodnutí o úpadku. Pokud pohledávku nepřihlásíte včas, ztrácíte tím možnost ji kdykoliv v budoucnu ještě vymáhat. S přihlášením pohledávky může pomoci advokát.
Kolik se mi vrátí zpátky a za jak dlouho?
Průměrná délka insolvenčního řízení je 2-3 roky. Výrazně ho může prodloužit nesoučinnost dlužníka a insolvenčního správce. Pokud dlužník s insolvenčním správcem nebo soudem dostatečně nespolupracuje, může být v krajním případě předveden Policií ČR.
A kolik se investorům vrátí? Bohužel velmi málo. Průměrný výtěžek nezajištěných věřitelů činí cca 4 procenta jejich pohledávek. Zároveň doplním, že pohledávku je lepší vymáhat společně s ostatními věřiteli. Pokud totiž vyhledáte pomoc advokáta jako jednotlivec s drobnou pohledávkou, může se stát, že náklady za právní služby převýší výtěžek z insolvenčního řízení, který nelze předem odhadnout. Když se spojíte s ostatními věřiteli a budete vymáhat pohledávku společně, ušetříte čas i náklady. Hromadné vymáhání má i další výhody. Pokud jedna advokátní kancelář zastřešuje více věřitelů, může mít výrazně větší vliv na průběh insolvenčního řízení a vyšší kontrolu nad činností insolvenčního správce. Zároveň mají sdružení věřitelé mnohem silnější vyjednávací pozici. Díky možnosti hromadného zastoupení se tak může vyplatit vymáhání i řádově nižší než běžné pohledávky, jelikož náklady advokátů a pozice věřitele v celém procesu jsou v porovnání s vymáháním pro věřitele jako jednotlivce nesrovnatelné. S hromadným vymáháním je také spojena možnost mimoinsolvenčních kroků, zejména trestního oznámení, pokud například emitent fungoval na základě podvodného schématu. Orgány činné v trestním řízení mohou rovněž vypátrat majetek, který předtím dlužník ukrýval (např. na cizí účty, do zahraničí apod.) Díky úsporám v nákladech mohou navíc zbýt peníze na to, aby advokáti podnikali individuální kroky mimo obvyklý rámec zastupování jednotlivce, jako může být komunikace se statutárními orgány nebo zastupování ve věřitelském výboru.
Kolik to bude stát na poplatcích?
Začněme náklady na případné exekuční řízení. Náklady exekuce sestávají z odměny pro exekutora ve výši 15 procent z dlužné částky, náhrady hotových výdajů (počítáme s paušální výší 3500 korun), k nimž je třeba opět přičíst daň z přidané hodnoty. V závislosti na typu žaloby zaplatí žalobce státu dále 2400–3000 korun na soudním poplatku za zahájení řízení a náklady na služby advokáta.
Pokud jde o insolvenční návrh, ten je zpoplatněn soudním poplatkem ve výši cca 2 tisíce korun. Vedle toho však musí navrhovatel složit jistotu ve výši 50 tisíc korun. Při hromadném zastupování mohou tyto náklady klesat na zanedbatelné částky.
Co dělat, aby mě tohle příště nepotkalo?
Dávat si pozor, kam investuji své peníze. Investování bude mít nějaké riziko vždy, ale pokud investujete rozumně a rozkládáte riziko, nestane se vám, že byste ani v tom nejčernějším scénáři přišli úplně o všechno. Do konkrétních dluhopisů investujte vždy pouze malou část vašich úspor, maximálně v jednotkách procent. A nejlépe uděláte, pokud dáte tyto peníze do podílového fondu, který spravuje profesionální manažer a který má ve svém portfoliu dluhopisů i několik desítek.
U konkrétních dluhopisů se ale může stát, že je nebude mít v portfoliu žádný fond na trhu, a vás daný podnikatelský záměr přesto natolik zaujme, že se do něj rozhodnete investovat napřímo. Pokud budete chtít jít cestou přímého nákupu, nechejte si ohledně konkrétního dluhopisu poradit od kvalifikovaných poradců. Nebo si udělejte menší prověrku sami. O tom, jak rozlišit dobrý a špatný dluhopis ještě bude řeč.
Analytik serveru Dluhopisář.cz. V minulosti připravoval či řídil dluhopisové emise za jednotky miliard korun. Je tedy spíše praktikem, než teoretikem.
