Investiční skupina Arca Investments − 15,5 miliardy korun ve směnkách. Módní skupina C2H Michala Mičky − minimálně 400 milionů korun jen v dluhopisech. Tolik peněz v minulosti investoři svěřili těmto dvěma firmám, které jsou dnes v těžkých problémech. Podle dostupných informací je pravděpodobné, že velkou část těchto peněz investoři možná už neuvidí.
Na první pohled to vypadá parádně. Přijede za vámi švihácký poradce v dobře padnoucím obleku, prezentaci má na křídovém papíře. Představovaná společnost ovládá majetek mnohdy i v řádech miliard korun. Ideálně taková firma podniká v oblasti nemovitostí nebo podobném oboru, kde své investované peníze uvidíte. Výměnou za vaše peníze, které jim svěříte, dostanete pevný výnos. Takový, který bez problémů pokryje inflaci, a ještě vyděláte i něco navíc. Investiční sen mnoha lidí, zvlášť v době nulových úrokových sazeb.
Zní to dokonale. V některých případech to i moc dokonalé je a realita je o poznání ošklivější. Schémat a firem, které se pohybují na hraně ekonomicky, legálně i eticky, jsou na trhu pouze jednotky. Tito podnikavci špatně pojali dluhopisy jako nástroj ke svému rychlému osobnímu obohacení. Přesto se jim ke své činnosti daří na trhu získávat nový kapitál ve stovkách milionů korun a osud těchto firem je, řekněme, nejistý. Na co se tedy před investicí do směnek a firemních dluhopisů zaměřit, než dané firmě pošlete své úspory?
Na dluhopisy a směnky se vždy musíme dívat jako na půjčku dané společnosti. Alfou i omegou je proto ekonomika protistrany. Připadá vám nesmyslné, že někdo svěří peníze firmě, která nemá žádnou historii, majetek a její první podnikatelský počin byl právě vydání dluhopisů?
Věřte, že na našem trhu to není nic neobvyklého. Takových dluhopisů je na trhu spousta, a některé z nich jsou dokonce obchodně úspěšné. Asi se shodneme, že hypotéka má pro banku jinou rizikovost než půjčka spotřebitelská, tedy „na cokoliv“. Proto je banky nabízí za odlišných podmínek. U dluhopisů je to podobné. Jsou na trhu firmy, které si pomocí dluhopisů dofinancovávají projekt třeba proto, že část peněz potřebují na účel, který je pro banku špatně uchopitelný. Typicky developeři v oblasti realit nebo energetiky. Takové dluhopisy na trh patří a zbývá jen posoudit smysluplnost takového konkrétního projektu.
Na druhé straně máme dluhopis na cokoliv. Takový dluhopis klasicky vydává entita, která se nazývá „investiční skupina“ a k projektovému financování má hodně daleko. Lehce se pak stane, že z peněz, které na trhu takto získá, do finálních projektů zamíří jejich o dost menší část. Třeba jen 70 %. V mezičase totiž bylo potřeba zaplatit mzdy zaměstnanců, pronájem kanceláří nebo marketing. Že to není možné? Ale je, bavíme se o tom, že dluhopis je půjčka. A pokud není účelová, pak do doby její splatnosti si mohu s penězi dělat, co chci.
Proto by si všichni měli dát tu práci a přečíst si dva dokumenty. Tím prvním je tzv. dluhopisový prospekt, který je povinně zveřejňován u všech dluhopisů, které jsou určeny k veřejné nabídce. Najdete ho na stránkách ČNB a v ucelené formě tam jsou základní informace o firmě a jejím podnikání. Někdy je to velmi zajímavé čtení.
Tím druhým jsou emisní podmínky. To je nejdůležitější dokument, protože se zde každý dozví, co firma s vašimi penězi bude dělat a za jakých podmínek. V lepším případě jste natrefili na dluhopisy férově připravené. Tam bude vaše pozice investora náležitě ošetřena. Peníze půjdou do konkrétních projektů a tyto projekty budou muset navíc splňovat nějakou minimální ekonomiku. Proto, aby to na konci početně vyšlo.
Ale lze samozřejmě narazit také na dluhopisy, kde firmy myslely jen na sebe. Neslibují vám raději nic, rizika neošetřují a jsou to prázdné nebo předlužené schránky. A zde je hodně pravděpodobné, že ve finálním účtu bude minus. Takže pozor na ně.
Analytik serveru Dluhopisář.cz. V minulosti připravoval či řídil dluhopisové emise za jednotky miliard korun. Je tedy spíše praktikem, než teoretikem.
