Česká investigativní společnost Surveilligence se specializuje na vyšetřování a prevenci sofistikované hospodářské kriminality v Česku a na Slovensku. Řeší věci jako vynalézavé tunelování majetku, dohledávání majetku co už byl vyveden a rozkrývání a prokazování hospodářské kriminality managmentu a vlastníků firem. Taková moderní, korporátní verze slavné detektivní postavy Arthura Conana Doyla na oblast hospodářské kriminality. K dalším službám patří třeba podpora klientů v obchodních sporech, zpracovávání investigativních zpráv o integritě a pověsti subjektů nebo vyhledávání propojení mezi firmami a jednotlivci.
V říjnu 2022 přišla s obsáhlou analýzou mapující český dluhopisový trh a krachy na něm. Na tento report, který přinesl celou řadu velice užitečných statistik, navázala společnost kvůli zájmu médií aktualizovaným druhým vydáním, které vyšlo tento měsíc. Základní zjištění vyplývající z analýzy podnikových dluhopisů v České republice vydaných v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2023 jsou následující:
Jak se u nás trh s dluhopisy vyvíjel a jak je dnes velký?
Od zmírnění podmínek pro vydávání dluhopisů ze strany ČNB a Min. financí v roce 2012 se s dluhopisy v Česku roztrhl pytel. Do té doby tu korporátní dluhopisy vydávaly jen giganti jako ČEZ nebo AGROFERT. Po roce 2012 to „teprve začalo“, přičemž nejvíc se rozjely takzvané podlimitní emise. Ty byly populární hlavně proto, že nemusely mít prospekt, takže firmám šetřily finanční náklady na jeho vypracování stejně jako časové náklady. Háčkem je, že každá jedna taková podlimitní emise může vyjít v objemu do výše maximálně jednoho milionu eur (tento strop se vztahuje na součet objemů všech takových emisí firmy za posledních 12 měsíců). Nástupem nového roku ale tato povinnost opadla a firmy vydávající podlimitní dluhopisy musejí v emisních podmínkách sdělovat alespoň základní informace jako finanční výkazy nebo na co přesně má jít výtěžek.
V letech 2013-2023 přišlo na český trh s korporátními dluhopisy přesně 1623 emitentů, kteří pustili do světa 4886 emisí v objemu 634 miliard korun.
Vývoj objemu vydávaných emisí v jednotlivých letech (v mil. Kč):
Celkový objem a počet emisí (v Kč):
Počet vydaných emisí od roku 2013 každoročně výrazně rostl, meziročně i o stovky emisí. V roce 2022 se růst zastavil, kdy další rok (2023) se vydalo jen o deset emisí více než v roce 2022. Konkrétně se jich v roce 2023 vydalo 1019, z toho 511 jich bylo nadlimitních a 508 podlimitních. „Nadlimitky“ vyšly v letech 2013-2023 v celkovém objemu 595 miliard korun, což představuje necelých 94 % trhu. „Podlimitky“ vyšly v objemu 39 miliard.
Podlimitní emise zažily po roce 2012 opravdu prudký růst prakticky z ničeho. V roce 2013 se vydaly jen 4 podlimitní emise v souhrnném objemu jednotek milionů. O deset let později už byly objemy o tři řády jinde: v letech 2022-2023 firmy přes podlimitky sbíraly kapitál za vyšší jednotky miliard ročně. V posledních dvou letech přitom rostl i podíl jejich objemu na celkovém objemu emitovaných dluhopisů. Zatímco v letech 2013-2021 činil jejich podíl v průměru 4,9 % z celkového objemu, loni a předloni to bylo v průměru již 9,1 % z celkové částky dluhopisů.
Podlimitní emise: Vývoj emitovaných objemů v jednotlivých letech, rozčleněný podle stáří emitentů (v Kč):
V průměru se jedna nadlimitní emise vydala za 236 milionů korun a za úrok 7,3 % ročně. Průměrná podlimitka se vydala za 17 milionů za úrok 8,2 %. Zejména v posledních letech došlo k prudkému růstu z 6,7 procent v roce 2021 na 10,1 % v roce 2023, tedy o 3,4 procentní body.
Průměrná úroková sazba u vydávaných emisí (v p.a.):
Co se týče rozložení emisí podle doby splatnosti, na trhu jsou velmi časté krátkodobé emise. Více než polovina má splatnost do tří let:
V roce 2023 se vydal největší objem emisí na měřeném časovém horizontu (2013-2023). Společnosti emitovaly dluhopisy v souhrnné výši 96,2 mld. korun, z toho:
- 88,1 mld. korun nadlimitních, a
- 8,1 mld. korun podlimitních emisí
Kolik bylo krachů?
Celkem v letech 2013-2023 skončilo v insolvenci 125 emitentů, kteří předtím na dluhopisech vybraly dohromady kolem 19 miliard korun. Tedy každá třináctá firma, která přijde na dluhopisový trh, zkrachuje. Tato statistika je prakticky stejná pro emitenty nadlimitních i podlimitních emisích, liší se ale v podílu toho, jaký podíl prostředků skončí v insolvenci. U nadlimitních je to jen 1-4 % toho co se vybere, protože pro největší sumy si často chodí ty nejlepší firmy. U podlimitních je to 10 % vybraných prostředků. Emitenti skončivší v insolvenci nabízeli v průměru o 0,11 – 1,2 procentního bodu vyšší výnos na dluhopisech než řádně splácející emitenti.
Vývoj počtu emitentů podle objemu vydaných emisí:
Vývoj počtu emitentů podle roku zahájení insolvenčního řízení:
V případě těch nadlimitních to bylo 50 firem s dluhy z dluhopisů ve výši 17,3 mld. korun. U podlimitních emisí zkrachovalo v letech 2013-2023 celkem 75 firem s napůjčovanými skoro dvěma miliardami. Podlimitky zároveň vycházejí s vyššími náklady, kdy až třetina vybraného objemu jde na úpis nebo na platby úroků z takových dluhopisů. Krachující emitenti končí v úpadku poměrně brzy, téměř polovina zkrachuje do tří let od své první emise a každá čtvrtá krachující firma nezvládne ani dva roky. 10 emitentů z celkových 125 nevydrželo ani do konce prvního roku. Pak jsou tu ale i „dávno dospělí“ emitenti, kteří zkrachují i po 10 letech existence. Těch byla třetina.
Měřeno objemem vybraných prostředků je míra krachů nadlimitních emisí minimální v nižších jednotkách procent z celkového objemu vydaných emisí. U podlimitek naopak „úmrtnost“ často osciluje kolem 10 % celkového objemu vydaných podlimitních emisí a v jednom roce skončilo dokonce 30 % vybraných peněz za daný rok ve zkrachovalých firmách, jak ilustruje následující graf:
Jak poctivě firmy reportují výkazy?
Z emitentů nováčků neměla v době své první dluhopisové emise až polovina firem v obchodním rejstříku žádné výkazy. Jak Surveillegence v analýze trefně píše: „Tento výsledek poskytuje tristní obrázek o transparentnosti emitentů a o naivitě investorů, kteří investovali své prostředky do společností, o kterých nemohli mít dostatečné informace.“
Kromě toho, že emitenti často těží z informační asymetrie při prodávání svých dluhopisů, čelí také morálnímu hazardu při správě vybraných peněz. To znamená, že s penězi nemusí nakládat se stejnou obezřetností, jako kdyby se jednalo o jejich vlastní prostředky. S morálním hazardem se obecně můžeme setkat s hodně situacích, kdy si neseme vs. neneseme následky svého jednání. Jsme např. ochotni více riskovat zdraví, když jsme proti úrazu nějakým způsobem pojištěni (čímž zvyšujeme pravděpodobnost takového úrazu než kdybychom pojištěni nebyli).
Jak často víme, majitelé těchto dluhopisových bankrotářů ručí jen omezeně do výše vlastního kapitálu, který je u krachujících emitentů často jen ve stovkách tisíc nebo jednotkách milionů, zatímco dluhy mají tyto firmy klidně od tři řády vyšší. Mezi další nekalá jednání patří zkreslování nebo zatajování informací a nafukování majetku. Nebo se rovnou jedná o podvodná schémata: tajné vyvedení vybraných peněz do rukou ovládajících osob firmy a následná likvidace emitenta jako prázdné skořápky v insolvenčním řízením, s tím že majitelé už od začátku plánují, že k žádnému splácení nedojde. Co se v Česku také často děje je tunelování majetku dluhopisového emitenta, když už se nachází v úpadku. Surveillegence dle vlastního prohlášení identifikovala desítky takových schémat.
Případně se lze setkat s takzvanými ponziho schématy. V Česku se někdy ponziho schéma označuje také nadřazeným pojmem „letadlo“, které ale kromě tohoto typu podvodu zahrnuje i takzvaný pyramidový systém, která se liší tím, že na rozdíl od Ponziho schématu (kde k získání slíbeného úroku nemusí investor dělat po investici vůbec nic a podvodník si hledá nové investory sám), musí nešťastníci nové investory sami přivést.
Grafy byly převzaty z analýzy Surveilligence
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
