RSBC spadla do bankrotu, tlaku čelí i nezávislý fond
Skupina RSBC Roberta Schönfelda oficiálně vstoupila do insolvenční fáze. Stalo se tak poté, co v první polovině září oznámila, že není schopna splácet své závazky včetně dluhopisů a směnek, a v reakci na úprk investorů zastavila na rok také odkupy investičních akcií ve fondu Prémiové nemovitosti. Jednotlivé firmy holdingu budou nyní úpadek pravděpodobně řešit rozdílně, kdy část by měla projít reorganizací a jiné naopak čeká konkurs, tedy rozprodej majetku.
Z hlediska návratnosti ale bude klíčové, zda reorganizaci, která zpravidla nabízí vyšší výnos než konkurs, věřitelé vůbec schválí. Pod tlakem se ocitla skupina, zatímco fondy fungují pod dohledem nezávislých správců. Cenná aktiva skupiny, kterými jsou zbrojovka Steyr Arms, slovinský výrobce Arex či část nemovitostí, zůstávají v investičních fondech. O zbrojní část RSBC se nyní podle některých zdrojů zajímá skupina CSG Michala Strnada i STV Martina Drdy, oficiálně to ale obě popírají. Do hry vstoupil i fond IFIS, známý z insolvence Arca Investments, který nabízí věřitelům převzetí pohledávek za 10 % z vymožené částky.
Progresus prodává svojí loňskou akvizici
Je to něco přes rok, co Progresus Lukáše Zrůsta koupil globálního výrobce skleněných tvárnic, kterým je česká firma Vitrablok ze severočeského Duchcova. Ta je pravděpodobně největší výrobce skleněných tvárnic na světě, jenomže předloni se dostala do platební neschopnosti a loni ji v konkurzu koupila právě skupina Progresus jako největší zajištěný věřitel. Novou akvizici zastřešili pod firmu Seven Glass Block, kterou nyní prodávají dál. Kupcem je světová jednička v produkci přenosných izolátorů, firma Sediver. Ta patří do americké Blackstone Group, který je s AUM 1,2 bilionů dolarů aktuálně největším světovým správcem alternativních investic. Progresus za rok vlastnictví dokončil rekonstrukci objektu za cca 150 milionů korun, což motivovalo koupi ze strany Sediver. Cena nebyla zveřejněna, odhady trhu se pohybují v rozmezí 500-700 milionů korun, takže se restrukturalizace firmy a následný prodej investiční skupině významně zhodnotil.
J&T investuje do Komárkovy loterijní skupiny
Fond J&T Arch Investments, hlavní investiční platforma skupiny J&T, dokončil v srpnu akvizici minoritního podílu ve výši 4,27 % ve společnosti Allwyn, která patří k největším nadnárodním provozovatelům loterií v Evropě a USA a která spadá do skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka. Ta se loni na českém trhu postarala o největší dluhopisovou emisi v dějinách Česka, když vydala dluhopisy za 10 miliard korun.
Skupina KKCG, která spravuje aktiva za více než 10 miliard eur, podniká i v energetice, technologiích a nemovitostech. Zábavní průmysl je ale její největší divize a skupina Allwyn jedním z nejcennějších aktiv, přičemž v současnosti si prochází expanzí. Nová investice ze strany J&T ve výši přes 12 miliard korun oceňuje tuto firmu na 275 miliard korun a podle Karla Komárka potvrzuje důvěru investorů v její růstovou strategii. Podle J&T Arch jde o logické vyústění dlouholetých vztahů s KKCG a o posílení expozice v herním a zábavním průmyslu.
Nový prospekt od KKIG ukazuje na významný posun v projektech
Holding KKIG přišel v srpnu po roce a půl s novým dluhopisovým prospektem. Tato skupina, která se od devadesátých let transformovala z bytové realitní kanceláře na developera komerčních nemovitostí, dnes vlastní portfolio pražských projektů, ve kterých kombinuje nájemní projekty s rozsáhlým developmentem. Mezi hlavní příjmová aktiva patří pražský rezidenční dům, sklady a kanceláře, které dohromady zajišťují skupině čistý roční příjem přes 60 milionů korun. Portfolio se nyní rozšiřuje o rozestavěné projekty KKIG Park a Tuchoměřice, které mají po dokončení zvýšit celkovou hodnotu portfolia z dnešních 2,2 miliardy na více než 4,5 miliardy korun. Oba projekty jsou již téměř plně předpronajaté.
Zadlužení skupiny se aktuálně pohybuje kolem 1,06 miliardy korun s LTV na úrovni 48 %, což odpovídá standardu developerského trhu. Do roku 2027 se však dluhová služba výrazně zvýší, protože oba největší projekty budou čerpat dodatečné financování. Všechny hlavní bankovní úvěry mají přitom splatnost právě v tomto roce, úspěch splacení tak bude záviset na úspěšném dokončení těchto projektů. Rizikem pro skupinu je však nejen načasování výstavby, ale i vývoj úrokových sazeb a výnosových požadavků, které by mohly ovlivnit ocenění portfolia. Pokud se naplní plánované nájemní příjmy, měl by si holding udržet LTV pod 60 % i po navýšení zadlužení.
Třetí dluhopisový program, který vyšel na konci srpna, je v objemu jedné miliardy korun s první emisí čtyřletých bondů za 7,15 % ročně, distribuovaných přes WOOD & Company. Program je nadstandardně zajištěný: kromě akcií mateřské a dceřiných firem může zahrnovat i přímé zástavy vybraných nemovitostí. Součástí jsou přísné kovenanty, které limitují zadlužení na 70 % LTV a skupinu zavazují i k dalším omezením, jako je například zákaz vyplácení dividend. To zvyšuje důvěryhodnost emise, přesto je nabízený výnos ve výši 7,15 % vzhledem k rizikovému profilu skupiny a konkurenci spíše nízký.
DRFG IG loni dosáhla na zisk 228 milionů korun
Skupina DRFG, která patří mezi největší a nejstarší tuzemské investiční skupiny, má za sebou rok plný nových akvizic. Nedávno zveřejnila konsolidované výkazy mateřská společnost DRFG Investment Group, podle kterých měla v loňském roce čistý zisk ve výši 228 milionů korun. Provozně vydělala 760 milionů korun, přičemž celkové výnosy dosáhly přes 2,3 miliardy korun, meziročně dvakrát tolik. Z pohledu cash flow měla ale velkou část těchto příjmů vázanou v pohledávkách. Kvůli stále vysokému zadlužení, které na konci loňského roku činilo 87 % na aktivech skupiny, musela skupina v loňském roce refinancovat velké množství dluhopisů. Celkové bondové zadlužení však ještě navýšila. Dle vlastních slov ale do budoucna plánuje dluhy postupně snižovat.
DRFG, která má dnes projekty v osmi evropských zemích, dokončila v letošním roce prostřednictvím své telekomunikační divize akvizici slovenské společnosti Progres-TS, která je na trhu bezmála 30 let a v okolí slovenského hlavního města vlastní optickou a televizní kabelovou síť. V oblasti telekomunikací má být Slovensko pro DRFG i do budoucna jedním z klíčových trhů expanze této divize, která je pro tuto skupinu kromě nemovitostí a finančních služeb třetím klíčovým segmentem. V létě zároveň oznámila plány na velké investice do baterií a energetických center. Investice do bateriových úložišť již v minulosti přilákaly řadu jiných velkých investorů, jako jsou energetické skupiny ČEZ, Sev.en, nebo Solar Global. Do prvních projektů o výkonu zmíněných 50 MW chce DRFG investovat téměř 600 milionů korun.
Skupina YD má za sebou ztrátu přes 100 milionů korun
Holding YD Capital Pavla Rydzyka, financovaný hlavně dluhopisy v objemu přes dvě miliardy korun, pokračuje v hlubokých ztrátách a části skupiny fungují se záporným vlastním kapitálem. Klíčová společnost YD Real Estate Finance vykázala za rok 2024 ztrátu -113 milionů korun při dluhopisových závazcích 1,4 miliardy. Pak je tu mateřská YD Capital s vlastními dluhy za více než miliardu, která sice vykázala zisk 17 milionů, ten však vyplýval z interních převodů pohledávek, nikoli z tržeb. Negativní výsledky holding vysvětluje růstem úrokových nákladů o 75 % a typickým zpožděním výnosů u developerských projektů.
Konsolidovanou účetní závěrku skupina stále nezveřejnila, přestože ji slibovala již loni, a aktuálně ji plánuje předložit do konce roku 2025. Bez konsolidace YD Capital nemá platný dluhopisový prospekt a může vydávat jen malé emise do 25 milionů korun, přičemž s ČNB nyní jedná o obnově. Další kapitál skupina hledá přes své dva fondy, které investují do realit a do luxusních vozů. Rydzyk se stal také spoluvlastníkem české části německé platformy Dagobertinvest, která plánuje vstup na tuzemský crowdfundingový trh.
Financování doplňovaly i půjčky od soukromých investorů zajištěné pozemky v Brně-Líšni, u nichž skupina YD Capital lákala na možnost těžby vápence, ačkoliv k ní neměla žádnou licenci. Investice nabízela i přes web Zajistene-vklady.cz, později přesměrovaný na Ydealni-zajisteni.cz, ani jeden už dnes ale nefunguje. Část významných projektů, například Cihelna Slavkov, je potom v zástavě soukromých investorů a loni do ní vstoupil fond Albatris specializovaný na financování firem v potížích.
e-Finance si letos nechala schválit tři dluhopisové prospekty
Dluhopisová skupina e-Finance je nemovitostní holding Radka Jakubce, který s dluhopisy začal již v roce 2012. Dnes vlastní po Česku portfolio nemovitostí v odhadované hodnotě skoro 2 miliardy korun, z čehož klíčová aktiva tvoří brněnské hotely, obchodní centrum v Jihlavě a zámek v Račicích. Skupina je sice provozně výdělečná, jako celek je ale kvůli vysokému zadlužení dlouhodobě ztrátová. Její zadlužení, které tvoří především dluhopisy, přesahuje 1,5 miliardy korun, přičemž se jedná hlavně o emise s krátkou splatností, což vytváří velký tlak na refinancování.
Klíčové komerční nemovitosti skupiny jsou navíc velmi nelikvidní a nesou malý výnos. Podle znaleckých posudků jsou ale velmi hodnotné díky dlouhodobému růstu na hodnotě. Aby skupina splatila svůj vysoký dluh, bude muset zkusit tyto nemovitosti prodat a dluh splácet ze zisku z tohoto prodeje, což bude ale vzhledem k jejich velikosti a povaze obtížné, případně je zkusit přes banky refinancovat díky jejich růstu na hodnotě. V opačném případě bude i nadále závislá na kontinuálním vydávání nových emisí, přičemž v roce 2025 obnovila všechny tři historické programy, které nabízí jak protiinflační nezajištěné bondy, tak fixně úročené se zajištěním akciemi nebo nemovitostmi. Zajištěná srpnová emise je krytá zámkem Račice oceněným na 430 milionů korun, avšak tato nemovitost je z celého portfolia skupiny vůbec nejhůře prodejná. Celkově tak e-Finance stojí na tenkém ledě, kdy z provozního hlediska sice funguje, ale její osud v nejbližších letech určí schopnost refinancovat nebo splatit miliardový dluh.
O kauzu padlé Premiot Group se zajímá policie
Pád developerské skupiny Premiot Group, do jejíchž dluhopisových emisí vložilo peníze přibližně 3300 lidí, začala vyšetřovat policie. V rámci trestního řízení zajistila klíčové nemovitosti holdingu včetně pražského developerského projektu Skalka, horských apartmánů v Harrachově a pozemků v Řepích. Tyto kroky zablokovaly původní plány insolvenčních správců využít majetek k uspokojení věřitelů, přičemž insolvenční správce Michal Žižlavský upozornil, že komplikací je rozsáhlá síť vnitroskupinových půjček, která může maskovat fiktivní pohledávky.
Premiot Group tvořily desítky firem, často s mechanismem, kdy jedna společnost vydala dluhopisy a kapitál obratem proudil do dalších entit skupiny. To podle správců vyžaduje detailní prověřování, aby se předešlo dalšímu poškození věřitelů. Největší projekt Skalka se kvůli policejnímu zásahu nedostal ani do dražby a Harrachov musel po zásahu místo reorganizace přejít rovnou do konkursu. Policie potvrdila, že případ je zatím ve fázi prověřování a nikdo nebyl obviněn.
Po více než dvou letech na celou záležitost veřejně reagoval i zakladatel skupiny Ondrej Spodniak. Ačkoliv přiznal vlastní chybná rozhodnutí, zejména v otázce důvěry vůči partnerům, tvrdí, že na krachu vědomě profitovaly i jiné osoby v pozadí. Podle jeho slov se jedná o hráče, kteří mají zájem, aby se skutečné souvislosti nikdy neukázaly. Probíhající trestní řízení označil za příležitost k odkrytí pravdy a naznačil, že výsledky by se mohly dotknout i „významných jmen“, která se nyní prezentují jako zachránci.
Energo-Pro i nadále financuje expanzi dluhopisy
Skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře, která je největším středoevropským investorem do vodní energetiky, vykázala v prvním pololetí letošního roku provozní zisk (EBITDA) 196 milionů eur, tedy 4,7 miliardy korun. Po loňském přelomovém roce se jedná o pokles o 5 %, tržby ale naopak pokračovaly v růstu, a to rovnou o 16 % na skoro 19 miliard korun, především díky vyšším cenám elektřiny a silným výsledkům v Bulharsku.
Skupina, která patří k nejhodnotnějším v Česku, loni významně navýšila investice a letos v tomto trendu pokračuje. Strategicky nejdůležitější událostí v prvním pololetí bylo dokončení akvizice brazilské vodní elektrárny Baixo Iguaçu s kapacitou 350 MW, za kterou firma zaplatila 6,2 miliardy korun. Loni zase investovala například do rozvoje distribuční sítě a nových připojení v Gruzii nebo výstavby nové vodní elektrárny v Kolumbii. Na začátku minulého roku rovněž koupila tureckou vodní elektrárnu za v přepočtu více než 12 miliard korun.
Na financování těchto investic zvolila dluhopisy, které k financování využívá dlouhodobě a ve velkém. Například v roce 2023 vydala emisi v Londýně za 7 miliard korun a v loňském roce se postarala i o emisi v Česku. Firma v ní od investorů poptávala 2,5 miliardy korun, přičemž nabídkou za to byly zelené dluhopisy za 7,50 % ročně se splatností pět let. Ty prodávala J&T Banka a UniCredit. Emise byla kvalitně připravena: nechybělo jí ručení od mateřské společnosti, zástavy, ani kovenanty, které limitovaly zadlužení celé skupiny. Letos bondy vydávala znovu, přičemž tentokrát se jednalo o zelené eurobondy v objemu 750 milionů eur (17,2 miliardy korun), jejichž poptávka více než dvojnásobně převýšila nabídku.
