Solek je pozadu se splátkou dluhopisů
Skupině Solek, která se specializuje na výstavbu a provoz solárních elektráren v Evropě a Latinské Americe, pomalu dochází čas při řešení jejích aktuálních finančních problémů. Situace se dramaticky zhoršila, když Solek oznámil investorům, že není schopen splatit jistinu a úroky z dluhopisů ve výši 214 milionů korun splatných 7. března 2025. Firma v dopise přiznala, že nemá dostatek prostředků na tuto platbu, a odkázala se na emisní podmínky, které jí dávají 15 dní na nápravu od chvíle, kdy se držitelé dluhopisů písemně ozvou. Celkově však musí Solek v první polovině roku 2025 splatit dluhopisy za přibližně 700 milionů korun, což výrazně zvyšuje tlak na firmu.
Solek tvrdí, že intenzivně jedná se strategickým investorem, který by mohl poskytnout kapitál na výplatu dluhopisů i dalších závazků. Pokud jednání selžou, skupinu může ovládnout zbrojař Michal Strnad, který se loni stal jedním z věřitelů poté, co vykoupil pohledávky po Petru Otavovi a jeho MTX Group. Podle některých spekulací už mezi Strnadem a zakladatelem Sobotkou existuje dohoda, která by zajistila kapitálovou injekci ve výši 30 milionů eur (cca 750 milionů korun) výměnou za převzetí kontroly nad Solekem.
Aktuálně se hovoří o třech hlavních scénářích. Prvním z nich je dohoda se Strnadem a restrukturalizace dluhů, kdy by Strnad (přes jeho společnost Alcor Investments, která má v Soleku podíl) převzal nad firmou kontrolu a zajistil financování na výplatu investorů a dokončení některých projektů. Tento scénář však závisí na dohodě s BlackRockem a dalšími věřiteli, kteří zatím vyčkávají. Další možností je nechat Solek padnout do insolvence a následně jej ovládnout pomocí pohledávek, podobně jako to dříve dělal jeho otec Jaroslav Strnad v jiných případech. Tento postup by mu umožnil očistit firmu od dluhů a případně ji v budoucnu znovu postavit na nohy, ovšem za cenu významných ztrát pro současné investory. Třetí variantou je jiná forma dohody s věřiteli bez insolvence, kdy by se Strnad domluvil přímo s bankami a klíčovými věřiteli na restrukturalizaci dluhů bez nutnosti insolvence. Takový scénář je ale komplikovaný a vyžaduje souhlas bank, které mají v Soleku zajištěné pohledávky.
Rohlík bude možná prodávat svůj vlastní software
Největší český online prodejce potravin, Rohlík podnikatele Tomáše Čupra, byl v posledních měsících v médiích vidět velmi často. V druhé polovině loňského roku vydal novou dluhopisovou emisi za 3 miliardy korun a počátkem února spustil i nový fond pro kvalifikované investory. Kapitál shání na svou probíhající expanzi do mnoha dalších evropských zemí, plány má ale i v oblasti svého obchodního modelu. Firma by se v nejbližších letech chtěla od pouhých rozvážek potravin stále více profilovat jako technologická společnost na poli rychlých logistických procesů. Kromě dovážkového byznysu, kterým je známá dnes, hodlá totiž do budoucna prodávat vlastní unikátní software, který již dnes používá na všech svých trzích. Tento software pro logistiku by ráda již v blízké budoucnosti zpřístupnila i dalším obchodníkům a stala se jeho globálním dodavatelem. A ambice má firma velké, podle Čupra by tato technologie mohla do deseti let pohánět veliký kus světového retailu.
Rohlíkův jedinečný software například obstarává, kolik čeho firma objednává na sklad, aby se toho moc nevyhazovalo a zároveň byly desítky tisíc položek rychle dostupné pro zákazníky. Tento rébus řeší po světě řada prodejců potravin, přičemž zakladatel společnosti Tomáš Čupr věří, že má v této oblasti know-how jako nikdy jiný. Je zároveň možné, že se tato obchodní praktika vyčlení do samostatné divize. Rohlík se ale může zachovat jako Amazon, který zůstal firmou integrující retailovou i technologickou část v jedné struktuře. Podle Čupra je ale tato cesta nepraktická a přiklání se k budoucímu rozdělení Rohlíku na dvě byznysové „nohy“, akcionářská struktura by ale zůstala stejná. Rohlík přitom v horizontu pěti let plánuje vstup na burzu, po kterém by případné dělení byznysu bylo velmi složité.
Šance na velký úspěch nového podnikatelského plánu spočívá v jeho mnohem snadnější škálovatelnosti. Zatímco rozvoz potravin je logisticky náročný, vysoce konkurenční obor pracující s nízkými maržemi, prodej softwaru představuje téměř čistý zisk. Jakmile je jednou vyvinut, může být distribuován neomezenému počtu zákazníků bez téměř žádných dodatečných nákladů. Tento přechod na technologii umožňuje Rohlíku generovat stabilnější a předvídatelnější příjmy z licencí či předplatného, což je pro investory mnohem atraktivnější než provoz fyzických skladů a organizace kurýrů. Zároveň si tím firma buduje globální konkurenční výhodu, protože zatímco v rozvozu potravin musí soupeřit s desítkami lokálních hráčů, v oblasti softwarové logistiky může díky svému know-how dominovat trhu, který se stále teprve formuje.
RSBC chce se Steyr Arms do USA
Co v roce 2023 začaly čeští velkozbrojaři Colt CZ a CZECHOSLOVAK GROUP akvizicí zahraničních zbrojovek, na to v loňském roce plynule navázala dluhopisová skupina RSBC. Bylo to v roce 2017, kdy tato investiční skupina koupila slovinského výrobce pistolí a dalšího zbrojního vybavení Arex jako první aktivum do tehdy nově vzniklého fondu RSBC Defence. Loni si připsala další akvizici ze zbrojařského sektoru, kterou je společnost Steyr Arms, rakouský výrobce pušek s tradicí výroby datovanou do roku 1864. Tato společnost má roční tržby přes miliardu korun a jejími zákazníky jsou hlavně policie a armáda, kterým dodává lovecké a útočné pušky, a to do několika zemí.
Nyní se podle nové tiskové zprávy RSBC ve společnosti Steyr Arms mění vedení. Firmu nově povede Milan Šlapák, který se ve své nové roli zaměří hlavně na její expanzi na americkém trhu. Tento trh díky své velikosti představuje pro budoucí expanzi této firmy naprosto klíčovou oblast, navíc výrobní závod přímo v USA hraje zásadní roli pro civilní i státní zákazníky. K adaptaci na specifické požadavky amerického trhu plánuje využít synergii a know-how zmíněné společnosti Arex, která se naopak specializuje na krátké palné zbraně. Tato spolupráce podle Šlapáka rozšíří portfolio Steyr Arms a zajistí lepší konkurenceschopnost na globálním trhu.
HB Reavis usiluje o snížení svého zadlužení
HB Reavis je mezinárodní developerská skupina zaměřená především na kancelářské prostory, kterou vlastní slovenský miliardář Ivan Chrenko. Za více než tři desítky let své existence realizovala projekty s celkovou pronajímatelnou plochou přes jeden milion m2. Projekty si typicky ponechává ve svém portfoliu, jehož celková hodnota dnes dosahuje desítky miliard korun. Nejvíce kanceláří (více než polovinu portfolia) má skupina v Polsku, dalšími trhy jsou Slovensko, Maďarsko a Německo. V současnosti soustředí své zdroje na rozestavěné projekty zejména v Londýně a Berlíně. V lednu tohoto roku vydala HB Reavis také dluhopisový program, na který nabídla pětiletou emisi za 7 % ročně s kovenanty a ručením mateřské společností. Dluhopisy se financuje dlouhodobě, loni v červnu měla z emisí dluhopisů napůjčováno 300 milionů eur a dalších více než 508 milionů eur od bank.
Skupinu kvůli svému zaměření na kancelářské objekty přirozeně velmi ovlivnila pandemie a související změna poptávky po administrativních prostorech. Zatímco ještě v roce 2021 dosahovala čistá hodnota aktiv HB Reavis 1,9 miliardy eur, v polovině roku 2024 už pouze 1,27 miliardy eur. Skupina navíc mírné přecenění aktiv směrem dolů předpokládá i do budoucna, a to nejen v regionu střední Evropy, ale i na západoevropských trzích. I z tohoto důvodu se nyní soustředí na restrukturalizaci svého podnikání, především na snížení svého zadlužení. Přestože v první polovině roku 2024 splatila část dluhů ve výši 87,5 milionu eur, nově si půjčila 125 milionů eur, čímž její čistá zadluženost vůči aktivům vzrostla na 50,6 %. Podle výroční zprávy probíhá nyní snaha o snížení finanční páky prostřednictvím prodeje aktiv, která nejsou považována za klíčová.
V první polovině minulého roku získala společnost z prodeje nemovitostí 109 milionů eur, přičemž část této sumy pocházela z transakcí uzavřených v předchozích obdobích. Nové prodeje představovaly přibližně 33 milionů eur. Mezi největší transakce patřil prodej logistického centra v Trnavě a administrativní budovy Forum Business Center II v Bratislavě, kterou koupila developerská divize českého Metrostavu a přeměnila ji na bytový komplex. Kromě toho pokračuje v odprodeji aktiv na dalších trzích. Na podzim 2024 například nabídla k prodeji pozemky v Drážďanech, které vlastnila prostřednictvím lucemburské společnosti HB Reavis DE1. Tato restrukturalizace celé skupiny vedla k jejímu rozdělení na dvě části. Developerskou část nyní tvoří HB Reavis Holding, která se zaměřuje především na Londýn a Berlín, zatímco hotové nemovitosti ve střední Evropě a Německu spadají pod správu HB Reavis Investments Holding. Společnost ve svých finančních výsledcích uvádí, že zpomalení developerské činnosti vedlo ke snížení provozních nákladů a přehodnocení strategie.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
