O dluhopisy TV Nova se investoři poprali
Televizní stanice TV Nova ze skupiny PPF přišla v září na dluhopisový trh s dluhopisovým programem v objemu 4 miliardy korun a hned i s první emisí, která upisovala čtvrtinu z této částky. Nakonec zvládla dluhopisy s pevnou sazbou 5,4 % ročně a splatností v roce 2029 prodat během pouhých osmnácti dní, čímž potvrdila silnou poptávku drobných investorů po bondech známých značek. Získané prostředky z bondů se jmenovitou hodnotou 10 tisíc korun, které byly nabízeny prostřednictvím sesterské Air Bank, chce Nova využít na další technologický a obsahový rozvoj, stejně jako na financování své digitální platformy OnePlay a optimalizaci zadlužení.
Finančně je společnost TV Nova stabilní a zisková, její rozvaha však na první pohled působí zadluženě. Závazky ve výši skoro 12 miliard korun ale tvoří téměř výhradně vnitroskupinová půjčka od mateřské CME Media Enterprises, nikoli externí úvěry či dluhopisy. Tento interní dluh s úrokem 6,5 % tedy funguje dost podobně jako vlastní kapitál a společnost tak prakticky nevykazuje externí finanční riziko a operuje s předvídatelným cash flow z reklamy a streamingu. V roce 2024 dosáhla tržeb 9,1 miliardy korun, čistého zisku 1,2 miliardy a EBITDA marže 33,7 %, což ji řadí mezi nejvýkonnější mediální firmy ve střední Evropě. Některá média firmu po vydání dluhopisů kritizovala kromě zadlužení též za špatné ukazatele likvidity, což může být rovněž zavádějící, protože Nova funguje s kontinuálním tokem hotovosti a minimálním zůstatkem na účtech, což je pro televizní byznys běžné.
Dluhopisový program sice není zajištěn majetkem a obsahuje spíše formální kovenanty, reálné kreditní riziko však zůstává díky zázemí skupiny PPF velmi nízké. Lze totiž předpokládat, že by PPF v případě problémů této společnosti při splácení zasáhla alespoň z reputačních důvodů. TV Nova je totiž pro PPF prestižní značka (známá veřejnosti, sledovaná inzerenty i politiky), takže její případný krach by byl mediálně velmi řešený. V každém případě se však jedná o málo pravděpodobný scénář. Pro tuto televizní stanici šlo o vůbec první samostatnou emisi dluhopisů v její historii od vzniku v roce 1994 a po jejím úspěchu určitě nešlo o poslední.
Skupinu YD Capital opustil její zakladatel
Realitní holding YD Capital, který měl na konci minulého roku téměř 2,5 miliardy dluhů z nesplacených dluhopisů, si prochází výraznou proměnou. Ze společnosti na začátku října odešel její zakladatel Lubomír Pecl, dosud místopředseda představenstva, i jeho otec Ivan Pecl, který vedl dozorčí radu. Lubomír Pecl firmu založil v roce 2019 a byl jejím prvním akcionářem, od roku 2021 je však jediným vlastníkem skupiny podnikatel Pavel Rydzyk, jehož zápis do obchodního rejstříku proběhl až letos spolu s odchodem Peclových. Ti zůstávají se skupinou částečně propojeni: Lubomír Pecl nadále externě spolupracuje na chorvatském projektu Miris Garden, zatímco Ivan Pecl působí jako poradce v dceřiné společnosti První česká energie.
Změny přicházejí ve chvíli, kdy část firem ve skupině vykazuje ztrátu a záporný vlastní kapitál. Společnost momentálně nemá platný prospekt pro vydávání větších emisí, a proto financování zajišťuje menšími emisemi do 25 milionů korun, které podléhají mírnější regulaci. Současně skupina využívá zástavní financování: v minulosti si půjčila od fondu Albatris, specializovaného na problematické podniky, a po jeho splacení získala nový úvěr od firem podnikatele Rudolfa Loskota. Ty mají nyní v zástavě mimo jiné Cihelnu Slavkov s pozemky na Vyškovsku a podíl ve společnosti vlastnící dům na Ovocném trhu v Praze 1.
Holding také oznámil prodej většinového podílu v kancelářské budově na Moravském náměstí v Brně, avšak transakce se dosud neobjevila v katastru ani v obchodním rejstříku. Společnost YD Capital uvedla, že prodej proběhl formou převodu akcií dceřiné společnosti YD Real Estate Finance SPV 8, přičemž detaily o kupujícím a harmonogramu transakce odmítl zveřejnit. Skupina své kroky označuje za součást reorganizace a zjednodušení řízení, která má stabilizovat provoz a přizpůsobit strukturu aktuálním ekonomickým podmínkám. Celkově se YD Capital nachází ve fázi velké restrukturalizace, v rámci které prodává vybraná aktiva a hledá další cesty k udržení likvidity, aby ustála svou vysokou zadluženost.
Velké firmy stále častěji cílí s dluhopisy na retail
Velké české investiční skupiny jako PPF, Penta, Czechoslovak Group, KKCG či Emma Capital stále častěji míří pro kapitál k drobným investorům. Retailový segment, který se v minulosti spálil na rizikových emisích neznámých emitentů, nyní znovu ožívá díky důvěře ve známé značky. Menší střádalé lákají na bezpečnější vnímání těchto skupin i ochotu akceptovat nižší úroky než institucionální investoři, což dělá z retailového financování pro velké hráče levnější zdroj kapitálu než banky či fondy.
Podle odborníků stojí za tímto posunem právě nižší náročnost drobných investorů na parametry emisí: od výnosu přes kvalitu zajištění až po kovenanty. Přestože je technicky prodej retailu nákladnější, výsledná cena kapitálu je pro velké skupiny výhodnější. Firmy s dostatečnou historií a silnou značkou tak dokážou přes veřejné nabídky získávat stovky milionů korun s minimálním úrokovým zatížením, přičemž zájem retailu zůstává vysoký i přes nižší výnosy.
Celkový objem českých korporátních dluhopisů prudce roste a letošní rok trend ještě urychlil díky mnohamiliardovým emisím právě těchto velkých korporací. Podle dat agentury Surveilligence se roční objem emitovaných podnikových dluhopisů za poslední dekádu zvýšil z 12 miliard korun na 114 miliard, což potvrzuje výrazné rozšíření tohoto segmentu na tuzemském kapitálovém trhu.
Trigema se stále více posouvá k pronájmům
Tato česká investiční společnost Marcela Sourala, známá především jako jeden z předních developerů bytů v Praze, se stabilně umisťuje v desítce developerů s nejvíce prodanými byty v hlavním městě, a to i přesto, že jako jeden z prvních developerů začíná čím dál více upřednostňovat pronájem před prodejem. Ve spolupráci s vlastní stavební firmou Trigema Building, která v Česku patří mezi přední stavební firmy, prodala loni 169 pražských bytů. Z velké části se financuje i dluhopisy, přičemž její poslední emise z loňského října na 500 milionů korun byla první zelenou emisí v historii skupiny a také první, ke které Trigema přizvala dva vedoucí spolumanažery (ČSOB a Komerční banku). Původně plánovaný objem emise byl velmi rychle vyprodán, v kooperaci s oběma bankami následně došlo k rozhodnutí navýšit emisi na maximální objem 1 miliardy korun ještě během veřejné nabídky primárního úpisu.
Po této loňské emisi je developer zpět s novou zelenou emisí, tentokrát v objemu až 1,5 miliardy, s fixním výnosem 7,3 % p.a. a splatností v roce 2030. Dluhopisy, které mají být obchodovány na trhu pražské burzy, jsou formálně zajištěny finanční zárukou mateřské společnosti Trigema: garance až do výše tří miliard korun. To znamená, že pokud by emitent nesplnil závazky, vstupuje na scénu hlavní firma skupiny a ručí celým svým majetkem. Emise je zároveň doplněna přísnými kovenanty limitujícími zadlužení, výplatu dividend i transakce s propojenými osobami. Prostředky mají vzhledem ke své nálepce „zelené dluhopisy“ směřovat do environmentálně šetrných projektů, čímž Trigema potvrzuje orientaci na udržitelnost i institucionální standardy financování.
Insolvenční příběh RSBC započal
Investiční skupina RSBC podnikatele Roberta Schönfelda vstoupila do první fáze insolvenční restrukturalizace. Insolvenční návrh podala její servisní společnost RSBC Advisory, která dluží 44 věřitelům přes 20 milionů korun a není schopna plnit závazky po splatnosti. Firma navrhla reorganizaci, kterou předběžně schválilo 77,5 % nezajištěných věřitelů, a soud ji potvrdil. Podle plánu mají věřitelé získat zpět 73 % svých pohledávek, zatímco spřízněné firmy skupiny jen zhruba 10 %. Klíčovým věřitelem je společnost 4finance ze skupiny 4fin, která RSBC zajišťovala distribuci dluhopisů a fondů.
Insolvenčním správcem byl jmenován Dominik Hart, známý z případů Arca Investments či Helske, přičemž na záchraně firmy se podílí advokátní kancelář Badokh a poradenská společnost KPMG vedená expertem na restrukturalizace Lukášem Mikeskou. Za ocenění majetku odpovídá znalecký ústav A-Consult plus, který působil i v insolvenci OKD. Příčinou úpadku RSBC Advisory je kolaps finanční kondice celé skupiny RSBC během léta 2024, kdy mateřský holding přestal generovat dostatečné tržby a firma přišla o hlavního klienta. Následkem toho ztratila schopnost splácet závazky a byla nucena zahájit insolvenční proces s cílem zachovat kontrolu nad restrukturalizací.
Skupina RSBC, jejíž aktiva sahají od realit přes zemědělství až po zbrojní průmysl (Steyr Arms, Arex), se potýká s dluhy v řádu miliard korun, které zhruba odpovídají hodnotě jejích aktiv. V září přestala vyplácet investory do dluhopisů a směnek a pozastavila odkupy akcií ve fondu Prémiové nemovitosti. Podle vyjádření RSBC má být pro jednotlivé společnosti zvolen různý režim: část firem projde reorganizací, část tzv. předbalenou reorganizací a zbytek konkurzem. Případ RSBC Advisory je tak jen počátkem rozsáhlého insolvenčního procesu, který může patřit k největším na českém trhu za poslední roky. O některá aktiva, zejména zbrojní podniky, již podle informací médií projevili zájem fond IFIS a miliardář Michal Strnad.
Které kovenanty jsou v dluhopisech nejlepší?
Pojem kovenant se sice v českých emisích objevuje čím dál častěji, mnoho investorů jej ale stále zaměňuje se zajištěním. Na rozdíl od zajištění, které představuje zástavu majetku nebo ručení jiné firmy či osoby, je kovenant smluvní omezení chování emitenta, tedy například limit zadlužení, zákaz výplaty dividend nebo povinnost udržovat určitou finanční stabilitu. Zatímco zajištění chrání investora až při selhání, kovenant funguje jako prevence: má udržet emitenta v mantinelech dřív, než dojde k problémům. Samotný zákon sice určitou základní ochranu investorů povinně stanovuje, jedná se ale jen o formality jako například povinnost jednat poctivě a péčí řádného hospodáře. Kovenanty jdou dál a představují dobrovolné limity nad rámec zákona.
Dobře nastavená emise proto kombinuje právní minimum s těmito omezeními, která ukazují, zda to emitent s ochranou investorů myslí vážně. Nejsilnější bývají ty, které jasně omezují zadlužení (např. LTV do 50–80 % nebo poměr dluhu k EBITDA), zakazují výplatu zisku, vyžadují likvidní rezervy nebo zaručují rovné postavení všech věřitelů. Středně silné kovenanty zahrnují limity na prodej majetku či transakce se spřízněnými osobami, ale bývají hůře vymahatelné. Naopak mezi slabé či čistě marketingové kovenanty patří závazek ke zveřejňování výkazů a dalších informací či obecně formulované sliby o použití výnosu, které lze často legálně obejít. V praxi proto hraje velkou roli, zda jsou kovenanty jasně definované, měřitelné a právně vymahatelné.
Zbrojařská skupina Colt zpět po dvou letech
Po dvouleté pauze se na český dluhopisový trh vrátila zbrojařská skupina Colt CZ Group SE rodiny Holečkových. V říjnu přišla s novou emisí na 3 miliardy korun, kterou může navýšit až na 6 miliard. Dluhopisy mají fixní úročení a splatnost 5,5 roku, přičemž výtěžek má sloužit k financování akvizice společnosti Synthesia Nitrocellulose, jednoho z největších světových výrobců energetické nitrocelulózy, klíčové suroviny pro výrobu munice. Colt tak rozšiřuje svou činnost a zároveň upevňuje kontrolu nad strategickým článkem dodavatelského řetězce. Transakce za přibližně 20,5 miliardy korun představuje největší akviziční krok skupiny od převzetí značky Colt v roce 2021, která vedla k přejmenování společnosti z původního názvu Česká zbrojovka na současné jméno.
Po finanční stránce pokračuje Colt v růstové trajektorii, a to zejména následkem růstu celého odvětví z důvodu geopolitické situace. Společnost této situace využila pro nové akvizice, což se projevuje nejen na tržbách, které v roce 2024 zvýšila meziročně o 50 % na 22 miliard korun. Rostl i zisk EBITDA, a to na 3,5 miliardy. Export skupiny, která své výrobky produkuje hlavně v Česku, tvoří 88 % tržeb, z toho 37 % přichází z USA a 36 % z Evropy mimo Česko. Kromě dluhopisů je firma aktivní i v souvislosti se svými akciemi na pražské burze, kde patří k nejlikvidnějším titulům a kde v loňském roce emitovala další várku těchto akcií. V českém kontextu tak představuje výjimečný příklad systematické práce s kapitálem, který spojuje americký styl finančního inženýrství s dlouhodobě silnými fundamenty. Nová bondová emise potvrzuje jeho pozici jednoho z nejkvalitnějších emitentů českého trhu a současně jednoho z mála tuzemských průmyslových podniků s globálním dosahem a udržitelnou finanční strukturou.
Dr. Max se chystá otestovat svůj rekordní 20miliardový program
Lékárenská síť Dr. Max ze skupiny Penta Investments je největší sítí lékáren ve střední a východní Evropě a druhou největší v celé Evropě. Svůj potenciál ale vidí ještě větší, protože již třetím rokem si prochází velkou expanzí napříč Evropou. Roste ale kontinuálně od svého vzniku, díky čemuž byla schopna rozšířit síť provozovaných lékáren z 318 na současných kolem 3000. Současnou expanzi, která cílí hlavně na Srbsko, financuje i dluhopisy, které si dosud nakoupilo i tisíce drobných investorů. Firma proto po úspěchu předloňské a loňské emise přišla na konci srpna s programem na 20 miliard korun. To z ní dělá největší dluhopisový program na trhu za hodně dlouhou dobu. Jde o natolik velký objem, že je na místě otázka, zdali je kapacita českého trhu vůbec schopna takovou nálož dluhopisů pojmout.
Na první emisi se stále čeká, přičemž v době vydání programu se vedly mediální diskuse, jakou výši úroku tentokrát Dr. Max nabídne. Nyní se předpokládá, že první tranše z nově schváleného dluhopisového programu má být spuštěna v listopadu 2025. Jak bylo zmíněno, půjde již o třetí retailově zaměřenou emisi společnosti během tří let. V roce 2023 zaznamenala skupina mimořádný úspěch s pětiletými bondy za 8,5 % p.a., kde investoři poptávali o 10 % více, než činil limit pěti miliard korun. Následující rok úrokový výnos klesl na 6,75 %, a letos se očekává výnos kolem 6 %, což odráží pokles sazeb ČNB i schopnost skupiny financovat se levněji. Zatímco první emise nabízela prémii přes 4 p.b. nad pětiletými státními dluhopisy, současný spread se pohybuje kolem 3 p.b. To snižuje atraktivitu, ale potvrzuje postupné zlevňování kapitálu pro tuto evropskou lékárenskou síť.
