Zelené dluhopisy. Dluhové cenné papíry, které slibují financovat projekty šetrné k planetě, ideálně bojující za dekarbonizaci. Všude se o nich mluví a všichni je chtějí. Jak trh s takzvanými „green bonds“ odstartoval a jak se vyvíjí?
O zelených dluhopisech se poprvé zmiňuje dokument Berlínské deklarace z července 2007, ve kterém svůj závazek podporovat udržitelnost životního prostředí a udržitelný rozvoj vyjádřila svým podpisem řada významných finančních institucí a organizací. Tehdy se o konceptu zelených bondů začalo vůbec poprvé diskutovat. Historicky první takový dluhopis vydala později toho roku Evropská investiční banka, která jimi chtěla financovat projekty zaměřené na obnovitelné zdroje energie. Jednalo se o první významný milník ve vývoji udržitelného financování, na který o rok později navázala Světová banka se svou emisí. Ta také v daném roce poprvé použila termín „green bonds“.
Od roku 2008 vyrostl trh se zelenými dluhopisy prakticky z ničeho na 584 miliard USD o patnáct let později. Trh roste s tím jak roste zájem veřejnosti o udržitelnost a emise těchto dluhopisů díky tomu skoro každým rokem dosahují nových rekordů. Zaškobrtnutí přišlo jen v roce 2022, kdy globální trh s green bondy naraisoval 487 miliardy USD, o 14 % méně než v roce 2021, kdy se vyemitovaly dluhopisy za celkem 582 miliard USD. Pokles souvisel s ruskou invazí na Ukrajinu, která způsobila prudký nárůst cen energií, inflaci a růst úrokových sazeb. To se promítlo i na kapitálové trhy, kde došlo celosvětově k útlumu, přestože v tom samém roce se následkem války zvyšoval hlavně v Evropě zájem o zelené investování v reakci na energetickou krizi.
Zdroj: Climate Bonds Initiative, vlastní zpracování
Na světovém trhu s green bondy hraje největší roli korporátní sektor, který se v minulém roce postaral o 57 % všech emisí na světě. Polovinu z toho vydaly nefinanční podniky, které loni přišly na trh s 692 zelenými emisemi za celkem 172 mld. USD. Druhou půlku z oněch 57 % mají na svědomí finanční korporace, kterým dominovaly čínské banky, přičemž tři největší finanční korporátní emitenti byli Industrial Bank Co., Bank of China a Industrial and Commercial Bank of China. Třetím velkým emitentem byly státy (21 %) a státem podporované subjekty (13 %). Na zbytku se podílely místní samosprávy a rozvojové banky.
Z geografického hlediska kraluje zeleným emisím nepřekvapivě Evropa, která chce být v rámci světa rychle nejzelenější, což potvrzuje i svým Green Dealem. V minulém roce se postarala o emise za 310 mld. USD, tedy přes polovinu všech emisí. Stříbrnou medaili obdržel Asijsko-pacifický region s emisemi za 190 mld. USD a na třetím místě skončila Severní Amerika. Dvě třetiny (67 %) objemu zelených dluhopisů pocházely z rozvinutých trhů, 28 % z rozvíjejících se trhů a 5 % od nadnárodních organizací. Mezi konkrétními zeměmi zvítězila Čína, která vydala green bondy v celkovém objemu 83 miliard USD. Následovaly Spojené státy americké a Německo. Evropa „vede“ i z pohledu měn, skoro polovina green bondů je emitována v eurech.
Zelené dluhopisy se nejčastěji využívají na investice do energetiky, udržitelnějších budov a dopravy. Tyto tři kategorie loni tvořily dohromady 75 % celého trhu, v čase se ale jejich dominance snižuje – ještě v roce 2022 tvořily 77 % trhu, v roce 2021 to bylo 81 % a v roce 2020 dokonce 85 %. Roste tak význam dalších využití, jelikož s růstem počtu emitentů se rozvíjí i škála projektů, které jsou financovány. Mezi takové způsoby využití patří například projekty zaměřené na vodu, odpad a udržitelné využití půdy. Bondy financující půdu v čase rostou i z toho důvodu, že na světovém trhu roste podíl latinsko-amerických emitentů.
A co v Česku?
V našem českém rybníčku se green bondy představily teprve nedávno. Poprvé je v roce 2021 vydala banka Raiffeisenbank, přičemž s objemem 350 milionů eur (cca 9 miliard korun) šlo o do té doby největší emisi zelených dluhopisů vydanou finanční institucí v celém regionu střední a východní Evropy. O rok později vyhrála Raiffeisenbank cenu Climate Bond Awards v kategorii Green Market Pioneer. Z českých bank se k ní zanedlouho poté přidala Česká spořitelna a později i UniCredit Bank a ČSOB. Důvodem mohly být částečně i požadavky dané bruselskou regulací, které požadovaly vyšší diverzifikaci zdrojů kapitálu.
Z nefinančních podniků patří mezi nejvýznamnější emitenty České dráhy, EPH Daniela Křetínského nebo skupina ČEZ. Ta se stala první energetickou společností v rámci střední a východní Evropy, která emitovala dluhopisy vázané na udržitelnost. V minulosti ale green bondy emitovaly i další firmy. Jen v letošním roce to byla Vítkova CPI nebo Kratinova Accolade. Pak také GasNet nebo developer CTP. Z těch menších developerů to v Česku byla třeba společnost GEVORKYAN nebo skupina Energy financial group. Podle studie Carbon Tracker z konce loňského roku se ze 150 největších českých firem zabývala tématem snižování vlastní uhlíkové stopy již alespoň polovina z nich.
Na green bondy mohou ale Češi i doplatit. Příkladem je třeba společnost UNIPRO Capital, která ještě v roce 2022 vydávala zelené dluhopisy za 9,5 % ročně. Za tyto peníze chtěla financovat technologii, která prostřednictvím pyrolýzy dokáže rozkládat pneumatiky (jeden z nejvíce problematických druhů odpadu) na suroviny jako uhlík, olej a plyn. Podle médií od Čechů vybrala miliardy korun (podobně jako třeba zkrachovalý Premiot Group), v poslední době se ale množí zprávy o jejích finančních problémech. Firma údajně nevyplácí úroky ani jistiny, a to dle některých investorů již pár měsíců. Před Uniprem varovala v minulosti i ČNB, která upozorňovala na zavádějící marketing. Zelené dluhopisy tak možná s touto zkušeností českým investorům zase trochu zhořknou.
Jaké mají green bondy výhody?
Emitentům přináší zelené dluhopisy celou řadu benefitů, které přesahují pouhý raising kapitálu. Emise těchto dluhopisů je pro firmy dobrým marketingovým nástrojem, který může vylepšit jejich reputaci, posílit povědomí o jejich značce a zlepšit její vnímání u spotřebitelů, což může vést k větší loajalitě zákazníků a lepším obchodním výsledkům. Jelikož zelené dluhopisy vyžadují pravidelné reportování o tom, jak jsou výtěžky použity, je to pro ně zároveň příležitost, jak rozšířit povědomí o své činnosti a projektech. Zelené dluhopisy také firmám umožňují oslovit nové investory, díky čemuž jsou méně závislé na konkrétních trzích. Tato rozmanitost investorů jim poskytuje přístup k širšímu a stabilnějšímu zdroji kapitálu. Ovšem jak tento trh stále více roste, pomalu klesá jedinečnost firem vydávajících green bondy a i z toho důvodu se v poslední době hlavní motivace přesouvá směrem k praktičnosti a finanční incentivě.
Green bondy mají totiž pro firmy řadu finančních výhod. Mohou být například osvobozeny od daně, což je jeden způsob, jak zlevňují raising kapitálu ve srovnání s tradičními dluhopisy. Druhým je nižší nabízený úrok. Tak třeba podle průzkumu z roku 2019 vyplácely dluhopisy označené jako zelené kuponové platby nižší v průměru o 18 bazických bodů. Podle jiné studie od britské banky Barclays z roku 2015 mohla tato sleva na nákladových úrocích činit i 20 bazických bodů. Této slevě na nákladech pro emitenta se říká greenium.
Greenium neboli zelená prémie označuje výhodu, kterou získává emitent zeleného dluhopisu ve formě nižších nákladů na kuponovou platbu, a to díky tomu, že je dluhopis označen jako zelený. Potenciální existence greenia však vyvolává otázku, proč by investoři akceptovali nižší výnos u dluhopisu se zeleným označením ve srovnání s jinak srovnatelným tradičním dluhopisem. Podle jednoho z vysvětlení se investoři při svém investičním rozhodování neřídí pouze čistě finanční stránkou věci, ale mají také nepeněžní preference, jako je například právě preference investic s ekologickými referencemi. Pokud je početná skupina investorů ochotna zaplatit greenium, projeví se to ve vyšších cenách a nižších výnosech takových zelených aktiv. Částečně to souvisí i s oportunistickým stanovováním cen na základě silné poptávky ze strany fondů zaměřených na životní prostředí.
Velikost greenia se ale vyvíjí, takže jestli v roce 2015 činilo 20 bazických bodů a v roce 2018 už jen 18 bazických bodů, v roce 2023 činilo greenium na základě dat ze studie provedené Amundi Research Center kolem 3 bazických bodů. Sleva na green bondech oproti běžným dluhopisů se tak pro emitenty pomalu vytrácí. Úroveň greenia mimo jiné souvisí s důvěryhodností zeleného projektu, certifikací a externím hodnocení. Mezi preferované odvětví pro investice patří obnovitelné zdroje energie, čistá doprava a nízkouhlíkové budovy. Naopak dluhopisy zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu jsou poptávány o něco méně.
Příště bychom si pověděli něco o tom, jakými způsoby jsou zelené bondy regulovány.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
