Slovenská společnost KOOR patří mezi klíčové hráče na trhu energetických služeb, která jak firmám, tak i veřejným institucím pomáhá snižovat náklady na provoz zvyšováním energetické efektivity jejich budov. Zákazníkům navrhuje řešení na míru, která provoz jejich budov nebo areálů energeticky nejen zefektivní, ale přispějí i k jejich vyšší environmentální udržitelnosti. V závěru minulého roku si tato firma nechala v České republice schválit dluhopisový program na půl miliardy korun, díky kterému může na své projekty vydávat zelené dluhopisy. O jejím byznysu, dluhopisech a dalších plánech se pro web Dluhopisář.cz rozpovídali spoluzakladatel společnosti Milan Orlovský a CEO Michal Hesek.
Vaše společnost je na trhu 15 let a za tu dobu ušla pořádný kus cesty. Jak probíhaly vaše úplné začátky?
Orlovský: Firmu jsem založil společně s panem Branislavem Koreňom, přičemž název KOOR vznikl spojením našich jmen – Koreň & Orlovský. On měl technické a právní znalosti, já se zaměřoval na finance a obchod. Naše spolupráce začala projektem modernizace energetických systémů na jedné základní škole. Po jeho úspěšné realizaci následovaly další projekty a později i první bankovní financování, které nám pomohlo naše podnikání dále rozšířit.
V počátcích jsme se zaměřovali především na modernizaci kotelen a dodávky efektivních systémů vytápění a chlazení. Postupem času jsme rozšířili portfolio služeb i do dalších oblastí energetických úspor. Mezi naše první větší projekty patřila modernizace veřejného osvětlení, instalace fotovoltaických elektráren a zateplování budov, což přispělo k výraznému snížení energetické náročnosti těchto objektů.
Dnes stojí celé naše podnikání na třech hlavních pilířích. Prvním z nich je výroba energie přímo v budovách, což zahrnuje fotovoltaické panely a další obnovitelné zdroje, stejně jako dodávku tepelných a chladicích systémů. Druhým pilířem jsou EPC projekty, které klientům umožňují využívat energii více efektivně a dosahovat úspor. Třetím pilířem je nová energetika, která se zaměřuje na bateriové systémy pro ukládání energie, flexibilní řízení její spotřeby a stabilizaci elektrické sítě.
V první polovině této dekády odstartovala válka na Ukrajině a s tím se pojil i dramatický růst cen energií, který nutil firmy k novým investicím do energetických úspor. Jaký to mělo dopad na váš byznys?
Orlovský: Jednoznačně pozitivní, máme za sebou tři roky masivních investic. Na Slovensku se nám podařilo získat růstový kapitál a nové úvěrové zdroje, rostli jsme ale i personálně a procesně. Dnes díky tomu máme rozpracovaných až pětkrát více projektů než dříve, na což byly tyto nové zdroje financování potřeba. Do té doby jsme rostli spíše interně z vlastních zdrojů a externě nás financovaly pouze banky, nešli jsme do žádných grantů ani jsme neměli žádné další společníky. Zvýšený zájem v posledních letech se následně propsal i do finančních výsledků, kdy společnosti významně rostl obrat, kvůli investicím jsme ale stále nesli velké náklady. Nyní vstupujeme fáze, kdy by se výše nákladů měla stabilizovat, takže očekáváme ještě lepší ziskovost než doposud.
Můžete čtenářům přiblížit vaše v současnosti největší nebo nejvýznamnější projekty?
Hesek: Největší projekt, na kterém aktuálně pracujeme, se nachází v Popradu na severovýchodě Slovenska. Jde o bateriový systém s výkonem 2,3 MW a kapacitou 5 MWh, což si lze představit jako dva velké lodní kontejnery plné bateriových modulů. Bateriová úložiště pro nás představují klíčový prvek flexibility, který poskytuje podpůrné služby pro elektrickou síť. Nejde o klasické kapacitní úložiště pro dlouhodobé skladování energie, ale o systém, který pomáhá vyrovnávat krátkodobé výkyvy v síti.
Představte si situaci, kdy někdo v síti spotřebovává elektřinu a jiný subjekt ji musí dodat. Naše baterie rychle reagují a pomáhají vyrovnávat tuto nerovnováhu v časových slotech, které trvají pouze sekundy nebo minuty. Proto když realizujeme fotovoltaickou elektrárnu, vždy ji kombinujeme s bateriovým úložištěm, abychom zajistili dodávku elektřiny podle potřeby, nejen když svítí slunce. Tento přístup přináší do celého systému větší stabilitu a efektivitu.
V dluhopisovém prospektu zmiňujete i plány na expanzi, konkrétně na český a maďarský trh. Můžete prozradit více?
Hesek: Český trh je pro nás mnohem větší než slovenský a zároveň velmi atraktivní. V některých oblastech, například u bateriových úložišť, je Česká republika legislativně mírně pozadu oproti Slovensku. To nám dává výhodu, kdy můžeme předvídat, jak se trh bude vyvíjet, a být na změny připraveni. Na Slovensku byl energetický zákon Lex OZE 3, který se u vás teprve schvaluje, schválen již v roce 2023, což umožnilo fungování samostatných bateriových úložišť pro dodávku energie. Jakmile tato legislativní úprava projde i v Česku, otevře se zde nový trh, podobně jako na Slovensku, kde aktuálně stavíme bateriové úložiště o kapacitě 15 MWh. V Česku by potenciál mohl být až třikrát větší.
V zemi expandujeme ve všech třech našich divizích, přičemž v současnosti máme na stole již smlouvy na první projekty. Nejstabilnější jsou pro nás dodávky energií, takže smlouvy na první projekty podepisujeme právě v tomto segmentu. Půjde o smlouvy na prvních patnáct bytových domů a také na bateriová úložiště v celkové hodnotě 3 miliony eur. Tyto projekty máme již obchodně uzavřené a čeká se pouze na schválení onoho energetického zákona.
Pokud jde o Maďarsko, tato země je oproti Slovensku pozadu hlavně v oblasti energetické efektivity budov. To pro nás znamená velký obchodní potenciál v oblasti renovace a modernizace budov, čehož bychom rádi aktivně využili. Kromě Česka a Maďarska pak budujeme základy pro expanzi i do Rakouska. Aktuálně v této zemi ve spolupráci s místním partnerem připravujeme projekt prvního bateriového úložiště o kapacitě 6 MWh.
Jaké máte kromě této expanze další dlouhodobé strategické cíle?
Orlovský: Velký rozvoj přijde určitě v oblasti kyberbezpečnosti. Na Slovensku se v rámci této debaty připravuje nová legislativa a naše firma zároveň ve velkém investuje do IT oddělení, abychom na to byli připravení. Minimálně v oblasti bateriových systémů a všech zařízení připojených k elektrické síti bude vyšší úroveň kybernetické bezpečnosti určitě nutná, protože digitalizace a automatizace energetických řešení s sebou nese nové výzvy a rizika.
Hesek: Investujeme také do výzkumu a vývoje. V současnosti spolupracujeme se státní norskou agenturou SINTEF, druhou největší výzkumnou agenturou v Evropě, se kterou jsme v posledních dvou letech pracovali na rozvoji energetického managementu a do budoucna chystáme i spolupráci v rámci rozvoje bateriových uložišť. Cílem tedy není pouze stavět zdroje, ale zároveň přinášet inovativní řešení.
V závěru minulého roku jste si nechal schválit dluhopisový program na půl miliardy korun. Na něj budou vycházet zelené dluhopisy, což je pro veřejnost stále relativně nový pojem. Co přesně to znamená?
Hesek: Když jsme se rozhodovali, zdali jít cestou dluhopisů, měli jsme možnost vydat klasické bondy a rozvíjet se takzvaně „bez omezení“, jelikož ale naše společnost vznikla na úspoře energie, chtěli jsme vydat zelené bondy. I proto, že máme v této oblasti připraveno mnoho projektů, které na zelenost splňují přísné parametry.
Mnoho korporací se dnes za udržitelnost jen schovává a vydává zelené dluhopisy na projekty, které ve skutečnosti nemají se zelenou energií nic společného. Naše dluhopisy plně odpovídají evropským kritériím taxanomie udržitelného financování, což znamená, že se řídí podle aktuálních mezinárodních standardů. Ty určují, co vše musí dluhopisy splňovat, aby mohly dostat zelenou nálepku. Tyto principy stanovuje Mezinárodní asociace kapitálových trhů (ICMA), která naše dluhopisy prověřila, aby se nejednalo o žádný kvazi-greenwashing. Nezávislé potvrzení máme i od přední ratingové společnosti Moody’s.
S těmito green body plánujeme financovat nové projekty fotovoltaických elektráren a s tím spojená bateriová úložiště, ale i zdroje tepla na bázi biomasy, takže klasická dodávka tepla z obnovitelných zdrojů. Dnes už se v případě nových budov jedná o standard, protože čistě plynové zdroje tepla by nesplňovaly přísná kritéria na udržitelnost.
Zkušenost s dluhopisy máte ale již z minulosti. V Česku jste v loňském roce vydali podlimitní emisi, stejně jako předtím na Slovensku. Jakou zatím vaše zkušenosti s tímto finančním nástrojem hodnotíte?
Orlovský: Na Slovensku jsme naší emisi úspěšně prodali i splatili, u české emise nám ale chyběla distribuce a navíc k tomu tehdy nebyla ani nevhodná doba. Pro náš první dluhopisový program jsme se proto spojili s obchodníkem s cennými papíry, který nám zajišťuje distribuci z pozice regulovaného subjektu. Vydat dluhopisy v Česku se zatím ukazuje jako správný tah a výrazný posun oproti Slovensku, kde dluhopisový trh tak dobře nefunguje. Přesto pro nás dluhopisy stále představují pouze vedlejší druh financování, kterému osobně říkám „peníze v šuplíku“. Hlavním dluhovým nástrojem zůstávají banky. Protože ale díky novým investicím máme nyní v přípravě několikanásobně více projektů než dříve, slouží nám dluhopisy jako vhodný doplňkový nástroj a v podstatě jako takový růstový kapitál.
Zmiňujete, že distribuci nového programu zajišťuje obchodník s cennými papíry, což je ve vašem případě společnost Cyrrus. Jak probíhala spolupráce při přípravě dluhopisů? A jak hodnotíte regulační požadavky ze strany České národní banky?
Orlovský: S Cyrrusem to byla to týmová práce. Když jsme identifikovali, že chceme v Česku vydávat dluhopisy, chtěli jsme je prodávat regulovanou cestou přes OCP. Cyrrus si nás prověřil a poté začalo asi devět měsíců příprav dluhopisového prospektu a všeho okolo. Do společných emisních podmínek jsme pro investory přidali i kovenanty včetně těch finančních, s jejichž přípravou nám Cyrrus pomáhal. Kromě Cyrrusu nám pak pomáhala i právnická kancelář, která zabezpečovala československou emisi. Naší rolí pak bylo zajistit, aby dluhopisy získaly nezávislá stanoviska potvrzující jejich zelenost.
Pokud jde o regulaci z pohledu České národní banky, její míra nám přijde adekvátní. Procesy se určitě vždy dají nějak zjednodušit, ale český dluhopisový trh je oproti tomu slovenskému mnohem dál. Nedávno jsem viděl statistiku o tom, jak je oproti západu český trh nerozvinutý, ale oproti Slovensku to tu máte perfektní.
Hesek: Stejná věc se dá říci i o fondovém trhu, který je u vás nesrovnatelně vyspělejší než na Slovensku, kde SICAV fondy z legislativních důvodů v podstatě neexistují. Když jsme se o fondy začali před čtyřmi lety poprvé zajímat, zjistili jsme, že v Česku existovalo již v té době kolem 500 podfondů, zatímco na Slovensku jsou jen čtyři. Pro slovenské firmy je proto jednodušší přijít sem, kde už je trh se SICAV fondy zavedený.
Pokud jde o váš fond, letos to budou tři roky od jeho založení. Jak toto rozhodnutí zpětně hodnotíte?
Orlovský: Fond uzavírá čtveřici našich zdrojů financování, kam kromě fondu patří ještě bankovní úvěry, vlastní zdroje a nakonec právě dluhopisy jako doplňková forma financování. Co se týče fondu, rozhodnutí jej založit si s odstupem času určitě chválíme. Otevřel nám nové možnosti myšlení, dal nám novou flexibilitu a v našem budoucím rozvoji by měl sehrál velkou roli. Cílíme s ním na investory, kteří kladou velký důraz na udržitelnost a zelené projekty, což často bývá nejmladší generace. Věříme, že s rostoucí poptávkou po udržitelných investicích se bude náš fond dynamicky rozvíjet i nadále.
Redakční články jsou ty, který vznikají jako unikátní obsah pro naše čtenáře a jsou vytvářeny zcela a pouze naší redakcí. Veškerá finanční data a informace byly získány z veřejných zdrojů jako je server Justice.cz, ČNB, webové stránky, účetní podklady a výroční zprávy jednotlivých společností.
