SOLEK je energetická skupina zaměřená především na velké solární parky. Doposud byla aktivní hlavně v Chile, kde postupem času přerostla v leadera v oblasti udržitelné energie. V minulém roce oznámila, že navrací svůj byznys zpět do Evropy včetně Česka, kde měla doposud jen jednu elektrárnu. Volně tedy navazujeme na rozhovor z minulého roku.
Před rokem jsme se bavili o historii SOLEKu a jeho působení v Chile. Nakousli jsme vizi, že se chcete vrátit do Evropy. Jak je tato vize naplňována?
Pokud jde o náš byznys, s Chile jsme byli až doposud svázáni pupeční šňůrou. Náš byznys v Chile se dostal do fáze, kdy takzvaně vyzrál a funguje bez nějakého většího českého úsilí. V Chile se tak naše aktivity snažíme konzervovat na nějakou udržitelnou úroveň, aby nám generovalo stabilní příjmy a stala se z něj „cash cow“. A všichni ti čeští inženýři a manažeři, kteří s námi předtím v Chile spolupracovali, dostali nyní možnost vrátit se zpátky do Evropy, kde jsme je plynule přesměrovali na lokální zakázky.
Co konkrétně se změnilo? A podařil se návrat domů, tedy do České republiky?
Najali jsme nového výkonného ředitele (CEO), takže pro Českou republiku už existuje oddělený systém. A z hlediska podnikání už za sebou máme i první zakázku, kterou byl pivovar Svijany, kde jsme instalovali střešní fotovoltaiku o výkonu prvního půl megawattu. Nyní jsme v tendru na Accolade a v dalších tendrech pro velké dodavatele, kteří vyhráli v evropském modernizačním fondu a získali tak finanční podporu na investice do modernizace svých energetických soustav. Celkem jde o 1,4 gigawattů vyhraných zakázek. My bychom z tohoto výkonu rádi postavili nižší stovky megawatt.
To jsou velké ambice.
A myslíme si, že máme dobře nakročeno. V současnosti jednáme o větších zakázkách pro výstavbu solárních parků o výkonu 50 megawatt a víc. Naší výhodou je cenná zkušenost právě z Chile, kde jsme za ty roky načerpali obrovské know-how a dnes elektrárny umíme postavit v té nejvyšší kvalitě přesně podle potřeb velkých mezinárodních investorů. A výstavba 50-70 megawattů dnes stojí plus minus 70 milionů eur, tedy něco přes jednu a půl miliardy korun. Jde o natolik velké zakázky, že si je může dovolit stavět jen firma, která má jednak finanční zázemí a zároveň dobře nastavené procesy. Tedy když se zavážeme k nějakému termínu, tak víme, že ho dodržíme. Dále do toho spadá kontrola kvality, commissioning a celkově naše know how, které teď máme v Evropě příležitost opravdu zmonetizovat.
A ten skutečný boom nastává teprve nyní. Investoři dostali peníze z modernizačního fondu, mají povinnost ty parky do 3-4 let postavit, začíná tikat ten pomyslný budík a my jsme ti, kteří se ucházejí o většinu zakázek. Náš tým čistě pro český trh již narostl ke dvaceti lidem, přičemž zaměřovat se zde chceme na větší střešní systémy a velké pozemní instalace. To jsou dvě oblasti, kde začínáme být velice aktivní a pro české firmy viditelní.
A krom České republiky?
Z těch okolních je to Slovensko, kde máme pár předpřipravených zakázek. Jako prioritu vnímáme Rumunsko, kde dnes máme ke stavbě nachystané první projekty o výkonu 7 megawattů a dalších 40 MW by mělo přibýt na podzim, takže očekáváme, že v první polovině příštího roku budou v této zemi již připojené desítky megawattů.
Další evropskou zemí, kam aktivně expandujeme, je Řecko, kde bychom koncem příštího roku měli mít v developmentu asi 100 megawattů. Zároveň se tam chystáme jít do jednoho z velkých tendrů na akumulační baterie, kterých je teď v zemi více. Baterie představují další logické pokračování, kam náš byznys dál směřovat. Tyto jižní evropské země, jako je právě Řecko nebo Španělsko, kde také podnikáme, již mají velkou penetraci obnovitelných zdrojů jako je solár a vítr. Tak velkou, že již začínají narážet na kapacity nejenom sítě, ale i na kapacity vlastní spotřeby. Už toho vyrobí tolik, že to nezvládají sami spotřebovávat, takže se pro tu energii hledají úložiště. Takže právě tyto země čeká raketový rozvoj baterií. Pokud jde o Španělsko, máme tam teď první hybridní projekt, který kombinuje solár, vítr a baterie. A to je podle mého názoru budoucnost energetiky. U hybridu vyrábím elektřinu v létě i v zimě a na rozložení v čase mám baterku, takže jsem schopný svoje dodávky přizpůsobit aktuální potřebě zákazníka. Je to něco, z čeho se postupně stane trend. Náš projekt bude mít v těch kombinovaných zdrojích výkon skoro 50 megawattů, takže Španělsko je pro nás určitě velice zajímavý trh.
Některé firmy připravují zahraniční expanzi i roky. Vy tu zmiňujete jednu zemi za druhou. Jaká jsou vlastně kritéria pro to, abyste na nový trh vstoupili?
Každý trh, kam expandujeme, máme perfektně nastudovaný a víme, kde jsou jeho výhody, nevýhody, a jak se na něm pohybovat. Například Španělsko je velmi kompetitivní s opravdu kvalitní konkurencí. Ale protože jsme podnikali v Latinské Americe, tak máme v týmu španělsky mluvící lidi. Z toho někteří jsou přímo Španělé a do té země nás přivedli automaticky. Takže tam v podstatě neexistuje jazyková ani přeshraniční bariéra. Další pro nás zajímavou zemí je Francie, kde máme v developmentu portfolio o velikosti asi 40-50 megawattů. V této zemi jede hodně agrofotovoltaika, tedy kombinace solárních parků a pěstování zemědělských plodin, či chov zvířat na jedné ploše. A ve Francii to funguje dobře. Navíc oni tam už nemají tolik volných pozemků nebo je nechtějí uvolnit, takže se využívá právě tento typ projektů. A pak je tu Kypr, kde máme v developmentu 150 megawattů. Tamní trh je pro nás dnes paradoxně menší a menší, protože ty ostatní trhy čeká růst.
Evropa je pro nás v současnosti naprosto klíčová. Naší strategií v Chile tedy je pokračovat v současné úrovni výroby, a v Evropě zopakovat to, co jsme doposud dělali právě v Chile.
Bavíme se o obrovských objemech kapitálu. Jak to všechno financujete?
Máme portfolio, které vlastní přímo SOLEK a které můžeme z vypůjčeného kapitálu developovat. Je také důležité zmínit, že ono portfolio je už celé finančně zajištěné ve smyslu dluhového financování. To znamená, že má seniorní dluh v podobě USPP (United States Private Placement) ve výši 178 milionů dolarů, které jsme dostali od největších institucionálních investorů. Jejich jména nemůžeme zveřejňovat, ale prostředníky emise byly francouzské banky BNP Paribas a Natixis. Při úpisu dokonce poptávka investorů asi o 40 milionů dolarů převýšila možnou nabídku, což ukazuje na velký zájem z jejich strany. 178 milionů dolarů jsou opravdu velké peníze.
Dalších 75 milionů dolarů pak tvoří mezanin od největšího světového správce aktiv BlackRock, tedy juniorní financování, které bude po pár letech refinancované právě z USPP. Je třeba říci, že tohle všechno sedí na tom assetu. Abychom mohli toto portfolio dostavět, získali jsme úvěr přímo na stavbu. Půlka portfolia je totiž již postavená, a druhá půlka není, a na tu jsme dostali úvěry: jeden od BNP Paribas, která nám půjčila 37 milionů dolarů, a druhý od Nataxis ve výši 55 milionů. A to jsou (spolu s pěnězi od BlackRock) peníze, za které to postavíme a po dokončení refinancujeme dlouhými penězi z USPP, které jsou na 20 let. Vedle toho pak byly ještě nějaké drobnější zdroje financování. Celkem jsme tedy získali asi 379 milionů. Půlka jde na to, aby to portfolio vzniklo a změnilo se z fáze projektů do fází elektráren, a pak je tam to seniorní, dlouhodobé financování v podobě USPP. A získat fixní peníze na 20 let je něco neuvěřitelného. V momentě, kdy se dokončí stavby, tak zůstane jenom tento seniorní USPP dluh.
Jeden ze zdrojů peněz byl i investiční fond MW SICAV. Slouží jen jako další část financování, nebo tam plánujete i vkládat aktiva?
Chceme část portfolia odprodat právě do fondu SICAV. A v ten moment už bude držet půlku portfolia a celou tu facilitu. Takže to pro fond bude něco prestižního a významně se mu změní poměr investovaných peněz na výstavbu elektráren vs přímé držení již dokončených elektráren.
A tohle bysme chtěli zvládnout do konce roku. Ta transakce se samozřejmě musí schválit u obhospodařovatele, pak v ČNB a musí to schválit všichni ti institucionální investoři. Bude s tím ještě hromada právní práce. Ale věříme, že se to stihne. Je to náš hlavní cíl. Já si tím vyčistím SOLEK jako takový, protože budu mít na jedné straně fond SICAV s majetkem a s dlouhým financováním, a na straně druhé budu mít tu operativní část, která vlastně nebude potřebovat tolik dluhu, protože na ní zůstane pouze ta provozní potřeba pro development a pro EPC.
Takže ten dluh klesne třeba o 80 % a zadlužení vůči EBITDĚ se dostane na celkem pěkný poměr. Tím se nám zároveň více otevřou dveře do lokálních bank. Během následujících pár měsíců chceme uzavřít financování přes jednu nebo dvě české banky, které ještě nechci jmenovat, čímž získáme přibližně 300-400 milionů korun. To nejsou nějaké závratné peníze, ale je to pro nás takový počátek toho, že naše financování začne postupně překlápět do institucionálního. Dluhopisy a podobné formy financování budeme dál používat hlavně v rámci developmentu v Evropě, a pro naše záruční dluhopisy Green Warranty Bonds. Všem emisím už dnes dáváme přímou účelovost, s tím že přesně víme, že je použijeme pouze v Evropě. Takto jsme s dluhopisy začínali i v Chile pro účely developmentu. A dosáhli jsme toho, že tam dnes máme seniorní financování na 20 let a vracíme se do Evropy, kde dluhopisy stále využíváme a čeká nás tady docela dlouhý a rozsáhlý development. Zároveň se nám blíží, jak už jsem zmínil, první financování od bank. Náš cíl je samozřejmě dostat se postupně opět k seniornímu financování.
SOLEK u odborné veřejnosti vzbuzuje otázky ohledně svého finančního zdraví, často je skloňována velká zadluženost. Jak dopadla ekonomika za loňský rok? Došlo k nějakému výraznému posunu?
V obratu jsme vyrostli skoro na dvojnásobek. Za rok 2020 to bylo něco přes 600 milionů korun, předloni asi 1,1 mld. a teď jsme se dostali na více než dvě miliardy. A pro letošní rok máme v plánu obrat zase zdvojnásobit a být na čtyřech miliardách. Optimální strop pak vidím někde mezi 4-6 miliardami korun, protože donekonečna to růst nebude. Tržní prostředí nám ale teď hodně nahrává. Ceny elektřiny v Evropě jsou pořád poměrně vysoké a takové zůstanou. Loni nám také Putin dal velký „impuls“ v tom, že nepřímo podpořil veškerou obnovitelnou energetiku. Nyní se tedy nacházíme v době obrovského boomu a minimálně příštích deset let to tady prostě pojede na plné obrátky. A my jako experti k tomu naštěstí máme co říct. Evropa bude minimálně do roku 2030-2033 závislá na tom, jak rychle dokáže obnovitelné zdroje stavět.
Člověk si to neuvědomuje, ale Chile dneska má 58 % energie z obnovitelných zdrojů, což je pro nás zatím něco nepředstavitelného. A my jsme to tam celé roky pozorovali, učili a inspirovali se. A teď Evropa říká, že by do roku 2030 měla ráda 35 % z obnovitelných zdrojů. A pokud k energetice začne Evropa přistupovat jednotně a bude vědět, že tohle je oblast na soláry, tohle je oblast na vítr, tohle je tranzitní oblast na baterky, tedy věci, co už v Chile dávno pochopili, tak to je přesně ta příležitost.
Analytik serveru Dluhopisář.cz. V minulosti připravoval či řídil dluhopisové emise za jednotky miliard korun. Je tedy spíše praktikem, než teoretikem.
