J&T Securities Management upsala dluhopisy za 3 miliardy
Tato společnost je jedním z vlastníků akcií fondu J&T Arch Investments, který je se 120+ miliardami aktiv největším fondem kvalifikovaných investorů u nás. Tento obří fond drží pozice hlavně v energetických skupinách jako EPH nebo ČEZ, portfolio má ale rozkročené do mnoha odvětví. J&T Securities Management vlastní přibližně 10 % akcií tohoto fondu, investice má ale i v jiných fondech a v případě společnosti ČEZ drží i přímé akcie. Zkraje letošního roku vydala dluhopisový program na 3 miliardy korun, přičemž tuto částku vybírala prostřednictvím tří emisí, kde prodej zajišťovala J&T BANKA. Emise nesly úrokový výnos 6,25–6,75 % a všechny se úspěšně prodaly. Firma proto na zájem investorů zareagovala vydáním dodatku k dluhopisovému prospektu, který maximální objem programu navyšuje z původních tří miliard na trojnásobek, tedy na 9 miliard korun. Firma z pozice ručitele (prospekt vydává účelová společnost) zároveň navýšila limit svého ručení až na 13,5 miliardy korun. Omezení na 1,5násobek jmenovité hodnoty každého dluhopisu tak zůstalo zachováno.
Skupina CFIG a tučná pokuta za černou banku
Česká národní banka udělila v dubnu pardubické firmě CFIG SE rekordní pokutu 15 milionů korun za to, že od veřejnosti příjmala vklady přes smlouvy o zápůjčce, a to bez bankovní licence či jiného oprávnění. Celkem takto od března 2018 do května 2023 vybrala 416 milionů korun v rámci 204 smluv se 141 investory. CFIG tyto peníze používala na financování byznysu, což je podle zákona nelegální bankovní činnost. Pro skupinu jde jen za poslední rok o již druhou pokutu od ČNB, s rozhodnutím ale nesouhlasí a chystá žalobu. ČNB to přitom označila za jedno z nejzávažnějších porušení bankovního zákona, protože šlo o systematický, rozsáhlý příjem vkladů, tedy de facto černou banku. Experti dodávají, že podobné praktiky (tzv. „fundraising přes zápůjčky“) jsou v Česku rozšířenější, než se zdá, ale většinou v menších objemech. Problém nastává, když se s nimi cílí na širokou veřejnost plnou drobných střadatelů, kdy se jedná o tvrdý zásah do regulovaného sektoru.
Solek zřejmě čeká velká reorganizace
Na konci března vstoupila část investiční skupiny Solek Holding, která se potýkala s finančními problémy již od začátku roku, oficiálně do insolvence. Skupina díky dluhopisovému kapitálu od českých investorů vyrostla za 15 let v mezinárodní holding, který se specializuje především na development solárních elektráren v Chile. V posledních letech se ale rozhodla ke změně podnikatelského modelu, kdy by již nevydělávala na stavbě elektráren pro externí klienty, ale naopak je stavěla pro sebe a vydělávala na jejich provozu. Souběžně s tím chystala i velkou expanzi do okolních zemí, na kterou získala financování i od amerického BlackRocku, největšího světového správce aktiv. Tato expanze ale nevyšla a firma za sebou zanechala miliardové dluhy.
Její zakladatel a hlavní tvář Zdeněk Sobotka ji chtěl nejdříve zachránit reorganizací, která by probíhala v zachování provozu firmy, odpuštění části dluhů a poskytnutí financování ze strany nového investora, kterým má být společnost Alcor Investments z okruhu zbrojního magnáta Michala Strnada. Soud později reorganizaci schválil jedné z dceřiných společností skupiny Solek Czech Services, která na konci března podala sama na sebe návrh na insolvenci, Sobotka však mezitím skupinu opustil, poté co svůj podíl a řízení přenechal dvěma vrcholovým manažerům. Ke svému odchodu uvedl, že má sice jako manažer rozsáhlé zkušenosti s budováním firem, a nikoli s jejich restrukturalizací.
Tento krok schválil klíčový věřitel, skupina Czechoslovak Group Michala Strnada, nutnou podmínkou ale bylo právě zmíněné schválení reorganizace. Díky ní tak do firmy přiteče potřebná finanční injekce od společnosti Alcor Investments, která je se Strnadem strategicky spřízněná a která se v rámci reorganizačního plánu zavázala, že pokud soud schválí reorganizaci, poskytne solární firmě provozní financování ve výši 10 milionů eur, tedy v přepočtu zhruba čtvrt miliardy korun. Tento úvěr bude následně patřit do skupiny přednostně uspokojovaných pohledávek.
Energo-Pro loni stouply tržby na 36 miliard korun
Česká energetická skupina Energo-Pro, která provozuje více než 50 vodních elektráren v pěti zemích, zažila loni přelomový rok. Dosáhla rekordní výroby elektřiny, což se projevilo i na tržbách, které meziročně vzrostly o 13 % na 1,4 miliardy eur, tedy zhruba 36 miliard korun. Za svou třicetiletou historii dosáhla loni i na rekordní provozní zisk ve výši +9 miliard korun. Firma, která patří k nejhodnotnějším v Česku, loni také navýšila investice, a to meziročně až o 82 % na skoro 5 miliard korun. Investovala například do rozvoje distribuční sítě a nových připojení v Gruzii nebo výstavby nové vodní elektrárny v Kolumbii. Loni v lednu rovněž koupila tureckou vodní elektrárnu za v přepočtu více než 12 miliard korun a v listopadu pak sedm menších zdrojů v Brazílii za téměř 3 miliardy.
Na financování těchto investic zvolila dluhopisy, které k financování využívá dlouhodobě a ve velkém. Například v roce 2023 vydala emisi v Londýně za 7 miliard korun a v loňském roce se postarala i o emisi v Česku. Firma v ní od investorů poptávala 2,5 miliardy korun, přičemž nabídkou za to byly zelené dluhopisy za 7,50 % ročně se splatností pět let. Ty prodávala J&T Banka a UniCredit. Emise byla kvalitně připravena: nechybělo jí ručení od mateřské společnosti, zástavy, ani kovenanty, které limitovaly zadlužení celé skupiny.
Změna majitele u FI Realitní Investice a její čísla za 2024
Tato společnost, která vznikla v roce 2019, se na českém realitním trhu věnuje nákupu, držení (případně ještě rekonstrukci) a prodeji nemovitostí se ziskem. Od svého vzniku v roce 2019 se financuje výhradně dluhopisy, svůj první dluhopisový program ale vydala poprvé až v roce 2022. Program byl na půl miliardy korun, přičemž loni i letos jej nechala aktualizovat a už na něj vydala i pár emisí. Společnost se zaměřuje na výhodný nákup nemovitostí, jejich rekonstrukci a prodej s marží, podle webových stránek ale zabředla i do developmentu. Aktuálně se zabývá čtyřmi projekty zahrnujícími celkem 29 samostatných jednotek.
Známe už i její čísla za loňský rok, podle kterých realizovala prodej jedenácti nemovitosí za 78 milionů korun, přičemž z prodejů vyšla se ziskem +11 milionů korun. Čistý zisk skončil +1,3 milionů, přičemž tento rozdíl je dán zejména náklady na obsluhu dluhu. V obchodním rejstříku se rovněž nedávno objevil notářský zápis z valné hromady firmy, podle kterého došlo k převodu podílů ve společnosti ze strany dosavadních vlastníků (FI Trust s.r.o. a Mgr. Michala Spěváka) na Ing. Daniela Rezka, který je dlouhodobým představitelem firmy zodpovědným za finanční řízení. Společnost tento krok interně prezentuje jako čistě formální restrukturalizaci majetkové struktury – s cílem rozdělit jednotlivé firmy skupiny (Finanční Institut, FI Realitní investice, FI Nemovitosti) mezi konkrétní osoby a tím zjednodušit fakturaci mezi propojenými subjekty.
Passerinvest Group investuje desítky miliard korun do Prahy 4
Investiční a developerská skupina miliardáře Radima Passera je známá hlavně administrativním komplexem Brumlovka na Praze 4, kde postavila první kancelářskou již v roce 1998. Dnes v lokalitě vlastní deset administrativních budov, tři rezidenční komplexy a další objekty. Sídlo zde má spousta známých firem jako ČEZ, Škoda auto, české banky, telefonní operátoři a další. Čtvrť se stala významnou i co do ekonomického přínosu pro Prahu, protože lokalita vytváří 15 tisíc pracovních míst a každoročně vygeneruje 5 miliard korun do státního rozpočtu. Skupina Passerinvest si tyto administrativní komplexy ponechává ve svém portfoliu a zaměřuje se na jejich dlouhodobé vlastnictví a správu. Z celkové plochy 25 hektarů komerčních ploch jich Passerinvest Group vlastní 84 %.
V lokalitě ale firma s developmentem nekončí. Na Brumlovce je totiž nepronajatých jen kolem 2 % ploch, developer si tak věří a staví ve čtvrté městské části další kanceláře. Již v loňském roce zahájil na Brumlovce výstavbu multifunkčního objektu Hila, který kombinuje kanceláře s bydlením a obchody. V letošním roce pak v lokalitě spustil výstavbu dvou velkých projektů – administrativní budovy Sequoia a komplexu kanceláří, nájemních bytů a obchodů s názvem Orion. Passerinvest Group dnes jako jeden z mála developerů v Praze staví velké komerční budovy takzvaně spekulativně, tedy bez předem zajištěných nájemců. Rozhodnutí vysvětluje společnost tak, že chce být schopna v případě potřeby uspokojit poptávku nájemců na expanze, přesuny nebo obměnu. Developer má podle vlastních slov vážné zájemce na přibližně 10 tisíc metrů čtverečních, tedy asi polovinu veškerých kancelářských ploch rozestavěné budovy Hila.
Také Orion nabídne kromě prostor pro práci i nájemní bydlení a obchody a služby v parteru budovy. V Roztylech pak Passerinvest Group loni dokončil kancelářskou budovu Roztyly Plaza a letos tam pokračuje s výstavbou administrativního centra Sequoia. Developer má v přípravě u stanice metra Roztyly ještě soubor 650 bytů s názvem Arboretum, z nichž 250 má být nájemních. Na Brumlovce investor počítá s další kancelářskou budovou. Do roku 2029 se celková investice do těchto staveb a veřejného prostoru v Brumlovce a na Roztylech podle developera vyšplhá na 21 miliard korun. Passerinvest Group tak do roku 2029 doručí na pražský trh celkem 180 tisíc metrů čtverečních kancelářských, rezidenčních a maloobchodních prostor. Společně s výstavbou bude také probíhat proměna a kultivace 5,5 hektaru veřejných ploch.
Penta hlásí rekordní výsledky i obrovský zájem o svůj nový fond
Investiční skupina Penta Investments, která po Evropě zaměstnává 50 tisíc lidí a jejíž hlavními akcionáři jsou Čech Marek Dospiva a Slovák Jaroslav Haščák, dosáhla v loňském roce rekordního čistého zisku +15,6 miliardy korun, zhruba o 1,5 miliardy více než v dosud rekordním covidovém roce 2021. Tržby skupiny vzrostly z 220 na 274 miliard, přičemž návratnost vlastního kapitálu dosáhla úctyhodných 16,1 %. Firmě se loni ve výsledcích pozitivně projevily masivní investice z let minulých, a to především v rámci expanze lékáren pod značkou Dr. Max, na níž v Česku v posledních dvou letech vydávala dluhopisy za miliardy korun.
Dr. Max je s více než třemi tisíci lékárnami evropskou dvojkou a dnes bezpečně největší a nejhodnotnější firmou skupiny. Do portfolio skupiny dále patří sázková skupina Fortuna, zdravotnická síť Penta Hospitals a realitní divize Penta Real Estate, která loni dokončila a prodala 682 nových bytů ve vyšší cenové kategorii. Významně rostl i bankovní segment, tedy Prima banka a Privatbanka. Loňské výsledky jsou skvělou reklamou Penty pro investory do nových fondů kvalifikovaných investorů, kde se investoři mohou na jejích výsledcích podílet i formou akcií, a nikoliv pouze přes dluhopisy jako doposud. A sama skupina může být spokojená, už za dva měsíce totiž překonala celoroční cíl z hlediska vstupu nových investorů. Do budoucna chystá expanzi mimo Evropu, vstup do Londýna, další akvizice ve zdravotnictví a hazardu a developerské projekty v centru Prahy a Bratislavy. V příštích pěti letech plánuje celkem investice za více než 50 miliard korun.
GEEN oficiálně v insolvenci, hledá strategického investora
GEEN je český developer elektráren na obnovitelné zdroje energie, který vlastní portfolio solárních a vodních elektráren a elektráren na biomasu o celkovém výkonu 33 megawattů, a to především v Česku, ale i na Slovensku, v Chorvatsku a v Gruzii. Ještě v polovině minulého roku dávala tato skupina veřejně najevo, že s investicemi končit nehodlá a že chce své současné portfolio co do celkového výkonu minimálně zdvojnásobit, na konci loňského roku ale přišly problémy.
GEEN založil v roce 2009 původně pod názvem General Energy podnikatel Aleš Mokrý, přičemž první dluhopisy tato skupina emitovala již v roce 2014. Od roku 2018 je pro holding vydává společnost GEEN Development, která v rámci skupiny GEEN zabezpečovala realizační a servisní činnosti. GEEN Development měla k únoru 2024 nesplacené dluhopisy ve výši 2 miliard korun, což se na konci loňského roku stalo osudným mateřské společnosti GEEN Holding, která byla příjemcem těchto peněz. To ze skupiny činí poměrně významného dluhopisového emitenta, přestože tyto dluhopisové programy, se kterými GEEN cílí i na retail, nenesou minimálně od roku 2018 žádné zajištění ani kovenanty.
Firma se dostala do potíží v listopadu 2024, když nedokázala zaplatit pravidelné splátky úroků. V dubnu povolil této brněnské společnosti Městský soud v Praze reorganizaci, přičemž celkem dluží téměř 3 miliardy korun. Insolvenční návrh s návrhem na reorganizaci na sebe podala sama. Jejím plánem je vodní elektrárny prodat, přičemž v současnosti jedná o vstupu strategických investorů pro stabilizaci financí. V návrhu insolvence společnost uvedla, že z celkové dlužné částky připadají 2,33 miliardy na věřitele z vlastního koncernu a nezávislí věřitelé s hlasovacím právem mají vůči firmě pohledávky dohromady 591 milionů korun. Věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, na to mají dva měsíce od zahájení insolvence. Řada z těch, co pohledávky již přihlásili, však reorganizaci nepodporují. Většinu majetku holdingu mají navíc v zástavě banky a zároveň není ani jasné, jaká je skutečná hodnota aktiv.
BICZ a investice do Reforku
Skupina BICZ se kromě developmentu, na kterém vyrostla, stále více posouvá také ke kapitálovým investicím do externích projektů, jakou byla v minulosti investice do zeleného startupu Refork. Právě ten byl hlavní příčinou jejího zisku v minulém roce, který dosáhl 157 milionů, tedy podobně jako v předloňském roce. Zisk tvořila zejména z prodeje podílu v Reforku, za který získala údajně téměř 270 milionů korun, čímž se jí tato investice podařila zhodnotit o 340 %. Tento český startup má na trh dodávat unikátní ekologický materiál, který se má velice snadno rozkládat a přispět tak ke snížení užívání plastů. Start-up se specializuje hlavně na výrobu ekologických příborů. Vzhledem k výši zisku BICZ z prodeje tohoto podílu je důvěra v projekt vysoká, protože startup byl doposud ztrátový. Firma, která špatné finanční výsledky zdůvodňuje mimo jiné nekalou konkurencí na trhu a slibuje být v zisku v letošním roce, měla navíc nemalé dluhy a minimální vlastní kapitál.
Stále přitom není jasné, zda BICZ na investici do Reforku skutečně vydělala. Ve výroční zprávě za rok 2023 avizovala, že z původně investovaných desítek milionů získá až 650 milionů korun. Na valné hromadě společnosti konané v dubnu mělo dojít k převodu akcií Reforku držených skupinou BICZ na firmu PE&VC Partners Group, která je vedle BICZ druhým akcionářem Reforku. Jakým způsobem byl obchod mezi BICZ a skupinou okolo Reforku vypořádaný, však není zřejmé. Otázky ohledně způsobu tohoto vypořádání vzbuzuje také fakt, že valná hromada Reforku měla na programu rovněž zřízení zástavy akcií Reforku ve prospěch BICZ. Zajištění akcií ale podle spolumajitele BICZ Milana Fila nezajišťuje nesplacenou část kupní ceny za akcie, nýbrž pohledávku jeho skupiny za Reforkem.
Pro skupinu BICZ je angažmá v Reforku citlivé také kvůli tomu, že vliv na fungování Reforku má podnikatel Daniel Rudzan, a to právě skrze firmu PE&VC Partners Group. Rudzan je v kauze jiných firem obžalovaný z rozsáhlých daňových úniků vzniklých dle obžaloby při obchodech s pohonnými hmotami. Pro holding BICZ je přitom z hlediska reputace významné, s kým se dává dohromady, protože se spoléhá na financování od veřejnosti prostřednictvím dluhopisů i dalších produktů. Zapojení Rudzana do Reforku bylo proto údajně jedním z faktorů, proč se BICZ rozhodla svůj odchod urychlit. Není to ale jediná kontroverze celého start-upu, Refork totiž kromě kapitálu od BICZ získal v minulosti i 160 milionů korun od dalších investorů, a to zčásti prodejem tokenu EFK. Ten se v roce 2023 propadl téměř na nulu a držitelé těchto tokenů propojených s Reforkem zatím stále čekají, až se jejich cena znovu odrazí ode dna.
Dluhopisový trh v Česku roste, je to ale často minové pole
Podle nové analýzy forenzní agentury Surveilligence vydaly v loňském roce společnosti na českém trhu s firemními dluhopisy rekordní objem, a to celkem za bezmála 114 miliard korun. Výsledek představuje 20% nárůst oproti roku 2023, s růstem celého trhu ale přišel i vyšší objem zkrachovalých emitentů. Loni bylo zahájeno insolvenční řízení se 74 emitenty dluhopisů v objemu přes 6 miliard korun, z toho zhruba 2 miliardy tvořily malé emise do 25 milionů korun. Jde o více než dvojnásobný počet emitentů v insolvenci proti roku 2023 a zároveň o rekord od roku 2013, kdy v Česku moderní dluhopisový trh vznikl.
Podle analýzy způsobil daný nárůst v počtu insolvencí zejména úpadek skupin jako Premiot a Future Farming, které vydávaly podlimitní emise přes desítky propojených firem, aby se vyhnuly nutnosti schválení prospektu České národní banky. Problémoví emitenti přitom podle analýzy končí v úpadku poměrně brzy. Téměř polovina z nich skončila v insolvenci do tří let po první emisi svých dluhopisů, jedna pětina pak do dvou let. Celkem 12 emitentů skončilo v insolvenci do jednoho roku po emisi dluhopisů, 31 emitentů mezi jedním až dvěma lety a dalších 53 emitentů v období mezi dvěma a třemi lety od první emise. Špatná je i finanční transparentnost firem na trhu, téměř 60 % emitentů vůbec nepublikovalo své finanční výkazy ve sbírce listin za období, které předcházelo datu první emise dluhopisů.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
